Ponechám Vám poslední slovo TheLayLamo. Venku je sic tak hezky, že by člověk raději setrval u teorie, ovšem Alchymii je třeba především praktikovat. A dnes je na praxi den jak stvořený!

Já tedy myslím TheLayLamo, že každý hovoříte o něčem trochu jiném, což může být jistě i třeba dáno jistou slovní neobratností.
Vyprávěl jste co jste prožil, což jsou nepochybně těžké a často velmi smutné prožitky. Jejich tíha jistěže člověku utváří nějaký vjem a názor. Nyní vše, co jste napsal chápu. Respektive, chápu Vás pohled. Potíž je v tom, že občas píšete, nikoli jako by jste hovořil o Vašem názoru a Vašem prožitku, který jistě pro ostatní může být velmi cenný, ale jako by v obecnosti vše co říkáte byla neoddiskutovatelná Pravda a skutečnost. Možná, je v tom co chcete říci tolik naléhavosti, že přes dobrý úmysl to tak vyzní. Třeba tato drobná myšlenka může být pro Vás v další diskuzi v něčem přínosná.
Nakonec, všichni jsme v Božích rukách a jakkoli ty jsou slitovné, naše existence v tomto světě je omezena. Nezáleží na jeho délce a ani na tom jak skončí. Z naší smrti, rodí se vždy nový život, jak moudře řekl Kolovrat.

Nevím Kolovrate, zda si toho všimli ostatní, ale z chlapce nám vyrostl muž .... :-) Nelze to vyjádřit lépe.

Ano. O tom jsme zde mnohokráte hovořili, že to co může být považováno za chybu je často hned zbytečně podrobeno kritice zavrhující autora, aniž by to bylo dostatečě prozkoumáno, zda právě zde nebyla poskytnuta důležitá informace. Tuším, že tato diskze se vedla kolem Gorvina velmi hezkého popisu jedné jeho návštevy takového místa.

Znamená to tedy, že list který opadne sám od sebe zemřel v dobrém, zatímco list, který např odtrhl silný vítr zemřel ve špatném?

Z toho ostatního. Znamená to, že život má skončit v okamžiku, kdy byl naplněn. Nástroj, který proto život užívá je smrt? Chápu to tak správně?

Stále mě však trápí další spousta otázek k tomuto.
Hovoříte o smrti, která pokud je "přirozená" je dobrá a je nástrojem života.
Syndrom náhlého umrtí kojence je smrt dobrá/přirozená či nikoli?
A kdy je vlastně ona smrt přirozená? Smrt je vždy spojena se selháním nějakého orgánu. Když zemže 50ti letý člověk na infarkt, je to přirozené a dobré či ne? A když 90ti letý člověk?
Kteří lidé jsou ti, kteří mohou rozhodovat o tom, kdy je smrt dobrá a kdy ne?

To co říkáte by tedy znamenalo, že smrt je někdy dobrá a někdy špatná?
A že člověk je schopen posoudit, kdy je jaká a dle toho zvolit, zda léčit či či nikoli?
Umí toto posouzení každý člověk, nebo jen ten kdo vystudoval medicínu?

To smysl nedává. Je-li smrt dobrá, tak je prostě dobrá. Oddalovat ji z lásky k bližnímu by pak bylo kontraproduktivní. Budete muset použít pádnější argument.

Znovu budu oponovat stejným. Je-li smrt krokem k zdokonalení, jaký význam pak má její oddalovaní? Pokuste se to vyjádřit jednou větou prosím.

U mne se budete muset spokojit s tím, že se pravděpodobně nepotkáme. Místo, kde se nyní nacházím by jste asi navštivit nechtěl. Krom toho, musel by jste mě vykat, což je takovým zde pravidlem, aniž by to kohokoli nad kohokoli povyšovalo :-) žertuji, snad snesete trochu žertu ...

Tak jsem to nemyslel. Myslím tím zkrácení příspěvku. Měl jsem na mysli, že snaha o definici třeba odpovědi v několika větách. může prospět diskuzi.

Můžete to rozvést: "smrt je nástrojem života". Tak jak chápu řečené, nejsem si jist, zda lze s tím souhlasit. Spíše si myslím, že nikoli. Ale pokud se mnou nechcete hovořit, pak stačí řict ...

Život smrt neovládá, ale podléhá ji, proto dle mě nemůže být jejím nástrojem.

Využívám anonymity TheLayLamo? Možná Vás překvapí, že jméno zde užité by jste nalezl i v mém občanském průkazu. I přesto, že mé rodné jméno bylo jiné. Naleznu TheLayLama ve Vašem?

Nu, to spolu přece souvisí. Pokud by byla smrt nahlížena jako dobrá - pojďme to nyní na chvilku takto chápat /krom toho v Alchymii tak nahlížena je/, pak by léčba nedávala smysl, neb by oddalovala něco co je dobré. Léčba by pak byla špatná. Chápejme, hovoříme filosoficky.
Konečně, člověk je jediný v Přírodě, kdo se na věc takto dívá, ale není v Přírodě jediný kdo by byl účasten života a smrti. Domnívám se, že život i smrt má stejný význam i smysl u všeho stvořeného.
Krom toho sama léčba jednoho, stojí na usmrcení jiného. Jsou to velmi spojené nádoby ...
Snažme se hovořit méně obšírně, jestli mohu požádat. Zrychlíme tak diskuzi a budeme moci hovořit více k tématu.

Zajímavé. Smysl smrti v přírodě je tedy ten, aby bylo lze živým bytostem lépe si vážit života? A smysl nemoci v přírodě je ten, aby nemocný lépe chápal nemocného a utrpení s tím spojené?

"lecit a oddalovat nevyhnutelne je dobre" - Mohu se Vás zeptat proč?

Víte o smrti více než někdo jiný?

"Lide, kteri o smrti nevedi "zhola nic" a nikdy ji neochutnali by se, ve vsi ucte, meli zdrzet mluvit o ni." - Myslíte tím mě?

Mohu Vás požádat o vykání? Děkuji.

Vidíte TheLayLamo, zatímco před tím jste hovořil "o jiných". Nyní hovoříte o "sobě". Tak by to asi mělo být.
Jakkoli s Vámi skoro ve všem co píšete nesouhlasím, chápu to. Je to Vaše cesta a já Vám pouze přeji úspěch.

Váš poslední odstavec mě však ukázal, jak čtete to co píši. Nenaznačil jsem nic v tom smyslu, zda má cenu léčit či nikoli. Hovořil jsem o definici smrti z pohledu "dobré/špatné". Otázkou není zda léčit ano či ne. Otázkou je, před čím nás léčba chrání v případě smrti? Neb, ochrání-li nás, pak lze předpokládat, že před něčím "špatným". Smrt je tedy z tohoto pohledu špatná. A já jsem se jen pozastavil nad definicí nečeho o čem nevíme zhola nic. K tomu vedla má úvaha, aniž by předjímala výsledek.

"Znám pár spagyriků, kteří pomohli někomu konkrétnímu z nemoci a tudíž utrpení."

To je jistě zajímavé téma k podumání. Z toho co píšete je zřejmé, že vyléčit někoho z nemoci, která by bez léčby přinesla dotyčnému smrt, je dobré. Chápu to tak správně? Definujeme tím, co je "dobré" a co "špatné" aniž bychom ovšem o smrti prakticky cokoli věděli. Snažíme se tedy oddálit něco nevyhnutelného, o čem nevíme zhola nic a považujeme to oddálení za dobré. Není to zvláštní logika? Jako bychom považovali za nedobré, jídlo, které jsme nikdy neochutnali, neviděli a dokonce ani neznáme jeho složení a jen víme, že jej jednou budeme jíst ...

Abul_Afine: Inu, především nechápejte věci tak, že Alchymie by byla nadřazena Spagyrii.
A zda škoda redukovat na extrakci ... ? Sám dobře víte jak je někdy ona "pouhá" extrakce složitá ... konečně, redukce také ... :-) To co píšete je jistě správné, nicméně onen hlavní rozdíl opravdu spočívá v tom, že spagyrickým Uměním nečiní se zrození nové bytosti. To je důvodem, proč i zkušení spagyrici neuspěli na cestě Alchymie. I když Ti nejlepší dokázali z různých látek extrahovat kdejaké skoro "zázračnosti". Konečně, mnozí z nich pracovali i se "správnou" materií ...

"Ptam se Te tedy uprimne, zda je cesta, kterou zde odkryvas lekem na nemoci, kterych jsme se oba dotkli, na nemoci sveta. Je?"

Myslím, že hezkou odpověď na tuto otázku naleznete u Karla Čapka v jeho Bílé Nemoci ...

Již zde o tom bylo dříve hovořeno. Osobně se obávám, že ten kdo se rozhodne změnit svět k "lepšímu" - což jistě libá myšlenka - vychází z vlastního chápání dobra a zla. Je tedy on sám měrou toho co je dobré a co zlé. Má tedy onu povědomost. Mojí otázkou je, co když se v tom mýlí?

Nehovořím zde o "své" Alchymii. Zopakuji, že pouze komentuji texty Starých či "moderních" autorů a poukazuji na souvislosti a snad i jisté vztahy v nich napsaným. Díky tomu lze vše co řeknu, kontolovat přímo v knihách. Co se samotné Achymie týče, nesděluji zde tedy ani své názory ani své zkušenosti. Krom toho, že nejsou tak rozsáhlé jako zkušenosti zde diskutovaných a citovaných, z jistého pohledu jsem zde nikdy neřekl nic, co by již někdo neřekl přede mnou, za což nudnost mých příspěvků, byl jsem nemálo "peskován". Těžko mě tedy obviňovat, že bych "názor" či "myšlenku" stavěl na roveň pravdy a tím se jakkoli nad kohokoli povyšoval. A to včetně Vás.

Co je a co není "skutečnou" Alchymií, dozvídáme se skrze Boží milost a milosrdenství. Alespoň taková je Tradice. Dozajista se to nedozvíte od nějakého Jonáše. Bylo řečeno, že toto Tajemství a Dar obdrží jen několik lidí za století - nejsou to má slova, jen jsem citoval. Proč tomu tak je? To je otázkou, kterou si musí každý zodpovědět sám. Osobně se ale domnívám, že je tomu tak dobře. Proč? Inu vždy, když slyším někoho mluvit třeba v tomto smyslu: "ve svete, kdyz po ni jdou lide mene kultivovani a z povahy nasilni."
Proč? Neb soudit Vám milý TheLayLamo ani mě nepřísluší. Nikoho. Neb nevíte z jakého důvodu kdo je takový jaký je. Není tedy povyšováním soudit nečí "nekultivovanost" a míti za to, že je dobré ji změnit? Třeba je tomu naopak a někomu jinému zas Vy přijdete nekultivovaný? Hle! Kde je pravda? Držíte ji Vy nebo ten druhý?

V každém případě, k činění toho, co lze asi obecně považovat za "dobro" určitě Alchymii nepotřebujete. Láska k bližnímu bohatě postačí. Tichý vždy říkal svým "žákům": "Již jsi dnes učinil dobrý skutek? Ne? Tak prve ten a pak zábava." Je to jednoduché. Bez povyšování a s úctou.

Pak to byla vcelku zbytečná glosa. Moudrý pozná se dle toho, že glosuje ku prospěchu věci. Vy jste chtěl jen popíchnout rádoby z vyšší pozice. Říkejte si tomu jak chcete ...
Víte, "váš" internetový svět je velmi zvláštní. Tolik užitku skýtá a přitom toliko jen pod zástěnou anonymity jeden druhého znevažuje. Ach ano ... možná glosuje ... nevím. Jsem rád, že jsem již stár a nemusí mě to trápit toliko, kolik by mě to trápilo za mlada. A za mlada, víte TheLayLamo, trápilo mě trochu něco jiného. Lidé v koncentračních táborek, umírající hlady a v hrůzných podmínkách ... bez špetky naděje. A pak znovu lidé v jiných koncentračních táborech ... bez špetky naděje. Viděl jsem tolik lidského utrpení kolem sebe. Tolik pohrdání lidskou individualitou, která je toliko křehká. Toliko zla, nenávisti a žárlivosti. Toliko nadřazování se nad ostatní a hloupého prosazování vlastních názorů. Urážek a ponížení ... Přesto, ponechal jsem si o lidech dobrý úsudek. Věřím, že ve svém nitru jsou dobří. Neberte to jako srovnání s výše řečeným. I Vy jste ve svém nitru dobrý. Nehledě na Váš pohrdlivý tón ku mě. Je to jen zástěna nevědomosti. Vy, stejně jako všichni zde přítomní a diskutující, máte jen pramalé povědomí o tom, co je skutečnou Alchymií. Jste stejný kandrdas jako zde všichni ostatní. Stejně jako já. Povyšujte se nad kohokoli skrze třeba "glosy", ale jen odkryjete víc z Vaší nevědomosti a touhy po poznání.

Omlouvám se, ale nevím zda Vám dobře rozumím. V čem je ona dezinterpretace? V tom, že ji používá jako obraz něčeho o čem chce hovořit? Podobně by bylo lze říci, že dezinterpretuje jakýkoliv Mistr cokoli. Kohouta jistě Příroda nestvořila jako obraz nějaké látky, kterou alchymisté k němu připodobňují. A stejně tak bychom mohli napadnout jako dezinterpretaci cokoli v knihách Starých.
Mnohokráe jsem zde zmínil, že knihy je často třeba nejvíce pečlivě číst práve tam, kde by se mohlo zdát, že se jedná jen o literární vsuvku. Pokud tuto pozornost Fulcanellimu budete věnovat, dozvíte se často mnoho důležitějšího, než-li v místech, kde hovoří přímo o Díle. Někdy je tajemství skryto ve větě, kterou běžně každý den používáte spíše ze zvyku, než-li by měla vyjadřovat nějakou myšlenku ... a někdy ve slovech, která s alchymií vůbec nesouvisí. Tam lze najít nejvíc. Stejně, jako u ostatních Mistrů.

Alchymie vs spagyrie:

Pokud mohu, ten rozdíl je myslím vcelku zřejmý. Spagyrie se zabývá extrakcí již stvořené/existující látky, zatímco alchymie se zabýbá vytovřením prostředí pro vznik látky "nové".

Co se týče "orodace" Fulcanelliho na tomto fóru. Nemyslím, že by to bylo tak vážné. Fucanelli hovoří vcelku "moderním" jazykem, což je důvod, proč je mnohým dnešním žákům blízký nebo bližší, než-li autoři "klasičtí". Zda byl či nebyl Adeptem má stejnou hodnotu zkoumání, jako zda jím byl Basil, Flamel či kdokoli další. U všech se jedná jen a jen pouze o tvrzení bez důkazu, které snadno může být spekulací, zavedením či nepravdou. Nepřikládal bych tomu větší váhu. Osobně bych viděl hlavní Fulcanelliho přínost především v tom, že znovu obrátil pozornost ku knihám Starých a nabídl možný výklad.

TheLayLama: lépe je přinést diskutujícím nějakou informaci, než-li "výsměch" nad vírou někomu, kdo jim přinesl nepochybně více než-li Vy. Nejde o to, zda Fulcanelliho kritizovat či nikoli. Stejně jako nejde o to, zda kritizovat Flamela, Basila či Philalethu nebo Cylianiho za jejich slova. Jde jen o to, kdo kritiku vznese a je-li schopen jí obhájit. Což jste zde s prominutím nikdy nepředvedl.

To máte nepochybnou pravdu Prospektore, pokud tomu co píšete rozumím správně. Nehovořím o takových věcech jen proto, že je považuji za předpoklad. Alchymie není látkou, kterou se rozhodneme studovat, naučíme se jejím pravidlům a pak je aplikujeme v nějaké laboratoři. Je podstatou veškerého života. Jaký život žijeme, takový bude i náš Kámen ...

To nevím, neb nevím jaký je Váš základní přístup k ostatním.
Povoláni jsou nepochybně všichni, kdo Dar obdrží nezáleží ovšem na nás, jako spíše na Prozřetelnosti, či jak Staří rádi říkají, na Otci Světel.

Hovořím-li o "harampadí" mám většinou na mysli velmi složité názvosloví a neb se domnívám, že všichni jsou si rovni co do možnosti poznání, hovořím o tom co vím, otevřeně na fóru, které je dostupné každému. Lidem dobrým i lidem špatným ... Více pro "rovnost" učinit nemohu.

První je třeba poznat subjekt, který poskytuje rozpouštědlo. Je jeho nositelem a dárcem. Zde hovoříme o minerálu či minerálním těle. Pokud je pro Vás jiný název popisnější a jasnější, užívejte jej.
Hned po té je třeba poznat postup, kterým se z této "zdánlivě suché byliny" získává "voda", která nesmáčí ruce /což lze vykládat různě/.
To je klíč k Alchymické řeči a je to také Klíč k destrukci těl, neb Klíč je v Alchymii obrazem radikální disoluce.
Zde se tedy počínají knihy Starých a zde se počíná Kniha Přírody.

K Velkému Dílu patří nepochybně každá tečka na jakémkoli obraze a každé písmeno v knihách. Obé autory velmi pečlivě volené ač kdyby bylo užito "tečky" jiné či jinde a stejně tak slova či písmena, zasvěcený by i tak porozuměl.
A stejně tak také k Velkému Dílu patří ujištění, že látka o které hovoříme nebyla Adepty nikdy jmenována obecným jménem, aby po několika dalších stránkách bylo její obecné jméno vyřčeno a označeno za látku Dílu cizí ... Haraburdí je velká spousta ...

Pokud Vám mohu vstoupit do diskuze - omlouvám se, že tak činím aniž bych vyčkal svolení - pak v tomto tkví jeden ze zásadních problémů pochopení textů.
Někteří říkají, že většina textů, počíná se od znalosti prvotní materie. To samo o sobě je trochu zavádějící, neb pro žáky bývá zásadním problémem pochopení jak na tuto materii nahlížet. Jedná se o prvotní tělo, které je třeba zvolit k práci? Nebo se jedná o tělo, které je dárcem rozpouštědla, prvotního Merkura, bez kterého je cesta k prvotní materii uzavřena? A nebo se jedná o prvnotní materii Kamene, kterouž je Síra? atp atd Jaký je vlastně vztah mezi Merkurem, nahlíženým jako rozpouštědlo, když víme, že do Díla nevstupuje a Merkurem, který má být spojen se Sírou? Či se jedná o Merkura, který v sobě nese Síru, která má být s Merkurem později spojena? Proč stejný název pro různé materie? Zde je řeč Filosofů tak nepřející a zahalená do stejného názvosloví, že nikomu, kdo je v počátcích není takřka možné tyto vztahy odhalit. Tichý rád říkával: "jděte 100 metrů v pravo, nebo tak daleko až najdete malou uličku plnou prodejců tretek co mají toliko rádi cestovatelé. Ale nedejte se po Vaší pravé ruce, jak by Vám velel rozum, ale sejděte schody, které naleznete v podloubí na druhé straně a dejte se hned za nimi doprava. Půjdete dlouhou ulicí, dáte se znovu vpravo po asi 200 krocích a až uvidíte okraj věže, která zdobí nedaleké náměstí sestupte jižní cestou až ke kašně. Dejte se od ní vpravo a po 300 krocích naleznete malé klenotnictví. V něm se optejte na cestu dál." Tento popis může být k užitku, pokud známe bod, ze kterého máme vyjít. Takto Tichý naznačoval, jak jsou psány texty Starých. Často říkával, že v knihách je více zavedení než-li užitku, aniž by tím odrazoval od jejich četby a připomínal, že v mnoha knihách je důležitý text na jedné či dvou stránkách a zbytek jen jen pro "okrasu".
Nutno přiznat, že mu třeba dát za pravdu.
Knihy jsou napsány tak, aby nutili své čtenáře skákat hned tu z počátku Díla k jeho středu a pak hned zase jinam, aniž by to bylo v textu naznačeno. Výsledkem je přivedení novice v naprosté zoufalství a většinou, po letech snažení, zavržení naší Vědy. Ano, důvodem je snaha oddělit ty kteří jsou hodni od těch, kteří hodni nejsou. A to se dobře daří.
Proto tolik nabádáme ty, kteří se rozhodli setrvat, aby zapoměli na všechno alchymické "haraburdí", nezabývali se barvou či tím co je havran či holubice. Zapoměli na "filosofické" a "filosofů" a tak dále a stále dokola, ale především vzali za vděk, že bylo řečeno, že náš Kámen se rodí z destrukce dvou těl. Skutečně se rodí a skutečně se jedná o destrukci. Každé slovo v sobě nese pravdu. Hledejme tedy nástroj vhodný k destrukci kovního těla a berme na zřetel, že nástroj, který slouží k jeho destrukci bude sloužit i k jeho pozdějšímu oživení. Víme, že byl nazván rozpouštědlem, neb je-li mu tělo vystaveno pozvolna se začne rozkládat aniž by se s ním spojilo. Toto rozpouštědlo se získává z nejmenovaného minerálu v podobě soli a má vlastnosti, které jsme si výše popsali.
Ze všeho co bylo řečeno je patrné, že ono rozpouštědlo je zároveň výchozím bodem. Není-li znám jeho dárce ani technika, kteroužto lze onu sůl získat, je zhola zbytečné zabývat se čímkoli jiným.

A jakoby, čím více člověk ví, tím více se vzdaluje oné ryzí Přírodní jednoduchosti ...
Ano, "jímavý" dopis je nepochybně hoden velmi důkladné studie.
Konečně, sazí se běžně užívalo k obarvení inkoustu.

"kresleny uhlem" .... Zajímavé .... z hermetického hlediska to však jistě nepřekvapí.

Skupenství i barva získaného rozpouštědla není žádným "tajemstvím". Rozpouštědlo je látka pevná, krystalické struktury. Barvy bílé. Jak např popisuje Fulcanelli.

"Snad to má i souvislost s Canselietovou nápovědou, který tvrdí, že celé Dílo provází jedna barva, nacházející se na jednom z obrázků v prvním vydání Tajemství katedrál."

Snad by bylo na místě prozkoumat barevnost prvního vydání - tuším z roku 1926? Což by asi mohlo poskytnout odpověď ...

Příliš skáčete na lep Mistrům Jene. Zkuste více logiky.
Staří hovoří o tom, že je třeba získat jakési rozpouštědlo a že jím je možné provést dekompozici kovu.
Fulcanelli říká, že toto rozpouštědlo nalézá se v nějakém kovu a na jiném místě hovoří o tom, že k započetí Díla bude třeba kovu a minerálu ...

Nicméně, k oné dekompozici kovu - dle výše řečeného - aby jste získal rozpouštědlo, potřebujete ono rozpouštědlo.
Klíč od truhlice je tedy uzavřen v truhlici samé. Je mi líto, že nelze toto učení rozvádět dále, ale mohu snad doufat, že ony nesrovnalosti jsou natolik bijící do očí, že budete hledat odpověď jinde.
Pokud budete věřit mé upřímnosti, pak měď není subjektem se kterým by jste měl pracovat.

Ano. Proto tolik nabádáme k poznání rozpouštědla, skrze které jedině lze provést dekompozici kovu / otevření Knihy. A't již použijete jakýkoliv kov či konečně třeba i nějakou rudu, dozajista se poučíte o jeho kompozici a napříště třeba vyberete ten správný. Konečně budete moci kontrolovat své kroky v knihách Starých Mistrů. A též i proto se domnívám, že jakákoli diskuze o Díle na bílo či Díle na červeno, o Filosofickém Vejci či všem dalším alchymickém haraburdí je zhola zbytečná, pokud nepoznáte tolikrát popsaný subjekt, obsahující rozpouštědlo a pokud se nenaučíte, jak toto rozpouštědlo získat.

Snad bych Vám doporučil se méně domýšlet co kdo čím chtěl říci.
Nemyslel jsem "původní". Je to prostě stav ve kterém kov nachází lidský průmysl. To je cele a jednoduše řečeno. Staří upozorňují, že původní materií kovů je jakási tekutina. Chcete-li ji odhalit, pak nezbytně potřebuje kov a znalost postupu, jak je převést do jeho původního stavu, tekutiny, schopné inkrese. K tomu Vám dopomáhej, že materie byla koagulována arsenikální sírou, jak o ní mluví Fulcanelli.
Cyliani upozorňuje, že dle slov jeho dobré víly, je vše v tomto světě minerální, včetně plynů. Vše je tedy minerální.

Ruda není kovním počátkem. To konečně v knihách Starých naleznete mnohokrát jasně řečeno. Ruda je jejich stavem ve kterém je lidský průmysl nalézá.
Pokud chcete působit v kovní říši, musíte zvolit ke své práci kov. Jedině tak se poučíte, jak lze uskutečnit jeho dekompozici. Neb z jeho dekompozice se poučíte o jeho složení.

To nevím, v mém vydání byla barva spíše zelená a jak by se nečistý Merkur dostal do sluneční říše je mi trochu záhadou. Ale "vrbsrpchrp, promícháno, což zábava" je přesnější. Z jiné knihy, ovšem, což by Vás mělo pobavit trochu, když si do rendlíku dáte trochu vody ze studánky. Z té v lese hned za chalupou. Myslím druhým domem na konci vesnice, kterému se říká chalupa od roku 1748, což byl jinak pro zemi velmi špatný rok a lépe bylo tomu, kdo se nenarodil. Vyjma toho jediného, jemuž za její objevení vděčíme.
V té době se vejce nevařila jako dnes, ale se jen rozbila, promíchala s lžící másla, kdo měl, a pekla s mramborem v troubě. Co říkám pro ty, kteří se zajímají, proč je na oné chalupě emblém na němž nachází se pekáč v modrém poli.

No baže ! A co teprve v Neználkově cestě na měsíc v kapitole třicáté! Také pozoruhodné.

Budu tedy Vaše enigmata víc studovat.

Ano, lze to rozlišit uplně stejně jako u zygoty. Což by těm hloubavějším mohlo přinést trochu světla do diskuze o jakémsi Díle na bílo a na červeno, ale to přenechám moudřejším, kteří so rozhodli žáky trochu mást.
Staří tvrdí, že se neliší "vznik" Kamene od vzniku lidské bytosti. Proto analogie s vejcem/vajíčkem, které se skrze zygotu stává embryem a nakonec plodem. Což je velmi přesné. Tváříte-li se, že toho tolik víte, řekněte zde přítomným něco, co jim pomůže v hledání, tak, aby to bylo také možno pochopit. Odovědím uhýbáte, argumenty příliš nepřinášíte a spíše na mě působíte dojmem, že do diskuze vstupujete jen v okamžiku, kdy se domníváte, že můžete někoho chytit za slovo, či s něčím nesouhlasíte, ale arguenty žádné nepřinášíte. Nemohu najít v takové diskuzi smysl, neb důvodem proč se zde lidé potkávají by mělo být tříbení myšlenek a pomoc bližním.

"Říci, že Kámen má podstatu "nepolární" je trochu úsměvné, vezmeme-li v potaz, že je to polární hvězda, která symbolizuje správný počátek a podstatu"

Možná je lépe číst dvakrát a teprve pak se vyjádřit milý Santiago_Matamoros.

Problematiku sjednocení protiv by bylo lépe ponechat Adeptům, kterým toto přísluší.

To je Váš výklad, který Vám nikterak nebudu rozmlouvat, jen Vám přát štěstí, aby jste se o své myšlence mohl i skutečně přesvědčit.
Podstatou Kamene nicméně je spojení dvou těl, která za běžných podmínek spojení odmítají.
Říci, že Kámen má podstatu "nepolární" je trochu úsměvné, vezmeme-li v potaz, že je to polární hvězda, která symbolizuje správný počátek a podstatu. Ať tak či onak, důkazů k jeho nepolárnosti budete muset přinést více, než-li pouhé tvrzení. Pokud si dobře vzpomínám, Mistři se shodují, že Kámen je kondenzací světla.

V tom co píšete je mnohá nepřesnost. Omlouvám se za upozornění na to, ale :

"Což se děje trojím opakováním procesu, za přispění Tajného ohně."
Nu Tajný Oheň, tak je nahlížen je především oním původcem proměn a to v celé Přírodě. Nahlížet na něj jako na "přispěvatele" procesu je krajně nepřesné a zavádějící. On k ničemu nepřispívá. On působí. Je to Boží nástroj a Boží vůle.

Co je a co není Tajným Ohněm je otázka. Je zřejmé, že samotní Adepti jen těžko hledají jeho vyjádření. Budeme-li na nějakou materii nahlížet jako na nositelku Tajného Ohně, můžeme tak po vzoru Mistrů, ji tak i nazývat. To je v knihách běžné, že forma přebírá název svého obsahu. Na druhou stranu, budeme-li hovořit o Tajném Ohni jako o onom působci, kterým ve skutečnosti je především, jeho popis nikde nenalezneme, neb ani ti, kteří Kámen zhotovili, jej nemohli nikdy uzřít. Lze tedy sledovat pouze jeho působení na materii či jeho projevy skrze nějakou materii. Jeho přítomnost lze pouze tušit.

"ve kterém je přítomno plus a mínus, to plus a mínus vyextrahovat, očistit a spojit v jednotu"
Což není uplně přesné. Laborant především musí napomoci Přírodě aby sama mohla konat. To, že se Tajný Oheň stane činným, není proto, že bychom jej vzali a použili, ale stává se činým v okamžiku, kdy mu je to umožněno. Je životem všech věcí a nelézá se pouze tam, kde je život, neb byl Bohem do hmoty vložen a ta skrze něj z Boží vůle byla oživena. Opouští jakékoliv tělo, které je účinkem času natolik chatrné, že jej nemůže udržet a hledá si tělo nové, které promění v bytost. A tak stále dokola. Proto první co musíme udělat, abychom oživili naše mrtvé tělo - či napomohli umírajícímu/nemocnému - , je najít ono živé, k tomu nejlépe vhodné. Jeho usmrcením umožníme vyprchání oné životní síly, které nabídneme tělo nové. Pokud se v něm z vůle Boží usadí, stane se toto tělo skutečnou bytostí schopnou proměn. A to je v podstatě případ našeho Kamene ve kterém je Oheň kondenzován. Jedná se o živoucí tělo, mimochodem, elektřinou velmi nabité.

Ach ano. Fulcanelli hovoří v tom smyslu, že Adept, který nabyl nějakých znalostí v Díle a tento titul mu právem přináleží, přesto ještě nepostoupil natolik daleko, aby mohl předvídat svůj osud a vyvarovat se nástrahám.

Curieux ... nu, ano.
Je to hezké slovo, co myslíte Kolovrate? I jako jméno by slušelo ....

Hovoře o stříbru, snad drobná poznámka k tomu, co zde bylo již kdysi diskutováno. Mám na mysli smolinec nebo-li pechblende. Minerál, který získal své jméno především díky tomu, že jeho nález vždy symbolizoval konec stříbrné žíly.

Nuže, jeden z Adeptů o tomto minerálu hovoří velmi pozitivně a ač jej přímo nejmenuje, nahlíží jej v tom smyslu, že jej lze v Díle použít i když se nejedná o materii o které hovoří Staří ve svých knihách. O tom všem jsme zde hovořili.
Fulcanelli, hovoře o zlatě, upozorňuje na to, že materie, kterou hledáme oddělila se od něj v okamžiku, kdy to/zlato se projevilo na fyzické pláni ... atp atd.
Nabízí se otázka, zda i zlato nemá svůj "pechblende" a zda tyto souvislosti nebylo by na místě prozkoumat.

Ať tak či onak, ze všech stran se dozvídáme, že látka, kterou hledáme, oddělila se od nějakého subjektu, minerálu či kovu a v tomto stavu je nám zhola nepotřebná, neb naše spojení - a myslím, že je dobré to připomenout - činí se pouze ve stavu volatilním.
Což znovu potvrzuje, jak zbytečné by bylo snažit se v tyglíku rozpouštět za vysokých teplot jakékoliv materie a doufat v jejich spojení, které dle svědectví Mistrů, později už nemůže být narušeno či rozvázáno.

Co se týče upozorňování ohledně toho, že knihy popisují vývoj jisté materie a nikoli nějaké kompozice různých materií, domnívám se, že to by mělo být základem pro všechny žákovi úvahy, neb od okamžiku spojení ženského vajíčka s mužským semenem, nedochází též k ničemu jinému, než-li k vývoji oné křehké a vzácné substance, která se v určitý čas a za určitých podmínek promění v bytost.
"Výroba" Kamene je stejná, jak konečně bylo mnohokrát napsáno.

Kočka je v alchymii živoucím symbolem subjektu Umění a Staří též doporučují býti dětmi Umění. Obojím sledují především jistou vlastnost, stejnou lidským dětem i kočkám. A neb máme péči o děti Umění stejně tak jako o jejich domácí mazlíčky, znamenejte slůvko "zvědavost", vlastnost, jež nebyla uznána za ctnost ....

Inu .... ta voda.
Hovoříte o plodové vodě. Pak jste se jistě dočetl, že je tvořena z cca 98% z vody. Obyčejné vody.
Je to tentýž případ o kterém jsme hovořili. Konečně, je to velmi přesné přirovnání. Její smysl může být analogický tomu o čem zde hovoříme. Což si jistě každý podumá sám.

Co se týče termínu "Filosofický". Lze se v knihách dočíst, že se buď jedná o termín označující skutečnost, že s látkou bylo pracováno a byla přivedena do stavu vhodného pro samotné Dílo, či se hovoří o označení /signum/ slunce, které tato látka v určitém svém stavu přijímá a nese. Což je třeba případ Filosofického Kamene.

Pokračujme tedy.
Již jsme si připoměli, že někteří Alchymisté hovoří v tom smyslu, že všechny popsané operace /sublimace, fermentace ... atp atd/ jsou ve skutečnosti operací jedinou či ti upřímnější nás poučují o tom, že se dějí souběžně. Je to logické, pokud se podíváme sami na sebe jako na nádobu ve které dochází k nějakým procesům, probíhají také souběžně. Kolem nás tomu není jinak a konečně je to zákon akce a reakce, kdy jeden jev vyvolává hned další. A tak neustále dokola, dokud život trvá.

Vztáhneme-li tyto myšlenky na náš svět, lze jistě říci, že celý tento životní koloběh započal okamžikem, kdy se sluneční paprsky dotkly země. Před tím ale, bylo nutné, aby země byla prostředím obsahujícím látky, které světlo probudí z jejich netečnosti, stanou se probuzené a tudíž činné. To vše je tak prosté, že se mi zdráhá o tom hovořit ... a přesto! Zde se nachází onen bod, ona křižovatka, na které se tradiční Alchymie rozchází s moderní vědou.
Z výše řečeného je zřejmé, proč není doporučováno pracovat s kyselinou či obecným ohněm a proč tavení kovu nebo minerálu nemůže přinést žádné výsledky v Díle.

Zopakujme, že to co se od Adepta očekává je pomoc Přírodě.

Pamatujte, že Dílo, počíná se reakcí dvou těl - vycházejících z určitých podmínek, které umožňuje prostředí ve kterém se nachází. Nalezněte je a vytvořte jim tedy tyto podmínky - či je uzavřete společně v hermetické nádobě - tak, aby k jejich reakci mohlo dojít. Seznáte, že vnějšího ohně budete potřebovat jen velmi málo.
Pokud dodržíte vše tak, aby Příroda mohla aplikovat své zákony ve vaší nádobě, tehdy se z jejich reakce zrodí tělo nové.

Jak je řečeno. Jedná se o nádobu prostou, každému na očích a komukoli dostupnou.

Nikoli jen chemici milý Kolovrate a Prajci ...

A ještě snad drobně k tomu "residuu", které je v citaci zmíněno. Pravděpodobně se jedná o stejné residuum, které zmíněno na jiném místě, chemikové dobře znají, ale představuje pro ně tak bezcenou věc, že se nenamáhají podrobit jí byť sebemenší zkoužce - omlouvám se za volnou citaci, nemám onu knihu po ruce. A opět nečiníme nic jiného, než-li si pozorně všímáme toho, co Mistři napsali do svých knih a snažíme se znovu složit jimi stvořenou skládanku, roztroušenou na stránkách jejich děl. Těžko nás obvinit, že odhalujeme nějaké tajemství, které je v knihách skryto. Jen klademe otázky a činíme analýzu. Kdo si co vezme z našich myšlenek, pak ponecháme na každém.

I co se týče teploty milý Kolovrate, lze nalézt alespoň nějaké základní indicie v knihách a k dalším pak lze dojít skrze trochu dumání, logiku věci a též jistěže nějakým pokusem. V každém případě je řečeno, že "pokud voda vašeho moře nevře, nelze to nazvat vařením". To je sice krajně dvojaká věta, neb sama o osobě neříká, zda vařit či nikoli, ale dáte-li si to do souvislosti s řečeným, že "kovy vznikají v zemi uvařením jejich základní materie", trochu světla to do problému vnese. V každém případě se zdá, že není nezbytně nutné, hovoří-li se o teplotách, mít na mysli teplotu samotné materie, ale teplotu prostředí. Konečně, Příroda se také až tolik nestará o teplotu té jedné věci, jako spíše o teplotu prostředí ve které se vše nachází, nemyslíte? Teplota slunce zdá se být vcelku stabilní.
Ale především jsem zde chtěl poskytnout materii toho, jak lze dojít k nějakým závěrům, které nás od knih mohou posunout k samotným pokusům. Od nich se pak s nabitou zkušeností vracíme zpět ke knihám, kde ověřujeme to, co jsme popatřili na vlastní oči.
Jistě si mnozí vyzkoušeli, že pouhou tavbou jakéhokoliv kovu, případně v kompozici s nějakým minerálem, nepřináší takřka nic zajímavého, krom nákladů na otop.

Inu, milý Prajci, jistě Vás nepřekvapí pokud řeknu, že jsem neučinil nic jiného, než-li seřadil některé výroky Starých, které lze snadno dohledat v jejich knihách. Nic jiného, než-li pár citací. Díků si pramálo zasloužím.

Tichý často říkával: "kdyby to bylo složité, již by to všichni znali."
Nesprávně se čtou knihy Starých a většinou se sedá na lep nejvíce tam, kde je nabídnuto největší "tajemno".

Pojďme se na to podívat společně. Obecně Staří tvrdí, že látky lze reinkrudovat v lázni, která je tvořena tím z čeho ony vznikly a pocházejí. Souhlasí? Obecně jistě najdeme nějaký příklad stejného, ale to není podstatné.

Nuže, Fulcanelli nás poučuje ústy Canselieta o tom, že látka, kterou hledáme je koagulátem vody. Nezabíhejme do detailů a neřešme nyní co je myšleno oním termínem "koagulát vody". Nicméně z toho všeho řečeného, je logické se domnívat, že koagulát vody/naše materie, lze dle termínu Starých "omladit" či přivést do stavu umožňující další progresy, skrze látku ze které vznikla. Souhlasí? To, jak bylo řečeno, je voda. Není to prosté?

Ta/voda sama o sobě má mnohou vlastnost a jedna z jejích nejlepších je ta, že je schopna sloužit jako nádoba.

Pokračujme dál, jak naznačují Staří. Voda je skutečně schopna přijmout takřka jakoukoli vlastnost jiných látek. Tyto lze pak vždy od ní oddělit, aniž by voda ztratila cokoli ze svých kvalit a vlastností.
A to je přesně to, co od naší nádoby očekáváme.

Merkur je nositelem. Ale aby bylo lze míti z této vlastnosti užitek, je důležité, aby to co přenáší, bylo možno později oddělit bez jakékoliv ztráty. Není to vlastnost rozpouštědla, které se nikdy nespojuje s rozpouštěnou látkou v onom smyslu, že je lze později vždy oddělit tak, aby si obě látky zachovali své původní vlastnosti?

Inu u Merkura to nemusí být tak důležité, ale u látky kterou hledáme a prostřednictvím Merkura získáváme to jistě důležité je.

Z tohoto pohledu se voda jeví jako ideální nádoba, ve které se uskutečňuje jak rozpouštění, tak očištění a zároveň je sama v sobě schopna zachytit vše co bylo skryté, manipulací se oddělilo a z jakékoliv jiné nádoby by uteklo. Nebo se skutečně domníváte, že potřebujete dvě skleněné nádoby? V jedné budete látku zahřívat a do druhé zachytávat to, co se z ní snaží utéci?

Naše materie je zcela volatilní. Souhlasí? A Duch se vznášel nad vodami ...

Hovoříme nyní tak jasně, jak jen lze. Co když celé Tajemství nádoby a jejího uzavření spočívá právě v této jednoduché technice?
Je-li Vám obyčejná voda málo, pak jste byl velmi nepozorný při pozorování Přírody, naší společné Matky.

Naše malá fialová rybka plave v moři. A jedině v něm ji lze chytit do Mistry doporučované sítě. A moře je slané.

Máte stále chuť trápit železo, měď, olovo a nebo kdejaký minerál ve Vaší peci v nějakém tyglíku? A nebo je lépe předně hledat nádobu ve které může dojít ke zrození? A domníváte se, že tato nádoba byla před 4 tisíci lety oním hliněným tyglíkem, ale dnes ji lze nahradit skleněnou retorou? Činí tak sama Příroda snad?

Důvodem proč mnozí neuspějí není ani tak neschopnost porozumět, ale skutečnost, že věci, které jsou prosté a dostupné každému, v našich očích bývají často bezcenné. Nechceme získat to co může získat každý ...

Omlouvám se, že jsem se tak rozmluvil a těm, kteří mi chtějí psát soukromé zprávy a vyčítat přílišnou otevřenost, ušetřím čas a doporučím raději studovat, než se zabývat nějakým Jonášem. Naším zasvěcením a přísahou byla a je pomoc bližním a hledajícím. Všem těm, kteří zde dole pracují pro blaho lidstva, které o to pravděpodobně ani nestojí :-)

Nu, vidíte Prajci. Příroda elektrický proud užívá velmi hojně. Asi mu budete muset dát též v Díle nějakou šanci. Jen nevím, zda by to nebylo pak příliš jednoduché. Voda, elektřina, trocha uhlí a vysedávání u pece ... Nic velkého. Nic významného ... Ale je milé pozorovat jak užíváte termín "uvolňuje" narozdíl od obecně užívaného: "vzniká".
Ať tak či onak, to že jejímu projevu předchází rozpad kovu je faktem a my se ptáme, zda při destrukci kovu v Díle, nemůže náhodou dojít k něčemu podobnému? Pokud budeme nahlížet na obyčejnou vodu jako na nádobu - což konečně není nijak originální myšlenka - pak by prostý princip očištění ... Ale to je asi nesmysl. Příliš jednoduché ...
Vím, že vánoce jsou za námi, ale neměl jsem příliš času zde pobýt v onom hezkém období.

Snad by bylo dobré se držet výtečné rady některých autorů, když hovoří o tom, že všechny tyto v knihách popsané operace jsou ve skutečnosti podmíněné operaci jediné. Oheň, který se užívá k rozpouštění materie a který nikdo nechce označit jinak, ji ve skutečnosti očištuje a tím jistěže i koaguluje. Tato pravda je konečně obsažena i v poselství velkého Mistra, když hovoří o tom, že žákům je tajen pouze režim. O režimu v této souvislo hovoří Fulcanelli jako o jisté jednoduché manipulaci, jakkoli na jiných místech hovoří o složitosti ji vykonat.
Ať tak či onak, pravda se spíše zjeví tomu, kdo se o tyto věci nestará. Přírodě má být pomoženo, což jsme mnohokrát zde probírali. Smyslem práce je svést dohromady materie v takovém stavu, ve kterém jim běžně není umožněno na sebe působit. K tomu je jistě nezbytné i prostředí. Vše ostatní se bude odehrávat dle Přírody a není možné člověku do těchto věcí zasahovat a řídit je. Prací Adepta je tedy hlídat tuto vzácnou bytost, aby ji chlad či žár nezahubil ještě příliš mladou a zajistit dostatek výživy, aby byl umožněn její růst.
Omlouvám se, užívaje tradičního příměru a podobenství. Takové Tajemství však nebude nikdy odhaleno, neb ani Mistři jej nikdy neodhalili. Je skryto i před nimi pod oním "závojem", který je tak výmluvným symbolem práce Alchymisty, netušícího do posledního okamžiku co se pod ním skrývá.

odpověď na jeden dotaz:

Pozdravení a přání dobrého Nového Roku všem.

přikládám odpověď na dotaz, který jsem obdržel od Matěje a neb náš zájem je myslím zde hovořit otevřeně a pospolu, učiním tak i nyní.

Ano, považuji z jistého pohledu náboženství a filosofii za jistý druh zájmu o sebe sama či zájmu o vlastní spasení.
Jak jsou tyto věci často mylné, lze dnes velmi dobře sledovat kolem nás. Ať již se na to budete dívat jakkoli, tak člověk, věnující se jakékoliv cestě, bude tu - jistěže logicky - považovat za tu správnou a o ní tedy ponese nějaké svědectví a tu bude doporučovat.
Nevím zda správná cesta vede skrze Bibli, Korán či Talmud a stejně tak nevím zda správná cesta vede přes budhismus či jiný ...ismus. Jistě, lze namítnout, že to jsou jen výklady, které mají stejný cíl. Nicméně doložit to nemožno. Upřímně, rozpory v učení jsou natolik výrazné, že to nelze ani logicky obhájit. A tak se lidé přou o své "pravdy" a každý ten jeden vidí Boha na své straně.

Alchymie tak nečiní. Nepožaduje po Vás ničeho, co se sám a svobodně nerozhodnete dodržovat.
Alchymie nepožaduje odpustky, pokud se zpronevěříte své vlastní přísaze, kterou činíte dobrovolně, sám se sebou a sám v sobě. Jediným, kdo Vás tedy může "trestat" či "soudit" za prohřešky oproti slibu, jste Vy sám.

Cílem Alchymie, ano, je dobré to říci, je povýšení člověka. Povýšení nad sebe sama. Nikoli nad druhé. Nikdo není nikomu podřízený ani nadřízený. Podobně jako je tomu v Přírodě, kterou my považujeme za naši společnou Matku.
Alchymie tedy není z tohoto pohledu nějakým "systémem", jehož smyslem je vést lidi k něčemu "lepšímu". Není nikoho, kdo by je vedl.

Proto není veřejně vyučována a proto bylo učiněno sdostatek opatření k tomu, aby ti, kteří chtějí cokoli pro sebe, věnovali svou pozornost Elixíru Života či výrobě obecného zlata. Přejeme jim štěstí a úspěch. Naše cesta je však jiná. Cíle nelze dosáhnout jinak, než-li skrze Přírodu.

Všem lačným znovu připomínáme, že Dílo, tak jak je zjeveno skrze knihy Starých, vyžaduje 18ti měsíční nepřetržitou přítomnost Adepta u své nádoby a udržování Ohně. Taková je Alchymická cesta, zapovězená všem lenošivým a všem těm, kteří se domnívají, že dosáhnou výsledku nějakou oklikou.

Těm, kteří naslouchají radám Starých připomeňme, že prací Alchymisty, rozumí se především nalezení metalického semene a vytvoření vhodného prostředí pro jeho rozvoj.

Ach ano! Žijeme ve světě, kde každý den v roce lze mít čerstvé růže z Holandska pro potěšení našich žen.
Touha po ovládnutí času nám odebírá náš vlastní tam, kde jej toužíme mít více a přidává tam, kde toužíme aby rychleji plynul.
Můžeme běžet či jít pomalu, avšak Čas se námi řídit nebude.

A tak jen ten, kdo splyne s jeho tempem také sjednotí své tělo s tělem naší materie. Tehdy bude kráčet cestou přímou ... i když setrvá na místě. O tomto místě hovoří Fulcanelli, když říká, že je třeba jej hledat. Neb právě v tomto místě netřeba se obávat, že by růst naší zvláštní a tajemné kultury byl ovlivněn přemírou tepla či chladu.

Ano, neb Síra, není ničím jiným než-li pravou a jedinou materií Kamene Mudrců. A k tomu aby se jím stala, postačí analogie se zrnem zasazeným do země. To je podstatou Díla. 1. Napodobit Přírodu. Přírodě postačí, aby se semeno dostalo do správného prostředí ve kterém je umožněn rozvoj a růst. 2. Prací Alchymisty má být "pomoc" Přírodě, aby mohla aplikovat své zákony. A tato pomoc nespočívá v ničem jiném, než-li ve vytvoření a ochraně onoho prostředí. A to? Není ničím jiným než nádobou, ve které se odehrává Mysterium.
Tichý, berouce do rukou nážku smetanky, která mu občas vlétla oknem ze zahrady, rád říkaval: "a když ji zasadíš milý Jonáši a věnuješ jí trochu svého času, to je jako celé naše Dílo." A tak jsem každý rok sázel velké množství nážek do květináčů či je nosil zpět na zahradu a vyčlenil jim místo, které jsem pak snaži se opatrovat. Ale nikdy se mi nic nepodařilo vypěstovat. I tehdy říkával Tichý: "ano Jonáši, a přesně takové je naše Dílo".
Jen vzpomínka z dětsví jak stárnu.

Co se týče kovů, alchymisté je nepochybně zvolili především proto, že je v nich jejich materie či látka, kterou hledají, nejlépe uložena a i přes značné obtíže ji extrahovat, jeví se tento způsob extrakce jako nejlepší.
Je správné se domnívat, že tato látka je obsažena ve všem a tedy by ji bylo lze extrahovat takřka odkudkoliv i když je dobré mít na paměti, že do některých těl ještě nebyla vložena a z jiných vyprchala. Což je tedy podstatou života, neb Čas nemá nad nestvořeným či mrtvým svou moc i přesto, že paradoxně obé v sobě chová.
To samo o sobě je velmi poučné. Pohled alchymistů na Přírodu je poněkud odlišný než-li je pohled "moderní" vědy. Té samotné pozorování málokdy stačí. Chce věci uchopit a užívat. Těm druhým často ono pouhé pozorování postačí k jejich úvahám. Smyslem není podmanit, ale pochopit a některým, kterých není mnoho, je moci Přírodě pomoci v její těžké práci. Důvody zkoumání jsou tedy různé.
Vaše úvaha o kovech je jedna z nejlepších, kterou je zde možné na fóru dohledat.
Nicméně, nemyslím, že by se Staří Alchymisté museli příliš obávat zneužití přírodních sil. Moudrý člověk jistě sezná, že tyto budou člověkem zneužity nehledě na to, co si sami přejeme. Důvod pomoci lidem ve své vlastní destrukci však neshledáváme. Konečně, síla potřebná ku zničení světa, tak jak jej známe, už byla dávno odhalena a v jisté míře i použita. V tomto jsme bohužel málo poučeni.
Avšak nehledě k tomu, alchymisté věří, že život ve své nejniternější podobě přetrvá a nehledě na to jak dlouho to bude trvat, znovu se v Čase projeví.
Pochopení tohoto principu hledají ve svých nádobách a myšlenkách, jakkoli to může být někomu směšné.
Ti, kteří uspějí - alespoň podle tradice - získají moc stát mimo toto dění a stát se tak skutečným pozorovatelem nad nímž Čas nemá svoji moc. Zní to jako pohádka a možná i je.

Ano. Jedná se o Čas. Alchymie je někým považována za jednu z Hermetických čili Universálních věd. Působcem je Čas, který Staří Filosofové nazvali např Saturnem.
Ptáte-li se na smysl pro který se věnují někteří Alchymii a mohu-li do Vaší diskuze s Kolovratem vstoupit, pak je to nepochybně víra, že jakkoli se Čas nepokládá za hmotný, důsledky jeho činnosti jsou zcela hmatatelné. Alchymie se tedy tímto působcem proměn zabývá. Pro ty ostatní je to věda o přeměně kovů. Jistě. Proč by se železo nemohlo v čase proměnit ve zlato? Když PánBůh dopustí i motyka spustí, abych tak řekl. Váš přínos tomuto fóru, hledě z Vašich příspěvků, může být velmi inspirativní.

Snad by mohlo někoho zajímat:

Evropská vesmírná sonda Rosetta objevila na kometě Čurjumov-Gerasimenko molekuly kyslíku.

"Nikdy bychom si nepomysleli, že kyslík může 'přežít' miliardy let, aniž by se spojil s jinými prvky," uvedla Kathrin Altweggová z bernského vědeckého týmu. Pravděpodobné podle ní je, že kyslík ještě před vznikem sluneční soustavy zamrzl v jádru komety.

"Možnost, že by kyslík mohl patřit k prapůvodním látkám, otřese jistě hned několika teoretickými modely o vzniku sluneční soustavy," dodala Altweggová.

Ano ... to je velmi zábavné!

Ano, rozpouštědlo netvoří s rozpouštěnou látkou kompozici. O škodě nelze takto hovořit. Prostě se s rozpouštěnou látkou neslučuje, čímž je jaksi vzdáleno obecné představě o rozpouštění.

Hlavním bodem Díla je samozřejmě Merkur. Je dárcem síry, kterou lze nahlížet jako základní materii Kamene. To je onen Fulcanellim odhalený rozdíl mezi Prima Materia A Materia Prima. Studujte to, chcete-li.

I studium - čehokoli- , tedy i starých textů, lze nazvat lidským konáním. I z něho tedy lze, aby vzniklo něco dobrého. Každý si hledá svoji cestu. Někdo takovou a jiný makovou.

Pěkně studujte.

Trochu větší kalambůr, než-li je "káva", je zmínka o jistém dopisu, složeném v náprsní kapse. Není nedůležité, že jej měl Canselietův Mistr stále při sobě a tudíž na něj měl významný vliv žár pece. Ale to říkám jen pro ty, kteří chtějí luštit kalambůry a hádanky.

Inu prajci, nyní tedy již víte, že termín "první" zdaleka nemusí značit "první" co do smyslu posloupnosti práce. O to více by se Váš zájem měl soustředit na rozlišení užívané terminologie "Merkur", neb tam jsou ony počátky, které se v knihách málokdy zmiňují. A zde je třeba bez jakéhokoli "zbožnění" vyzdvihnout práci Fulcanelliho a též i Canselieta, neb jak Mistr tak jeho žák, se počátkům věnují více a hovoří jasnější řečí, než-li všichni jejich předchůdci.

Tichý rád říkaval, byl-li tázán na slanost moře, že pochází z jediného zrnka soli. Našeho, stejně tak toho, které navštěvujeme v době dovolené.

Věda je nyní potěšena sama sebou, neb zdá se, že na Marsu je voda. A hle! Zdá se, že je slaná. Nu, ano. Chtělo by se říci, že nás to nepřekvapuje, ale raději půjdeme s gratulací ... ! :-)

A jistěže mám na mysli i ono druhé Vámi vzpomenuté.

Ano prajci. Je to zjevné, ale víte, tím jsme procházeli všichni a ti, kteří již před lety tvrdili, že :
mají počátky již v mysli,
sedí u nezapálené pece a myslí ...

Mám na mysli sladkou a vychlazenou kávu, neb ono poučení, které je rozlišením, se skutečně většinou nečiní. Vlastně se jedná o naprostou vyjímku upřímnosti a jasné řeči s jakou se lze v knihách setkat.
Bohužel, jasná řeč bývá jen málokdy doceněna. V tomto případě to pak platí dvojnásob.

Inu mateji - mohu - li Vám tak říkat - někdy je zlato "mamonem". Ale znovu se dostáváme k tomu, o jakém zlatě se hovoří. Jistě každý z nás použil někdy přirovnání o zlatě, Ku své matce, ve smyslu, že je "zlatá" či své přtelkyni, ženě či dětem ... a ku mnohému jinému. Zde již není "zlato" oním "mamonem", ale hovoříme o nějaké kvalitě. Kvalita, je v alchymické terminologii velmi důležité a vztahuje se k ní mnoho pojmů a názvů.

"A přece ti kteří opravdu něco užitečného dělají jsou nejméně placení." ... atd ... píšete. Nevím, nepřísluší mi toto soudit.

"Obecný merkur do díla nevstupuje a že musí začít práci se zlatem" - znovu musím zopakovat, že tyto "axiomy" platí pouze tehdy, pokud chápeme, co Staří myslí termínem "merkur" či "zlato".

Zopakujme tedy. Alchymické zlato či síra není ničím jiným než jedinou, surovou materií Díla, neb toto "zlato", které nacházíme v Merkuru, který není nahlížen jako rozpouštědlo, které z jistých důvodů, též je označovano "merkurem", postačí pouze dobře "uvařit", aby se z něj stal Kámen Mudrců. Jakkoli je toto velmi zjednodušený výklad - konečně, není náš - je pravdivý. Je zřejmé, že se nejedná o obecné zlato, tak jak je známe. Jeho popsané charakteristiky jsou jiné.

Budeme-li tedy číst Staré autory co do smyslu teminologie, tak jak ji známe ze školních lavic a oběcně dle našeho vzdělání, výsledkem bude snad objev kyseliny sírové. Jistě. Postačí vystavit pyrit běžným venkovním vlivům a budeme moci sledovat jistou analogii mezi tím co popatří naše oči a tím, co Staří píší ve svých knihách. A takových příkladů, lze uvést značné množství. Je na každém jak se pokusí chápat slova Starých.

Pokud bychom chtěli zodpovědět jinou otázku, zde často kladenou, bylo by lze říci, že adresu našich dveří jsme zde dostatečně popsali. Ti, kteří našim slovům porozuměli, vědí, kde je hledat a já osobně jim rád připravím dobrou kávu, až budou klepat. V Bibli se praví, že kdo bude klepat, tomu bude otevřeno. Ano. Pokud víme o jakých dveřích se mluví. A v Alchymii je to stejné. Kdo ví, kde hledat ponaučení, dveře mu budou otevřeny a nepochybuji o tom, že se mu tehdy dostane i zasvěcení v podobě oné "vychlazené kávy" a knihovny ve vedlejší místnosti, jako se dostalo Canselietovi. Popis oné "události", považujeme za jednu z nejlepších - či vůbec nejlepší - jakou se žákovi Přírody může dostat. Je takřa rovnající se ústnímu zasvěcení, vysvětlujíce nejdůležitější bod Učení tak otevřeně, jak jen to je možné.

"Z toho když vycházím tak lze říct, že adept standardně začíná práci se zlatem. "

Ano. Pokud dobře chápete o jakém zlatu se hovoří a co je myšleno termínem "začíná".

Bylo to zde řečeno mnohokráte a některé knihy jsou toho plné. Odpovědí pak je krátké upozornění na rozdíl mezi Prima Materia a Materia Prima. Jistě zde naleznete mnohé k tomu řečené, aby nebylo třeba opakovat.
Chápeme-li o jakých počátcích tedy Staří hovoří, pak lépe pochopíme, proč hovoří o zlatu.

Vás by především však měl zajímat Merkur. Neb v něm se ono zlato nachází. Pokud jej získáte, budete moci říci, že jste dokončil přípravu a můžete započít Dílo. "Vítr je nosil ve svém břiše", říká Smaragdová deska. Moudré a hodné hlubokého pochopení.

inu matěji. jsem nepochybně poslední zde, kdo by doporučoval komukoli pracovat s obecným zlatem. Odkazujíce se k Starým, souhlasím, že jej nelze z Díla vynechat. Nicméně, lze mít důvěru k tomu co někteří naznačují a jiní říkají zcela otevřeně, že do kompozice Filosofického Merkura zlato nevstupuje. A to ani modifikované, či jak učí Fulcanelli: "ani jediný atom zlata".

Stejně tak zastávám názor, zde mnohokráte řečený, že Alchymie není cestou k výrobě obecného zlata. A to, až již jakoukoliv cestou. Ti, kteří poznali rozpouštědlo a skrze něj, mohli též popatřit alchymickou síru, která byla z mnoha důvodů nazvána "zlatem", také vědí, jak velký je mezi nimi rozdíl. Ten lze jednoduše definovat, jako rozdíl mezi živým a mrtvým.

Ptáte se na velké množství věcí a jakkoli se to nemusí zdát, Vaše dotazy mají svou hlavu a patu. A podobně mají svou "hlavu a patu" i řeči, které vedou Staří skrze své texty, obrazy či stavby napříč časem. Hovoří mezi sebou, nikoli pro ostatní. Každý volí svoji cestu a rád předkládá ostatním svoji hádanku. Inu, ano ... jsou to "jen" muži a mají radost pokud zamotají hlavu ostatním. Jejich řeč je třeba studovat jak odděleně, tak v kontextu. O chuti jablka lze si číst, domnívat se či mít zkušenost. Staří hovoří výhradně k těm, kteří mají zkušenost. A to je důvodem, proč ostatní vidí za alchymií snahu o výrobu zlata či elixíru života.

Věda, dostala od Starých darem tento příběh a neučinila nic jiného, než se na základě něho, přestala Alchymií vůbec zabývat. Ano, je pro ni mrtvá. Na tom pramálo však záleží. Konečně vědu i Alchymii spojuje touha po poznání a pracovitost, neb jen skrze ně lze čehokoli dosáhnout. Někteří se pak ještě modlí, čehož výsledky nehodláme komentovat. Bůh, o kterém se domnívám, že je spravedlivý, jistě každému nadělí dle jeho zásluh.

Nu a na Vaši otázku zda to či ono není v podstatě to samé. Ano, v podstatě je. A tuto podstatu je třeba hledat především.
Jednoduše řečeno, domnívá-li se kdokoli, že svět byl stvořen prostřednictvím zlata, nechť tedy pracuje se zlatem. My dáváme přednost látce, která má jiné vlastnosti a je narozdíl od obecného zlata, plná života. Není třeba ji hledat nikde jinde, než-li u sebe samých, neb bez vyjímky, skrze ni bylo vše stvořeno a tudíž je moudré se domnívat, že vše ji také obsahuje. Jistěže, vyjma těl mrtvých, které životní oheň opustil, když jejich minerální tělo, nebylo schopno jej již dále zadržovat.

Inu, předně bych každému doporučil, aby Knihu v žádném případě neotevíral za přítomnosti světla.

Kristus, Adepti, karma, evoluce ...

"Nedávej jim ryby, nauč je ty ryby chytat."
To by asi mělo význam, kdyby ve Flamelem postavených nemocnicích, bylo vyučováno alchymickému umění. Ale ono nebylo.

"tím umožnil lidstvu se napravovat a léčit navzájem."
Prováděla se v nich dobová léčba, kterou by pravděpodobně nikdo z nás nerad podstupoval ... O "umožnění lidstvu" se léčit, se rozhodně nedá hovořit.

"Tím napomohl více, než kdyby celé dny seděl a po lžičkách dával Panaceu nemocným."
Nu, pokud by měla Panacea účinky, kterým věříte, pak by jistě její podávání nemocným, mělo větší smysl, než-li je vystavovat již zmíněným dobovým metodám léčby.

Krom toho ani Flamel ani Philaletha nehovoří ve svých knihách ve smyslu toho, co píšete, aby bylo možné z toho takto usuzovat. Hovoříte o někom, proč něco činil, aniž by to bylo možno podložit byť jediným jeho tvrzením. Vzhledem k tomu, že se dá předpokládat, že jste ani jednoho ze zmíněných osobně neznal, vytváříte jen jisté spekulativní názory, "co kdo kdy kde a jak ..." Se skutečností to nemá nic společného. Pohnutky Adeptů neznáme a pravděpodobně se je ani nikdy nedozvíme.

"Když dovolíš, doplnil bych pro přesnější představu, že Kámen Mudrců je Universální lék,"

Kámen Mudrců je Kámen Mudrců a Universální Lék, je Universální Lék. Jsou to různé stavy vývoje materie z nichž káždá má jinou působnost.

"Oživení mrtvého je pak otázkou poměru substancí v Rebisu a ve Vejci."

Nikoli. Látky, které vstupují a tvoří kompozici, jsou zcela živé, díky čemuž může k jejich spojení dojít. Doporučujete-li v jiném příspěvku "pozorovat Přírodu", pak jistě oním pouhým pozorováním seznáte, že se v ní mrtvé věci nijak nespojují, netvoří žádnou kompozici a nejsou předně schopny žádného plození.
A to je skutečnou podstatou Alchymie, Oheň schopný plodit. Naleznete jej na počátku všecho co se rodí a roste a nenaleznete jej v ničem co svou pozemskou pouť ukončilo.

Student alchymie především neopovrhuje ničím stvořeným. Ten, který čímkoli opovrhuje, prvně nepochopil nic z tradičního Umění a Hermetické Filosofie a za druhé je na hony vzdálen tomu, být nazván "studentem alchymie".

Cylianiho vílu je lépe chápat jako prostředek k získání potřebných znalostí. Je inspirací a Božím Darem. V přeneseném slova smyslu je průvodkyní, skutečnou Dantovou Beatricí, představující samu Přírodu

"Panna proto, že je neposkvrněná, čistá, zbavená nečistot."

Je-li Panna neposkvrněná a čistá, není tomu proto, že by byla zbavena nečistot. Konečně, nikdy žádných nenabyla, proto byla označena za neposkvrněnou.


"Každý kov, každá minera má jak síru, tak i merkura. "
Nikoli. Nemá. Např rtuť, která neobsahuje síru.

"Muž a Žena, drak a lev, orel a lev, jsou podstatou Díla. Spojením téchto substancí vzniká Rebis a přidáním oživujícího agens a uzavřením do Vejce a následným vařením se teprve blížime k putrefakci, následně k zbělení a konečně k zčervenání."

Nikoli jejich spojením, ale z jejich spojení.
Podstatou Díla je Oheň a nikoli žena a muž. Z toho co píšete není ani patrné zda chcete spojovat draka a lva či orla a lva či zda je to to samé či nikoli. Nicméně, těžko budete spojovat draka představujícího tu ohěň a tu materii s orlem, který představuje manipulaci ...

a tak dále a tak podobně.

V čechách vyšla ještě Kniha o zvířatech a lidech a Červený Kříž a Železný Kříž. Všechny tři Vám mohu jen doporučit. Jistě je najdete v antikvariátech za pár korun.

Snad Vás překvapí Gorvine, mohu-li, že pro mě byl mimo jiné, ale přesto zásadním důvodem ke studiu Axel Munthe a jeho Kniha o životě a smrti, kterou mám stále na nočním stolku již desítky let, neb v knihovně by nikdy dlouho nevydržela.

Ach ano. Opravdu. Máte pravdu. Toto je velmi přesné ač velmi zarážející s ostatním o mnoho později řečeným. To mi však nepřísluší hodnotit.

"Zive rozpoustedlo se lisi tim, ze je vedomeho a laskaveho charakteru (coz neznamena bez sily, naopak!), ktery s kovem nebojuje, ale je dobre prijiman. Proto pocitove pripomina jemne a vlhkosti zmekcene teplo prijemne bez rozdilu kazde veci. Ukazuje se, ze takove rozpoustedlo je v podstate jen jedno a je pritelem vsech charakteru, protoze se samo nevymezuje, ac je podstatne shodne s kovy."

To je veliká škoda Perceivere. Snad byl příspěvek smazán?
Dotyčný psal v tom duchu, že si zde svá slova jen napsal, aby si je mohl připomenout, kdyby snad zapoměl. Byl to velmi hezký a moudrý příspěvek. Jměno dotyčného jsem zde viděl poprvé.

Ano. Ale zde se hovoří o zisku naprosto čistého kovu, který, aby bylo lze z něj získat popisovaného Merkura a Síru, musí být znovu rozložen. A to není příklad práce se železem tak jak jej lidský důmysl přináší na trh a tak jak je každému dostupné. Takto připravený kov nebudete mít dozajista k dispozici a to k čemu nabádám, je prvě vůbec získat povědomí o tom, co že je to Merkur a Síra, myšleno v obecné rovině. Neb, často o nich se mluví, ale jen málokdo je skutečně i popatřil. To je velmi důležité.

Postupujte od jednoho k druhému. Naučte se prve rozpouštět těla. Teprve pak se zabývejte "oddělením heterogenních částí". Snadno budete zaveden, pokud budete přeskakovat z jednoho na druhé. Filosofové také říkají, že pokud cokoli z Díla odejmete, značí, že jste je správně nepochopil". Tím se znovu dostáváme do rozporu, právě pro nepochopení jak posloupnosti, tak správného alchymického rozpouštění. To otevírá kov a zároveň to co bylo skryté, stává se zjevným. Ano, rozpouštědlo se s rozpouštěnou látkou neslučuje a nevytváří s ní žádnou kompozici.

Pokud dovolíte Kolovrate, k Vašemu příspěvku o kostech a polévce.
Asi se mnou souhlasíte a asi nebudete sám, že tento postup získání esence ovládla spagyrie velmi obratně a skrze něj získává spoustu výtažků u kdejakých látek z nichž mnohé mohou být v lecčem k užitku.
V Alchymii budte muset řešit získání esence jinak.
Připomeňme si dvě základní rčení.
1. Je třeba zabít žívé aby bylo oživeno mrtvé.
2. Solve et coagula.
Tyto dvě základní myšlenky, které lze najít u všech autorů jsou v jistém rozporu.
Vycházíme-li z toho, že co je živé je v pohybu a podléhá času a že to co je mrtvé naopak v pohybu není, neúčastní se ho a času již nepodléhá, těžko obhájíme jako základní techniku rozpuštění, neb se nejedná o usmrcení živého. Ba právě naopak o oživení. Zde je třeba veliké rozvážnosti při studiu.
Je tedy třeba hledat odpověď na tento rozpor jinde.

Filosofové také říkají, že je prve třeba rozpustit tělo, bez ztráty jeho váhy.
Ano. To je dobrá technika a není od věci se pokusit ji naleznout. Získáme tak i lepší představu o tom, proč někteří říkají, že existuje jen jediná technika během které materie prochází vší "...ací" /fermentace, sublimace ... atp atd/ netřeba zmnožovat již řečené.

Pokud budeme zvažovat slova v Timaiovi, neměla by nás vést k tomu, abychom pracovali se rzí, ale abychom se pokusili získat všechny složky kovu. Tedy i rez i tu vodnatou.
"Rez" musíte poté rozpustit v oné vodě, kterou jste získal při jejím získávání, aniž by jste k tomu použil jakoukoliv "jinou" vodu, neb jak říkají Staří, do Díla nevstupuje nic zvenčí. To je ona truhlice, která se otvírá klíčem, který je v ní uzamčen. Pak teprve můžete si činit nárok na odhalení toho, co se skrává pod epitethem Filosofické zlato, což je velká škoda, že právě této pasáži velkého učence a z ní logicky vyplývající, nebylo zde na foru věnováno víc než pár řádků: "ano, to Fulcanelli píše" či "ano, tím myslí toho a toho".

Moje doporučení tedy je, vzít např obyčejné železo a snažit se poznat jeho Markura a Síru, tak jak ji popisují Staří. Použijte vysoké teploty na rozpuštění kovu a seznáte, že jakmile teplota poklesne, kov se navrátí do svého původního stavu. Tak si ověříte, že se nejedná o správnou techniku a budete muset hledat jinou. Spojte tedy obyčejné železo s jakýmkoliv minerálem či kovem a seznáte, že znovu potřebujete vysokou teplotu, která když přestane působit, kov se navrátí do svého původního stavu. Ano. Myšleno obrazně, neb se skoro bojím zde cokoli již říci, aby se na mou hlavu nesnesla kritika, že kov podrobený vysokým teplotám nebude po vychladnutí jevit se naprosto stejně. Ano nebude. Ale to není opravdu důležité. Jeho užitečnost v Díle bude spíše menší než byla před jeho podrobením nesmyslným operacím.

Snažte se tedy prve vůbec pochopit co myslí Staří termínem Merkur či Síra. A toto pochopení získáte jedině tak, že nějakého Merkura či Síru spatříte na vlastní oči. Jsou to jisté části těla, vykazující nějaké charakteristiky, které Staří nazvali Merkurem či Sírou.

Jsem zde často napadán, že nehovořím jasněji. Nevím jak ještě více jasněji hovořit, než-li doporučením, aby byl učiněn pokus získat obě složky nějakého kovu. Např železa, neb v praktické rovině se obě složky získávají poměrně snadno a železo obsahuje velké množství ohně. Navíc víme, že obsahuje krásně fialového Merkura, dle čehož lze pokus snadno ověřit, zda byl či nebyl úspěšný. Čemu za svou barvu vděčí jistě každý uhodne sám. A tato barva signalizuje přítomnost oné esence, kterou získáte tak, jak popisujete Kolovrate.

Co se týče rozpouštědla, není to tak dávno, co na forum, někdo kdo zde zanechal pouze jeden příspěvek, popsal jeho kvality a charakteristiku snad nejlépe ze všech Mistrů, kteří hledali jak je popsat. Je velká škoda, jakému nepovšimnutí byl tento příspěvek vystaven. Neb lepší popis budete marně v jakékoliv Knize hledat.

Nepsal jsem, že Vás znám lépe, než-li Vaši blízcí. Psal jsem, že znám odpověď na otázku zda působíte v politice. V tom je dost značný rozdíl.

To jste spíš špatně pochopil co jsem chtěl říci a jak by to bylo lze být vztaženo k Vám. Jen hledáte jak oponovat. Nic jiného.

Co se týče Vaší "velkorysé" nabídky, nepotřebuji znát odpověď. Znám ji.

Snad by bylo lze, přesunout forum těch, kteří chtějí hovořit o alchymii a nemají zapotřebí chytat každého za slovo či mu vnucovat vlastní názor někam jinam kde lze o alchymii hovořit a polemizovat v slušné a lidské rovině?

"Filosofie je dobrá věc a politická činnost také, ale každá se vztahem k jinému předmětu; kdo má účast v obojím, je uprostřed, nemluví podstatné věci a je horší než obě dvě."

I když jste na mou otázku neodpověděl, snad je to dosti výmluvné.

K panu profesorovi s úctou milý Snope.

Platon mluví v tom smyslu, že hledání pravdy je skoro důležitější proces než její nalezení.
Nechci však vést diskuzi o Platonovi. Dám přednost vzpomínkám na milé večery ve společnosti pana profesora Patočky.

Spíš si položme otázku, proč tedy Adepti u kterých máme víru v to, že Kámen dokončili, lidstvo již nevyléčili. Proč tedy Flamel věnuje peníze získané transmutací na stavbu nemocnic, když by stačilo dát lidem Universální Lék. Rozhodl se snad Bůh předat lék člověku, který jej neužije pro trpící a potřebné? Smysl mi uniká.

Lépe přečíst celé jeho dílo. Hovoří prostě hezky.

Nemyslím, že Filosof ztrácí víru. Neb ten kdo ji nemá, těžko vytrvá v hledání čehokoli. Víra je základem všeho činění. Víra v cokoli.

Ano Hermetiku. Já to chápu. Víte, každý člověk je přesvědčen o tom, že právě jeho Pravda je ta správná či že jeho cesta je ta správná. Pokud bych chtěl jít do extrému, pak bych vzpoměl s jakým údivem nechápali souzení v Norimberském procesu, proč jsou souzeni. Jistěže někteří. Chápali, že zabít člověka není dobré. Ale, jak sami říkali: my jsme zabíjeli Židy, nikoli lidi ... Byli v tom vychováni. Je to příklad jaké hrůznosti lze dosáhnout máte-li podmínky k výchově ...
Ona omyšlenka, co se říká o nočním stolku Zednářů, byla spíše myšlena tak, že Filosof Pravdu nehlásá, alébrž jí hledá. Hezky o tom hovoří Platon. A já se domnívám, že jediná možnost jak lidem případně sdělit, že naše cesta je lepší či správná, je žít takový život, ze kterého si budou chtít vzít příklad. Nikoli je přesvědčovat slovy. To je celé. Před Bohem jsme si všichni rovni, nehledě na jaké cestě se nacházíme. To je moje filosofie, kterou nemusím dokládat vyjímečně citací odkudkoliv.
Nic ve zlém neb vše je v dobrém. Jen zde diskutujeme o věcech o kterých se můžeme jen domnívat. Ve skutečnosti nevíme.

Myslím, že blíže se Kristovi přiblížil onen osel na kterém přijel do Jeruzaléma.

Víte, netvářím se, že Kámen umí léčit všechny nemoci. Ba naopak, vím, že toho schopen není a nikdy jsem neříkal nic jiného.
Pokud by Kámen dokázal to co se o něm vypravuje v "pohádkách", byl by již dávno postup jeho přípravy znám, neb nepochybně není Filosofa, který by se chtěl dívat na lidské utrpení majíc v rukou lék na jeho zmírnění. Zde se dotýkáme etiky a lidství.

Zopakuji Vaši větu: "Leukémie je choroba, týkající se především kostí a kostní dřeně Tomu, kdo je obeznámen s hermetickým významem kostí, nemusím říkat více."

Dáváte tím najevo, že víte o této nemoci či její léčbě více, než-li ostatní. Buď víte a pak ji jděte léčit, nebo nevíte a pak my smysl toho co říkáte či naznačujete uniká.

Tvrdíte, že síla Kamene je totožná se silou, která vzkřísila Krista. Prdlajs mladý muži. To Boží Vůle a nikoli nějaký Kámen.

Tvrdíte, že léčba leukemie je možná, pokud Alchymista připraví Kámen, který je schopný "přeměňovat lidské tělo na úrovni kostí" což znamená, pokud se to někomu podaří, že dosáhne úrovně Krista. - Stejně tak prdlajs. Byl snad Flamel Kristem? Basil Valentinus byl roven Kristu? Philaletha? O jaké "úrovni" hovoříte? O "úrovni" Syna Božího, který jako jediný zrodil se z neposkvrněného početí a jehož matkou byla Panna Maria?

V jednom jediném máte pravdu. Možné je opravdu vše, dle přísloví: když Pán Bůh dopustí i motyka spustí. Ale Flamel ani Philaletha Kristem nebyli. Ani nikdo jiný. Proč dle legendy věnoval Flamel peníze na stavbu nemocnic pro chudé? Peníze, které dle legendy získal skrze transmutaci. K čemu nemocnice, když vlastnil nástroj o kterém tvrdíte, že je schopen léčit např leukemii? A proč se tento nástroj tedy neužíval? 5eknu Vám to.

Když Alchymisté mluví o nebi, myslí tím nebe Alchymické a když hovoří o zemi, myslí tím zemi Alchymickou. Pokud hovoří o Kameni, tak říkají: pokud chcete působit v minerální říši, budete muset působce hledat v ní. Světem, je pro Alchymistu jeho svět. Alchymické rozpouštědlo, jak se shodují Mistři, je universální co se jejich Díla týče, nikoli co do smyslu Universality světa či vesmíru. Jeho účinek je patrný pouze a jedině v jejich malém světě. Všude jinde bylo, je a bude považováno za residum, které se k ničemu nehodí. A skutečně, nehodí se naprosto k ničemu jinému, než-li k Dílu.
Stejně tak je tomu s Kamenem. Působí v té říši, ze které vzešel. Neodnímám Alchymii její duchovní rozměr, což opakuji po nevím kolikáté, ale Alchymie je tradiční Přírodní vědou, skrze ni a především prací na ní, lze snad zahlédnout Přírodu v její tvořivosti a snad i její počátky tomu, kdo je pilný a pracovitý. Jako v každém jiném lidském počínání. Jistě, skrze ni lze získat "osvícení" v jistém slova smyslu. Lze pozvednout svůj intelekt a ano, lze pozvednout jistou duchovní rovinu. Hovořit o Kristovství či úrovni Spasitele a Beránka Božího ! ... Pak snad jedině, jste-li připraven přijmout jeho osud a úděl ...

Oddělme plevel a balast, který na Alchymii spočívá. Vše "zázračné" z říše pohádek a seznáte, že stále zůstane úžasnou vědou a cestou těm, kteří se pro ni rozhodnou, bez příslibu "tajemství" výroby zlata či bez příslibu "věčného života".

Připomenu Vám Vás první příspěvek k tomuto tématu:

"Ve věci léčby leukémie sice věda pokrok udělala, ale ten není ničím ve srovnání s tím, co by bylo na tomto poli možné dosáhnout pomocí Kamene, použitého ve smyslu Univerzálního léku. Leukémie je choroba, týkající se především kostí a kostní dřeně Tomu, kdo je obeznámen s hermetickým významem kostí, nemusím říkat více."

Obzválště poslední věta je velmi výmluvná ...

Jistě teď udělám Snopovi radost a jistě jsem to nikdy zde neudělal, ale jediné co Vám na to mohu říci, je: Že se nestydíte takthle žvanit Santiago_Matamorosi. Že se nestydíte!
Tomu kdo je obeznámen, nemusíte říkat víc?
To je velmi, velmi smutné co jste zde předvedl ....

Znamená-li to, že kdo nedosáhne úrovně Ježíše, není schopen tímto zppůsobem léčit?

Pokud připravíte Kámen, znamená to, že se stanete Ježíše /dosáhnete jeho úrovně/, potažmo stanete se jako On Božím Synem?

A to celé tvrdíte, protože si to myslíte, neb sám Kámen nejste schopen připravit a neznáte ani nikoho kdo by byl?
Chápu to tak správně?

Pořád nechápu proč mluvíte o sternové kosti s tím, že ona je cestou k tajemství léčení oné nemoci? Jaký má vztah ke Kameni?

Děkuji za poučení. Snad mi hned po Vás odpustí i Bůh.

Jste zbytečně tajemný v konci toho co říkáte. Mohu poprosit o jednoduchou odpověď? Proč to nemůžete udělat? Mluvíte o "tajemství celé věci", že spočívá ve sternové kosti. Z toho plyne, že o tom tajemství něco víte. Našim prátelům, nyní ve FN Brno umírá šestiroční dcera. Hodláte být i nadále "tajemný", nebo prostě nic nevíte a jen si tde taháte kšandy a nebo něco víte jak naznačujete? Nebo ne? Proč tedy taková slova? Tomu nerozumím ...

Vidíte a já si myslel, že "hoď kamenem kdo jsi bez hříchu" se dá takto vykládat. Pokud nedá a dá se vykládat pouze tak jak říkáte Vy, tak se ještě jednou omlouvám. Máte pravdu. Zbytečně jsem se povyšoval nad Vámi, nad Hermetikem i ostatnimi. Omlouvám se, že jsem to špatně pochopil. Snad mi odpustíte.

Nezodpověděl jste moji otázku. Zajímá mě proto, že velmi často navštěvuji své přátele v Brně, kteří se dětské leukémii věnují. Pokud trvdíte, že hermetickou léčbou lze léčit leukémie, což tvrdíte, rád vás do Brna zavezu.

Nu vždyť. A tím se Ježíš staví do nějaké nadřazené role? Smyl zdá se mi jasný, neb nikdo není bez hříchu, tudíž nikdo nemůže hodit kamenem. Ani Kristus.

Víte, četl jste určitě Norimberský proces. Bylo pro mě velmi zajímavé - krom toho, že jsem to období nějak prožíval - číst si, že velitelé z koncentračních táborů, nechápali za co jsou souzeni. Chápali, že zabíjet lidi je špatné, ale říkali: "My jsme nezabíjeli lidi, ale Židy". Nechápali a nebyli schopni posoudit své činy svůj hřích. Mám to od dětsví tak nějak zafixováno tuto myšlenku.

"Nikdo není bez viny" byla volná citace Snope. Běžně se užívá. "posudte sami, zda jste ci nejste" to je Váš výklad. Stejně tak lze použít výkladu, kdo máte povědomost o vině, nikoli nabádání k posouzení. Rozdíl je snad zřejmý. Posuzovat a mít vědomost jsou dvě velmi rozdílné věci. Hle, přeme se o výklad. O Váš výklad.

a to jsem řekl kde přesně?

"Nepochybně jsem v životě hřešil a hřeším Snope. Ano, jsem vinen mnohým."
"Opravte mě, zda Písmo neučí, že "nikdo není bez viny"

Právě, že nikde? Říkám-li, že "nikdo není bez viny", značí to, že se z toho vyjímám a hodnotím tak pouze jiné?

"ja nejsem bez viny, a vy sam si posudte, zda jste bez viny ci ne". říkám kde prosím pěkně?

Nepochybně jsem v životě hřešil a hřeším Snope. Ano, jsem vinen mnohým.

Víte to z vlastní zkušenosti? Aplikoval jste Kámen na leukémii a vyléčil ji? Leukémie je krvetvorné onemocnění. Jak již z názvu plyne. Týká se lymfocytů a myelocytů. Co se týče kostní dřeně, ta je pouze z jedním dárců kmenových buňěk zodpovědných za krvetvorbu. Stejně tak může posloužit ale i pupečníková krev. Jen abychom nezaváděli.

Pokud jste Snope pochopil to co jsem psal Hermetikovi jako výtku, pak se omlouvám. Nic z toho co zde již roky píši, není myšleno jako výtka. Pokud to tak na někoho působilo kdy, pak jsem se omluvil. Berte to tedy jako omluvu za to, že jsem se nevyjádřil dostatečně jasně. Na tom co říkám to nic nemění. Nedokáži si představit pokorného a Bohabojného člověka v tom nejlěpším slova smyslu, který by se domníval, že je bez hříchu. Pokud Vám věta, že "já i Vy nejsme bez viny" zněla jako můj soud nad někým, nebyla tak myšlena. Mrzí mě, že jste ji tak pochopil. Opravím ji. nikdo není bez viny.

Já nemluvím o ničem. Přináším Vám citace. Vy je vykládáte.

Alchymie se tímto nezabývá. Teoreticky lze říci, že nemusí, neb její práce směřuje k Universálnímu léku. Jak chcete předcházet spagyrií např kapavce by mě opravdu zajímalo ... :-) Ale vážněji. Víte, těžko budete aplikovat spagyrii - ať již jako prevenci nebo léčbu - např u dětské leukémie. A právě u této nemoci učinila za posledních 50 let věda neskutečný pokrok. A takto by bylo lze pokračovat mnoha příklady. O to ale nejde. Jde jen o to, nevynášet příliš obecné soudy co se vědy týče a na druhou stranu, nepodporovat ony pohádky o tom, že "přírodní" či "alternativní" léčba je něčím co může řešit jakýkoliv problém. Nemůže. Bohužel nemůže. Bohužel nemůže ani věda.

"Pokud si hermetik bere antibiotika, pak je to především proto, že spagyrické přípravky nejsou běžně dostupné a jejich příprava je dosti náročná na vybavení."

Spagyrické přípravky nejsou schopny nahradit antibiotika. Pokud snad víte o způsobu jak mohou, tak nehledě na jeho náročnost, měl by být zveřejněn každým, kdo ho zná. Stejně tak bohužel spagyrie není kurativní u velkého množství nemocí. Což neznamená, že bych jakkoli zavrhoval přírodní a alternativní medicínu. Snad kdyby Bellis užil jako příměr operaci slepého střeva či zavedení stentu v případě infarktu myokardu, bylo by to méně diskutovatelné. Ale tím nemluvím za Bellise. Zkrátka a dobře jen souhlasím s myšlenkou, že mnohé co věda přinesla, denně užíváme k našemu prospěchu a je tomu tak dobře. Zatracovat proto veškerou vědu je stejné, jako zatracovat přírodní medicínu, neb nikoli každý léčitel je dobré mysli. Ale tato diskuze zde již několikrát proběhla.

"Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili."

Římanům 5:12

čímž bych diskuzi ukončil, neb nemám s Vámi zapotřebí probírat slova Bible.

"Nezahanbuj člověka, který pyká za svůj hřích, ale pamatuj, že si všichni zasloužíme pokárání."

Sírachovec 8:5

Poskytl jsem Vám citace Snope, nikoli svůj názor. Polemizujete tedy s Biblí a nikoli se mnou.

To čím obhajujete Vaše tvrzení, jsou výklady.

Nu vidíte! A kdyby ti mladí lidé, zapoměli na jednom z dubů pláštěnku, měl by jste hned svůj první alchymický traktát :-)

Matouš 7
"Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám"

Vy říkáte: "Nic o tom, zda Buh soudi"

Budeme tedy vést diskuzi pravděpodobně o rozdílu mezi "souzením" a "měřením" ?

V souvislosti s Posledním Soudem, není až tak těžké si vyložit, kdo, jak a kým bude souzen a tedy může být souzen či mu bude měřeno.
Nehovoří se snad o "hodině Jeho soudu" ?
"Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“ Jan 7:14

Skutky Apoštolů 17:30 - 31 - "stanovil totiž den /Bůh/ v němž zamýšlí soudit.

Římanům 2:2 "víme přeci, že Boží soud ..." atd

Římanům 2:16 "Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v nich skryto."

Vy říkáte "Nic o tom, zda Buh soudi, dokonce jako jediny" ...A to myslíte vážně? A ještě mě peskujete, že se stavím "vykladačem Svatých Písem"? Kde prosím Vás?

Kde říkám, že by člověk neměl dávat přednost jedné Stavé Knize před druhými?
Hermetik zde kdysi zmínil svoji příslušnost k Zednářství včetně stupně, kterého dosáhl. Odkazoval jsem k němu, neb jemu také byla směřována ona slova. Vstupujete-li již někomu do diskuze, prve se zamyslete nad tématem.

Co se týče ostatního, dohledejte si to sám. Užijte např Matouše 7 nebo Lukáše 6. Také můžete nahlédnout a přečíst si Jan 8:7 - 8:11. Myslím, že je to dostatečně zřejmé a čitelné.

Pokud Vás mohu poprosit, nechytejte mě za slova. Je to zbytečná diskuze i když to máte rád. Nebudu napříště odpovídat na takto kladené Vaše otázky. Připište si do notýsku rovnou deset bodů, jak jste nachytal Jonáše a pochlubte se sám sobě s tím jak jste moudrý a šikovný. Ušetří to všem přítomným čas.

Mimochodem, neodpověděl jste na mou otázku, zda se angažujete v politice?

Opravte mě, zda Písmo neučí, že "nikdo není bez viny" a zda také neučí, že "soudit náleží pouze Bohu".

Věta na kterou poukazujete je kontatování, nikoli soud, nemyslíte?

Bylo řečeno, že člověk nebude soudit druhé. Z tohoto hlediska je jakákoli diskuze o tomto zbytečná. Nevidím důvod, proč by si nemohli stěžovat ti, kteří učinili jakékoliv "zlo". Ani tehdy však nemohou být nikým, vyjma Boha souzeni. Jediné co čověk může vůči člověku učinit, je odpuštění. Ani já ani Vy nejsme bez viny. Toliko učení, které jsme přijali skrze proroky. Víc k dispozici nemáme.

"nejdůležitějším lidským právem je moci se dovědět, že je nad ním Bůh." Inu, bylo by to hezké, kdyby to bylo lze. Ale ono to takto jednoduše nelze, neb lidé mají od Boha svobodnou vůli a k té nepochybně patří i to, myslet si, že Bůh neexistuje. To o čem mluvíte zavání podobně jako dle Vašich slov nahlížená věda. A nikoli jen to, neb různé kultury mají na Boha různé náhledy. Některé jich mají více a jiné nemají Boha v našem slova smyslu ale v nějakém jiném. Kdybych chtěl být uštěpačný - a to nikoli vůči Vám - řekl bych, že všem tato svoboda vadí a mnozí jsou schopni se kvůlí ni omezovat či dokonce vraždit navzájem. Překvapivě, jediný koho to nechává chladným je Bůh. Snad proto, že je budhistou a tudíž je empatický a nebo proto, že je muslimem a tudíž každý věřící je hoden jeho milosti nehledě na nábožemství a nebo z jiného důvodu. To já nevím. Jen vím, že zaváděním jednotnosti, přijdeme o to nejdůležitější, čímž je toliko křehká lidská individualita. Říká se, že pravý zednář má na svém nočním stolku všechny Svaté Knihy a nedává žádnému náboženství či filosofii přednost. Víte, je to má zkuženost. Zažil jsem velmi citelně mnoho snah o jednojakost, abych tak řekl a mnoho snah o vymezení myšlení a určení "práva" a "dobra". Vždy z moci hrubé síly. A na druhou stranu se domnívám, že člověku nenáleží říkat jiným, co Bůh myslí či říká, že je či není správné. Svět je plný těch co vykládají cizí slovo, jakoby snad ostatní nemohli se sami rozhodnout. Dal-li tedy Bůh lidem svobodnou volbu, nechme na lidech ať s ní naloží dle vlastního uvážení. Někdo tím, že přinese světu antibiotika, jiný tím, že peče chleba a někdo tím, že hledá nějaký Kámen. Jiní zas věnují svůj život starostí o potřebné. Soud není na nás. Nepřísluší ani Vám ani mě ani nikomu jinému, alébrž jedině Bohu - chceme-li se na to dívat z této stránky.

To mi stačí. Děkuji.

Mohu se zeptat na barvu Ariadniny nitě? Velmi to usnadní komunikaci. Můžete i do zpráv, pokud ji nechcete odhalit veřejně.

Snažení není marné. Žvanění je marné.

Jako bych vůni čaje cítil a ač ohledně něj bych mohl být považován za barbara, dostal jsem na Váš červený čaj vyloženě chuť. Nepochybně by slušel mé dýmce!

Co se týče elektřiny a Vašeho čaje, domnívám se, že měla vliv na jeho vývoj než-li byl sklizen. To co píšete dále, má s alchymií v onom poetickém smyslu mnoho společného. Z jistého pohledu, pokud dovolíte, lze říci, že "chuť" je jeho prima materií. Jedná se o zdánlivě suchou bylinu, ze které lze, pokud víte jak, vyzískat mnohý užitek a extrahovat "cosi" co by málokdo čekal.

Co se týče pohledů na vědu v obecném slova smyslu, domnívám se, že je zbytečně pranýřována. Věda nemůže nic jiného, než objevit či popsat již existující, případně vytvořit podmínky za kterých se něco, co je samo o sobě v možnosti, může projevit. Nic víc a nic míň. Věda je tedy věda. Je-li špatná, pak jedině přispěním špatných lidí, neb sama o sobě nemůže za to, že nikoli každému jsou její plody přístupny. O tom bohužel rozhodujeme my lidé ...
Máme úctu ke všem těm, co tvrdě pracují pro dobro lidstva, ať již se na to dívá kdokoli jakkoli. Konečně, měl jsme to štěstí trávit čas s mnoha úžasnými lidmi z různých vědeckých oborů a vím, Alchymie není pro mnohé z nich "pavědou", ale často inspirací. To je moje osobní zkušenost. Na zlé síly nevěřím, neb Příroda je veskrze dobrá, ale tento názor nikomu nenutím.

Já bych Svaté Knihy nekategorizoval. Jsou to Svaté Knihy a tečka. Každý ať si z nich vezme co mu je blízké a co jej osloví. Kam dojde, bych nechal na každém. Stejně tak jak co brát či ne v úvahu.
Kdyby jste napsal, "domnívám se, že..." Pak bych s Vámi nepolemizoval, ale Vy kategoricky tvrdíte, že to tak je. Tečka. Ale ono to tak není. Co se týče "iniciace" tak jak ji specifikujete, jsou to vcelku dosti rozdílná témata, učení a konečně i příběhy, aby bylo lze je takto kategoricky a jednoznačně označit za jedinou správnou možnost.
Proč by to mělo takto platit?

To je otázka víry a výkladu. Přinášíte Nový Zákon na podporu toho co říkáte, ale jiné Svaté Knihy mohou mít jiný pohled. To je také důvodem, proč se tomuto snažím v diskuzi vyhnout. Právě ono: to je Starý Zákon, ale Nový přináší něco jiného ... Nelze vzít v naprostou skutečnost, že s Novým Zákonem přichází i nová či jiná skutečnost. Možná, že ta "pravá cesta" je uložena v jiné Svaté Knize. Je to tedy věc víry a poznání z ní pramenícího. Konečně, Nový Zákon je značně zkomolené svědectví v mnoha aspektech a vytrhovat z něj cokoli může být krajně zavádějící.
Neberte to tedy jako při.

Co se týče "překonání smrti". Inu v Alchymii hraje smrt podstatnou roli a v přeneseném slova smyslu je na hmotu aplikována, neb ta musí být nejprve usmrcena, aby mohla být později oživena. Nicméně, hmota je ve své podstatě bez života. Ten byl do ní uvězněn z úradku Stvořitele. Uvězněn proto, že jí není vlastní. Umění tento život osvobozuje a přináší mu nové tělo, které je životu blízké a ve kterém rád setrvává. Chcete-li to nazvat vítězstvím nad smrtí, prosím. Já bych to tak nenazval. Smrt je jen mylníkem na naší cestě, je nástrojem očištění a to nikoli očištěním skrze peklo, jak se některé texty snaží čtenáři vnutit.

Pokud dovolíte, domnívám se, že jedna z částí o které píšete by mohla zavádět ostatní. Tedy co se Díla týče.
Hovoříte o "zrcadlení" potažmo o zrcadle, které bude poskytovat "nepravé odpovědi".
Domnívám se, že je dobré, připojit se v tomto k Starým a naopak zdůraznit, že hvězda o které mluví Canseliet, aniž by doufal, že sklidí nějaký povděk, se prve objevuje v Zrcadle Umění a jedině tak ji lze poznat a pozorovat. V praktické rovině neexistuje jiná cesta. Je to právě ono zrcadlo, které dává Adeptovi možnost spatřit "jak byl stvořen svět" či, čím je tvořen jeho "malý" Alchymický svět, což je přesnější.
Co se týče ostatního, nechci být ve při, ale nedomnívám se, že člověk kdykoli v budoucnu, bude schopen kondenzovat jakoukoliv sílu, která by chod Přírody mohla jakkoli narušit. Náš svět míří ke své skáze, stejně tak jako sám člověk. Rodíce se, denně umíráme. A já se domnívám, že v lidském pohledu je smrt příliš přeceňována a je považována za něco nedobrého. I kdyby na krásně celý svět skončil znenadání dnes ve čtyři hodiny odpoledne, rozhodnutím několika mocných a užitím jakýchkoliv zbraní či energií, které má lidstvo k dispozici, nedojde naprosto k ničemu významnějšímu než k transformaci. V celém vesmíru neustále zanikají a rodí se nějaké světy.
Alchymie nás učí a praktickou cestou v minerální říši vede k poznání, že hmota podstupuje transformaci prostřednictvím jistého činitele. Také nás učí, že život je sám o sobě nekonečný, alespoň z pohledu, dokud bude náš vesmít trvat. Kdykoli opustí nějaké tělo do kterého byl Stvořitelem vložen, či lépe řečeno, uvězněn, bude si hledat tělo nové, dle své přirozenosti. Tak bude oživovat hmotu do konce všech dní, aby se pak navrátil zpět ke svému Stvořiteli. Tichý rád říkával, že svět byl stvořen proto, že si Stvořitel chtěl udělat radost a neb je Stvořitel dobrý, je jeho radost i naší radostí. Život tedy bude trvat dál, nehledě na nás, vždy připraven opustit již chatrné tělo a najít si nové. To je zákon od Boha. To je ono "světlo", které je třeba kondenzovat v požehnaném Kameni, kánonicky připraveném, dle jistých pravidel tak, že sám Kámen nebude podléhat Času a ono světlo, v něm nebude pobývat uvězněno a nuceně. Kámen je jeho přirozeným prostředí. Jeho přirozenou nádobou, kterou netřeba ani "uzavírat" aby z ní světlo/život nemohl uniknout. To je ona věčná lampa o které hovoří Fulcanelli.
Dá-li si kdo do souvislosté to, co jsme nyní řekli s tím co zde říkáme mnoho let nazpět, jistě lépe pochopí smysl mnohých slov zde napsaných.

Ať již budete zvažovat elektřinu v alchymii jakkoli, jistě se nenajde nikdo, kdo by Vás nařkl, vyjma těch, co stále hledají vně možností Přírody. Přeji všem na projektu o kterém hovoříte úspěch. Domnívám se také, že se nepochybně dočkají. Ať již toho co očekávají či jiného. Konečně, jsem rád, že některé z těch, kteří na projektu pracují, můžeme považovat za naše přátele.

Bohužel nikoli. Měl jsem na mysli místo: "A spali aspali a spali."

Předpokládám, že nehty mají lidé proto, neb Bůh dal možnost rohovatět buňkám, neb je v povaze lidí se škrábat.
Co se týče Timaia, děkuji za radu. Pokusím se někdy.

ach ano :-) Půjdu si raději číst Broučky. Děkuji za odpověď.

Nechápu. Prve je hormon, který stvořil Bůh a pak láska?

Mějte na paměti, kde všechny knihy začínají svůj popis. K tomu se pak jistěže vztahuje i to, co Mistři píší o operacích či operaci.

To chápete správně.

A ten hormon Snope stvořil Bůh, proto, aby lidé k sobě projevovali lásku?

Víte Snope, Bůh je především všemohoucí a různý. Rád se vyhnu otázce "Proč dopouští?", ale také se říká, že nepůsobí nikdy přímo.
Alchymie hledá působce nikoli ve smyslu Boha, ale nástroje či Božího nástroje. Pokud vím, Bůh se zjevuje např v podobě hořícího keře či ohně. To je takový nástroj a působce proměn. Nicméně, nebazíruji na tom, aby jste se mnou souhlasil.

Píšete "vyznani toho, ze at uz zvolime jakykoli pristup, objevime totez, ale pokazde jinak."
Což by bylo lze rozporovat. Někdo neobjeví nic a někdo objeví jen to co je mu po ruce. Jiní zas jinak. Jakkoli jsou všichni povoláni, nikoli všichni jsou vyvoleni.

Co se týče životnosti fotonu. Vaše věda říká, že ve smyslu nekonečného poločasu rozpadu je nekonečný. A jak říká Vaše věda je stabilní částicí a může zanikat a vznikat při interakcích. Ale třeba to již neplatí. Třeba to byla pravda před pár lety a dnes je to všechno jinak a platí zas jiná pravda za kterou se dávají doktoráty, zas tak moc to nesleduji ...

Musel jsem o tom chvilku přemýšlet Snope a pak mě napadlo, že je to jednodušší, než by se zdálo. Vy máte rád odbornou literaturu a já poezii. A v tom je rozdíl v pohledu. Pro někoho světlo pouze elektromagnmetickým zářezín o nějaké o nějaké vlnové délce a pro někoho je potěšeím, dárcem tepla a života. Pro Vás je nekonečná životnost fotonu a pro mě zas prozřetelnost.
Nedávno jsem četl zajímavou studii o snaze vědecky popsat jaké chemické proměny se dějí když je člověk zamilovaný. Zajímavé dílo, popisující proudy fenyletylaminu či dopaminu. Jistě může být pro někoho zajímavé zjištění, že sexuální vzrušení je dáno oxytocinem ... Já dávám přednost kráse oněch 48 letům se svojí nebožkou ženou, neb jakkoli mi věda může říci kdeco zajímavého /tedy do té doby než zjistí, že je to vlastně jinak/, jako starý muž vím, že láska nestojí na žádné chemikálii. To jsou jen řeči mladých, kteří se domnívají, že ví vše nejlépe, když to mohou změřit. Nic proti tomu nemám, jen bych všem přál více oné poezie v životě. Špatně se dělí na částice sic, ale hezky se s ní žije.

Analogie nelze vykládat striktně doslovně. Je to analogie.

Místem odkud pozorovatel pohlíží se hledá snadno. Je tam, kde právě stojíte.

Co se týče oněch hvězd v minerální říši, je to podobné. Analogie se sluncem a jádrem je prostá, neb vše je fixováno na nějaké jádro. Logikou pak dojdeme k tomu, že ono jádro nalézá se ve středu.
Hledejte tedy zdroj všech proměn v něm v onom středu, kde se nachází alchymický oheň. Co se týče Luny, ano, ta je nahlížena zrcadlem, neb jádro samo o sobě nelze poznat jinak než skrze ji. Neb ona přebírá jeho energii a z ní se rodí vše ostatní. Slunce je jeho otcem a Luna matkou, shodují se všichni.
Jistě bude možné kdeco namítnout. Hovoříme v metaforách, držíce se tradičního stylu. Každý nechť si z toho vezme pro sebe to co je mu milé a ku potřebě.

Ano. V tomto lze být nepochybně s Fulcanellim za jedno.
Roucho má různé významy.

Co se týče čistého nebe, znovu si zopakujme, že hovoří-li Staří o těchto věcech, mají tím na mysli vždy "jejich chemické nebe". Stejně jako když hovoří o Májové Rose. A vlastně o všem.
Hezky je to vyjádřeno ve Smaragdové desce. Mnozí se domnívají, že to co je nahoře je nebe a to co je dole je země.
I kdybychom se snažili sebevíc k tomuto pohledu klonit, neobstojí ani za mák ve smysluplné diskuzi. Z pohledu pozorovatele není dole tady, ale z pohledu toho co je mu nahoře je dole pod ním.

Víte, země, stejně jako naše materie byla původně chladná. Vlastně vše bylo původně chladné, neb světlo, dárce tepla a života bylo roztroušeno v temnotách. Jednalo se tedy o chaos. Bylo třeba je prve shromáždit. Teprve pak bylo lze, aby tyto paprsky oplodnili zemi. To by ale samo o sobě nestačilo, pokud by země, původně chladná a temná neobsahovala latentně skrytý oheň ve svém středu. Kolem něj je pak neuspořádaná hmota, kterou lze přirovnat k chaosu, v němž nalézá se světlo ve stavu neuspořádaném.
Jak nahoře, tak i dole. Koncept je stejný. Slunce je totožné s jádrem na které jsou vázány nebeská či zemská tělesa.
To mají Staří na mysli, pokud hovoří o tom, že stačí jen velmi malé množství ohně vnějšího k tomu, aby byl aktivován oheň vnitřní. Tehdy začne docházet k proměnám. Vezmete-li v potaz co bylo nyní řečeno, jistě naleznete odpověď i na svou otázku, kterou jste mi posílal. Musíte použít materii, která v sobě nese oheň. Není železem ani mědí, stejně tak jako Země není Marsem ani Venuší. Chápete analogii? Rozumíte nyní proč se Alchymie nezabývá výrobou zlata?
Co vše lze vyčíst ze dvou prostých vět: To co je nahoře, je stejné jako to, co je dole.
Taková je tedy naše materie. Podobná Zemi a schopna stejných proměn.
To nazýváme Velkým Dílem.

Nepochybně. Zednářské aktivity nemusí být vždy "zednářsky lóžové aktivity" a a být pravým zednářem ještě neznamená mít příslušnost k nějakému spolku. Jistě s námi mnozí nesouhlasí. To však není podstatné.

Nijak Vám nevstupuji do diskuze, abych nevyvolal nějaké zbytečné reakce Snope, jen bych možná zbytečně, ale přesto připoměl, že Vaše úvaha o kondenzaci skončila příliš brzy. Možná by skrze "zašpinit si ruce od uhlí" bylo lze dojít dál. Konečně, karbonáři ... ale to sem vlastně nepatří. Nelze to vědecky doložit.

Jméno vyjadřuje podstatu.

Termín Lucifer, tak jak je užíváte zavedl až Sv. Jeroným. Nemá tedy vztah k původnímu textu v tomto smyslu.

""toto všechno ti dám, když se mi pokloníš", svět je tedy jeho výtvorem" To nemusí znamentat, že by byl svět jeho výtvorem. Ani neznamená.

Používa-li F termín "závoj", pak je třeba to dávat do souvislosti s tím, kdy mluví o "rouchu" či "plášti".

Tedy za nevěcné v diskuzi lze považovat?
"pokud budete mít na paměti, že "vše v tomto světě je minerální, včetně plynů", jistě ho naleznete."

či

"Kámen je kondenzací světla."

nebo

"Duchem mohou být například neutrina"

To je jistě možné, že to tak není.

"Slovní bojůvky" nevím co znamená.

Omlouvám se, že jsem Vám vstoupil do diskuze.

Ano. Četl jsem to. Pravděpodobně mám víc hodin katechismu, než-li Vy :-) Napsal jsem Vám svůj názor.

Staří se také snaží, aby jste zkoušku udělal. Příroda nepochybně též. Je Vy stále lelkujete filosofií :-)

Nepsal jsem "průměrný člověk", psal jsem "průměrně pozorný".

Metalické semeno: Inu to musíte ověřit. Hledejte ho a pokud budete mít na paměti, že "vše v tomto světě je minerální, včetně plynů", jistě ho naleznete.

Kámen je kondenzací světla. Je-li lidksé tělo kondenzací světla, pak je analogický lidské bytosti. Není - li lidská bytost kondenzací světla, pak není.

Nepsal jsem, že jste to ztotožnil Vy. Psal jsem, že jím není. Duchové jsou v Díle měřitelné influnce, které vstupují z venčí. Přiblíženo Vašemu naturelu, lze říci, že Duchem mohou být například neutrina, která většinou hmotou prochází A někdy, jak se zdá nikoli. Třeba mohou mít na hmotu nějaký vliv. Třeba ne. To v tomto okamžiku nikdo neví.

Duch a "semeno" není to samé.

Co se týče semena.
Je zřejmé, že mezi můžským semenem a tím, které nacházíme v jablku je značný rozdíl. Mužské semeno se musí spojit s ženským vajíčkem, zatímco semeno jablka postačí uložit do země. Ze spojení mužského semena a ženského vajíčka rodí se lidská bytost, zatímco ze semene jablečného, rodí se prve strom a teprve ten dává plody, která nesou zas semeno stromu a nikoli přímo jablka. Metalické semeno je tedy třeba nazírat určitým způsobem, podobně, jak jsem nyní hovořil.

Milý Snope, jsem dalek toho se domnívat, že za mé šedivé vlasy může Bůh. Alébrž Čas. Čas lze z mého hlediska nahlížet jako onen nástroj proměn. Jistě, máte pravdu. Vše pochází od Boha. Ale Bůh nepůsobí přímo. Na počátku bylo slovo a již Tichý, toto slovo ztotožňoval s činem. Zde máme okamžik, kdy se zrodil pohyb. Od tohoto okamžiku počítá se Čas. A ten působí.

Ve škole je to podobné. Záleží na tom, do jaké budete chodit. Alchymická škola se tedy ve většině neliší. Na školu také děláte zkoušky a pokud je neuděláte, výuka Vám nebude umožněna. To je si velmi podobné. Vím co namítnete, je to bezpředmětné. Pokud Vám někdo nechce prozradit své tajemství, není důležité co si o tom myslíte.

Dobré skutky? Zde se již jen rýpeme zbytečně v něčem co za to nestojí. Každý byť jen průměrně pozorný člověk jistě sezná dobrý skutek od špatného. Nejsem nihilista a ani mě taková diskuze nebude bavit.

Ano. Kámen je dobré poznat. Jedná se o kondenzaci světla. A světlo je dobé.

Dnešek:

Všem diskutujícím a též i laskavým čtenářkám a čtenářům, kteří se rozhodnou a je jim umožněno započít své Dílo v tento hezký páteční den, signovaným znamením Slunce opravdu ze srdce přeji úspěch.

Vy kteří budete započínat práce poprvé, střezte se vysokého stupně ohně, který není vaší materii přirozený a pamatujte, že práce kvapná, málo platná jest.

Vám kteří započínáte vaše Dílo poněkolikáté, přeji trpělivost, neb její nedostatek vás jistě minule připravil o toliko vytoužené plody.

Všechny ostatní, mohu-li žádat, přejme úspěch našim sestrám a bratrům a především pevnou víru a Boží milost. Vy, kteří z jakýchkoliv důvodů, nemůže dnes založit oheň v našich pecích, věnujte myšlenku těm, kteří tak činí, aby jednoho dne, byly jejich myšlenky s Vámi v této těžké zkoušce Ohněm.

Vše je možné. Podívám se do knihovny, až budu v její blízkosti. Mám tak trochu za to, že se jedná o jeho slova.

Pravděpodobně měl Basil na mysli přímo Vás Prajci ... :-)

Bohužel, to důležité se nejvíce přehlíží. A Starým je pak vyčítáno, že něco tají. Hle tedy v čem spočívá skutečná práce a vytrvalost ...

Vida! Jak je jednoduché se poučit, když dle skvělé rady Basila, se "čte často a zhusta, aby se nezapoměl grunt".

Možná by stačil obecný význam slova epiteton ... :-) a možná, když už tak Kolovrate jste u knih, nalezl by jste ve Fulcanellim doplnění či pokračování tohoto textu, když hovoří o dvouch knížkách z nichž jedna jako jediná odhaluje slovní epitethon Síry. Nebo se pletu? Nevzpomenu si na název knih. Pokuste se to dohledat pro ostatní.
Jistě jim to bude ku potřebě a nám to dalo znovu možnost ukázat, jak jsou psány knihy Starých. Tedy "na přeskáčku", dle oné tradice, kdy "Tajemství" nesmí být vyzrazeno v celku.

Domnívám se, že věta zní ve smyslu "který jako jediný, pokud víme, odhalili slovní epitethon Síry" ...

Ano. Bylo to zde zmíněno několikrát.

Domnívám se, že k tomu budete potřebovat trochu odlišnou látku, než-li je počáteční rozpouštědlo či obecný Merkur. To již v tomto okamžiku Díla učinlo vše, co mohlo a musí být nahrazenou jinou látkou, která z jistých pochopitelných důvodů byla také nazvána Merkurem. Najdete k této problematice jistě dosti napsaného.

Ano. Je velmi důležité toto rozlišení, které Canseliet uvádí ve své předmluvě, citujíce svého Mistra.

Myslím, že krom odhalení smyslu značení, je nesmírně důležitá druhá část věty: "pod epitetem filosofické zlato" a měla by být krajně podrobena rozboru a podumání, neb se týká přímo vlastnosti substance, na základě které, ta může být identifikována.

"Zde patrně vycházíte ... " jsem chtěl napsat.

"tak mi to upozorňuje na pojmenování materie, kdy se jednou zove Merkurem (had) a jindy Sírou (hermetické zlato/hůl)."

Zde vycházíte z Fulcanelliho, ale ona věta zní trochu jinak. Myslím tím větu, kde hovoří o tom, že v alchymické inkonografii, každá čára či tah, ať již míří kamkoli, představuje Ducha, což by si měl zapamatovat každý ... atp atd. Nemám knihu po ruce a nerad bych komolil text. Jistě si to dohledáte a pohled si opravíte, případně možná bude Kolovrat rychlejší než Vy a laskavě nám přesné znění textu poskytne.

"Bůh stvořil člověka k obrazu svému" a "stvoření člověka k Božímu obrazu" jsou dvě velmi, velmi rozdílné věci, které lze také velmu rozdílně vykládat.

Přirozenost a prostota nemyslím, že jsou lidem nevábné. Je to takový "příměr pro příměr".
Mě jsou vábné dost.

S tím to nesouvisí. Nepůsobíte na mě dojmem duchovně probuzeného člověka, což je důvodem, proč mě Vaše rada nepřijde nijak zajímavá.

Nemyslím, že to co mi radíte je k čemukoli dobré.

"představujícího si" pardon za překlep.

Bůh mě stvořil jako domnívajícího se, nepřadstavujícího si a myslícího /tedy doufám/. Tak takový jsem. Vy jste poslal odkaz na ověření Vašich slov a já si nemyslím, že by k nějakému ověření toho co říkáte došlo. Nejde o potřebu či nepotřebu.

A také zjistíte, že svět není jen pec a trocha uhlí :-)

Trochu Prajci. Jsou takové okamžiky. I v Díle :-)

To nevím. Je na Vás pokud chcete předložit důkaz, jej předložit. Jen tvrdím, že se nedomnívám, že zbavením se představ, touhy a zvyků, zjeví se mi nepopsatelná skutečnost Bytí. Neumím si pod tím nic představit. Ani nevím, zda něco takového existuje ... Dobré skutky a soucit s potřebnými, činy namísto slov o "duchovnosti", které někomu jednoduše pomouhou, to je pro mě cesta. Zda se mi na konci zjeví Bůh či "zřídlo poznání", zda se "Duch" probudí a bude hledět do "hlubiny Božského tajemství" jsou pro mě jen prázdá slova. Upřímně, věřím, že Bůh mě bude soudit dle mých činů a skutků pro jiné.

To nic nedokazuje. Je to Váš pohled, Váš názor, případně prožitek.

Můj pohled na alchymii je jiný. Již jsem to zde psal. Alchymie je jednou z věd Universální nauky, chcete-li nějaké pojmenování, ale nechytejte mě za slovo a věnuje se hmotě a působci jejích proměn. Žádné sliby od ní nečekejte. Jejím dobrem je nepochybně cesta a poznání, které se člověku může dostat. Poznání toho, jaký je působce proměn a jak k proměnám dochází. Skoro by se dalo říci, že ani Vy ve škole jste neměl jeden jediný předmět. Alchymii lze nazírat jako jeden z předmětů. Co je "dobro" jak píšete já nevím. Věřím v dobré skutky a dobré činy. Vše ostatní je pro mě spousta slov, kterým nerozumím. A také příliš neškatulkuji. "ism" mě v podstatě nijak neláka, ať již je jakýkoliv, co se mravních hodnot týče. K tomu, abych se mohl považovat za dobré člověka nepotřebuji ani dosáhnout budhovství, ani kristovství ani ničeho jiného. Tak jak jsem se narodil, vše potřebné jsem k tomu obdržel. Nepotřebuji pozvedat své vědomí kamkoli jinak. Zaobírám se pro mě důležitějšími věcmi.

Jak je možné ověřit co říkáte?

To nevíme ani u Bible či Koránu či Talmudu. Nevíme to ani u budhismu, taoismu a jiných ismů. Nábožesntví a filosofie - z jistého pohledu vše může být podvod ... Kristus vstal z mrtvých, proměnil vodu ve víno či uzdravil Lazara ... Je to smysluplné či nikoli? Křesťané se do dnešního dne zabývají vymýtáním ďábla či dokazováním "zázraků" ... Je to smysluplné či nikoli? Jinde lidé věří, že existují posmrtné životy. Je to smysluplné? Z pohledu mnoha lidí jistěže nikoli. A přesto ... možná je to možné, možná se tak stalo ... Zde je jediným opěrným bodem víra v něco. Jiný neexistuje. Proto se domnívám, že např skeptici se náboženství vyhýbají. Přivedli by sami sebe do problému, neb skeptik přeci tomuto všemu nemůže přihlížet jinak, než-li skrze Bludný Balvan ... Nu a někteří věří, že existuje Kámen a ten má moc léčit nemoci a transmutovat olovo ve zlato. A tak ho hledají. Důkazy o jeho exostenci jsou stejné jako důkazy o tom, že Kristus vstal z mrtvých. Tedy "z doslechu". Diskuze toto nevyřeší. Ale ono ani o diskuzi příliš nejde. K té tady nedochází. Jde o předvádění názorů. Diskuze vypadají jinak. Tuším, že se pohybujete v politice? Pokud ano, jistě to víte ... Pokud ne, tak si to dokážete představit.

Ano TheLayLamo. Ale Vy jste v nom příspěvku nepopsal nějakou skutečnou, ověřenou a platnou hodnotu, která by mohla být základem - jako je např., že 1 + 1 = 2. Ale svůj pohled. A sním někdo může a také nemusí souhlasit. Já s ním například nesouhlasím. Odkazovat se k němu, tedy jako k něčemu z čeho lze v diskuzi vyjít, nemá příliš smysl. Nicméně Vám jej neubírám.
Neb to co Vy nazýváte spirituální alchymií já neznám a nenašel jsem proto v knihách Starých žádnou oporu. Naopak, staré alchymické texty hovoří o práci s hmotou. O manuální práci a tu doporučují, pokud člověk sleduje jejich cestu. Opětovně doplňuji, že "duchovní" rozměr alchymii neodpírám, jen mě nebaví o něm hovořit.

Nepochybně, neb na Vraždění neviňátek, lze se také dívat tak, že nemají s Alchymií nic společného. Stejně jako Basilův antimon.

Předně je zbytečné věnovat svůj čas něčemu co nepovažuji za smysluplné.
Je plně v pořádku pokud s něčím nesouhlasím. Dokonce k tomu ani netřeba argumentů. Pak je ale zbytečné snažit se přesvědčovat kohokoliv jinéjho o "své pravdě", která je ve skutečnosti pouze doměnkou. Důvody Fulcanelliho neznáme. Jeho kritika je častá. Narozdíl od jiných, kteří tolikeré kritice vystaveni nejsou, nepřehazuje pořadí operací a tím úmyslně nezavádí tak, jak to činí jiní, aniž by se na jejich hlavu snesla jakákoliv kritika. Krom toho, jeho knihy jsou mnoha hledajícím nápomocny. To, že jejich řeči není obecně rozuměno, zde nevyřešíme.

"Veci by se mely primarne vykladat tim nejprostsim a nejprirozenejsim zpusobem a v hlavne kontextu"

Neexituje jediný důvod proč by tomu tak muselo být. Nemusí to tak být. Čtenář není tím kdo diktuje pravidla. Nejsem-li s pokojen s řečí jednoho, je třeba hledat poznání jinde. Někomu vyhovuje více Basil či pojďme hovořit jen o naprostém základu, kterým je Smaragdová deska. Samotný text naprosto postačí k pochopení teorie i praxe, což mohu říci s plnou zodpovědností, které jsem schopen. Jiného textu netřeba.

Ty všechny otázky, které se zde kladou, jsou z tohoto pohledu naprosto zbytečné.

Nebylo nikde řečeno, že Kámen se liší čímkoli jiným než-li svojí kvalitou.
Naopak bylo řečeno, že se liší mocností dle schopností laboranta.
Což je také důvodem, proč nelze předpokládat pčo nepochází primárně pouze z kovu. Pak by nebyl ničím jiným, než-li kovem, což není. Pokud by tomu tak nebylo, nebylo by třeba aby elixír postoupil spojení se zlatem, které Kameni umožňuje působit v kovní říši, ve které do tohoto okamžiku působit nemohl.
Toto vše bylo řečeno s tokrát a stokrát to bylo napsáno v knihách. Je spíše smutné, že se základy neberou v potaz a stále se jen zbytečně oponuje a rozmělňuje se tak diskuze.

Nevím co je magického na tom, pokud pěstitel zalévá muškáty vodou, která má teplotu prostředí shodnou s tou ve které muškáty rostou. Výsledky jsou o proti studenější vodě o poznání lepší, což každý pěstitel muškátů Vám potvrdí. Květiny jsou barevnější, lépe rostou a déle vydrží. Skoro bych si dovolil říci, že se zde jedná o um a chytrost pěstitele. Případně, proč se květiny ve velkém nikdy nepěstují pod přímým sluncem, ale pouze pod specielním osvětlením? Neb rostou rychleji a lze je tudíš rychleji prodat. Na oplátku, vydrží kratší dobu. Zde se také jedná o zásah pěstitele.
Proč kuře chované ve velkochovu chutná a vypadá jinak, než kuře chované doma na dvorku? Nejedná se snad o zásah chovatele? Takto by jistě šlo pokračovat. Jistě najdete sofistikovaný způsob jak oponovat.

Zas tak hloupý nejsem TheLayLampo ... :-) Kdyžtak mi připomeňte, kde píši, že ze semene pampelišky lze vypěstovat diviznu ...
Jistě, z Renety vypěstuji Renetu. A dle toho, jakou užije pěstitel půdu, jakou zálivku atp atd, bude výsledek odlišný od jiného pěstitele, který užije jinou půdu a jinou zálivku. Např. Jak již zde někdo napsal přede mnou, sladší, v barvě se lišící, ve velikosti atp atd.
Takže z toho co píšete, výsledek nebude stejný a vliv pěstitele je patrný, tak jak je popisujte. Čím, se ovšem tvrzení Snopa dsoti vzdalujete, neb ten tvrdí opak.

Děkuji za vysvětlení. Už to chápu. Nebyl jsem si jist, zda všechny ty soutěže a lidské snažení při pěstování čehokoliv dávají nějaký smysl, ale teď již vím, že nedávají. Ze stejného semena dva pěstitelé vypěstují vždy stejný produkt. Rozdíl neexistuje. Děkuji.

Zajímavé, že je tolik soutěží kde mohou pěstitelé soutěžit v kvalitě toho co pěstují ... či, že existuje rozdíl mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím, který se vyjadřuje např obsahem toxinů či naopak obsahem prospěšných látek ... O soutěžích v pěstování růží nemluvě ... Zkrátka a dobře je to jedno. Kdokoli zasadí semeno Renety bude mít stejnou Renetu jako kdokoliv jiný ... Nu, vy jste studovaný. Víte to jistě lépe.

Abychom si rozuměli. Tvrdíte, že pěstitel nemá naprosto žádný vliv na kvalitu toho co pěstuje?

Stejně tak, co se týče "vnitřního ohně" který dle Vás pochází z nádoby. Prostá biologie říká o tělesné teplotě, že je tvořena působením enzymů a též jsou za ní zodpovědné chemické děje v buňkách. Z pohledu semene se tedy jedná o vnejší oheň a nikoli vnitřní, z pohledu nádoby. Teplo je v těle rozváděno krevním oběhem.

"V lidskem semeni bych nehledal celeho cloveka, protoze tam ani neni."
To je slovíčkaření Snope. Ale máte pravdu. Mimochodem, sperma "nešťouchá". Slouží jako přenášející člen spermií. Buďte prosím stejně přesný, jako vyžadujete od jiných a užívejte správných termínů.

Analogie je prostá. Kovní semeno je zcela nevábné a velmi vzdáleno tomu co považujeme za kov. Kovem se teprve stane, pokud k tomu bude mít podmínky. Proto bylo řečeno, že materie je vzdálena kovní povaze. Lidské semeno je také vzdálené lidské povaze. Pravděpodobně by jste v něm nehledal celého člověka a pravděpodobně by jste nebyl ani schopen rozeznat zvířecí od lidského. Přesto latentně obsahuje život a postačí jen je uložit do vhodné nádoby, kde podníceno vnějším teplem, které zajišťuje prostředí, dojde k aktivaci ohně vnitřního.

"z konkretniho seminka vyroste vicemene vzdy strom rodici jablka stejne chuti, jako bylo to, z ktereho bylo seminko vzato."

V tom nemáte pravdu Snope.

Samozřejmě. V každém lidské činění je tomu tak. Alchymie není vyjímkou. To ji odlišuje od moderní vědy, která naopak trvá na tom, aby proces proběhl vždy stejně a bylo lze jej pokaždé opakovat se stejným výsledkem. Nic proti tomu nenamítáme. Alchymie se o toto nesnaží.

"Samozrejme bych se k tomu mohl postavit, ze jejich odlisny nazor je projevem jejich (rekneme eufemicky:-) nedokonalosti, ale to bych pak volil byt na foru obklopen samymi...:-)"

Sebevědomí je jistě důležité v dnešním světě TheLayLamo. V tomto jste dozajista moderní ...

Pokusím se být stručný, neb stručnost nám umožní lépe na napsané reagovat a usnadní diskuzi. Souhlasíte? Budu také hovořit za sebe, pokud dovolíte.
Odstavec 1
Kámen je odrazem laboranta stejně tak, jako je jablko odrazem toho, kdo jej pěstuje. Někdo sladší a někdo do kysela. Postup může být stejný, výsledky různé.
Odstavec 2
Každou práci lze popsat a přesto ji každý člověk učiní trochu jinak. Alchymii nevyjímaje. Postup se opravdu nezjevuje především proto, že ti co ho znají, přísahají před Bohem, že jej nevyjeví vcelku. Prosím, buďte pozorný k tomu, co je na konci věty. Navíc, ne vše lze přesně definovat. Tak jako u té diskutované hudby.
Odstavec 3
Samotná práce na Kameni je jistou iniciační cestou, při které dochází k proměně žáka v laboranta a posléze v Mistra a Adepta - pokud chcete nějakou posloupnost. Ve skutečnosti není třeba takto diferencovat. Je to příklad. Není bezpodmínečně nutné být dobrý člověk, pokud se někdo rozhodne Vám postup sdělit. Otázkou je, zda se skutečně někdo rozhodne a jaký by byl výsledek práce. Možná něco nehezkého ... Naštěstí, zlý lidé nemají zájem roky studovat něco co je obecně považováno za nesmysl. Zlo si hledá kratší cesty a v nich, jak říká Dalajláma, je velmi efektivní. Z dlouhodobého hlediska je efektivnější dobro. A konečně, Bůh Vám odepře úspěch, nejste-li ho hoden. Zda mají Vámi jmenovaní Kámen to nevím. Jistě vím, že z nich to co jsou neučinil Kámen, ale jejich neutuchající práce pro lidstvo. Láska a empatie. K čemu by jim byl Kámen? Ať tedy mají či nemají, znají či neznají, na mé skutečné úctě k nim to nic nemění.
Odstavec 3 - druhá část
Lze pěstování jablek stejně jako křesťantsvím dojíti stejných výsledků? To je má odpověď. Ano, snese se na mou hlavu, že odpírám alchymii duchovní rozměr. Neodjímám. Alchymie je práce s hmotou. Se skutečnou hmotou. Podobně jako chemie. A je prací s energií, podobně jako třeba fyzika. Má hmatatelné výsledky. Jen užívá jiných postupů. Na druhou stranu, nic nebrání tomu, aby se člověk skrze pěstování jablek, povznesl k Budhovství. Cesty jsou různé ...

Změna je tedy u každého jiná, neb stejně tak v Přírodě nejsou dvě věci stejné.
A stejně to nebylo stručné :-)

Myslím, že se zbytečně domnívate, že se někdo se něco domnívá o tom co říkáte. Ale ono to tak myslím uplně není.

Je pro mě zajímavé slyšet jiné názory, od lidí, kteří pravděpodobně došli dál než já. Milé setkání a vše v dobrém, což neříkám proto, že se můj čas krátí a já si nechci pošpinit karmu :-)

Kámen Mudrců byl myslím mnohokrát popsán. Kdysi tady trochu zaniklo přirovnání k "prubířskému kameni", což je vcelku přesné. Z jistého pohledu je Kámen Mudrců něčím, čím či na čem "zkouší" Alchymista své myšlenky.
Někteří, spíše nadšení, než-li zkušení, nedávají jeho účinkům žádné hranice, což by nemělo být bráno příliš vážně. Jiní, uvádí jeho pozitvní schopnosti při léčbě některých chorob - pokud Kámen nepřešel z formy elixíru ke svým transmutačním schopnostem. Ty získá spojením s obecným zlatem či stříbrem. Do té doby nemá žádnou schopnost působit v kovní říši.
Co se týče jeho kvality, je to jako s každým Uměním a záleží na šikovnosti laboranta a na jeho schopnosti předvídat, podobně jako činí např zemědělec. Dle jeho zkušeností a péčí se Kámen může lišit svou mocností. Nyní hovořím o transmutační schopnosti. Na druhou stranu, to není tak důležité, neb nikoli každý má potřebu Kámen dovést do tohoto stadia. Ve skutečnosti, v okamžiku, kdy žák rozpozná správnou materii a postup a ověří je v praxi, jeho cesta vede jiným směrem, než-li snahou transmutovat nějaký kov ve zlato. To je celkem vedlejší a zanedbatelné a upřímně, není to vůbec v ničem k užitku, krom uspokojení zvědavosti, případně, pokud chcete výdobytek své práce prodat. Ale to nevím k čemu by bylo dobré ... Canseliet naznačuje ve svých předmluvách k Fulcanellimu ještě jiné možnosti transmutací - nikoli jen ve zlato. Nepochybně existují tajemství, která naprosto přesahují naše nejdivočejší představy ... Ale to já nevím. Jsem bývalý pošťák v důchodu a žádné Boží prozření ani zvláštní schopnosti jsem v tomto neobdržel.

Ano, Kámen lze nepochybně fyzicky poslat. Je zcela hmotný a materiální. Je těžší než by se zdálo, takže by Vás asi překvapilo poštovné, abych tak řekl. Ten kdo Kámen vlastní, nepochybně rozpozná kohokoliv kdo je také jeho vlastníkem. K tomu Kamene netřeba. Ale abych odpověděl jasně. Nepochybně každý, kdo Kámen zná, je jej schopen rozpoznat. Zda i určit jeho mocnost bez pokusu, je jiná otázka.
Co se týče fotografování nevím. Na to Vám neumím odpovědět, ale fotografování by každého mohlo velmi poučit o tom, jak dokáže jednoduše světlo působit na hmotu a vyvolávat v ní změny, ba co víc! často přímo signovat či pečetit tyto. Světlo by vůbec mělo být v zájmu učeníků.
Snad jsem Vám odpověděl.

Je to jen snaha navrátit diskuzi do nějakého smysluplného rámce, který může mít pro diskutující nějaký větší smysl.

"Jeden z Philalethu pise, ze vnejsi ohen slouzi jen k prekonani v substanci pritomneho chladu, ktery vezni ohen vnitrni. Alchymicke zmeny se deji jen pusobenim ohne vnitrniho."

Pokud dovolíte Hermetiku, vrátím se trochu k diskuzi a připomenu laskavým sledujícím, že doplnění tohoto textu naleznou všude tam, kde se hovoří o tom, že k podnícení vnitřního ohně materie postačí velmi málé množství ohně "vnějšího". A právě toto malé množství, spouští onen proces/režim, po kterém následují přenádherné a neuvěřitelné metamorfózy. Je to analogie k okamžiku, kdy se sluneční paprsky poprvé dotkly chladné a zdánlivě neúrodné země a díky těmto paprskům, se aktivoval potencionální oheň v jejím centru. Důsledky lze sledovat všude kolem nás.
O čem to učí?
1. Že materie byla původně chladná a neůrodná. Zdánlivě mrtvá, neb netečná. Přesto v sobě skrývá jak vodu potřebnou pro život, tak také oheň, který je možné probudit.
2. Dává nám to představu, jak mírné teplo užíváme v prvních operacích, neb vysoká teplota z vnějšku by jakémukoliv tvoření zabránila.
Informace, vytěžené z této prosté věty, jsou tedy zužitkovatelné v praxi a režim byl takřka odhalen, přesně ve shodě s Přírodou. Každá, kdo si dá práci naše slova ověřit v knihách Starých, sezná, že to nejsou slova do větru a také, že Adepti zas tak mnoho svá tajemství neskrývají, neb těžko skrývat něco, co Příroda nabízí otevřeně každému k dispozici.

Nuže, TheLayLamo. Vrátím se k tomuto tématu naposledy.
Dvě roviny.
Rovina první:
Proč je jazyk alchymistů jiný? Proč užívají jiné, než-li chemické názvy, či užívají názvy pro jejich přibližnou správnost i když obecně značí něco jiného?
Zde je odpověď k mému příkladu. Je třeba to nesměšovat. "Tutii" je jednoduše trochu jiné u Bethoveena a trochu jiné u Bacha. Stejně tak diminuendo může pokáždé být myšleno a předneseno trochu jinak. Jsou to jen názvy, které vyjadřují nějakou myšlenku, ale ta aby byla pochopena, nesmí být název brán doslova, alébrž v celém kontextu Díla. V tom je hudba a alchymie stejná. Mohl bych uvést dalších desítky příkladů, kdy stejný notový zápis neznamená pokaždé stejné provedení. V tomto tedy je třeba hledat vysvětlení pro názvosloví.
Doplním k tomu, že každý se může naučit napsat nějakou skladbu a stejně tak každý, může vyrobit nějaký Kámen. Každý může namalovat nějaký obraz. V lidské činnosti však zaznamenáváme vždy nějaké rozdíly a když dva dělají totéž, nemusí to ještě znamenat totéž.

Rovina druhá:
Proč Staří tají některé body Umění? Zdaleka netají vše. Nevím v čem považujte např Smaragdovou desku za zavádějící. Přitom její text bohatě postačí tomu, kdo se stará o věci podstatné. Je to jako notový zapis. Někdo z něj extrahuje kyselinu sírovou, jiný Kámen ... Podobně Basil, který mluví tak jasnou řečí, že je mi až za těžko chápat, že mu není rozuměno.
Ale, zkrátka a dobře důvodů je několik. Jedni věří, že by se Kámen neměl do rukou dostat lidem jako jste Vy. Jiní dodržují slib Bohu, že tajemství nevyzradí. Někteří rádi žertují a jsou nepřejícní a jiní se o to nestarají až tolik, neb ví, že lidská lenost a pýcha veškré utajení obstará za ně.

Vyčítejte jim tedy cokoli. Že jsou zlý a nepřejícní. Že lžou a zavádějí. Můžete rozdupat svoji oblíbenou hračku, nebo je zavrhnout. Vysmát se jim nebo se na ně hněvat. Můžete zkrátka cokoli. Nebude Vám to nic platné, dokud některého z nich Vašimi činy nepřesvědčíte, že jste hoden aby Vám byl předán Klíč k četbě Starých. A pokud by jste jej obdržel, chtěl bych vidět Váš úžas až zjistíte, jak jen jste mohl nerozumět často tak prosté a jasné řeči.

Uplně naposled. Důvody Starých jsou různé a vychází z tradice, která jasně říká: Je zapovězeno vyjevit Tajemství v celku.

Pokud tedy stále tápete, neházejte vinu na toto forum či na Staré a jednoduše se obraťte na Přírodu, která ani nelže ani nezavádí. Pokud ani tam nenaleznete odpověď, zbytečné častovat kohokoli jiného než-li sám sebe. Studujte nebo zůstaňte hloupý. Stěžováním si a chytáním za slovo ještě nikdo ničeho nedosáhnul.

Berte toto jako můj poslední příspěvek k tématu, neb mě nebaví se s Vámi popotahovat o slova a již vůbec nemám zapotřebí Vás o čemkoli přesvědčovat. V neposlední řadě, je zbytečné zaneřádit toto forum hromadou odpovědí, na otázky dávno zodpovězené stokrát.

Slibuji. Zapřu Vás i v Pačetlukách ... :-)

Omlouvám se Snope, nepoznám to samozřejmě nijak. Rád si přečtu nějaké práce, neb každý kdo je na úrovni Bedřicha Hrozného je mi velmi milý. Budu tedy velmi rád, pokud mě na ně odkážete.

Bylo to zde již řečeno, ale snad to zjednodušíme a ušetříme slova:
Existuje učebnice hudební nauky. Také učebnice kontrapunktu, forem, harmonie, melodie, orchestrace atp atd. Vše je jasně popsáno, tak jak Snop požaduje. Vemte tedy tyto učebnice, nastudujte látku a pak napište symfonii. V podstatě je to prosté a přesto, ne každému se to podaří.

Jakmile se dostane k prví stovce publikovaných vědeckých prací, tak to bude ten okamžik :-)

Vlastně pardom, špatně jsem to pochopil. Vy jste jen získal od někoho papír, že jste fyzikem a filosofem ... :-)

Na to si musíte najít odpověď sám i přesto, že preferujete styl výuky: jasně řečeno, tak aby bylo schopno se naučit - naučit se - používat. Bohužel, v tomto nelze sloužit.

Jakmile budete v polovině jeho vědění a schopností, rád si Vás poslechnu. To že jste došel k tomu stát se fyzikem a posléze filosofem Vám přeji. Já se nestal za víc než osum desítek let ničím.

Těřko říci. Ježíš příliš technologií ani vzděláním či vědeckými poznatky neoplýval. Jeho přínos světu je přesto možno brát jaké významný a asi i dobrý. A to nemluvím o tom, že hovoříme o někom, kdo možná ani neexistoval či jeho příběh se odehrál naprosto jinak, než-li je psáno. Pomoc tedy může být různá a nemusí stát jen na tom o čem mluvíte. Respektive to nemusí být nezbytně nutné a potřeba.

Ale jděte. Vždyť jste zde vítán TheLayLamo. Pozice do které se stavíte, je pozicí do které se stavíte ...

Není to nemožné ...

Nikoli že jste "jako" stará vztahovačná žena. Vy jste! stará vztahovačná žena TheLayLamo ... :-)))

z jiného soudku:

Pokud přítomní dovolí, podovolím si zveřejnit krátký úryvek z večera, který se odehrál na podzim roku 1978 a který mám k dispozici díky našim přátelům, kteří si poznamenali Tichého slova. Třeba to do diskuze přinese něco milého.

Otázka: Je Alchymie jako posvátné Umění nejvyšší ze všech věd?
Tichý: "Ale kdeže. Jaké posvátnosti. To si jen lidé vymysleli, aby vypadali moudřejší. Každý se snaží utrhnout pro sebe kousek pozornosti. Halí se do tajemství, které mu nepatří. Bůh a Příroda. Pak člověk. Bohu pramálo rozumím a často ho nemám rád. I on mě určitě. Jsem dědek co kleje a moc s ním nemluví. Ale Příroda, panečku, to je věc! Přímá, upřímná, nezištná. Dává. Nebere. Pro sebe neškudlí. Vše je všech. Jak to vyroste, každý si to může utrhnout. A Příroda? Ta se nezlobí.
Vy když něco vypěstujete a někdo by Vám to utrhl, hned by jste se hněval a volal policii. Pomoc! Zasadil jsem semínko, které jsem nestvořil, do země kterou jsem nestvořil a zaléval vodou, kterou jsem nestvořil. Slunce svítilo zdarma. Ale já, já jsem byl okraden!
Lidé, drahý příteli - včetně mě i Vás - jsou vesměs hloupí. Proto se domnívají, že alchymie je něco posvátného a chtěli by se něčemu posvátnému naučit, aby měli víc než-li ostatní. Ale alchymie je jen přírodní proces, který můžeme pozorovat a někteří ti, co mají dostatek umu a talentu, ho mohou i zopakovat.
Kámen je zcela zdarma každému. A když jej někdo vyrobí, hned se začne stavět na roveň Přírody a hned by věděl jak co nejlépe a nejlépe také o tom napsat knihu.
Ale víte co? Příroda je takhle velká a Kámen takhle malej."

Rád si takto Tichého přípomínám a třeba to pro někoho bude mít nějaký smysl.

Děkuji za poučení jak je to s jazykem ... :-) Ve velmi útlém věku jsem trávil čas s Bedřichem Hrozným a jistou představu o tom jak se učit jazyky díky tomu mám ...

Učebnice je přímo v Přírodě. Pozorujte ji. Jistě Vás to neupokojí. Spoutu jiných ale ano.

Vědu není duchovní cesta. Tou je život sám. Vědu dělají lidé a podle nich také vypadá. Kde jsou dobří je dobrá, kde špatní tam je špatná.

Nepovažuji za důležité poslání "vědy" aby činila svět lepším. Vyjma čověka, svět bez vědy funguje po statisíce a miliony let a nedá se říci, že by fungoval špatně. To je skutečně spíše věc názoru. Neexistuje důkaz, který by exaktně řešil problematiku těchto věcí. Je na každém aby si hledal svoji cestu a své místo na světě. Konečně, náš svět jednou skončí, se vší svojí vědou, medicínou, průmyslem, bankovnictvím, televizí a tím vším harampádím kolem. Co myslíte, že to bude znamenat pro celý vesmír? Domnívám se, že pravděpodobně to samé jako když Vám kapka steče po tváři ... Krom toho, víc než 80% světa stejně nemůže výdobytky užívat. Každou minutou umírá na světě množství lidí, neb nemá k dispozici naprosto základní lékařské prostředky, které my považujeme za samozřejmost. Co tedy dělá věda pro svět? Pracuje "nezištně" pro tu část, která si to může dovolit ...

Ano. Je to možné. Jistě najdete stejnou větu i v mé řeči. Jedná se o zásadní poselství.

Nepochybuji o Vašem tradičním pojetí.

Zbytečné chytání za slovo. Žen je třeba si vážit i materiálněmoderním světě, neb narozdíl od nás se mnohého zříkají. A bývá hezkým zvykem, ženám za péči o nás děkovat a na jejich mateřství se dívat jako na dar. Ale je možné, že Vaše pojetí je jiné a své ženě - až Vám či pokud již - neděkujete a její lásku a mateřství nepovažujete za dar. Každý to má jinak.

"Dejte mi pevný bod a pohnu vesmírem" ... :-)
Jistě. Bohužel, Alchymie je cesta bez jakékoliv jistoty. Kdysi jsem zde vedl na toto téma plamennou řeč s naším milým Gorvinem.
Co se týče učebnic, máte je též k dispozici. A skvělé!
V učebnici, kterou předkládáte, narazím na spoustu věcí. Třeba nevím co je to "sloveso" či "zájmeno", případně "příčestí minulé". Jistě mi odpovíte, že i na to máme učebnici. Ano. V Alchymii je to přesně tak stejné. Budete potřebovat se prve naučit její názvosloví, tedy smysl slov a pak její gramatiku. Staří si nedělají hlavu s tím, že jejich řeči nerozumíme. Je na nás se ji učit. Jejich povinnost to není. Dost na tom, že nás na to upozorňují.
Co se týče "hollywoodské" představy. Nemáte uplně pravdu. Jeden z našich přátel prošel cestu učení se u skutečných mnichů, zachovávající tradici výuky bojových umění a díky němu víme, jak těžká je to cesta.

Nehádám se s Vámi TheLayLamo. Nedávám Vám ani žádné nálepky. Co se názorů týče, nevím zda souhlasit či nikoli. Žádný kloudný jste nepřednesl.
Nereprezentuji žádnou alchymii. To je jen a jen Vaše představa. Povětšinou zde dávám odkazy na texty Starých, tak jak jsou v různých knihách doplňovány či je v nich napřeskáčku pokračovánu tu či jinde. Připomínám již tisíckrát napsané a snažím se dávat do souvislosti s ostatním. Lze tak dobře činit kontrolu v samotných knihách.
Kdo si z toho co vezme je na každém.

Ano Snope, v mé citaci si povšimněte termínu "jako člověk". Je to pro ni velmi důležité. Mé pojetí je od Vašeho rozdílné a vychází z tradice. Neb Bůh se nad lidstvem díky Noemu slitoval a dal Noemu "slib". Jistě ten příběh znáte. Já se nedomnívám, že Bůh dal lidem nemoci, aby na ně mohli hledat léky. Byla by to složitá filosofická diskuze, ostatně jako každá tohoto typu. Proč Bůh dopouští je věčné téma. Mohli bychom vést jistě plamenou diskuzi takřka u každé věty, kterou jste napsal, neb např "dar" nemusí vycházet jen ze soukromého vlastnictví - např, když Vám Vaše žena jako Dar porodí syna ... atp atd. Je mi však milé číst takové řádky, neb je milé, že se tím lidé zabývají a skrze víru - neb jak jinak by to bylo možné - hledají nějaký smysl a též svoje si místo na tomto světě.

Nu, předně si myslím Hermetiku, že jediný kdo zde stále dokola mluví o "Adeptství" ve spojení s Jonášem, je TheLayLama ... Stejně tak o nějaké "autoritě". Nepamatuji se, že bych nějakou vyžadoval.

Co se týče "mlžení a zavádění". Ano. Nicméně, na druhé straně toho není řečeno jasnou řečí málo a mnohé lze snadno odhalit, pokud přistoupíme na systém řeči Starých, neb oni jej, ať už z jakéhokoliv důvodu, užívají a též ho i vymysleli. Chceme-li tedy číst Platona v originále, světe div se, je třeba se naučit jeho řeč. Nikoli si stěžovat, že je složitá či že se jí nechceme učit.
Obecně vzato, texty nejsou tak složité, to přístup k nim.

A v neposlední řadě, již to zde bylo řečeno, hezkým příměrem je např výuka východních bojových umění. Chce-li se žák něco naučit, bývá zvykem, že první co musí projevit je skutečná touha, odhodlanost a stálost. Učení si musí zasloužit. Povětšinou tak, že první roky strouhá v kuchyni zeleninu, aniž by se k jakémukoliv cvičení jen na oko dostal. Projeví-li tuto stálost, je mu umožněna samotná výuka. Systém má svůj smysl a jistě se mnou souhlasíte, že paralela je přesná, neb bojovým uměním by neměl být učen nikdo, kdo by nedosahoval vysokých mravních hodnot. V Alchymii je to stejné a výuka probíhá pouze u prověřených žáků. Všichni ostatní musí buď hledat svého učitele a přesvědčit ho o tom, že jsou hodni výuky, či studovat sami. Jiná možnost není, neb slib Bohu stojí nad vším.

Např:
"Vse objevene vyuzivas a vetsinou ani nepodekujes za tyto "samozrejmosti"."

Kdo zde co překládá do osobní roviny je skutečně otázka TheLayLamo ...

Kolik Vy toho o mě víte TheLayLamo! Zajímavé, jak málo stačilo - jen pár vět - k tomu, aby co bylo skryté se odhalilo. Nyní jste odborník i na Jonáše. Víte jaký je a kdy by stál a pozoroval lidská utrpení a jak užívá věcí, které si nezaslouží ... Nezlobte se, že mi to přijde k smíchu.

Já jsem to nepochopil tak, že by jste to myslel "špatně". Jen mě to netrápí.

"kdyby se jako Ty chovali lide, kteri obetuji mnoho zivota a prace na objeveni leku zakerne choroby, uvazovali by nasledovne - co bych to tem ostatnim daval. At uz hotove, nebo v podobe postupu. At si na to prijdou sami, lenosi. Slysis se? Pokud ano, je to jeste dobre. :-)"

Ne příliš Vám rozumím. Já nemám lék na žádné "zákeřné" nemoci, tudíž těžko se někdo kdo ho má, může chovat stejně jako já. Konečně, není to Bůh, kdo vede a řídí naše osudy? Jste v rozporu sám se sebou, neb pokud by Bůh chtěl, aby žádné takové "zákeřné nemoci" nebyly, pak by k tomu nepotřeboval jistě někoho, kdo by na ně vynalezl lék prostřednictvím Alchymie. Buďte trochu soudný v tom co píšete. Zbytečně se čílíte a užíváte argumenty, které Vás nejsou hodny. Bohudík ani v takových případech to není Filosof, kdo rozhoduje o zdraví či nemoci, žití či nežití kohokoliv druhého. To skutečně náleží jen do rukou Přírody nikoli člověka.

Víte Hermeniku, nejsem zednářem žádného stupně. Dokonce jsem nebyl ani v pionýru ... Takže se asi nemusím ničeho obávat. Ponechám to na osudu a na Přírodě :-)

Opustil Vás humor TheLayLamo? Ale jděte! Ničím Vás nečastuji.

"Nevim, nakolik sis Ty zaslouzil jediny paprsek Slunce z tech, ktere Te cini zivym v prubehu vsech tech let, ze takhle mluvis."

Kdo Vám tohle udělal ...? Ale rád Vám odpovím. Nevím. Snad ničím, snad nečím. Není na mě abych to posuzovat. Konečně, můj čas v tomto světě není neomezený a nezbývá mi ho až tolik. Brzo se to tedy dozvím.

Nezlobte se Hermetiku, že nesdílím Vaši "obavu" ohledně "velkých bratrů". Ti, kteří vědí se o tyto věci nemusí ani za mák starat, což pokud "víte", také víte.
Jistě, někteří dojdou dále než-li jiní, kteří získají jistou moudrost ziskem Kamene a tím i jisté "výhody" pro sebe a pro své okolí, čímž se povětšinou jen hloupě prozradí. Těch druhých by si však svět jen těžko všimnul. Je příliš zahleděný do sebe a naštěstí a velkou péčí Mistrů, mají více na práci se alchymii vysmívat, než-li ji brát vážně. Kdo by se bál bláznů, kteří tvrdí, že lze najít pevný bod a pohnout vesmírem? Ba se jím dokonce stát? Či těm, kteří tvrdí, že slunce je tmavá a chladná hvězda? Či těm, kteří tvrdí, že z ničeho získají vše? A i kdyby snad bylo na tom co říkáte trocha pravdy, co se může stát tomu, který by byl odhalen? Čeká jej smrt? Tou již dávno prošel a na jeho cestu svítí milostivé Boží světlo. Kdo by jej mohl zastínit? Člověk snad?

"Vzdyt nechci, abys za me cokoliv delal."
A co je otázka? Není to snad touha po snadnější cestě k poznání, kdy předpokládáme, že se nám dostane onoho bez vlastní práce? Tedy, že nám něčí práce bude předána, aniž bychom se museli namáhat sami? :-) Inu, stáří si pramálo vážíme, ale rádi bychom jeho hlavní přednost.
Zábavné pozorovat! A to se již dost nasměji, když zavádíte ty nové termíny či se domníváte, že PánBůh neví do koho vložit Dar a tak jej předá lenochům, kterým uteče i obyčejná voda.
Berte to s "trochou" humoru :-)

Přeháníte. Chyba je v tom, že jste vytrhl věci z kontextu. To tak není a nemusí být za všech okolností. Jste více vztahovačný, než starí ženy TheLayLamo.

Rozpouštění se děje skrze rozpouštědlo. Ano, až tak je to jednoduché.

Co se týče času. Materie nebude rozpuštěna dříve než-li během nějakých tří až 4 měsíců. Urychlit to nelze. Z toho usuďte, zda pracujete správně.

K čemu je vám vody z těla, to si zjistěte sám. Alespoň se ji pokuste zachytit. Při řešení tohoto problému a její koagulaci, třeba lépe pochopíte jednoduchost solve et coagula. Proč bych to měl dělat za Vás nevím. Zatím jste se neosvědčil ani jako dobrý vypravěč pohádek na dobrou noc a mě by se více hodila hospodyně. Těžko říci, zda by jste alespoň v tomto vynikl.

Možná by jste nic "závádět" neměl. Je to trochu zavádějící, když toliko málo víte ...

Otce všech živých věcí jsem nikdy neviděl.

Milý TheLayLamo, bohužel, jedná se o Vaší chybu v pochopení toho co bylo řečeno. A chyba je to Vaše především toho, neb si nevšímáte co bylo již řečeno a na čem tvrzení stojí. Veškerá diskuze zde o rzi, vychází z Platonova Timaia, z pasáže, kde hovoří o vodě a rzi a též o uzlu či květu zlata a procezením skalou. Jinou souvislost to nemá. Tedy jasnou řečí v rovině řečeného. Platon hovoří o tom, že železo se skládá ze dvou částí, které se při jeho rozkladu od sebe oddělují. Jedná se o složku prchavou, kterou je voda a složku zemitou, kterou je rez. Ta zůstává po vyprchání složky první.
Nu dobře, nyní máte rez a rád by jste s ní něco dělal. Jonáš se ptá, kde máte onu vodu?
Nevidím jediný důvod, proč by se mělo "rozpouštění" dít přidáním jednoho kovu k druhému. Těla na těla nepůsobí, je základní myšlenka. Jaký tedy z toho budete mít užitek? Možná další "rez", ale o prchavou složku opět přijdete.

Obrazně řečeno - aby jste to nebral doslova:
Takže zatím co hodně mluvíte a zdánlivě zdařile kritizujete, to nejdůležitější Vám uteklo, aniž by jste si toho všimnul. Vzal jste mrtvé tělo, rozmnělnil jej na prach, pochválil se a nyní budete s prachem činit co přesně? Spojíte ho s dalším mrtvým tělem?
Na druhou stranu, všechna čest! Užívaje vědeckých metod, jste "objevitelem" rzi! :-)

"do jake miry se micha sira s merkurem"
Co se týče počátků, je jasně řečeno, že Merkur do kompozice Díla nevstupuje. S rozpouštěnou látkou nevytváří směs a nijak se nepojí.

"zatimco Duch (opravdu Sira)"
Pokud dovolíte, budu spíše nahlížet na Síru jako na Duši kovu a nikoli Ducha.
Duch v alchymii je skutečný působce. Jeho aktivitu lze pozorovat skrze proměny látek na které působí. Chcete-li hovořit moderní řečí, pak studium světla, jeho chování a jeho působnost Vám odhalí více než-li klasický filosofický či náboženský výklad. Pokud se zaměříte na absorbci světla v souvislosti s barevným spektrem, odhalíte co se týče popisů barevnosti v knihách Starých zužitkovatelný fakt o tom, proč se který subjekt jeví tak či onak barevný. Respektive, co je důvodem barevného popisu a co pro daný subjekt znamená.
Konečně, Vaším přáním je zhotovit "sluneční Kámen", respektive, shromáždit "světlo rozptýlené v temnotách", což je dosti přesné, přeneseme-li to na samotnou materii. Neb výsledný produkt není ničím jiným, než-li shromážděním světelné energie v nějakém těle.
To je skutečným vysvětlením, proč naleznete paprsky vcházející a vycházející z Ježíšova těla - z logických důvodů uložené v jeho centru. Neb ten, kdo v sobě je schopen toto světlo shromáždit, je nepochybně schopen jej též vyzařovat a působit jím. Zde se tedy v jednom bodě protíná materiální a duchovní rovina, aniž by bylo třeba jednu pojmenovávat "metaalchymií" a druhou "osvícením" - či jak budete chtít.

Děkuji za odpovědi.

To je všechno hezké, možná to může být i pravda, což nemohu vědět. Možná také ne.
Odpověďi jsem se ovšem nedočkal ani na jednu z otázek. Co to má společného s Alchymií nedokážu posoudit.
Chápu co taoismus i budhismus a pravděpodobně i křesťanství i když je to širší pojem. Rozumím tomu, co je "duchovní cvičení" či cesta vedoucí k nirváně, osvícení či prozření. Chápu proč se tomu lidé věnují a považuji to za každého jeho cestu. Nicméně, v Alchymii nejde o to, aby laborant dosahoval takových stavů. Snažit se tyto věci propojit mě přijde hloupé. Dle mého, není smyslem života vlastní spása, ale pomoc bližním. Proto všechny tyto cesty považuji za mírně egoistické a souhlasně přikyvuji Ramakršnovi, který své žáky za podobná cvičení a praktiky trestal. Ale to jsem se rozepsal zbytečně dlouze a o něčem jiném, co patří na jiné forum. Znovu Vás poprosím jen o prosté odovědi na mé otázky.

Pokud jste pochopil, co jsem psal jako "plísnění" pak se omlouvám. Nebylo tak myšleno.

Víte Bellisi, pokud mohu.
Budete-li na fóru věnovaném psaní knih či poezie, a budete-li toto Umění redukovat na naprostý základ, seznáte, že máme všichni k dispozici určitý počet písmen a těmi vyjadřujeme slova. Ta vyjadřují naše myšlenky. "Materie" je tedy stejná, ale nikoli každý s ní umí naložit tak jako Homér či Sheakspeare.
Stejné je to v hudbě. Redukujte vše na nezbytně potřebné a seznáte, že máte k dispozici stejný počet not a 5 linek. Mozart více nepotřeboval, stejně tak Bach.
A nejinak je to u výtvarného Umění. Všichni mají k dispozici stejný počet barev. Jak s nimi kdo naloží je na každém.
A nyní se zeptejte sám sebe, jak se stanete "nejlepším" spisovatelem, básníkem, skladatelem či malířem? Tím, že se budete ptát jaká slova použít? Či jaké tóny? Jaké barvy?
Dostanete-li odpověď o co víc budete mít než-li ostatní?

Proč se tedy pořád ptáte na to jaký minerál či kov použít? Domníváte se, že v tomto případě získáte více než potřebujete? Nenabídla Vám snad Příroda vše potřebné k práci, tak jako všem ostatním?

Stále je zde hovořeno o jasné řeči. Zde ji tedy máte. Použijte železo jako Váš výchozí materiál. Či jeho rudu chcete-li. A izolujte jeho části, které Staří nazvali Merkurem a Sírou. Nejedná se o žádný minerál či kov.
Nyní jsem Vám tedy v pravdě vyjevil, že Merkur a následně Síra obyčejného železa, bude-li následně harmonicky znovu spojena, jako se činí harmonické spojení v hudbě, malířství či poezii, poskytne Vám základní materii celého Díla.

A Vy nyní můžete konstatovat, že si nemyslíte, že železo je prima materií Alchymistů. Není. Nic takového jsem neřekl. Neb ta není ani kovem, ani minerálem a je třeba ji odhalit. Z obecného pohledu je tak pramálo vážená, že vlastně ani nemá jméno, ale protože se ukrývá za všech časů a ve všech věcech, lze ji za všech času a ze všech věcí také extrahovat.

To je Alchymie. Ptáte-li se na postup, ten je tajen a nikdy nebude veřejně vyzrazen, neb lidé, kteří skrze božskou inspiraci toto tajemství obdrželi, přísahali, že jej nevyjeví jinak, než-li skrytě.
Krom toho, postup je různý a skutečně záleží na schopnosti zasáhnout v pravý čas. Stejně jako tak činí rolník, který v dešti nezalévá, zná vhodný okamžik pro setbu a pozná kdy sklízet.
Naučit se tomu lze jen usilovnou prací. Ničím jiným.

"Jiz v minulem prispevku jsem ukazal metodu k tomu, jak se opravdovym sebepoznanim probouzime."
Nezlobte se na mě, ale neukázal. Nemáme definován výraz Duch ve Vašem pojetí a jen jsem se dozvěděl, že je třeba jej materializovat skrze vlastní se odevzdání, aby pak mohl hledět do hlubiny Božského Tajemství ... Čemu nebo jak, jsem se nedozvěděl.

"Jsem schopen ucit o Jedine Podstate formou nejmene tri nabozenstvi."
V předchozím příspěvku jste hovořil o osenci "každého" z nich - tedy náboženství. Nyní hovoříte o třech ... Znamená to, že jen např tři obashují onu pozitivní pravdu a ostatní ne - jsou tedy špatná či nevedoucí k prozření? Můžete prosím upřesnit o jaká náboženství se tedy jedná?

Na mé otázky jste neodpověděl.

Co se týče Krista. Pominu-li, že se jedná o obrazy osoby jejíž existence je sporná /není historicky doložená/, jedná se o symbol, který může znamenat cokoli a vychází s víry, že Ježíš byl Synem Božím.
Jeho srdce tedy bylo schopno jistěže kdečeho. To nic neosvětluje, tak jak tvrdíte. Obrazů srdce je na světě velké množství a není lze je vykládat takto. Stejně tak může být možné, že lidé, kteří je malovali, chtěli zdůraznit jistou poetiku, která představuje srdce jako mysticko náboženský symbol. To, že by tomu tak bylo i pravdou to ovšem nedokazuje.
Krom toho neberete v úvahu možnost, že paprsky nevyzařují ze srdce kristova, ale naopak se v něm scházejí a naplňují jej světlem. Případně prosím přineste důkaz, že je tomu tak jak říkáte a paprsky ze srdce vycházejí a nikoli naopak ....

Co se týče malého dítěte, pak nevím, zda existuje nějaká studie, která by prokázala, že se tomu tak děje vždy. Myslím, tak jak popisujete. Nebo existuje? Mohu požádat o odkaz. Jednoduše, to, že dítě ukáže někdy si na prsa aby tak označilo samo sebe, může stejně tak značit, že ukazuje ke svému egu, jájství a stejně tak to může znamenat, že střed je pro ruce vzhledem k vzdálenosti a postavení nejsnáze dosažitelné místo. Konečně, když člověka bolí prsní páteř, též si dává ruce na prsa. A v neposlední řadě, ukážu-li si na střed prsou, neukazuji si ve skuzečnosti na srdce, ale na střed těla. Srdce leží poněkud jinde ....

Vše co píšete, lze tedy vykládat různě. Z toho pohledu chápu, že jste schopen to "vyučovat" ...

"Duchovni probuzeni je stav, ve kterem si clovek nepusobi trable tim, ze mezi sve vnimajici zive Srdce a Boha vklada predstavu, predsudek, postoj, nebo jakoukoliv jinou prekazku..."

Nezlobte se, že tomu nerozumím. Je možné, že důvodem je mé neprobuzení. Nicméně se zeptám:
Srdce je sval umístěný v hrudním koši. Není mu možné "vnímat" jak tvrdíte. Má svou funkci, která je po tisíciletí vcelku jasně prokázána a tou není vnímání.
Můžete mi to přiblížit, jak lze vnímat srdcem? Zrakem, hmatem, čichem, sluchem to chápu. Srdcem nikoli.

"A krasne je, ze nezavisle na konkretnim nabozenstvi je predani metod vedoucich k probuzeni proste a esenci kazdeho z nich."
Hovoříte o esenci. Tedy o podstatě? Ale podstata náboženství není stejná. Ateismus a teismus jistě nemá stejnou podstatu. Poliestická a monoteistická nábožesntví mají také rozdílnou podstatu.

"Obraz cirkulace, kdy upevnujeme a materializujeme Ducha tim, ze se odevzdavame"
Můžete mi dát odkaz na více informací o "upevňování a materializaci Ducha" tím, že se "odevzdáváme"? Nejsem sto si pod tím cokoli představit obzvláště v kontextu s tím, když před tím píšete:

"pokud obratis probuzeneho Ducha k nemu samotnemu pristihnes se, jak hledi jen do hlubiny Boziho tajemstvi".

Není mi jasné, zda je třeba Ducha "materializovat" či jej "obrátit". Respektive, zda Ducha prve materializujeme naším odevzdáním a posléze jej díky tomu probuzeného obracíme k němu samotnému, kdy pak je schopen hledět do hlubiny Božského Tajemství? Duch tedy potřebuje naši pomoc, naše "odevzdání" se, aby mohl hledět do hlubiny Božského Tajemství? Jinak to pro něj není možné?
Jistě by v tomto případě bylo dobré doplnit i definici "Ducha", která je z filosofického a náboženského hlediska dosti široká a nikoli uplně jasná ...

Také bych se chtěl zeptat na zdroj, který potvrzuje, že "Prestoze je Buh ve stredu byti neuchopitelny". Znamená to, že v okraji bytí Boha uchopit lze? Neb jiná možnost z řečeného neplyne.

Rád bych měl další otázky pokud dovolíte, ale je lépe postupovat metodicky a po částech, abychom se dobrali pravdy.

Pokud dovolíte, vyhnu se familiérnostem a jen poděkuji za odpověď a vysvětlení.

A v tom je jádro sporu TheLayLamo. Vy prostě naprosto ignorujete, co je řečeno a prostě si z toho vyvodíte svůj závěr, který, ale řečenému neodpovídá. Pak z toho obviňujete ostatní.
Chcete odpověď a pokud je Vám odmítnuta, z celkem pochopitelných důvodů, tropíte povyk.

"dyz pominu, ze mi misto "sirniku s nazvem na G" podstrkujes k expetimentum radioaktivni material. :-)"

Nepodstrkuji. Upozornil jsem Vás na pasáž uznávaného autora, který o smolinci přímo hovoří a říká to, co jsem si Vám podovolil citovat.

O "vlastní cestě k Bohu" jsem nemluvil už vůbec. Nehodlám vstupovat do sikuze ohledně toho, zda je lepší cesta k Bohu Korán, Bible či Talmud a již vůbec ne diskuzi o tom, že se jedná o jedno a totéž, jen popsanou jinak. To je důvod, proč se "duchovní rovině" nijak významně v diskuzi nevěnuji. Chcete-li dosáhnout osvícení, věnujte se budhismu a chcete-li dosáhnout náboženského prozření, věnujte se náboženství, které je Vám blízké a které Vám dá odpovědi na Vaše otázky. Chcete-li poznat tradici, kterou udržují lidé, ke kterým se vztahuje zde diskuze, věnujte se jejich knihám.

Či se Vás zeptám jinak, existuje něco jako duchovní probuzení? Můžete uvést příklad?

Není. Jak již zde bylo citováno. Klidně můžete práci započít s nasturanem.
V čem budete vidět problém nyní?

Ano TheLayLamo. A za tím si samozřejmě stojím.
Zjednoduším to.
Je nad jakoukoliv pochybnost, že jakákoliv "proměna" v mravní rovině je především výsledkem vlastního snažení. Pochopení a jisté práce na sobě. Netřeba to dál rozebírat, jistě je to dosti pochopitelné.
Budeme-li hovořit o duchovní proměně, každý si pod tím bude představovat něco jiného, dle toho, zda se kloní k východním filosofiím či tomu a tu jinému náboženství.
Z mého pohledu nelze tyto věci/stavy definovat a je na každém, jak s nimi naloží. Často prochází duchovní proměnou lidé, kteří jsou vystavení nějakému zlému osudu a sami ani nic duchovního v životě doposud nehledali. Jiní se modlí několikrát denně a ničeho nedosáhnou a jiní zas dosáhnou po jedné modlitbě. A takto bychom mohli hovořit hodiny a hodiny a hádat se o slova a pocity, zda je lepší cestou víra v Boha či meditace, zda je smyslem duchovní proměny osvícení či jak hlásal Ramakrišna, zda je to práce a oběť pro potřebné.
Z tohoto prostého důvodu se podobným tématům vyhýbám, neb se jedná o individuální cestu každého člověka a za stejných podmínek dva lidé nedosáhnou téhož.
Dostatečně si vystačím s tvrzením, že samotná práce, práce pro potřebné, empatie a pokora, láska ke všemu stvořenému a víra v naší společnou Matku, postačí každému na jeho cestě, ať již hledá cokoli. Vše ostatní budou jen slova a názory neprobuzených, které k ničemu smysluplnému nepovedou.

Ano. Kámen může zhotovit každý. Nejsem jediný kdo to tvrdí. Viz např Cyliany, který doporučuje alespoň základní znalost chemie, což jsem nikdy neodporoval. Naopak, mnohokrát jsem upozorňoval, že přes jednoduchost postupu hrozí reálné riziko při manipulaci.
Ale to, že získáte Kámen - ať již jakkoli - z Vás neučiní ničím víc významného, než-li jste nyní. Čímž nemyslím přímo Vás. Mluvím obecně. Konečně, ne každý, kdo jej vlastnil, či měl přístup k jistým tajemstvím, naplnil svůj život také štěstím.
K tomu je třeba dodat, že celá laborace je skutečným Uměním a stejně tak jako mají hudebníci stejný počet not, mají alchymisté materii, oheň a nádobu. Přesto budou výsledky rozdílné, dle schopností, řekněme talentu. A to je důvodem, proč nelze sepsat "návod" tak jak je zde žádáno. Při práci je třeba pozornosti, inspirace a velkého talentu při pozorování jevů a děje, které pokaždé budou jiné.
Staří se často neshodují v pořadí barev, neb ne vždy jsou stejné a někdy se některá ani nestačí projevit. Manipulant střeží svoji nádobu a je připraven zasáhnout a pomoci Přírodě v její těžké práci.
Průběh může být různý, konečně tak jako v Přírodě. A to je hlavní rozdíl mezi Alchymií a chemií, kdy jedna stojí na ispiraci, abych tak řekl a druhá na skutečnosti, že ze pokus zopakovat za stených podmínek se stejným výsledkem tolikrát, kolikrát je zapotřebí. Bohužel či Bohudík v Alchymii tomu tak není. I to je důvodem rozličných popisů. A to je také důvodem, proč si Staří mezi sebou vyměňují "zprávy" o svém Díle. Neb každé je jiné.
Co je tedy skutečným smyslem cesty? Již to zde bylo mnohokráte řečeno. Zbavit se účasti na pohybu a stát se pozorovatelem schopným vstupovat do děje. Tomu říkáme Velké Dílo a to se podaří jen několika za století.
Kdyby jste lépe četl a nenechal na sebe hned vše působit, měl by jste menší potřebu se hádat. Opět jsem jen shrnul, zde již mnohokrát řečené.

Upřímně, proto byla vždy přirovnávána k rolnictví, případně k Umění hudby.
Neb znalost teorie, ještě nedává naději na úspěch. Nevíme co odlišuje Jonáše od Bacha, ale Jonáš se domnívá, že právě onen Dar, který nelze získat jinak, než-li skrze Božkou milost. To i přesto a nestydím se to říci, hraji na piano vcelku obstojně :-)

Ano, celá debata o metodě nemá naprosto žádný smysl.

Vemte si z toho to, co jsem psal. Věda se zmýlila, studie to potvrdily a dál se lidé "léčí" špatnou metodou, která je vědecky jako špatná potvrzená. To si z toho vemte.

Na Vás se mi líbí Snope, že Vy sic tvrdíte, že nevíte, pak že jste 5 minut hledal na internetu a pak, že se zinkem neléčí ...

Moje tvrzení vycházejí např ze studie zveřejněné v časopise Experimental Eye Research. Dále ze studie vědců z National Eye Institute nebo ze studií vědců University Collage London.
Co se týče léčby, podívejte se do zdravotnické literatury, případně např sem
http://www.naturline.cz/produkty/lutein-forte-20-mg_99.aspx

Což je lék většinou lékařu doporučený právě pro obsah zinku.

V diskuzi můžeme pokračovat, pokud seznáte nějakou nesrovnalost v příštích několika minutách zjišťování čím se co léčí.

Mluvíte o té vědě a postupech té vědy, která 20 let léčí makulární degeneraci zinkem i přesto, že je zřejmé, že makulární degenerace vzniká ukládáním zinku do tzv zinkových kapes v sítnici a jednoduše a prostě je dokázáno, že zinek degeneraci podoruje, než-li by byl její prevencí spolu s luteinem? Chcete další příklady "vaší" vědy? Jde pravděpodobně o "věc samu" jak píšete ...

Ano TheLayLamo. A Vy se ptáte, proč Staří své Tajemství takto nezveřejnili, aby podobně jako madam Curie pomohli světu?
Je jedno co si kdo myslí. Prostě to neudělali či to udělali jinak, než Vám vyhovuje. Odpověď budete muset najít jinde. Těžko Vám ji zde někdo poskytne, neb na tomto fóru nás pojí všechny dohromady naše nevědomost. Proto zde roky hovoříme.

Jistě budu za tento pohled cupován, ale vzhledem k tomu, že se vztahuje k tomu co zde naznačil Tichý a co zde bylo několikrát řečeno, s klidným svědomím se nebudu ostýchat prohlásit, že práce madam Curie se smolincem nepodléhala náhodě a jednoznačně "byla upozorněna" ohledně látky a postupu. Ano, možná pouhá spekulace, kterou si ale z různých důvodů mohu dovolit. Konečně, dříve než bude uplně odmítnuta, doporučuji velmi pozorné studium času, místa a lidí, kteří se kolem sebe pohybovali.

Pokud se vrátíte k mým příspěvkům zde, seznáte, že se nejedná o právě vzniklou myšlenku.

Jistěže "nesmysl". Proto také obdržel své jméno, pravděpodobně jako vyjádření své "vysoké" hodnoty, které užíval ...
Krom toho, mnoho kolegů madam Curie nesdílelo její "nadšení" ze smolince a čím její práce trvala déle, tím více skepse jí bylo dáváno najevo. To lze vcelku snadno dohledat v jejích životopisech. Život madam Curie nebyl až tak jednoduchý a do cesty jí byl kolegy házen nejeden klacek, abych tak řekl. Bohužel pro ně a Bohudík pro svět, nebylo lze zastavit génia tak velkého. Nevím čemu všemu říkáte "nesmysl" ... strávil jsem nejeden večer s přítelem Františkem Běhounkem, jehož vyprávění z jeho pobytu na Sorboně si rád připomínám. Z jakých zdrojů čerpáte Vy netuším.

Krom toho co zde napsal milý Hermetik, je třeba uvést ještě jeden kámen úrazu.
Obecně se má u vědy za to, že se vyvíjí od neznámého ke známému. Od nepopsaného k popsanému. Budiž. I když ve skutečnosti se pouze jedná o "zbožné" přání aby tomu tak bylo, ale proč ne.
Obecně, ve filosofii tomu tak není. Nevyvíjí se vždy směrem od neznalosti k znalosti či nepoznaného k poznanému a pochopenému. Nijak nás to u filosofie netrápí a často se dovoláváme svědectví starších, abychom mohli definovat nové.

V Hermetismu a Alchymii tomu není ani tak ani tak. Její základy a principy jsou neměnné.
Nedochází k vývoji, tak jako u vědy, neb! není to důležité. Adept se nezabývá tím, jak je ta která látka definována moderním poznáním. Příkladem budiž opět znovu zmíněný smolinec. Do roku 1898 byl považován za nepotřebný odpad, který nebyl ani v nejmenším nahlížen tak, že by mohl cokoli poskytnout. Alchymisté je znali dlouho před tím a zdaleka jej nepovažovali za odvržené "pechblende". O tom konečně Trevisan ujišťuje ve své velmi pozitivní řeči. A zopakuji TheLayLamo, přímo říká, že ač vypadá stejně jako minerál o kterém mluví Staří, není jím i přesto, že může poskytnout látku v Díle užitečnou. Je celkem logické, že v době před rokem 1898 by byl kdokoliv jakéhokoliv pozitvního pohledu vysmán "moderní dobovou vědou". Bylo by lze vést o něm stejnou diskuzi, jako tady vede TheLayLama se Snopem, vysvětlujíc, proč a z jakého vědeckého hlediska nemohou být věci tak jak Staří tvrdí. Inu, nakonec se ukázalo, že smolinec není ničím více a ničím méně, než-li nejduležitějším dárcem uranu a rádia. Užitečnost pro moderní svět, nechť si každý analyzuje sám.
A tak je to stále dokola.

Moderní věda má svou cestu, Alchymie má stejně tak svou tradiční cestu. Ta, narozdíl od moderní vědy se nemění. Nepodléhá moderním objevům, tak, že by docházelo k vývoji. V pravdě, každý pokus užít moderních laboratorních náčiní či přesného měření, povede jen k horším výsledkům, pokud vůbec k nějakým.
Dívat se tedy na ni pohledem dobového vědeckého poznání a domnívat se, že lze ji povýšit skrze nové technologie, které nebyly známé Starým, je bláhové. Neříkám, že to není možné. Každý kdo uzná za vhodné tak činit a je dosti erudovaný v obou "vědách", nechť tak učiní. Jen bratrsky poukazuji na to, že je to naprosto nedůležité.

Mohu Vám povědět něco o tolik diskutované obloze bez mraků, kterou tak propagoval Canseliet a kterou odkazoval ke svému zasvěcení a o které se zde "melou" hlouposti. Neb mraky jsou tím co máme denně na očích a "na dosah ruky", jak se říká. Především pak v horských oblastech, což si každý zvaž sám. A stejně tak, analogicky, je tomu na našem "chymickém nebi", které musí! být bez mraků. Kdy na obloze vidíme mračno a jakým způsobem se rodí, nechť si laskavý čtenář sám doplní a vyvodí si z toho závěry pro svou práci. Konečně, Merkur dle moderního poznání, je planeta bez Mraků, neb se na ní v řídké jeho atmosféře netvoří ...

Inu TheLayLamo, kolik máte v sobě nadřazenosti ... ach ... když píšete "Ona sice mela Tebou uvadenou vyteznost, ale ve skutecnosti stacilo mnohem mene, aby Radium prokazala."

Škoda, že jste jí nemohl poradit ...

Je mi z Vás velmi smutno. Opravdu velmi, neb nejste ničím jiným, než-li žvanilem.

Mslím, že hezkým příkladem může být smolinec, zde již několikrát zmíněn. Trevisan /snad se nepletu/ jej označuje za subjekt, který může být užit s podobným výsledkem i přesto, že upozorňuje na to, že se nejedná o minerál popisovaný Starými. Inu, když čtete pozorně, pak naleznete mnohé zajímavé. Např jeho ujištění, že smolinec vypadá stejně ... Jak jasněji ještě mají Staří mluvit?

Fulcanelli hovoří o tom, že látka, kterou hledáte byla oddělena od zlata v okamžiku jeho projevení se na fyzické pláni a to je důvodem, proč ji v něm nemůžeme najít. Vztáhněte to ke stříbru, pechblendu a rudné žíle a získáte potvrzení jeho slov skrze Trevisana v jisté analogii stříbro/zlato.

Bylo zde také hovořeno o možnosti, zda se Fulcanelli mohl znát s Pierrem Curiem, což nakonec potvrzuje Canseliet ...
Co se týče samotného smolince, k ničemu se neužíval - jednalo se o odpad při těžbě galenitu - čemuž díky, jej mohla Marie Curie získat v takovém množství aby v něm mohla objevit rádium /10 tun smolince na jeden gram/... Hle ! O čem tady hovoříme ! Určitě Vy i Snop znáte postup, kterým tak sama paní Curie učinila /konečně na své badání nedobře doplatila/ ...

Rádium na vzduchu černá a ve tmě svítí modře.

Mimochodem i hélium bylo poprvé izolováno ze smolince. Zajímavý to minerál !

Ano, hovoříme, zde o něčem o čem můžete pochybovat, že Staří znali. Pochybujte. My víme, že jejich znalosti sahali nedozírně dále, než si jen v největší fantazii dokážete představit. A tomu by rozhodně nemělo být veřejně vyučováno.

Nepochybně Snope. Bylo zde mnohokrát řečeno, že úkolem laboranta je především vytvořit prostředí ve kterém lze působit.

Alchymie se zabývá látkou, kterou Bůh užil při stvoření světa. Těžko budete hledat obdobné v současné moderní vědě, která Boží působení ve svých vzorcích a rovnicích příliš neužívá ...

Povšimněte si prosím, že zcela v duchu s klasickou ideou, je v citovaném textu řečena jen půlka.
Fulcanelli hovoří o tom, že název "Kámen Filosofů" označuje substanci dostatečně a pak se věnuje výkladu slova "Kámen". Výklad "Filosofický" či "filosofů" ponecháva bez jediné poznámky. Přehlížíte nepřehlédnutelné, abych tak řekl.
Termín "Filosofický" dle autora značí "sluneční". Jedná se tedy o sluneční Kámen, který nese jeho signum. kolovrat či Vy sám jistě snadno dohledáte, kde autor o tomto hovoří a text si snadno doplníte.

Krásný kousek ! Jen co je pravda. A to si vemte, že wikipedie o něm píše "jako nezajímavý minerál bývá často ponecháván na haldách spolu s jalovinami." ...
Chybí nám poezie přátelé!!!

Ano. Taková je občas tato "věda". Veselá a určená pouze bláznům.

A říkal snad Jonáš TheLayLamo, že grafit je kubický? Špatně čtete.
Neříkal. Je soustavy šesterečné. Diamant je kubický. Už rozumíte tomu co se Staří snaží říci o čísle 6 a kubickém Kameni?

A mohu-li ještě s trochou do mlýna ohledně vedeckých poznatku a Alchymie. Jakkoli moderní vědu nijak nepodceňuji, ba naopak, vděčíme ji za mnohé, mohu s naprosto klidným svědomím prohlásit, že pokud by jste znal jméno počátečního subjektu a měl před sebou popis první operace, ani by jste se nepokusil manipulaci provést, neb každý jen průměrně vzdělaný člověk by ji považoval za zcela nesmyslnou, odporující všemu co se kdy naučil a poznal. Odporující jakémukoli vědeckému poznatku a naprosto v rozporu s logikou. A přesto, jedna jediná taková operace umožňuje zisk prvotního Merkura, aniž by bylo možné jakkoli zdůvodnit jeho se zjevení. Ostatním budiž to příkladem, kam až mohou sahat hranice paradoxu. Konečně, byl to tuším Faraday, který rád říkával: "pokud bych vyjevil, jak jsem došel ke svým objevům, považovali by jste mě za imbecila".

Jak již bylo řečeno dříve milý Snope. Staří si tropí rádi žerty. A nejvíce pak se "vysmívají" těm, co nejvíce se snaží dokázat jejich "nepravdu", neb je zabávné pozorovat, jak odpůrci jejich filosofie věnují obrovské množství času, aby jim jejich "nepravdu" dokázali .... Odporuje to jakékoliv logice ...

Pro Vaše uklidnění Snope, lze říci, že to, že nerozumíte řeči Starých, je stejné v tom, že by Staří nerozuměli Vaší řeči.
Hovořil - li jsem o vodíku, možná by bylo dobře vzít v potaz i dříve řečené.
Předně, jedná se o hezký příklad toho, jak lze na jakoukoliv látku, věc či subjekt nahlížet. Lze jistě říci, že vodík není z chemického hlediska "subjekt" či "věc". To není podstatné. Podstatné je v naší diskuzi to, že lze snadno doložit, jak se Staří dívali na "oheň uzavřený ve vodě". Což je termín, který sami užívají. Zde máte tedy jeden pohled. Nehledě na fyziku či chemii. Vychází to z učení, že hoření je projevem ohně ukrytém v materii. To je základní alchymická devíza. Je jedno, zda to odpovídá poznatkům moderní vědy. Jsem si jist, že hoření budete schopen definovat jinak. Zde se, ale jiná definice hoření neřeší ... Hledáme způsob, jak pochopit to, co se Staří snaží sdělit. Nikoli je konfrontovat s poznatky moderní vědy.
Dalším důvodem proč jsem hovořil o vodíku, byla i předchozí diskuze.
Vodík nese značku H, která v hermetice představuje Ducha. Dala také základ průčelí gotických katedrál, představuje první příčku Filosofického žebříku /v přenesénm slova smyslu pokoru/ a proto, že představuje Ducha se v některých jazycích "nevyslovuje". To je hermetické vysvětlení. Tento Duch v sobě nese Oheň a je skryt ve vodě. Nyní je jedno, zda se jedná o koagulát či nikoli.
Další základní hermetické pravidlo říká, že těla na těla nepůsobí, alébrž je Duchové. Což je další důvod našeho přirovnání a zmínění vodíku.
K dalším základním pravidlům patří, že všechny alchymická spojení se dějí ve stavu plynném.
Dejte to do souvislosti, která zde byla také naznačena, že písmeno H v latince následuje po G. G, počáteční písmeno obecného názvu subjektu, který vyjadřujeme 6 písmeny a z něhož extrahujeme Ducha. Konečně, důležitost písmene G v hermetické symbolice netřeba nijak zdůrazňovat.
Přeneseno na čísla a porovnáno s jejich číselným významem v řecké abecedě lze dojít jistých závěrů, které mají vztah jak k číslu 6, které někteří okultisté tak rádi vykládají, aniž by mu rozuměli, tak i k posloupnosti práce od prvotní materie k Rebisu.
Vše tedy o čem tady mluvíme, má vztah k řeči, kterou používají Staří. Snažíme se pochopit a objasnit jejich popis, vycházejí čistě z pozorování dějů a nikoli z jakýchkoliv pravidel, která jsou v dnešní době uznány "zákony".

Není třeba se jakkoli rozrušovat a činit zde vědecké přednášky. Z pohledu vědy je Alchymie jen pavědou, na jejímž počátku je lež a na konci bída. Nic jiného. Ztrácet čas, který je lépe použít na naši materii, snahou rozcupovat z vědeckého hlediska hermetické teorie a filosofii je zbytečné. To již se stalo dávno před Vámi.

Byla by škoda, aby docházelo k zavedení u jinak plodné diskuze.

Staří píší, že obecné kovy, vyjma zlata, jsou nemocné - leprozní - Umění je této nemoci zbavuje.
"Zleprovatět" kov tedy nepřinese nic jiného, než-li to, co se samo sebou přirozeně děje. Otevřít kov skrze alchymické hnití, značí tedy něco jiného, neb skrze něj se látka očištuje.
A to není prípad běžné koroze.


Víte, lidé ke svému životu potřebují jistěže nějaké pomínky a nějakou výživu. Např dýchat vzduch /kyslík/ a nebo pít vodu. Ve skutečnosti, voda není ničím jiným, než sloučeninou /chemickou sloučeninou/ vodíku a kyslíku. Vynecháme tedy kyslík obsažený ve vodě, který získáme i ze vzduchu a zbude nám vodík. Člověk, tedy potřebuje ke svému životu - mimo jiné - vodík. Zajímavé. Bezbarvý plyn, který je bez chuti i zápachu a světe div se! hoří namodralým plamenem aniž by hoření sám podporoval. To je velmi prostá úvaha. Je-li tedy hoření projevem skrytého ohně, jak učí Staří, není pak vodík skutečným ohněm ukrytým ve vodě? Zábavné!

Co se týče hledaní materií, zaměřte se i na soustavu. Grafit je soustavy šesterečné a diamant krychlové ač obé je uhlíkem. Dejte to do souvislosti s kubickým kamenem - konečně Kámen je vždy kubický. Je to hezký příklad, neb pokud budete chtít získat uhlík, budete pravděpodobně potřebovat nějaký minerál či nerost. Je na každém co zvolí za výchozí materii. Zda grafit či diamant.

Mimochodem litina byla známa dříve než-li bronz.

a uplně na závěr.
To vše je třeba nestále vnímat z pohledu poučení, že "Sel namísto Scel, což činí zmatek v myslích hledajících".
Toť vše.

Ano, přečtěte si pozorně onu pasáž z Fulcanelliho a dejte do souvislosti s tím co zde bylo řečeno ku slovům Flamela. myslím, že příklad, jak lze číst jednotlivé autory a jak lze doplňovat jednoho druhým, byl demonstrován vcelku jasně. Nedělám si iluze, že to každého přesvědčí, konečně, nemám důvod doufat.

Díky tomuto nyní víte co značí velká kupa slov od různých autorů. Ano, neznáte pravý název materií, ale četba kabalistických výrazů Vám nyní bude zřejmější. Stačí, když někde narazíte na slůvko studna, poustevna, sůl země, tartar, exkremety, výkaly atp atd a budete mít lepší představu o tom o kolika věcech ve skutečnosti čtete. Staří mají spousty výrazů pro tři materie a jednu jedinou operaci. Proč? Protože to je velmi zábavné ... :-)

A neb myslím, že se diskuze trochu uklidnila a mohla by pokračovat spíše v přítelském než-li jiném duchu /o což bych všechny diskutující bez vyjímky prosně požádal/, může Jonáš lelkovat tak jako lelkoval doposud a více se věnovat červenému vínu a milované dýmce, neb udržování ohně je mi blízké ...

Domnívám se, že nebylo řečeno málo.

Myslím tím co do vztahu se solitaire, neboli "soliter" - sal e terre, saltartare, jak psal Hemetik.
Z čehož lze snadno dovodit, jaké jsou ony "výkaly a exkremety", respektive čím jsou především.

„Vy jste sůl země, jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.“

Taková je tedy alchymická sůl.

Asi sklidíme pramálo zde vděku, ale "kopros" jistě budete schopen dát do souvislosti s "kypros".

"Stáj" myslím bude lepší. Najdete jistě snadno odkaz ke "stáji, postevně, samotě ..."

Jste hodný a děkuji za nabídku. Není bohužel jak v tomto okamžiku s prací pomoci.

Ano. Je to krásné dílo! Zde se může náš milý Kolovrat popasovat s černou barvou.

Naši přátelé, kterým jsem Tichého pozůstalost svěřil na nich pracují. Bohužel, poznámek je jisté množství a je třeba je i chronologicky řadit a dávat dohromady s odkazy, ke kterým se v knihách vztahují. Je to velké množství práce, kterému se věnují ve svém volném čase. Jistě nastane okamžik, kdy spatří světlo světa.

Jen tedy již doplníme, abychom demonstrovali jak lze číst alchymiské texty, že "modrá koresponduje" s černou, jak přímo říká F, když hovoří o Panně Marii stojící na měsíčním srpku. "oděna v šat modré barvy... etc".
Na jiných místech jistě každý najde doplnění tohoto.

Pokud ale mohu doporučit, pak bych se spíše zaměřil na barevnost "symbolického erbu". Konečně, celý obraz v sobě nese významnou důležitost.

Krom toho, tyto slova - neb se týkají Fulcanelliho - mohou mít vztah k tomu co o barvách Mistr vyučuje. Poukazují, na tuším Tuliovu poznámku o barvách a upozornění na to, aby na ně nebylo nahlíženo nezaujatě.
Barva je především důsledkem nějakého procesu - hovoříme-li o Díle, případně zobrazuje nějaký stav materie. To konečně i v Přírodě.

Nepochybně důležitá informace, pokud se Canselietova předmluva vztahuje k Vámi zmíněnému vydání.

Nezlobte Kolovrate! :-)

Takto podané informace jsou tu různě roztoušeny již mnoho let a v knihách strých je lze snadno dohledat a ověřit. Dík tedy nepatří nám, ale autorům, kteří se tolik ve svých laboratořích namáhali, aby Vám je předali. Kdybych chtěl být uštěpačný, řekl bych, že třeba Canselietovi ... :-) Ale nebudu. Hezký den i Vám TheLayLamo!

Pravděpodobně proto, že jste si to vyložil tak, že barva o které Canseliet mluví je černá ... Těžko říci, neznám ono vydání, ke kterému se tato slova vztahují a jistě by stálo za to zjistit, jak bylo tištěno, pokud hledáte odpověď na tuto otázku. Pokud se nepletu v českém vydání jsou pouze dva barevné obrazy. Zbytek je černobílý.

Osobně nesdílím Vaše přesvědčení, že je zde říkáno pouze, že "něco něco není".
Myslím, že zde spousta lidí přispěla mnohým zajímavým a podstatným. Vše záleží na pozorovateli či čtenáři. Když jsem zde hovořil o zrcadle a o tom, že v zrcadle se obraz zdá být pozorovateli obrácený, jediná reakce byla, že tomu tak není - inu ano, proto se ambulance na sanitky píše pozpátku ... Nicméně, při jen lehké pozornosti a nevytržení z kontextu by možná bylo namístě zvážit, zda autoři, hovořící o klíči, o kterém se zde také mnoho hovořilo ve vztahu k otočení ... a též ve vztahu toho všeho k tomu, že autoři píší, že kořeny jejich stromu jsou v nebesích, zatímco koruna v zemi /systém převrácení/ ... může být možné vzít v potaz myšlenku, že i knihy jsou tak psány. A to nikoli jen od konce co se logiky posloupnosti týče, ale co se týče skupenství, barev, teplot atp atd. Konečně, mnozí na to v knihách upozorňují. Takové zavedení by bylo nad všechna velmi funkční a znemožnilo by to nepochybně smysluplné čtení textů. Je to jistě ke zvážení.

Mimo jiné, bylo zde jasně řečeno, že k Dílu je zapotřebí kov a minerál. S odkazem na to, že Staří tvrdí, že materie je obsažena ve všech věcech, na všech místech a za všech časů, plyne z toho, že ač - principielně je nejlépe použít takový subjekt, který Staří seznali jako nejvhodnější k tomu, aby demonstrovali své Dílo - lze započít práci s jakýmkoliv kovem či minerálem, vyjma zlata a rtuti. Vzhledem k tomu, že je doporučováno, aby laborant svoji zamýšlenou materii rozložil a neužíval při tom ani kyselin či vysokého žáru ohně, domnívám se, že je každému možné započít se s lopotou, jak např obyčejné železo rozložit. V okamžiku, kdy tak začne činit, o moc lépe bude moci to co uvidí, dávat do souvislosti s tím co je psáno v knihách. Tehdy snáze pochopí co je vlk či liška a proč byla taková pojmenování použita, neb je popatří na vlastní.

Fulcanelli velmi jasně popsal Tajný Oheň a dokonce jej i definoval. Mnohokráte jsme doplnili, že bez elektrického proudu se v Díle neobejdeme. Je to jednoduché. Bez elektrického proudu se neobejde nic. Jediný tep vašeho srdce či jediná myšlenka, jediný vjem, který máte, to vše vděčí za svou "existenci" elektrickému proudu. Najdete je ve všem živém a nenajdete jej v ničem co je považováno za mrtvé. Zůstává však v možnosti - z hermetického hlediska - v pni mrtvých těl a lze jej aktivovat.

Bylo zde tedy řečeno, že potřebujete kov a minerál. Že musíte vzít v potaz elektrický proud jako Tajný Oheň a mnohokrát zde byla zmíněna voda, která je z pohledu veškeré filosofie a dokonce i vědy, nahlížena jako zakládní látka veškerého života. Nelze ji v Díle pominout, pokud chcete přesně následovat Přírodu. Ta ji užívá hojně, k mnohému a různým způsobe. poučte se tedy u ní a užijte ji stějně.

Jasně bylo také řečeno na mnoha místech, že k spojení veškerých našich látek a smysl veškeré naší laborace, je plynné skupenství. Cyliani to doplňuje, když cituje svou vílu, která jej poučuje o tom, že vše v tomto světě je minerální, včetně plynů a nabádá jej aby si to zapamatoval.

Nuže, o tom všem jsem například zde hovořil, citoval a odkazoval k textům. O tom všem píší knihy a hovoří zde diskutující.

Nedomnívám se tedy, že to co říkáte o diskuzi na tomto fóru je přesné.
Nyní jsem Vám tedy zopakoval základní myšlenky, které se na tomto fóru vytříbily. Co pro Vás ještě mohu udělat, aby jste mohl se pokusit rozložit kus obyčejného kovu, bez předsudků, že zde se mluví jen o tom jak "něco něco není"?

Co se týče Předběžných Podmínek. Canseliet odkazuje k Cylianimu, kterého považuje za svého zasvětitele. V jeho textu najdet k tomu co Canseliet píše doplnění a snad i lépe porozumíte. V každém případě máte pravdu v tom, že laborantovi myšlenky mají být čisté a ůmysl dobrý.

Co se týče vztahu učitele a žáka, nejsem natolik znalý abych to mohl komentovat. Jsme zde všichni žáci.

Nebudu s Vámi v rozporu Hermetiku, jakkoli by to tak mohlo vypadat, ale rád bych jen doplnil, že cena studny je dána vždy jejím obsahem. Studna či studnice o které hovoří Flamel, je za nic vážená, neb již neobsahuje žádnou vodu, /vyjma té o které budeme mluvit za chvilku/. Proto se stala místem, kam již zvěř nechodí pít. Je to odkaz na ostrov na kterém je voda vzácná. Ten, kdo se však nenechá odradit jejím vzezřením a zápachem, vodu přeci jen nalezne v podobě kamene, který, jak texty učí, není ničím jiným, než-li koagulovanou vodou.
Domnívám se, že je tomu tak proto, že původně studnice vodu obsahovala, čehož důkazem je onen kámen, jenž je jen jinou formou či zrozením svého druhu a stejně jako všechny věci v tomto světě i on se zrodil z této původní látky přizpůsobením.
Jsme v tomto ve shodě?

Tak ještě jinak TheLayLamo. Toto forum se již mnoho let věnuje diskuzi o alchymické symbolice, která je užívána jak v textu, tak v obrazu. Zkrátka a dobře, ať se to komu líbí či nikoli, lidé zde hovoří o vlcích, antimonu - resp. antemonu - a mnohém různém, co lze v knihách, které jsou předmětem zájmu zde diskutujících, se dočíst. Jistě, je možné s takovou diskuzí nesouhlasit či mít o ní jakoukoliv představu. Na to jistě má každý právo. Máte-li za to, že se jedná o "balast", je to jistě v pořádku. Osobně jsem Váš názor vzal na vědomí a nyní se vrátím k diskuzi o vlcích, antemonech, vodě která nesmáčí ruce a s vášní a radostí budu tyto sova pitvat skrze francouzský, latinský a řecký jazyk.
Mimochodem, tomu co psal hermetik vcelku dobře rozumím a již jsem to zde psal. Nemohu za to, že Vy nikoliv.

Ať tak či onak, Flamelův text - ostatně jako každý takového zasvěcovacího druhu - je třeba pečlivě studovat a podrobit pečlivému rozboru. Autor v tomto případě vážil slova velmi pečlivě a každé jedno má svůj hluboký význam. Nezastírame však, že jeho pochopení může trvat roky a poznání oné studnice celá desetiletí. Přesto, domnívám se, že je dobré to říci, samotný text v sobě obsahuje takřka vše, co je třeba míti po ruce, aby ten, kdo chce, mohl začít pilně studovat.

Píšete Prajci:

"Flamel: „Jest skrytý kámen, temný, co nejhlouběji pohřížený ve studnici, která sama je bezcenná, opovrhovaná a za nic vážená; a je pokryta výměšky a exkrementy; a ačkoli je jedna jediná, dostává se jí všemožných jmen.""

Na Vašem místě bych věnoval veškeré usilí dopátrat se toho, co tím Adept myslí.
Hovoří o kameni, který je skrytý a temný. - definujme tedy kámen či termný kámen.
Je skryt ve studnici - je tím myšlena skutečná studna, nebo má slovo studnice jiný význam? Proč je užito?
A proč je tato studnice bezcená, když studny většinou mívají velkou cenu neb obsahují vodu, která je lidem potřebná k životu? Nenapověděl jsem Vám moc?
Je pokryta výměšky a exkrementy, dále ujišťuje adept. - nezajímá Vás čí jsou to exkrementy? Lidské? Pak by byla studnice umístěna ve vsi či vesnici. Pokud zcířecí, pak pravděpodobně v nějakém lese či na louce ... Nevím ... Vy dumejte.
V každém případě je jediná a má spoustu jmen.

Jak říkám, zapoměl bych na vše ostatní a dokud bych problém nevyřešil, nepohnul bych se od něj. To je moje rada všem filosofujícím o čemkoliv. Možná se hodí i trochu hraní si se slovy ....

Ano. Je. Princip postupu je v duchu Starých správný. Materie jiné.

Ba ani jeden jediný atom.

Víte, možná je dobré to vzít z druhého konce. To, že někteří autoři zmiňují důležitost absence jakéhokoliv světla, jistě vede mnohé k diskuzi nad světlem, nebem, počasím atp atd, ale spíše by mělo vést k diskuzi nad prostředím ve kterém se děj odehrává. Doufám, že je mi správně rozuměno. O moc lépe snad porozumíte, pokud to dáte do souvislosti s tím, že knihy také ujišťují, že počáteční teploty jsou mírné a přirovnávají je k teplotám, které jsou třeba k vysezení slepičích vajíček. A i to vše nám o prostředí ve kterém musíme pracovat něco říká. Také knihy uvádí, že ona tajná operace, děje se tzv Tajným Ohněm, který je spíše "temný a chladný". Osobně bych tedy doporučoval, zabývat se především prostředím ve kterém je materiím umožněno, aby skrze svůj vnitřní oheň byly rozloženy. Konečně to vypovídá i o užití ohně.

Snažíte se pouze oponovat za každou cenu Snope. Ten příklad je přesný. Nikdo jiný kromě Vás nemůže za to, že nerozumíte tomu co je v knihách Starých napsáno a tápete i nad pravidly, jak jsou ony napsány. Texty Starých Mistrů pravděpodobně nejsou určeny Vám. To vše konečně vychází i z toho co píšete. Zajímá Vás nazvat něco nepravdou. Já zastávám opačný pohled. Je zbytečné o tom spolu dál diskutovat, stejně jako je zbytečné mě chytat za každé slovo.

V Rabelaisem, lze najít mnoho skrytého i co se netýká alchymie. Jsou to knihy, které člověk může číst celý život a s časem, kdy přijímá nové vědomosti a zkušenosti, bude objevovat stále nové a nové kalambůry na věci historické či politické, ale i jiné. Z jistého hlediska je to "učebnice" diplomatické řeči. Ať již kdo věří, že je užívána i alchymisty a k pochopení jejích základů se velmi hodí.
Užitkem z tolikeré práce pak bude nový vhled do jeho textů. Což je v podstatě to, co se snaží Fulcanelli říci, když nabádá žáky k tomu, aby se tuto řeč učili. Výhodou tohoto postupu je, že "tajemství" v jeho knize ukryté a čtenářem odhalené, lze snadno kontrolovat skrze historické skutečnosti. Takto lze si ověřit správnost svých myšlenek a snažení, podobně jako se v laboratoři ověřuje správnost postupů. To je velmi prospěšná i když v pravdě herkulovská práce, neb Rabelais byl člověkem vysokého intelektu a velmi veselé nátury.

Definice "nebe" o kterém hovoří tuším Václav Lavinius - poprosím Kolovrata, zda by to někde dohledal, abych text nepřekroutil, zde již zazněl. Dumání o něm a jeho analýzu bychom všem doporučili.

Z Vaší řeči je patrné, že hledáte pevný bod, tak jak jste si obecně při studiu navyknul. To je jistěže všem nám zapotřebí.
Bohužel, tento Staří povětšinou poskytují těm, kteří znají počátky.
Zkrátka a dobře, znalost počátků je předpokládána u všech textů. Dalo by se říci, že je to pravidlem, které bez vyjímky dodržují všichni.
Konečně, ve vědě je tomu tak stejně, neb pokud si vezmete učebnici chemie z prvního ročníku vysoké školy, těžko budete moci spílat jejímu autorovi, že je příliš složitá a plná značek, kterým nerozumíte.
Mohu-li předjímat Vaši otázku, ano, existuje ještě jiná učebnice, pojednávající o počátcích. Tu je třeba hledat především.

Vidíte TheLayLamo, že diskutovat se dá o mnoho lépe, když přinesete ostatním něco k zamyšlení a též i informací, které pravděpodobně nemají k dispozici. Vynecháním povzdechu "nebot na tomto foru to sluchu nedojde", by Váš příspěvek byl cizelován zcela :-)

Říci o někom, že je "Erichem von Daniken alchymicke literatury" jako "pomyslná" invektiva nevypadá a co z toho vzejde a proč je to takto řečeno si moudrý muž snadno odvodí. Krom toho, neslyšel jsem jediný argument proti Canselietovu tvrzení, který by měl hlavu a patu a nestál jen na hlavní myšlence dne: "připadá mi to" či "myslím si to" či, že se jedná o "dadaistické halucinování" ...
Navíc, má slova patřila všem, neb se zde všichni hašteříte zbytečně. Nikoho nevyjímaje.
Zbytečně tedy Vašeho přítele obhajujete. Nikoho osobně nenapadám.

Upřímně, je mi zcela jedno kdo čemu věří. Ale dlouze se tady na fóru potkáváme a je škoda, pokud se ubírá zbytečně tímto směrem, kdy se dvě skupiny přou o to, kdo má pravdu. Bohužel, důkaz nelze v tomto okamžiku přinést a tudíž diskuzi nelze vyřešit.
Lépe by bylo, zaměřit se na nějaký bod a ten se pokusit rozřešit. Přinést každý svou trochu do mlýna a užít všeho co je komu zde dostupné, neb věřte mé upřímnosti, že v diskuzi, kterou zde již několik týdnů vedete, nemá v podstatě nikdo pravdu.

Hledáte-li společnou řeč, stojíte-li o ni a nemůžete-li se shodnout na autorech, které chcete užít k osvětlení temných bodů Alchymie, vemte si k ruce Smaragdovou desku. Ta bohatě postačí a nemusíte se přít o to, který že si myslíte, že z autorů má pravdu a který ne. Jistě existuje důvod proč je nazvána Smaragrdová i důvod, proč je sepsána tak, jak je. Či se věnujte Flamelovi, Basilovi a dalším. Nicméně ne uplně chápu, kde u nich berete jistotu, že hovoří pravdivě a vážně ... V podstatě nic o nich nevíme ...

Někdy v letech 1935-36 jsem započal se školní docházkou. Ano, s meteority je to trochu nadsazené. Začneme si vykat nebo mi nabídnete tykání, hochu?

Vše co jsem řekl o Guliverovi, se vztahuje především k termínu Gilly či Gilli, který je užit v několika knihách a má jistou hodnotu. Proto tolik je nabádáno, shromáždit velkou kupu znalostí. Ono hraní se slůvky a písmenky, dostane pak trochu jiný základ a též i jiné výsledky. Aniž bych to myslel jakkoli ve zlém, mnohým zde tato kopa znalostí chybí a proto se nemohou pohnout z místa co se týče "překladu" textů.

Nejedná se o "hrocení". Filosofové jsou rozverní páni často. Jen jsem chtěl jasně naznačit, že lze považovat to co říkáte za pravdu a k diskuzi o tom, postačí jen jiný tón, aby měla nějaký smysl. A smyslem fóra je diskuze, nikoli pokřikování vlastních myšlenek. Což neberte apriori osobně, dělá to zde každý. Z váhy svého věku - nikoli jakékoliv jiné - jsem chtěl jen diskuzi uklidnit.

"Pomýlenec" není Canseliet zcela určitě. To opravdu není.
Nicméně, jakkoli s ním nemusíte souhlasit, věnoval Alchymii a žákům valnou část svého života a svojí energie. Nepochybně si zaslouží úctu.To, že prohlásil, že Kámen nedokončil, nic neznamená. O Basilově Kamenu víte pouze z jeho úst a co se týče Flamela či Cylianiho, je to stejné. Neexistuje exaktní a přímý důkaz o tom, že jakýkoliv Adept, skutečně Adeptem byl.

Co se týče "relativity" a sdílení napříč atp atd. Kdybych ve škole řekl, že z nebe padají na zem nějaké kameny, případně, že je ve vesmíru voda, pravděpodobně bych byl propadnut. Vezmeme-li v potaz jaký pokrok učinila věda a kolik toho bylo jí samotnou překonáno, snadno si domyslet, že ani ty nejvíce fantaskní představy, nemusí být považovány za nemožné. Možné je prakticky vše.

Pak ovšem k tomu, milý Kolovrate, přidejte ještě zajímavou skutečnost co se podbnosti s Jules Verne týče, podívejte se jak se jmenoval jeho otec a budete to mít pak tak říkajíc "kompletní" ....

Guliverovy Cesty nejsou ničím jiným než Cestou Vítězného Zeleného Oleje, který v sobě nese naši Síru, která je rzí a prima materií našeho Kamene. Což autor nepochybně dobře věděl.

Guliver v sobě obsahuje jak "olej" tak "jed" i "zelenou barvu". Foneticky jej lze převrátit na Vergilia, který značí to samé a mnohé přidává.

Guliverovi Cesty a o tom není pochyb, přináší o mnoho více informací o této cestě, než-li většina klasických alchymických děl. Jedná se o náhodu či skutečně autor měl tento záměr?

A nyní trochu poezie zábavy pro ty, kteří nekriticky vzhílží ke svým Mistrů a hrají si se slovy:

Svět je plný "falešné" hudby co se týče pravidel intonace, harmonie a melodie. To ještě neznamená, že by to komukoliv mohlo vadit. Vaše ucho si díky Bachovi zvyklo na jistou intonační skutečnost, díky které jste získal jisté vzdělání v tom, jak má hudba dle jistých pravidel znít. Váš názor zda Vám nějaká vadí či nevadí, není ve skutečnosti Vaším názorem, ale jen zrcadlem Vašeho zvyku.
Budete-li hovořit s indiánem z nějakého kmene, japonským hudebníkem či africkým pouličním bubeníkem, jejich "pravidla" jsou jiná a je dosti možné, že mu naše temperované ladění nebude vyhovovat a bude jej tahat za uši, stejně jako Vás tahá za uši, pokud hudba není v intencích, kterým jste přivykl.
Tento způsob kritického myšlení se mi zdá lepší.

Jinak s Vámi souhlasím naprosto v tom, že Canseliet je lhář a blázen. Některé jeho myšlenky dokonce ani nejsou jeho myšlenkami, ale jsou zcizeny z jiných děl. Důvěřovat jeho slovům, považuji za zhola nesmyslné. Stejně tak, jako slovům Fulcanelliho, Flamela, Basila, Cylianiho, Artepia, Paracelsa a mnohých dalších. Konečně, největším lhářem a zlodějem je sám Hermés. Proto mu věří jen takový blázni jako je Canseliet, Fulcanelli, Flamel, Basil, Cyliani, Artepius, Paracelsus a mnozí další. Ano, máte pravdu. Staří Vás zavádějí a podvádějí. Ale jen proto, že se necháte a proto, že je to tak snadné ... ... S kým tedy chcete soupeřit? S nimi? To je úsměvné ...

Zkrátka a dobře:

všem jen můžeme doporučit, aby pokud narazí při četbě Filosofů na odkaz k nějakému dílu, vzali si ono k ruce a hleděli studovat vše co je možné k němu se dále dozvědět. Nikoli aby spoléhali na to, že kdysi "něco" jednou četli a učinili si nějaký obrázek.

Nehodnoťte vše co čtete hned a na základě svých představ. Autoři se Vám snaží něco sdělit. Buď jim naslouchejte a snažte se je pochopit, nebo se zabývejte něčím jiným. Věnovat svůj čas, kterého máme v životě toliko nedostatek, pro hledání důkazu zda má Fulcanelli či Canseliet pravdu či nikoli, nedává dle mého soudu životu žádný smysl. Raději buďte se svou rodinou či přáteli. Je to o moc lépe využitý čas.

Vyčítat autorům jejich zvláštní jazyk, zavádění v omyl či překroucení smyslu je skutečně jen ztráta času. Nejsem chemikem, neb k tomu nemám vlohy a stejně tak nejsem malířem, neb k tomu nemám vlohy. Nezlobím se ani na chemiky ani na slavné malíře, že jsem nepochopil jak se jimi stát i přesto, že existuje nespočet exaktně napsaných učebnic, kterým mnozí rozumí. Já nikoli. Věnoval jsem se tedy v životě tomu, čemu jsem schopen porozumět. Tím se můj život stal příjemným a veselým a snad i má nějaký smysl. Pokud by to někoho zajímalo, strávil jsem takřka celý život jako obyčejný a šťastný poštovní doručovatel :-)

Každému ze srdce přejeme, aby si našel to své, neb vlastní štěstí činí štěstí i kolem nás. K tomu Alchymie netřeba.

Bylo to řečeno mnohokrát, jen tomu není věnována příliš pozornost - často z důvodů rozjásání se nad vlastní myšlenkou ... To ostatně známe všichni.
Stejně tak stále upozorňujeme na to, že je třeba číst s velikou pečlivostí a nenechat na sebe hned všechno působit. Je tak snadné někoho chytit za slovo ...
Krom toho, žák musí nashromáždit velkou kupu znalostí a přidat i studium historické, geografické, jazykové a mnoho dalšího, dle toho kterého autora, který je mu blízký. Často odpověď nalezne na místech, kde by ji nikdo nehledal a která jakoby s Alchymií nijak nesouvisí a ani nijak zdánlivě souviset nemůže. Konečně, znáte to jistě i ze svého života a každého to mnohokrát potkalo, že řešení problému nalezl jinde, než by jej bylo myslitelné hledat. Je to zvláštní "jásot náhod". Avšak štěstí přeje připravenému, říká se. Odpověď na naše otázky často nalezneme až po mnoha letech, když už jsme často vše vzdali. Jistě nikoho pnepřekvapí, že jsou často přímo před našima očima a na dosah ruky ... Říci tedy po jednom či dvojím přečtení nějaké knihy, že je autor lhářem, je přinejmenším hloupé. Vše má svůj čas. V něm jsou naše omyly odhalovány.

"Některá místa věnovaná slovním výkladům se mi zdála krutě svévolná."
Pokud jen některá, tak jste stále ještě dosti benevolentní. Nám tak připadají v textech Starých takřka všechna místa.

1. Ano. Na symbolice stojí celé Alchymické učení. Mistři často napíší půl věty, jejíž druhou část naleznete na uplně jiném místě, v jiné knize a v jiné době. Zda je ono dílo, obsahující druhou část "tajemství" také psáno Mistrem je otázka, kterou si musíte zodpovědět sám. Jistě existují důvody proč je někdo někým citován a někam je poukazováno.

2. Je vhodné takřka cokoli. Zavádějící je pro začátečníka i pravdivé ujištění, že bude potřebovat kov a minerál.

3. pokud jste v počátcích, nelze v podstatě rozeznat v textech Mistrů, kdy se snaží cokoli "šifrovat" a kdy ne. Některé texty mohou obsahovat jednu jedinou větu, která je podstatná a iniciační, poskytující žákovi pochopení. Může se jednat o větu, která zdánlivě s ničím nesouvisí do okamžiku, pokud neznáte její druhou část o které jsme hovořili v bodě 1.

Řekněme si tedy cosi, čemu se obyčejně nevyučuje a doufejme, že tak ostrost diskuze zmírníme.
Symbolika představuje, jak je vykládáno slovo "symbol" /symbolon/ dvě půlky jedné destičky, rozlomené a uchované odděleně. Do doby, než-li jsou opět přivedeny k sobě, nelze smysl vyložit či pochopit. Samotná každá polovina, by však měla dát možnost svému majiteli, získat představu o tom, kde se nalézá a jak rozpoznat druhou část. A takto jsou napsány všechny klasické alchymické texty.
Jejich četbou získáte onu polovinu a informaci o tom, kde se nálezá druhá část.
Víme, že toto forum pozoruje mnoho do diskuze nezapojených a víme, že nyní budou sypat kamení na naše hlavy za toto sdělení. Ano. Vyzrazovat se nemá. Lhát také ne... Ať po nás tedy ostatní hodí kamenem, mají-li to zapotřebí.

Myslím, že všichni chápou "co považujte za problém" TheLayLamo.
Bohužel, nelze podrobovat alchymické texty kritice, tak jak se o to snažíte.
Navíc, vy neargumentujete, ale jen říkáte, že "si myslíte" a to není smysluplná kritika či argimentace, říci, že si myslím, že někdo převrací skutečnost. Je tam důležité to slůvko "myslím".
Dám Vám příklad.
Vemte si třeba Canselietovo velmi pozitivní tvrzení o užití hmoždíře na prvotní látku. Nebo přímo tvrzení, že látka o které hovoří je sirník. /snad si to dobře pamatuji - opravdu mi pamět slouží čím dál tím méně/
Jedná se o zavedení čtenáře nebo se jedná o skutečně dobře míněnou radu laboratorního rázu a nebo se jedná o alegorii či skryté poselství, ke kterému je třeba mít nějaký klíč?
Rozumím tomu, proč nepodrobujete kritice takto významné sdělení. Jednoduše proto, že neznáte odpověď ani v možnosti pravděpodobnosti. Tak si najdete téma, které podrobit kritice z Vašeho pohledu můžete, neb se domníváte, že o daném tématu něco více. Výsledkem je, že Canselieta nazvete skoro lhářem ... Ve skutečnosti jste Jonathana Swifta neznal. Víte o něm něco málo z knih a to není mnoho proto, aby jste mohl říci co měl za jaký záměr s čím a jak co napsal. Je to pouze doměnka. Na té také kritika neobstojí.
Ostatních se to dotkne, neb jim "saháte" na jejich "Mistra" a je oheň na střeše. Což samo o sobě není žádným problémem, diskuze mohou být bouřlivé, ale přenáší se tak uplně někam jinam a především, nemohou se dobrat žádného výsledku.
Ano TheLayLamo. S klidným svědomím Vám mohu potvrdit, že bez vyjímky všichni autoři jsou lháři.
Lžou a zavádějí své čtenáře. Překrucují pravdu a ohýbají si skutečnost tak jak se jim hodí.
Užívají příměrů a alegorií, kterým často nerozumí ani jiní Mistři a roky si lámou hlavu aby tu či onu myšlenku za tím vším schovanou odhalili. Často se ani nejedná o nějaké důležité sdělení, které by mělo význam co se samotné práce týče.
Je to hra, doslova Komedie - což si vyložte po svém.

Tichým jsme často hovořili o Paracelsovi, o kterém se říká, že zavedl do Alchymie pojem soli a od té doby je všemi hledána a zvažována jako třetí látka vedle Merkura a Síry. Je to obrovský omyl všech hledajících. Neb! jakoby před Paracelsem Alchymie nebyla a tuto sůl neznala. Je nutno říci, že v tomto případě není chyba na straně Paracelsa, ale na straně těch, kteří jeho texty špatně pochopili, ale to není teď podstatné. Přesto by bylo lze Paracelsa obvinit z toho že zavádí a lže ...

Jistěže, je jen na Vás zda se rozhodnete být bijcem všech těch, kteří svojí řečí v knihách uvádějí čtenáře v omyl či říkají z exaktně logického hlediska nesmyslné. Konečně, zdaleka nebudete sám.
My, věříme v jednoduchou cestu Přírody a to, že poznání uděluje pouze Bůh. To co Staří napsali není určeno všem i když v smutku touží po tom, aby bylo ...

Nuže: k výrobě kamene či Kamene, budete potřebovat kov či Kov, vodu či Vodu, trochu uhlí nebo Uhlí, nějakou hliněnou nádobu nebo Nádobu, spustu volného času nebo Času a také oheň či Oheň. S tím vším naložte přesně tak jak popisuje se zrození Pantagreula či případně můžete použít hmoždíř jak doporučuje Canseilet. A pak pokračujte při poslechu Mozartovi Kouzelné flétny, tak jak Mozart zamýšlel. Jen nesedněte na lep stařenám, které Vám během Vaší cesty budou nabízet vodu. Nejedná se o vodu, kterou budete potřebovat.

Podrobte prosím má slova kritice.

Nezlobte se, že mi to nedá ...:

... je to zbytečná pře, při které je zbytečně užíváno tónu, který do našeho společného zájmu nepatří. Alchymie je Darem Boží a ti, které Věda spojuje, jsou sobě Bratry. Neopomínejme základní kameny, na kterých stojí. Pokora, pracovitost a úcta ke všemu stvořenému. Nesouhlasit spolu, lze i na vyšší úrovni, než-li je zde předváděno.
Komu nevyhovuje Canseliet ať hledá poučení jinde.
Někteří tak obdrží zasvěcení od milostivho Basila, zatímco jiní od nepřejícího Flamela.
Některým pak bude potřeba roky užívat kyselin k týrání kovů, či užijí moderních pecí, teploměrů a moderního náčiní, jiní se spokojí s hliněným tyglíkem, Merkurem a trochou uhlí.
Hledáte-li základy bez jakéhokoliv zavedení, máte-li upřímné srdce, Víru v Boha a činíte-li sdostatek dobrých skutků, bude Vám prostý text Smaragdové desky dostatečně stačit k tomu, aby váš Kámen spatřil světlo světa - respektive aby jeho světlo bylo světu přinesenoskrze Vaši práci a Boží milost.

Vážení,
rád bych se zde se všemi podělil s tradičním novoročním dárkem od Jonáše, které mi poslal s tím, že ho mohu podle uvážení zveřejnit. Zde tedy je:


Mnohé co je v knihách napsáno je stále opomíjené a přehlížené. Mohl bych napsat tuto větu jen s minimální obměnou a jen “zasvěcený” - hovořím o “zasvěcení” žáků Vašeho stupně - by pochopil důvod velkého písmene ve slově “Kniha”: Mnohé co je v Knihách napsáno je stále opomíjené a přehlížené ...

Takto snadno lze demonstrovat, jak jsou knihy Starých psány a jak málo stačí k tomu, aby bylo lze vytěžit z nich užitečnou informaci.

Ano, na fóru se vede bouřlivá diskuse, kterou by bylo lze shrnout v prostou úvahu, dialogu mezi věřícím a nevěřícím.
Slova Starých jsou záměrně psána tak, aby je bylo možno interpretovat v různých rovinách. Těmito myslím jak materiální tak duchovní, ale stejně tak je možné, že pokud zaměníme samotné materie, snadno dosáhneme nějakého výsledku i v chemické rovině. Je tomu tak proto, že každá akce má svou reakci a takřka z každého našeho pokusu, lze, aby něco “nového” vzniklo.

Staří často mluví o materii a zdá se, že vedou žáky k tomu, aby bylo lze ji odhalit. Její popis, jakkoli se může zdát odhalující, ve výsledku, hodí se vždy na materií vícero. Příkladem např budiž popis černé barvy, drolivosti a mastnoty a mnoho dalšího, že by nebylo žáka, aby se neupnul ke zkoumání uhlí. V onen okamžik takřka již vítězného zvolání, je Adepty ujištěn, že uhlí není materií, se kterou lze započít Dílo. Aby však nebylo vyloučeno úplně, je často řečeno, že není materií která obsahuje rozpouštědlo, případně že není dárcem Síry či Merkura. Toto je k zoufalství přivádějící systém, kteří Staří užívají dle toho, kam chtějí obrátit čí pozornost. Přidáme-li k popisu uhlí počáteční písmeno G, je zřejmé, že Adepti obrací žákovu pozornost ke Grafitu, aby po tom co je důkladně prozkoumán, bylo jasně řečeno, že Grafit není dárcem Merkura či Síry, případně že není rozpouštědlem či dárcem Síry ...

Kdysi bylo na fóru řečeno, že žák bude vždy dělat jen to, co chce jeho učitel. Co tedy vlastně Staří po svých žácích chtějí a k čemu byl onen systém, který trápí všechny ty, kteří jsou v počátcích, vytvořen? Předně, vede žáka k vlastní práci. Nutí jej samotnému uvažování a samotnému zkoumání Přírody. Žák by se neměl příliš zabývat tím co si o kterém minerálu přečetl v jakých knihách, ale sám by měl onen minerál podrobit vlastním zkouškám. K tomu byl vybaven určitou kopou informací, ze kterých lze si udělat představu o tom jak pracovat. Např to, že těla na těla nepůsobí. Informací, které ohledně tohoto v knihách Starých naleznete není malé množství a každý jistě může započít drobné pokusy, které by neměli vést k získání něčeho konkrétního, alébrž spíše k poznání z čeho se věci kolem nás skládají a jak je možné na ně působit. Lze takto poznat jejich vlastnosti, což žákovi umožní lépe chápat řeč Starých, popis materií a konečně někdy i samotných operací. Co těch se týče, nenalezneme v knihám mnoho informací. Lépe se však poučíme v samotné Přírodě, jejíž postupy lze snadno sledovat a vytěžit z onoho více užitku než-li z popisu v knihách.

Na fóru se často hovoří v tom smyslu, co která látka v Díle je či není, aniž by byla vůbec podrobena jinému zkoumání, než-li tomu, které nám bylo předloženo v dobách, kdy jsme navštěvovali škol. Naše informace o tom kde a jak vznikají kovy a minerály jsou pouze přenesené, nastudované z učebnic, případně doplněné wikipedií …
Máme bezpočet zdrojů, které nás mohou poučit a hojně jich využíváme, krom onoho jediného, který by nás mohl poučit nejvíce. Práce s hmotou.

Mnozí se domnívají, že četbou knih a diskuzí, získají nějakou zásluhu či obdrží část nějakého “tajemství”. Nikoli. Zůstanou otroky vlastních myšlenek a tezí, které vlastní prací neověřili. Jaká pak může být jejich hodnota? K čemu jsou v diskuzi dobré? Jistě, lze kritizovat avšak užitek z toho bude žádný.

Hovoří se často o zasvěcení a nutno doplnit, že toho je třeba si nejdříve zasloužit. A to se povětšinou děje prací. Druhým základním aspektem je jistěže mravní rovina. Jen sám Mistr rozhoduje o tom jak a komu zasvěcení předá. Žák se mu tak stává více než-li synem, z čehož je patrné na jakém základě a vztahu je ústní zasvěcení postaveno. V asijské kultuře tomu není po tisíciletí jinak. Mladíci dychtící po učení bojových umění často i mnoho let jsou Mistry zkoušeni v každodenních nudných činnostech bez možnosti byť jen přihlížet samotnému výcviku.
Jen ti, kteří projeví sdostatek pevné vůle, víry a odhodlání a jejichž lidské kvality se projeví v té nejlepší formě, po mnoha letech útrap, zbavení pláště neofyty, jsou pozváni ke společnému stolu. Teprve tehdy se od píky započíná samotné učení.
V Alchymii tomu není jinak. Požadujeme po svých žácích pokoru a pracovitost, lásku ke všemu stvořenému a mravní pevnost. Na otázku, zda je nemožné, aby špatný člověk obdržel “Tajemství” nás nebaví odpovídat, neb od nás jej neobdrží a pokud jej obdrží jakkoli jinak, není nám zapotřebí to komentovat či se tím zabývat.

Toliko tedy k samotné cestě. A nyní k práci.
Z toho co bylo řečeno a z toho co se lze dozvědět je zřejmé, že hlavním bodem žákova zájmu by mělo být hledání postupu, jak působit. A to o mnoho více, než-li hledání nějaké materie. Samotná práce s minerály a kovy jej poučí o jejich vlastnostech a nebude mu zatěžko pak rozpoznat, které látky se k Dílu hodí a které jsou mu cizí. Potvrzení toho co Vám nyní píši, naleznete např u Fulcanelliho, když hovoří o postupu a říká, že použijeme-li jej na jiná těla, získáme překvapivé výsledky a možná i nějaké “nové” látky - a přidává, že tomu by rozhodně nemělo být vyučováno. Drobná věta, která bývá přehlédnuta i přesto, že osvětluje vysokou důležitost.

Ptáte-li se na onen postup, pak Solve et Coagula je patrně nejpravdivějším co je v knihách napsáno. Otevřete materii, kterou chcete zkoumat, či jednoduše ji rozložte tak, aby nedošlo k úbytku její váhy. To Vám radí Staří. A samotná taková rada v sobě nese i poselství o tom, jak jemný musí být postup, neb jinak Vám vše důležité uteče. A jak říká Basil Valentinus, uteče to ve formě bílého kouře. Tyto indicie jsou natolik instruktivní, že netřeba je dále komentovat.
Střezte se jakéhokoliv očekávání a vyzkoušejte postup, který si zvolíte na různé materie. Naučte se pozorovat výsledky čistou myslí, nijak nezatíženou tím, že očekáváte, že naleznete to či ono, neb v takovém případě můžete být zklamán z toho z čeho by jste se měl spíše radovat.

Šťastný Nový Rok!
Váš Jonáš

Drazí přátelé,
inu, stárnu, zapomínám a nečeká mě toho již o mnoho více, než-li být ostatním pro smích. Vybavuji si slova Sokratova, v předvečer jeho dobrovolně-nedobrovolného skonu, když mu byla nabídnuta možnost útěku z žaláře. Je moudré, cítí-li člověk znavení věkem a cítí-li, že mu již myšlenky méně slouží, stáhnouti se trochu do ústraní a užívat darů, jež nám ještě staří může poskytnout do konce našich dnů.

Snad je to osud, že jsme naposledy zde hovořili o zrcadle a před tím tolik často o Zrcadle Umění, kterým je Merkur.

Starajíce se stejně tak o zachování Tajemství, jakožto o pomoc všem lidem dobré vůle, mohli bychom rozvinout myšlenku a logicky se ptát, proč byl Merkur nazván Zrcadlem Umění a proč bylo řečeno, že v něm Umělec spatřuje, jak byl stvořen svět?

Ale tuto otázku přenecháme dětem Umění. Jen připomeneme onu banalitu, že obraz pozorovaný v zrcadle, jeví se pozorovateli stranově obrácený.

To co je dole, je stejné jako to co je nahoře, učí Smaragdová deska. A my máme sdostatek důvodů a zkušeností se domnívat, že nehovoří o formě, ale o podstatě.

Ocitáme se na velmi tenkém ledu a můžeme si být jisti, že nikdo před námi nepoložil veřejně otázku, kterou by si mohli - a měli - žáci naší Vědy právem položit.

Neb, pozoruje-li pozorovatel Dílo v Zrcadle Umění obráceně, jaký bude jeho popis událostí a skutečností v něm nazřených a popsaných?


Buďme dobří ke všemu stvořenému.
S Pánem Bohem
Jonáš

Ta diskuze TheLayLamo nebyla v obecné rovině o těchto věcech a tak jak to píšete, ale byl její počátek věnován otázce, proč F zmiňuje ve své knize určitou informaci a na určitém místě. To je celé.
Možná ji sděluje jen tak bez žádného důvodu a možná to nějaký důvod má.

Na tom není nic k neporozumění. Opravil jsem se v okamžiku, kdy jsem si omyl uvědomil - byl na něj upozorněn. Ještě jednou se omlouvám i přesto, že chápu Váš pohled, že tento typ chyb je v doméně ve které se pohybuje neodpustitelný. Mrzí mě to a budu raději více mlčet. Lépe se bez mých omylů jistě dopátráte podstaty. Ještě jednou se tedy omlouvám jak za zavedení, tak za nevčasnost se kterou jsem je opravil. Doufám, že Vám osobně tím nevznikl žádný velký problém.

Nemá to žádnou souvislost. Za chybu jsem se omluvil. Přijde - li Vám to nedostatečné, omluvím se ještě jednou přímo Vám. Poděkování za shovívavost a pochopení.

1671 je určitě také zajímavý co se týče toho o čem hovoří F. Podívejte se třeba na to, čemu se věnoval Newton v té době:
"V roce 1671 zkonstruoval zrcadlový dalekohled, jehož objektivem je také parabolické zrcadlo. Obraz objektu se pozoruje okulárem na boku tubusu po odrazu na pomocném rovinném zrcadle skloněném pod úhlem 45° na osu hlavního zrcadla. Obraz je stranově i výškově převrácený. V roce 1671 N. Cassegrain namísto pomocného konkávního eliptického zrcadla (Gregory) použil konvexní hyperbolické zrcadlo."

Mimochodem, dle kalendáře, připadá Fulcanellim jmenované datum na čtvrtek.

S poděkováním za shovívavost ke stáří, nicméně:
těžko pochopit, proč je taková zmínka uvedena. Snad v jiných knihách, jiných autorů ...
V každém případě, byl to zajímavý rok ...

myšlenka rychlejší rozumu ...:

Ach ano, jsem přeci jen hlava dubová. Jeden z našich přátel mě nyní upozornil na omyl, tak hluboce zarytý v naší mysli ... Omlouvám se tedy všem za drobné zavedení, vzniklé tím, že jsem si spojil cosi z minulosti a převedl a spojilo se mi jedno z druhým. Přiznat vlastní omyl mi není nijak cizí a proti srsti.

Věta, kterou jsem měl na mysli se nachází v TK a zní takto:
"Camille Flammarion vypravuje o podobné soše, kterou viděl ve sklepeních Observatoře dne 24. září 1871, dvě století po prvním thermometrickém pozorování uskutečněném v roce 1671." str 73.

Nicméně, nic to nemění až tolik na tom, na co jsem chtěl poukázat. Někdy se v textem - u Fulcanelliho často - setkáváme s podobným vložením, které spíše evokuje prostou historickou skutečnost. Je však opravdu na místě, zvláště takovéto pasáže prozkoumat. Právě takováto "bezvýznamná" poznámka, kterou snadno přejdeme, aniž bychom jí věnovali sebemenší pozornost, nás může poučit.

Tedy se ještě jednou omlouvám všem za zavedení. Radíme všem ověřovat své myšlenky a sami to neděláme ...

Bohužel Vám to nyní nemohu dohledat, neb ani jednu z knih nemám nyní po ruce, ale pokud mě paměť neklame, věta, kterou hledáte je asi přibližné citace: "sto let po prvním pozorování piezoelektrického jevu, uskutečněném v roce - tuším - 1890 nebo 92 - .. atp atd. Je to jen drobná poznámka. Možná i pod čarou.

Je třeba lépe hledat.

Nepochybně nevyzradíme příliš, když řekneme, že vždy budete dělat přesně to, co Mistři chtějí aby jste dělal. Tak jsou napsány jejich knihy. Jsou všaki jejich žáky podceňováni .... řekněme, že i v psychologii například.

Je velmi zajímavé, proč Fulcanelli jen tak mimochodem hovoří o piezoelektrickém jevu a nepřímo tak znovu odkazuje k Pierrovi Curiemu ... Víte, kdysi to zde bylo naznačeno a Canseliet to svojí řečí potvrzuje. Je veliká škoda, že práci manřelů Curieových věnují žáci tak malou pozornost ...

V tom Vám příliš nepomohu milý Prajci, ale možná, zvažujete-li slova Canselietova, mohl by jste vzít v potaz, vztah jeho milované Mutus Liber a La Rochelle a podobně by jste mohl zvážit, že Fulcanelli říká vcelku nikoli v jasné souvislosti: "100 let po prvním pozorování piezoelektrického jevu" ...
Budete-li velmi pečlivý v četbě a srovnání těchto všech slov na různých místech, dozvíte se nepochybně malé Tajemství, které je jiným skryto.

Homeopatie má s Alchymií pramálo společného. Respektive nic.
Ano, např nutnost započít práce na jaře.

Co se týče argotu, ten většinou nepodléhá žádným vnějším pravidlům. Vzniká v nějaké "uzavřené" skupině proto, aby z venku nebylo možné mu rozumět. Jistě v něm naleznete spoustu "fakticky" nesprávného. Podobně je tomu s praxí v alchymii, kdy některé operace, bude vzdělaný chemik považovat za naprosto zbytečné, ne-li nesmyslné a "fakticky" nesprávné. Píšete "Jelikoz alchymii z mnoha duvodu neomezuji na laborovani s tzv. "hmotou", nemam problem to skladani se overovat laborovanim vnitrnim" - bohužel, špatně jste pochopil význam Alchymie. Alchymie je pouze o práci v laboratoři a manuální práci s materií. Přesto, je-li toto Vaše cesta, přeji Vám úspěch /jen bohužel nevím v čem .../.

Je zřejmé, že se v jazycích vyznáte. Problémem neporozumění je, že jazyk, kterým jsou knihy Starých sepsány se vůbec neřídí tím, čím se řídíte Vy.
Sic nevíte co jsem chtěl říci, vykládáte to z pohledu jazykovědy, tak jak je dnes známá a označujete to za chybu ... Smysl Vám však unikl.

Z tohoto pohledu by bylo možné mít "soufre" za "souffle". Nikdo jistě pak nezůstane na pochybách, jak vzniklo české slůvko "kypré" či "kyprá". Jazyk diplomatů umožňuje kdeco a jen mimochodem ujišťujeme, že to co je zde řečeno naprosto není "žertíkem".

Milý Hermetiku, inu ano. Z Vašich slov vyplývá, že je možné mít text knihy v počítači. Je to pro mě nová informace i když již chápu, že klávesnice na které píši, je k nějakému počítači připojena ... Dál se pravděpodobně do nových technologií již nestihnu ponořit :-)

Poděkování za pomoc Hermetiku.
Váš postřeh zaslouží si obdiv!

Nemyslím si TheLayLamo, že by bylo lze mě považovat za "chlápka, co mluvi tak, aby kdyz rikaji, tak vlastne nerekli".
Za celá ta léta co sem chodím si všichni navykli na skutečnost, že se nevyjadřuji k praktickým krokům a toto mé rozhodnutí akceptují. Ve všem ostatním mohu mluvit velmi upřímně a otevřeně.
A znovu zopakuji, že Fulcanelli nevykládá Orifamme hermeticky ani mu nepřikládá takový vyznam. Netvrdí, že za královskou zástavou stojí hermetické učení, ale činí příměr k popisu evoluce materie. A v tom je rozdíl. Konečně, slovo Orifamme je v TK použito pouze jednou a to ještě v závorce.

Co se týče šetření si času, hovořil jsem jen o tom, že jsem dalek věnovat své uši či oči diskusi o nějacích "druzích" Alchymie, kdy jedna jest "mentální a jiná "praktická", "kovní a nekovní" atp atd atp atd atp atd. Rád si přečtu Junga, až k tomu mé duševní zdraví dá důvod. Co se týče Alchymie, dám přednost Basilu Valentinovi, hliněnému tyglíku a troše uhlí. Světe div se, ale i skromný důchod mi na dostatečnou práci bude stačit.

Vaše příspěvky jsou jistě velmi vítány zde a doufám, že i nadále budou. Nicméně o tomto se mnou již dosti prosím.

Hovoří-li Staří o Venuši, pak jedině proto, aby ukázali, jaká je jejich "černá" Síra a jak se z této zavrženíhodné látky, může stát běloskvoucí Venuše. Dle všech se jedná o černou, nečistou a zapáchající hmotu. To je také důvodem, proč je třeba ji zbělit. Citovaná pasáž tedy předně hovoří o tom, že Alchymická Venuše je látka těchto zjevených vlastností a je třeba ji prve očistit, než-li bude moci být považována za vhodnou k další práci.
Tak se ona, v pravdě jediná surová materie Kamene, dá najít v oné studnici pokryté výkaly. Či naplněna nečistotou a zármutkem atd atp, jak lze číst v knihách Starých Mistrů.
Tak alespoň čtu citovaný text já, nehledě gramatiky či etymologie.

Je to důležité rozlišení, neb není málo těch, kteří se domnívají, že Venuše, představuje minerál, ze kterého je třeba získat Síru pro její spojení s Merkurem, získaným jinou cestou. Fulcanelli odkazuje k názvům, které jsou běžně Starými užívány a lze je tak lépe pochopit. Na druhou stranu jsou tací, kteří věří, že obyčejná měď, představována Venuší, je minerálem, který je třeba zvolit k první přípravě. Obě tyto teze, výše řečené vyvrací.

Co se týče toho co píšete, na to Vám odpověď dát nemohu, neb to nevím. Může to být špatnou sazbou, pokud je termín užit i v prvním vydání, které nemám k dispozici pro kontrolu, či to zkrátka a dobře je způsob, který Fulcanelli užívá v podstatě v celém svém díle. Konečně, může to být i odkaz na některého autora či pasáž, kde je takové slovo užito, aniž by bylo dále vysvětleno a tudíž se jedná o přepis a navedení.

Vzhledem k tomu, že smysl je mi jasný, nikterak se nad tím nepozastavuji. Smysl lze ověřit o rozvést u dalších autorů, což nám dává jistotu, že se nejedná o zavedení, ale spíše upřesnění některých textů Starých, které zdaleka tak jasné nejsou.

Ale berte to jen jako můj názor.

"Kriticke overeni vlastni praxi si zaslouzi vsichni"
Ano, ověřte a pak je kritizujte, postavte vedle jejich tvrzení důkazy, které je vyvracejí.
Mimochodem, Vy jste se byl podívat v onom "příbytku" popisovaném Gorvinem a Fulcanellim? Možná by jste je měl navštívit.

Spekulace o tom co vím a co nevím je myslím jen zbytečná ztráta času.
Bohužel, milý TheLayLamo, doposud jsem od Vás neslyšel jediné logické vysvětlení toho co "kritizujete" A to včetně "oriflame", kde se od Vás dozvídáme pouze to, že Fulcanelliho slova jsou mylná, neb Vy jste Oriflamme "dlouze studoval" ... Nevím co je na zástavě francouzských králů třeba dlouze studovat. Je to zkrátka zástava a Fulcanelli mluví o evoluci materie a užívá příměru k Oriflamme. To je celé. Nic složitého.

Píšete: "Ty ses rozhodl interpretovat laboratorne a pres tu "chemickou" cast. Jednu z tech, kterou ve svem vyjadrovani alchymiste vyuzivaji. Religiozni cast je blizsi mne."

Jsou to nepochybně spojené nádoby, nicméně Alchymie je jen jedna. Není "religiozní" v tom smyslu, jak to píšete. Je to v pravdě Boží Dar a práce, manuální práce ve Filosofické laboratoři. Jest také Uměním.

Neznám nic co by bylo možné nazvat "metalickou" či "nemetalickou" Alchymií. Či "spirituelní" a nespyrituelní". To jen liní tvrdí, že lze v Alchymii vidět nějaký systém, který bez fyzické práce s materií, dokáže změnit lidský vhled do tohoto světa či snad jej dovést k jakémukoli osvícení. Nikoli. Jak říkám, jedná se jen a jen o lenost a touhu, mít svou vlastní pravdu a dát na odiv své "poznání"

To, že Sluneční Síra je Ježíš, je příměr milý TheLayLamo. Víte, onen minerál, který obsahuje kov také nemá ani hlavu, ani křídla, ani neunáší princezny a dokonce ani nemá ocas. Přesto byl připodobněn k draku. Byl připodobněn k ďáblu a přesto jím není. Je to zkrátka příměr.

Nicméně, diskuze v tomto duchu, je diskuze o ničem a netřeba v ní pokračovat, neb diskuze o tomto, postavená na "důkazech" vycházejích z Jungova naprostého nepochopení a snaze naroubovat svoji práci na Alchymické Učení staré tisíce let, nestojí naprosto za ten čas, který bychom jí věnovali. Lelkování je nepochybně čas využitý o mnoho lépe.

Myslím že ano. Co se týče odlišností v popisu a laskavého sdílení Gorvinovi návštevy a jeho postřehu, za což mu patří náš dík, bylo zde o tom již dávno hovořeno. Je mimo vší diskuzi, že chceme-li pochopit ono "skryté" v textech autorů, především musíme přijmout jejich řeč a způsob vyjadřování. Chceme-li pochopit Fulcanelliho, budeme muset přijmout jeho pozvání do Příbytků Mudrců.

Je to nepochybně jedna z možností milý TheLayLamo. Jakkoli by bylo na místě, kdykoli koho obviňujeme ze lži - jakkoli obratně to činíte - přinést na podporu svých tezí i důkaz. Mohu Vám na to namítnout, že stejně tak lze smýšlet o Basilovi či Cylianim. Či nikoli? Co o nich víte? Existuje svědectví o jejich transmutaci či dokončení Díla? Co když oba z nich jsou jen "bublinou", kterou někdo "nafouknul"? Stejně tak, co když je celá Alchymie jen onou "bublinou"?
Nejlépe to zjistíme v naší filosofické laboratoři tak, že jejich slova ověříme.
Včera se nás jeden z našich přátel ptal, jak má nahlížet na nově u nás vydanou Canselietovu knihu, přesněji, na onu pasáž, kde hovoří o hmoždíři a paličce. Ptal se, zda skutečně je třeba materii takto fyzicky roztlouci či se jedná o kabalistické vyjádření.
Světe div se, ale poradil jsem mu, aby šel do obchodu, zakoupil paličku a hmoždíř a Canselietovo doporučení ověřil ... Je to nejsnažší cesta. Vše ostatní je sofistika. Snad zábavná, snad na někoho dělá dojem ... A tak je to i s Vašimi slovy.

Nerozumím tomu v kontextu "světské roviny" jak píšete.
Nicméně, na tom pramálo záleží, každý má svou cestu a drží se toho, co mu přijde blízké a pochopitelné.

Co myslíte Vy? Lze se snad domnívat, že Bůh přidá těm, kteří se věnují Dílu, něco navíc, než-li těm, kteří svůj život zasvětí dobru a práci pro druhé? Já se domnívám že nikoli.

Domnívám se, že k nalezení projevů Boha nepotřebujete o mnoho více, než-li se dobře rozhlédnout kolem sebe. Lze je nalézt o mnoho snáze, než-li alchymickou materii. Dobré skutky a otevřené srdce je tou nejlepší cestou. K tomuto štěstí Kamene netřeba. Sám jsme každý nejlepší materií k tomuto našemu hledání.

Měl by jste pozorněji číst co píši TheLayLamo. Tedy nikoli proto, že bych si to nárokoval, to jistěže nikoli, ale spíše jen v případě, že přidáváte komentář. Tedy Vás poprosím o citataci, kde říkám to co komentujete. Tedy, že rez je alchymickou Sírou? Která, jen tak mimochodem, je jedinou a pravou surovou materií Kamene. Odporovalo by to základnímu učení, že alchymická Síra, nalézá se jedině v Merkuru. /což je odpověď i na Vaši síru získanou ze stříbra/. Nikde jinde ji netřeba hledat, neb jinde ji nalézt nelze.
Domnívám se, že důvody, proč jsme hovořili o rzi jsou vcelku zřejmé a vedou k diskuzi o Platonově dialogu Timaios. Konečně rez, se vztahuje k železu. Těžko v ní hledat analogii se stříbrem. Její smysl v Alchymii se dá snadno vydedukovat z jejího řeckého názvu.

Čímž přesně říkáme: Sic nevíte jak něco vypadá a čím je, ale zato velmi dobře víte, jak nevypadá a čím není ...

Vůbec se Vám nebude líbit moje odpověď, ale položte sám sobě otázku: Co je Merkur a co Síra? Od Starých se dozvídáme, že skrze ně jsou složeny kovy. Dnešní věda o tom nic neříká, ale budiž tedy. Jsou-li skrze ně složeny, lze je jistě od sebe oddělit, případně jednu ze složek separovat a nebo také obě. Otázkou je, jak se budou jevit? Jak vypadají? Je Síra železa žlutá nebo modrá? Je Merkur železa fialový nebo mědi červený? A nebo je červená Síra mědi a naopak Merkur je zelený? Či naopak? Je Merkur látka pevná či tekutá? A Síra? Jak voní Síra olova? Je černá či šedá a nebo spíše do modra? Co myslíte? Jaká je krystaliská struktura Síry olova? Hrubá či jemná? Má sladkou či slanou chuť? Je Merkur železa volatilní? Jaká je Síra stříbra? A obsahuje v sobě zlato Merkura a Síru, či jen jednu z látek?
Bez praxe v laboratoři to těžko zjistíte.

Ano. Z jistého pohledu je to zákon analogie.
A i k tomuto všemu je třeba přihlédnout, hledáme-li významy toho, co se snaží Staří říci.

"Uzel dřeva" je velmi hezké přirovnání Hermetiku! Jeho autorství se již nezbavíte :-) Opravdu hezky řečeno.

Ne. Latona je mlékem Panny, které je Prvním Merkurem. Je také oním potůčkem zurčícího u paty starého vykotlaného Dubu atp atd. Nicméně vzhledem k tomu, že máme pouze jednu materii, jeden Oheň a jednu nádobu, lze jistě užít stejných obrazů na jakoukoliv fázi Díla, neb režim Kamene je vždy stejný.
To je nepochybně nejoblíbenější způsob zmatení mysli všech klasických autorů.

Jsem rád Hermetiku, že nejsme ve při.
Ohledně Vaší otázky, myslím, že je to hezký příklad toho, jak Mistři na materii nahlížejí a jak nahlížejí na jednotlivé fáze Díla.
Z jistého pohledu, lze Latonou nazvat i materii, která ji poskytne. Z jiného pohledu je třeba říci, že Latona, musí znovu podstoupit očištění, kdy jí je odebrán Duch, kterému vděčí za svou první kvalitu po tom, co je zbavena Síry. Znovu se z ní stává ona černá a pachnoucí rtuť, která podstupuje očištění.

Nicméně mi to nedá TheLayLamo a odpovím Vám ještě trochu jinak.
Hermetické knihy, jsou sepsány zvláštní řečí a ač existují jistá pravidla, která povětšinou autoři dodržují, je do velké míry na každém jaký zvolí styl, jaké alegorie a jaká přirovnání. Ať již chcete či nikoli, nezbývá Vám než na jejich způsob vyjadřování přistoupit, pokud se chcete něco dozvědět. Již zde bylo řečeno, že často je třeba dát dohromady velkou kupu znalostí a to nikoli jen alchymických. Jedna materie nese desítky názvů, což je jistě pro mnohé matoucí, ale vemte v potaz, že každý z Mistrů o ní píše v jiné době a na jiném místě. Volí tedy takovou řeč, jaká je mu blízká. Říká se, že cínový vojáček je pro malé dítě vším možným, jen ne cínovým vojáčkem. A podobně je to v knihách Starých.

Co se týče Fulcanelliho, on sám, narozdíl od jeho předchůdců, dává v úvodu jedné ze svých knih, žákovi "klíč" k pochopení jeho textu. Je s podivem, jak pramálo se tím někdo zabývá ... Je zde řešena podobnost slov anglických, latinských a bůhvíjakých, vyjma té nejdůležitější, kterou sám Fulcanelli označil jako základ k jeho řeči. Tím je archaická řečtina. Není od věci se k ní dle jeho rady obracet a hledat odpovědi.

Staří užívají k zahalení Tajemství množství slov, zavedení či navedení. Někdy, zdánlivý omyl a jeho studium, může vnést jasno do textu, který se zdánlivě týká něčeho jiného. Někdy se můžete setkat s popisem něčeho co ve skutečnosti neexistuje a co je možné si ověřit např navštívením nějakého místa, kterého se to týká. Ano, i taková je někdy řeč Starých. Někdy jejich zvláštní řeč povede k četbě knih, které naprosto s daným tématem nesouvisí.

Bylo zde o tom hovořeno již před mnoha lety s Gorvinem, který navštívil jedno z míst popsaným tuším v Příbytcích Filosofů a srovnával Fulcanelliho popis a rozdílnost od skutečnosti. Prvně jsem Fulcanelliho knihy četl sic již s notnou dávkou znalostí a též s jistým úspěchem v práci, ale skutečný užitek jsem z nich získal, až když jsem o mnoho let některá popisovaná místa navštívil. Inu, litera zabíjí, Duch oživuje. Zde to platí zcela.

Píšete, že jste chemik. Máte tedy klasické vzdělání a uvykl jste určitému způsobu výuky. Klasická výuka spočívá v tom, že vše obdržíte "zdarma", případně za laskavé podpory rodičů. A učenou látku není třeba ověřovat. Lidé se ve školách učí nauku již ovšem překonanou a dokonce za opakování tohoto vědecky překonaného jsou známkováni. Dnešní věda postupuje o mnoho rychleji, než je školství vůbec schopné zanést do učebnic ... Taková je doba. Víte, že jsem se učil, že nikde ve vesmíru není voda? Dostal jsem za opakování této "pravdy" jedničku ... Jak úsměvné z dnešního pohledu. Inu vše se mění. Chceme-li tedy pochopit řeč Starých, snažme se pochopit je, vycházejíc z jejich životů, doby a místa. Je třeba míti velké množství znalostí k jejich pochopení.

Co se týče Oriflamme. Pokud vím, má jistou souvislost s Mountjoy, o kterém Fulcanelli hovoří v kapitole o Lesním Muži ... Je třeba tyto souvislosti dávat dohromady, nehledě na to, zda to, co je řečeno, přijde Vám vždy logické. Bajky také nehovoří jasnou řečí a přesto nesou jisté poselství a moudrost. I o nich by bylo lze říci, že by bylo lze hovořit jasněji ...
Svatého Diviše by z toho patrně jen bolela hlava ...

Rozumím Vašim pochybám TheLayLamo. Konečně, Váš názor takto postavený, sdílí spousta lidí. Mnohé to od Alchymie odvedlo. Mnozí, ba asi spíše většina, ji považují za ono : na počátku lež, v prostřed dřina, na konci chudoba a beznaděj.

Myslím, že nikdo nemůže a ani nechce kohokoli přesvědčovat. Je to jen na Vás. Nic jiného, než knihy a obrazy k dispozici nemáte, krom samotné naší společné matky Přírody.

Vlastníte-li rozpouštědlo, nepochybně by jste měl započít s experimenty nehledě na to co kdo říká či píše. Také by jste měl vědět jak a s čím je započít ...

Nikoli uplně Vám rozumím Kuato. "...kdo spálením knihy vybělí Latonu?" Netvrdím, že spálením knihy vybělíme Latonu. Pro mě je správná interpretace: Vyběl Latonu a spal své knihy.

ML.pma: Z toho co komentujete, můžete odvodit mnohé, pokud v receptu nahradíte telecí maso jinou surovinou.

Osobně si s RERE spíše spojím onu pasáž, vysvětlovanou Fulcanellim v PF ...
Nicméně, inu ano. Hraní se slovy, které tu sem tu tam nemá žádné hranice a meze a často může přejít až do smysluzbaveného fantastična. I tak je možné na to nahlížet dozajista. Podobně na druhou stranu nás samotná etymologie nijak nemusí poučit. Prozkoumat je však třeba vše. Je to strastiplná cesta, to nepochybně ...

Co se týče nahrazení slova "roztrhat" slůvkem "spálit", těžko říci co F sleduje. Vše co bych zde napsal, byla by pouhá spekulace. To o čem jsem mluvil bylo spíše o pořadí co se samotné operace týče. Myslím, že lépe je přiznat nevědomost, než-li přítomné svými názory, jež nejsou podloženy praxí, zavést.

Zvlaštní. Skoro o ničem jiném, než o Merkuru snad ani v Alchymii hovořit nelze ...

Zbělení Latony není nic jiného, než-li získání prvního Merkura. Latona je mléko Panny či také Duch Magnesie, prvotní Země, jež Umělec musí zvolit ke své práci.

- /majíce starost o všechny hledající a tázající se, prozradíme, podobu našeho subjektu. Ti kteří čtou diskuzi pečlivě jistě již vědí. Pro všechny ostatní řekneme, že náš subjekt, nazvaný zde Antimonium či Starými Magnesie, Saturn atp atd, má vzhled shodný s nasturanem/

a po této drobné odbočce:

Tato prvotní voda musí podstoupit druhé očištění Ohněm, jak bylo popsáno v předešlém, aby bylo možno, spojit ji s druhou vodou - rozdílné povahy avšak stejného druhu. Z této kombinace vzniká třetí voda, která je označována Mekurem či Sírou.

Co se Ohně týče, domnívám se, že užití Ohně skrytého v materii je předpokladem pro všechny operace, které v Dílu je třeba vykonat. To snad každý ví. Tento Oheň podobá se více vodě než-li plamenu.

Per-urere, má mnoho významů, které lze vztáhnout k praktice. Od "purpur" až k "RERE".

Jistěže, hovořím o slově "blanchir". Spojit jej lze jistě s čímkoli.
Faktem zůstává, že technikou je "ponoření". Což je přesně to co jsem chtěl říci.

adnedz: Ano. Možná by bylo moudré dát ono slůvko do souvislosti s "blanšírováním", jež z něho vychází a představuje kuchařskou techniku, kdy je surovina na okamžik vložena do vroucí vody a následně zchlazena, aby bylo zastaveno vaření.
U telecího či jiného masa se ve Francii užívá techniky opačné. Maso se ponoří do vlažné vody a přivede pomalu k varu. Následně se maso z vody vyjme a dále se s ním pracuje. Tato technika dává např telecímu masu bílou barvu. Pokrm se jmenuje Blanquette de veau.
V česku je tento pokrm znám jako "zadělávané telecí", neb se v konečné fázi podlívá smetanou.

Myslím, že nemyslím nic jiného.
Jen oponuji tvrzení, že latonu lze vybělit skrze spálení knih.

Postup je jasný. Prve je třeba ji získat v podobě "oné zářivé substance" o které hovoříte. To je důkazem, že tělo bylo zbaveno Síry, která jej zadržovala a jistěže také důkazem, že obsahuje Ducha. Pak lze se zabývat tím, co je myšleno "spálením, či trháním" knih či Knih. Konečně, vzít je do "kleští" má také svůj význam a již to zde bylo řešeno v minulosti.

Tato zářivá a čistá podstata ji nicméně musí být odebrána druhou operací, či druhým očištěním. Během kterého se opět stává černou zapáchající rtutí. To je Klíč.

Lze užít i jiného výkladu, neb jsme-li schopni "prvního" očištění, pramálo nám bude bráněno v druhém a třetím. Technika či chcete-li "režim" je stejný. Postačí tedy se obrnit notnou dávkou trpělivosti a techniku zopakovat.
Doufám, že v tomto se shodneme?

Ale bohužel, jakkoli takto můžeme hovořit v tradičním stylu Mistrů naprosto otevřeně, obávám se, že takováto řeč, je pro většinu žáků zavádějící. To je důvod, proč se jí snažím vyhýbat, neb takto můžeme hovořit donekonečna, bez jakéhokoli užitku.

JanWill: Ohledně Vaší otázky, co rozpouštět alchymickým rozpouštědlem.
Inu, má jistou logiku, použít jej na kovy. Při experimentu s nimi seznáte, jaké je jejich složení a lépe lze pochopit co mysleli Staří Merkurem a Sírou. Neb uvidíte materiální svědectví toho co píší a to není zanedbatelné. Konečně, můžete se pokusit, stejně jako mnozí před Vámi, o dekompozici obecného zlata. Bude trvat velmi dlouho a bude krajně nákladná, ale alespoň si ověříte, z čeho je skutečně složeno a zda obsahuje to co hledáte. Při těchto experimentech, které jsou konečně nezbytné učinit, také odhalujeme barvy jednotlivých složek a lze tak lépe rozpoznat, kdy Staří svým popisem zavádějí a kdy naopak mluví jasně.
Jakkoli se domníváte, že postačí k Dílu, poznat jej četbou teoreticky a pak teprve vykonat, jednoduše Vám na to odpovím, že nikoli. Jakkoli teoreticky vybaven, narazíte při praxi na velké množství problémů a budete práci započínat nepochybně vícekrát, stejně jako všichni ostatní. Ledaže by Vám odhalení bylo poskytnu přímo Bohem. Takto znáte barevnost růných Merkurů jen z vyprávění a ta nemusí být pravdivá. Jediná cesta spočívá tedy v tom, že si tyto ověříte pokusem.

Nevím odkud jste načerpal, že jsem "paličem uhlí 30 let".

Je mi dávno přes sedmdesát let milý hochu a s klidným svědomím ti mohu říci, že takové "frky" si ponech až budeš chtít oslňovat slečny na vaší hermetické besídce u vás na vsi :-)
Berte to z nadhledem.

adnezd: Jste laskavý. Je milé a myslím, že pak i především smyslem tohoto fóra, když každý přispívá takovýmto doplněním a ve věcech se spíše pak udělá jasno. Nikoli každý vládne více jazyky či má k dispozici originál.

Nicméně to co si myslím, že je zřejmé ze všech textů a v rozporu s tím jakou cestu sleduje JanWill, je skutečnost, že takřka všichni autoři upozorňují na to, že "obecné zlato" není zlatem Filosofů. F to vysvětluje v pasáři o zlatě, rtuti a horninách, když tvrdí, že rtuť ještě agensk, které hledáme neobdržela, zatímco zlato jej ztratilo, když se projevilo na fyzické pláni.

trocha spagyrie:

Basil Valentinus
"Obecná rtuť je v našem díle neužitečná, neboť naše rtuť je učiněna spagyrickým uměním ..."

Z čehož je vcelku zřejmé, že Basil spagyrií nijak nepohrdal, ba spíše naopak.

Ano. V tom odstavci, který citujete je jasně řečeno, že mnozí klamou jak se zlatem tak se rtutí.
Jistě si onen odstavec každý může dohledat.
"Mudrcové varují před prací se zlatem a rtutí".
Přesto je mnozí používali a teprve později seznali svoji chybu"
Volná citace.
Z čehož plyne především:
Rtuť není dárcem Mercura Mudrců.
Zlato též nikoli.
A stejně tak je Dílu cizí, rozpouštět obyčejné zlato v Mercuru Mudrců.
Zkrátka a dobře, je to přesně to co říká Fulcanelli, když mluví o rtuti a zlatě a vysvětluje důvod, proč nejsou k Dílu vhodné.
Na tom všem není nic moc nejasného.

Nevím zda Vám dobře rozumím JanWille, ale vycházíte z toho, že se domníváte, že buď Fulcanelli či jeho překladatelé udělali chybu ve svém překladu a jako důkaz stavíte překlad Hermetického Triumfu od kterého se Fulcanelliho překlad liší?
Srovnáváte tedy dva české překlady a dáváte přednost tomu, jež nalézáte v Hermetickém Triumfu.
Neberete však v úvahu možnost, že chyba je v něm a nikoli ve Fulcanellim. Což vyjde prašť jako uhoď. Zkuste se podívat na originální texty, mnohé se Vám vyjasní určitě.

"Pouze koukám jako jelen, jak se pořád dokola dokážete bavit o tom samém, aniž byste popošli o krůček dál."
A Vy jste popošel o "krůček" kam? Již jste něco vytvořil?

Nikoli JanWille. To není otázka "moci mocných". Jen zde žádáme všechny diskutující, aby se k sobě chovali slušně. Je to základní předpoklad jakékoliv pospolitosti. Nejste-li schopen ve svém životě přijmout alespoň základní pravidla lidské slušnosti vůči sobě, je zbytečné, aby jste zde cokoli komukoli nabízel. Zde nenaleznete nic jiného, než skupinu lidí, kteří spolu rádi hovoří o dracích a rytířích, protože zkrátka a dobře o nich chtějí hovořit. Váš výsměch je pravděpodobně pramálo zajímá, stejně jako Vaše zlost, se kterou zde hovoříte.

Citem to lze určitě také, konečně ten budete potřebovat ať tak či onak, jen mi řekněte jak ten "cit" vysvětlíte - bez znalosti společné řeči/not - hudebníkům, aby také Váš Opus byli schopni přednést a někdo jej mohl slyšet a případně ocenit?

Není třeba se omlouvat.

Kolovrat to snadnější nemá, ale více si všímá toho o čem se zde hovoří a díky své pečlivosti je schopen ze zdánlivě banálních a nepodstatných sdělení mnohé vytěžit.

Co se týče Tichého zasvěcení. Inu, "zvláštní/nezvláštní". To co v jednom zmírá, vždy se v jiném znovuzrozuje. Kolovrat jistě ví o čem hovoříme ...

Víte, TheLayLamo, možná hledáte "Tajemství" tam kde není.
Velký tvoří se na 3 a 5 stupni dané škály. Augmentací 5 získáte "+", zatímco snížením 3 získáte "mi". Dim není ničím jiným než "mi" se sníženým 5 ...
Rozumíte o čem hovořím? Je možné, že ano. Leckdo porozumí a jiný se bude ptát, proč nehovořím jasnou řečí. Já však jasnou řečí hovořím ...

Tichého přístup byl velmi tradiční řekl bych. Nenechal se odvádět od podstatných věcí a byl mimořádný praktik. Nicméně, jak zde již bylo kdysi psáno tuším, Tichý obdržel ustní zasvěcení ve velmi složité situaci a tomu také zasvěcení odpovídalo. Bylo tomu tak třeba v rámci zachování jisté tradice.
Domnívám se, že jediné rozumné směřování co se Alchymie týče, je dle výtečné rady všech Mistrů, pracovat především na odhalení Merkura a pochopení toho, jak je nahlížen, proč přijmul toto jméno a proč prostupuje celou prací. Bez manuální práce to ovšem není možné. Tedy hodně studovat a načerpané znalosti ověřovat v žáru pece. Na to není potřeba ani mnoha knih, ani mnoha výdajů. Každému je to možné, na čemž se shodují v podstatě všichni autoři. Ti, kteří v alchymii ztratili své jmění, nepochybně nepochopili nic z toho, co se v knihách píše.

"Je třeba si ušpinit ruce od uhlí" zní z úst mnoha autorů. Domnívám se, že věta má iniciační charakter a měla by jí být věnována pozornost. Krom toho je zbytečné se zabývat tím, jak si mohu cestu usnadnit, dokud nemám představu o tom, jak ji předně vůbec vykonat.
Diskutuje se zde vždy velmi hojně o lecčem, ale je to zbytečné, pokud není znám základ.
Abul_Afin zde pěkně napsal, že jít si koupit do obchodu uhlí, je "aktem vůle".
Stejně tak každému doporučujeme učinit podobný akt vůle a navštívit místa, kde kovy vznikají či se nacházejí. Chceme-li hovořit o jakékoliv "magii" a vzít jí v potaz, pak nejlépe ji pocítíme na takových místech. Nestudujeme Přírodu vně, ale vnitř jí. Konečně, ani by to nešlo, neb jsme její součástí. A právě toto uvědomění si a skutečné kroky, onen projev vůle, jsou tím co odděluje profánní od žáků Přírody. Inu zkrátka, abychom trochu odlehčili, jak říkával Fjodor Michajlovič Dostojevskij: "ruka neudělá kluka" ...

Vynucená poslušnost nepřetrvá Kuato, ale nechci v tomto Vám do toho vstupovat nijak.

Zajímavé, nicméně, to na věci nic nemění. Každý by zde měl být vítán a mít možnost pochopit, že je mezi přáteli, jakkoli se nemusí naše názory shodovat.

A jak jsem nyní pochopil, "banu" se dostalo i Guyverovi. Myslím si, že by toto mělo být zváženo. Nemělo by zde být bráněno komukoli vyslovovat své názory. Nerozumím příliš "pravidlům" těchto moderních for, tak pokud se v tomto pletu, omlouvám se.

To myslím jistě není nutné. Jistě může někomu vadit JanWillův mírně nadřazený "tón", ale kdo z nás neměl v počátcích pocit, že ví vše a nejlépe a toliko rád užíval slov jako "profánní" či osobních výpadů proti komukoliv, jehož názor nespadal do jeho představ. Kdysi zde JanWill psal, že navštívil toto forum proto, že nemá s kým by o Alchymii hovořil. Domnívám se, že by mu v tomto mělo být zdejší osazenstvo shovívavé a chápající. Neb jakkoli se zdá občas, že nikoli, JanWill touží stejně po poznání, jako většina ze zde přítomných. Že se vyjadřuje tak jak se vyjadřuje? Třeba má k tomu nějaký svůj důvod a třeba pochopí, že zde jsou spíše přátelé než-li nepřátelé. Konečně, uspět, má stejné právo jako kdokoli z nás. "Ban", - a díky za vysvětlení tohoto termínu mým přátelům - jistě by nebyl na místě. Berte to prosím jako mou drobnou prosbu zde.

Uhlí je nepochybně třeba. Opravdu. Staří o něm nemluví nadarmo. Hovořilo - li se zde o dřevěném uhlí, jistě není od věci více se podívat na to, čím se karbonáři opravdu zabývali ...

Nicméně, bez jakékoliv souvislosti k tomu co zde bylo řečeno, či zde řečeno bude, a skutečně vyjímečně, co se týče praxe. Obyčejné uhlí nelze v Díle nahradit elektřinou, plynem či jiným zdrojem tepla. Chápu nadšení z moderních technologií, které zdá se mohou nabídnout usnadnění práce, či přesnější měření teploty při operacích atp atd. Ze zkušenosti mohu potvrdit, že skrze tyto pomocníky, nelze práci ani usnadnit, ani urychlit. Ba co více, nelze ji ani činit. Pramálo záleží na tom, co si kdo z tohoto napsaného vezme či čím bude oponovat. Naprosto pozitivně tvrdím, že teploty během práce nelze měřit na stupně Celsia či teploměrem. Skutečně to není možné. Konečně, Staří jej nepoužívali.

Připomíná mi to pokusy, které jsme činili jako děti, fascinováni "zjevením" se uhličitanu vápenatého po stranách různých nádob či kdekoli jinde kde lze jej popatřit. Vždy, když si připomínám Fulcanelliho větu "vápencový lev střeží své tajemství" nikoli vím proč, ale vzpomenu si na tyto dětské pokusy.

Jistěže JanWille, jsem jediný pokračovatel Tichého, neb jak již bylo řečeno, byl to můj otec. Stejně tak Vy jste pokračovatel svých rodičů. Buďte prosím ve vší slušnosti co se týče tónu, jakým hovoříte o mém otci, stejně tak, jako bych nevolil podobný tón, kdybych hovořil o Vašich rodičích. Je zde dobrým zvykem, chovat se k sobě slušně, nehledě na to, zda máme či nikoli odlišné názory. Jak jste psal, neuznáváte žádná pravidla, což je ostatně Vaše věc, ale pokud nepřistoupíte na toto jediné a prosté pravidlo, je zbytečné se mě na cokoli ptát. Konečně, jak sám píšete, jsem na tom "huře" než-li Vy. Proč by jste se měl na něco ptát zrovna mě? Považujme prosím naši diskuzi za ukončenou. Velmi děkuji za laskavé pochopení.

Ach ano JanWille, zapoměl jsem, že Vy, ač nepraktikujete a nikdy jste ani žádný praktický pokus neučinil, chcete hovořit především o praxi. Tedy dobrá, a abych se "nestranil diskuze".
Tedy zde máte praxi mladý muži:
Jděte do obchodu a kupte si trochu uhlí. Bude to pravděpodobně ten největší praktický krok k Dílu ve Vašem životě. Je to dobrý začátek. Nepochybně lepší, než-li přepisování Wikipedie.

Chápu, že Vás to trápí. Tak alespoň "jeho" vlastním slovem "Otče odpusť jim, neb nevědí co činí".

"A je to opravdu tak? Ze, stejne jako u toho pestitelstvi ruzi, kde to, ze jde o "poklad", pozna pouze jiny pestitel, u alchymie pozna "poklad" pouze dalsi alchymista? A ze kdo se nikdy pestovanim ruzi nezabyval, tomu vsechny prijdou zhruba stejne pekne, ba mnohym se mozna bude libit vice ruze jednodussi, nezli onen "poklad"? Je to tento duvod, proc na tech Kuatovych fotkach v zasade vubec nic nevidim, natoz neco, cim by bylo vhodne se chlubit?"

Nelze to říci lépe milý Snope.

To o čem hovoříte, Vaše touhy i obavy, to vše k životu patří. Alchymie je jeho součástí, stojí v jeho počátcích, v jeho smyslu a důvodu. Je jeho principem i režimem. Zrozením i smrtí. Počátkem i koncem. Proto nás tolik přitahuje.
Vaše otázky mají jinde původ. V zkoumání dobra a zla, v zkoumání našeho původu. V zkoumání smyslu života a jistěže toho, odkud a kam jdeme.

Snad je to podobné jako s vírou. Někdo ji má a jiný ne. Většinou se to tak nějak stane a ani nevíme proč ji máme. A když ji máme, těžko rozumíme někomu kdo ji nemá a nemáme-li ji, nerozumíme těm, co ji mají. Někdo se modlí celý život, chodí do kostela a přesto ji nenalezne. U jiného je to naopak. Proto dávám osobně přednost cestě před cílem. Práci před slovy. Konečně, nic jiného než naděje nám nezbývá.
Vím, že jsem Vám neodpověděl jak jste si asi přál. Bohužel, nejsem tak moudrý abych byl schopen Vám na toto odpovědět.

Jsou to i mé otázky ... Najdu-li v tom trochu času - které mi snad pánbůh ještě poskytne - odpověď, budu na Vás myslet a rád Vám zodpovím.

Přijměte k tomu co píšete jen drobnou úvahu.
Inu víte, vidíme často věci jiné než-li jsou či bychom je rádi viděli jiné. Vytváříme si představu o něčem a následně pak na věci dle ní nahlížíme. Někdy je však největším kouzlem najít to, co vůbec nehledáme.

Toužíme po Kameni, neb nám o něm řekli - či jsme z řeči Starých pochopili -
že nám je schopen odhalit Tajemství Přírody /tedy, budeme moudřejší než-li ostatní/
že nám zajistí bohatství skrze transmutaci obyčejných kovů ve zlato /tedy, budeme bohatí a mocní/
že nám zajistí nesmrtelnost skrze Elixír /tedy budeme "nesmrtelní"/
ano, jistě lze toho všeho využít v prospěch a dobro lidstva a tak dále a tak podobně ... "blá blá blá" ... pardon :-)

Ale z jiného soudku. Budete-li hovořit s pěstitelem růží, bude Vám možná vyprávět o nějaké odrůdě, kterou se mu podařilo vypěstovat ve své zahrádce. Bude-li opravdu dobrým pěstitelem, možná mu ji budou ostatní v dobrém závidět a ona růže bude nazvána "nejkrásnější, najdrahocenější" růží světa. Skutečným pokladem.
A podobně je to s naším Kamenem. Není příliš třeba se obávat, že by se lidstvo jeho poznáním přivedlo na okraj nějaké pomyslné propasti a stalo se více sebedestruktivním než-li je. Konečně, atomová energie, kterou se lidé naučili užívat, bohatě by k tomu postačila a přesto se tak nestalo. Lidé nejsou tak špatní jak se občas domníváme.

Co je tedy náš Kámen a co nám o něm skutečně řekli Staří?
že nám je schopen odhalit Tajemství Přírody /budeme se tedy moci více obdivovat její velikosti a kráse/
že nám zajistí bohatství /neb poznání skrze práci je největší bohatství, kterého nám může dostat. Učí nás pokoře a trpělivosti./
že nám zajistí nesmrtelnost /skrze dobrotu a lásku, které nás naučí pokora a trpělivost/

Filosofové mají svůj svět. Je to malý svět. Všechny jejich slova se týkají právě jeho. Jejich malé zahrádky, na které pěstují své růže.
Dveře do ní jsou otevřené každému, ale nikoli každý si jich povšimne, neb vidina nesmrtelnosti užívající si obdiv skrze zlaté tretky je příliš zaslepující. Oni sami málokdy vychází ven, neb chcete-li napodobit Přírodu, budete tak muset předně učinit v její soustavné a nepřetržité práci.

Hovořím-li o "tíze" získaných znalostí a snad i nějaké moudrosti, říkám to především proto, že jsem sám byl svědkem jak z mylné představy o možnosti skrze Kámen léčit všechny nemoci světa, byl Tichý vystavován často obrovskému tlaku svého okolí v domnění, že Kámen je schopen léčit rakovinu či jiné, neléčitelné nemoci. Bohužel budeme muset všechny v tomto zklamat. Pokud se kdokoli domnívá, že cokoli skrze Kámen získá více pro sebe, než-li by získal dobrým skutkem a láskou ke všemu stvořenému, do dveří k naší zahrádce nevstoupí. Alchymie není práce za odměnu. Konečně, práce/cesta nikdy nekončí, neb na jejím "konci" nachází se další začátek. A tak stále dokola, dokud svět bude trvat.

Někdy je cesta více než-li cíl a někdy je sama cílem. Na ní leží onen čistý pramen o kterém hovoříte.
Kéž Vám Bůh ze své milosti propůjčí onen Dar Dílo spatřit, či je k Vám Příroda milosrdná a slitovná ve Vašich přáních. Též, pokud uspějete a Dílo spatříte na vlastní oči, nechť se Vám ono poznání, nese lehčeji, než-li těm, které popatřili moje oči.

Všechna Vám čest Kuato! Jste velmi šikovný a pracovitý. Je milé moci pobývat v přítomnosti mužů jako jste Vy. Za což jsem Vám vděčný.

Rozumím tomu co píšete milý Snope a možná i trochu tomu, proč to píšete.
Jediné co Vám k tomu mohu říci je to, že jistěže nikoli každý má touhu "vařit polévku" a tak ji zkrátka a prostě vaří jen někdo. V Alchymii je to stejné.

Co se týče toho, že říkáme, že kdokoli je schopen praxi na Díle vykonat, vychází to především ze základní hodnoty, že všichni jsou si rovni. Tedy i Váš "dlaždic" má stejné možnosti jako Vy. Málokdy užívám čehokoli "apriori", ale v tomto naprosto jasně říkám, že Alchymie není nějakým "klubem" pro vyvolené a také zdůrazňuji, že nikdo ze zde či jinde přítomných nemá k odhalení Tajenství nijaké "vyšší" právo. Opakuji! Všichni jsme si rovni. To je velmi důležité mít na paměti. Domnívá-li se kdokoli, že se stane, nebo se snad již stal "vyšším/osvícenějším" člověkem, jen díky tomu, že se věnuje Alchymii, nezaslouží si vůbec naši pozornost a naše slova k němu nesměřují. Filosof hoden toho jména nenamáhá se pro sebe.

Co se týče "návodu" po kterém voláte. Dostal jste jej. Sám sobě spílejte, pokud jste neporozuměl. S nesmírnou péčí sepsali Staří své knihy tak, aby bylo lze jim porozumět. Přijedete-li do cizí země, jistě nebude vyčítat domorodcům, že jejich jazyku nerozumíte. Přijmete-li tedy jejich pozvání, naučte se jejich řeč. Pak jim porozumíte.

"Ale co vlastne je mozne a proc je dobre to udelat?" - to se musíte ptát sám sebe. Nikdo Vás nenutí vařit polévku.

A pokud chcete mé doporučení, pak jestliže cokoli od Alchymie očekáváte - ať již v duchovní či materiální rovině - věřte mé upřímnosti, že lépe učiníte, pokud budete štěstí hledat jinde. Za méně práce získáte nepochybně více. Ale chcete-li opravdu Přírodě napomoci v její těžké práci, pak se neptejte na odměnu. Naučte se její jazyk a přiložte ruce k Dílu. Co bude až bude Dílo hotovo není vůbec důležité.

Pokud dovolíte TheLayLamo, řeknu to trochu jinak.
Bylo řečeno a rád to připomínám, že Alchymie se zabývá působcem proměn.
Vzhledem k tomu, že vše stvořené je v podstatě tvořeno tím samým a má stejnou podstatu a základ, je moudré věřit, že působce působí na vše stvořené stejně. Což je přesně to, co se snažíme naznačit, hovoříme-li o rozpouštědle jako o Času.
Filosofové objevili a experimentálně ověřili, že ona podstata se nejlépe vytahuje z kovů. Ale v principu, není vůbec důležité zabývat se tím, jaký kov máte zvolit.
Popravdě, po odhalení Universálního rozpouštědla, budete muset podstoupit experimenty a pokusit se zjistit, jak vlastně onen Merkur či Síra vypadají. Pokud budete pracovat se správným rozpouštědlem, bude Vám o mnoho snadněji začít chápat, co se pod těmito termíny skrývá v řeči Adeptů a budete moci lépe porozumět knihám. Jakého dárce Síry pak zvolíte bude víceméně na Vás. Některé jistě seznáte jako méně vhodné a jiné jako více.

Znovu tedy připomenu, že je naprosto zbytečné zabývat se čímkoli, co se Alchymie týče, vyjma rozpouštědla, které Staří označili jako Dílu vhodné a přirozené. Vše ostatní čím se budete zabývat před jeho odhalením bude jen zavádějící, přesně tak, jak si Staří přáli.

Tichý občas připomínal, že Příroda na náš stůl položila kousek masa, hrníček s vodou a trochu nějaké zeleniny. Staří nám řekli, že lze s těmito prostředky uvařit polévku a nyní je na nás, abychom přišli na to, jak to máme učinit, aniž bychom vůbec měli představu o tom, co polévka je.
Je to složité, ale není to nemožné. Před Vámi se to již mnoha lidem podařilo a Vy si dnes připravujete polévku běžně. Jak píše Bergier o své "schůzce" /ať již s kýmkoli a jakkoli/: Nezačal bych, pokud by mě neukázali, že je to možné. Tedy jediné o co jde je, zda uvěříme či nikoli. Pak již nás všechny čeká jen lopotná práce. Práce rukama, které si špiníme od uhlí a probdělé noci trávené četbou a studiem knih. Přidejme k tomu dobré skutky, empatii a lásku ke všemu stvořenému. Vybavme se pokorou a skromností. Žádejme méně pro sebe a více pro druhé. Vytvrváme-li, jistě potkáme někoho, kdo nám "ukáže, že je to možné". Jednomu či dvěma lidem za století se Dílo podaří dokončit ...

Fulcanelli v TK užívá termínu "blanchir". Což značí "činit bílým" případně, což může být pro alchymistu zajímavější, to značí také "smýt z někoho vinu" či jej očistit. "Blanchir", značí také "blanšírovat", což je technika kdy se předmět ponoří do /horké/ vody. Obojí tak vede ke křtu.

Guyver hovořil o tom, že "spálením" dojde k vybělení a tudíž, že správně je věta poskládána opačně - tedy "spálením Knih zbělíš latonu". To bylo předmětem naší diskuze, neb já tvrdím opak. To bylo také důvodem užívání slova "spálit".

Konečně, slovo "laton" též užité /podobné Ladon, představující draka/, může představovat i "latent", tedy něco skrytého, tajeného či latentního. V přeneseném slova smyslu to znamená, číst mezi řádky, či v praxi, učinit zjevným to co bylo skryté. Je to manifestace Světla v duchovní i praktické rovině.
Pokud se nepletu F dává také do souvislosti slůvko "ton" či "tonn" s nádobou, respektive soudkem a "tonneau" představuje také dvojkolku taženou koňmi ... To jsou významy, které lze hledat za onou větou.


Co se týče významu slova : l’airain
Jistě nebude bez zajímavosti, že v TK je např užito pouze 4 x a to vždy do významu mědi.

Např:
"Le soleil marque l’or, le vif argent Mercure ;
Ce qu’est Saturne au plomb, Vénus l’est à l’airain ... "

Je důležité mít na paměti, že mosaz ani bronz není kov v pravéms slova smyslu, ale slitina.
Vrátíme-li se k Platonovi a jeho překladům, je zřejmé, že Platon nehovoří ani o mosazi, ani o bronzu,. Nedávalo by to smysl. Jednoznačně hovoří i mědi, kterážto se v přírodě sic vyskytuje i jako ryzí, nicméně častěji ve formě nějaké měďěné rudy. V takovém případě má termín "ruda" své opodstatnění. Ale berte to jen jako mou úvahu.

Doplněním toho, mohou být jeho slova v Ústavě:
"Myslíš si, že ke každé věci náleží nějaké zlo a nějaké dobro?
Například k očím krhavost a k celému tělu nemoc, k obilí sněť, hniloba k dřevěným předmětům, k mědi a železu rez ... " a tak dále ...

K tomuto je nepochybně dobré mít na paměti význam slova "Filosofický", tak jak jej Adepti užívají.
Předně tedy: Filosofický Kámen značí Kámen nesoucí signum/znamení slunce - což skutečně postačí k jeho identifikaci.
Dále termín "Filosofický" značí, že materie byla správně zpracována vhodně zvolenou technikou. Od tohoto okamžiku je živoucí a nese ono signum Slunce.

K pochopení toho jak užívá Fulcanelli slova "arain" je dobré si připomenout onu pasáž, kde hovoří o labyrintu. K tomu jen doplním, že zlato se maďarsky řekne "arany".

"Pouze skrze kovy a v kovech mohou být kovy povýšeny". - je základem Vědy.

Platon a Fulcanelli vs překlady:

Nerad Vám vstupuji do diskuze a ani ji nechci nijak zmnožovat. Pokud dovolíte, jen bratrsky doporučím zaměřit se na různé užití termínu "květ zlata" a "uzel zlata".

ještě trocha slov ...:

Hovoříme-li o rzi, která konečně má svůj vztah především k železu, dejme si vedle sebe pár slov, která mohou napomoci našemu dumání.

Francouzsky se rez řekne "rouille", které značí i "sněť" či "gangrenu" a "mortifikaci". Záměnou písmene získáme "houille", které krom již zmíněné "sněti", značí také uhlí, uhel či uhlík. "Huile" je "olej" a jed se francouzsky řekne "poison" z kterého přídáním "s" dostaneme "poisson" tedy rybu.
Nepochybně lze tyto vztahy rozšířit dále, což bychom každému doporučili.

Ano, to bylo konečně naše časté téma s Tichým. Rád upozorňoval na to, že sic se říká: "prach jsi a v prach se obrátíš", ale opomíjí se, že člověk je především tvořen vodou, ze které vzešel a především v tu se obrátí a do ní se také navrací. S jistou nadsázkou připodobňoval onen okamžik, kdy život vystoupil z vody na souš k vyhnání z Ráje s tím, že se do něj nakonec všichni vracíme díky koloběhu v Přírodě. Ať již cokoli z tohoto světa fyzicky odejde, nestane se nakonec nic jiného, než že se opět spojí se svojí podstatou. Tato část je pro nás všechny stejná a není mezi námi tudíž rozdílu.

Vlastně jsem už drahnou dobu čekal, kdy bude lze k tomuto napsat pár slov.
Konečně se dostáváme opět k hlavnímu bodu, který otvírá bránu poznání - pokud chceme užít takový příměr.

"Co je schopno bez rozdilu pusobit na vsechny materialni substance? "
Zapoměňte na vodu na okamžik, kterou si do rovnice zařazujete v tomto okamžiku spíše proto, že se to hodí a ponechme pouze Čas. Bylo to zde již řečeno. Ano. Čas je rozpouštědlem všech věcí a také je jejich - abych tak užil toho slova - ustavitelem.

Život každé věci se počíná od okamžiku, kdy v podmínkách k tomu vhodných projeví se v Čase. Čas je tedy zrcadlem všeho, neb v něm je možné vše sledovat. V něm se vše rodí, vyvíjí, roste, stárne a nakonec umírá.
Čas je tedy hlavním hybatelem. Neb v něm se vše projevené pohybuje, či přesněji řečeno, je jím pohybováno.
V Čase se vše skryté, stane zjevným a jedině Čas, který dává život, jej také bere.
Toliko Filosofie.

V praktické rovině je Čas skutečně nádobou oné události, kterou nazýváme "rozpuštění" a které neznamená nic jiného, než že částice, které látku koagulovaly a jsou v ní rozptýlené, shromaždujeme a tím oddělujeme od složky jemné, kterou koagulovaly. Tím se materie stává tekutou, nikoli však působením ohně, ale především tím, že jsme Oheň v ní skrytý a rozptýlený od materie oddělili.

To vysvětluje proč na rozpuštění není vhodné zvolit obyčejný oheň, neb prostým pokusem seznáme, že nedojde k oddělení sirné složky, která je zodpovědná za koagulaci a materie se po vychladnutí navrátí do svého původního stavu.

Toto vše by mělo být vzato v úvahu při hledání rozpouštědla a při prvních pokusech.

Co se týče rzi, nelze říci více, než-li doporučit pečlivou četbu Platonova Timaia, dát si do souvislostí s Fulcanelliho "květem" či "uzlem" zlata. Dejte to do souvislosti s tím, co se snaží Platon naznačit, když hovoří o "procezení skalou" i tím, co se snaží Staří naznačit, hovoře o "lepře" a churavosti kovů ...

K tomu Vám jistě milý Kolovrat poskytne spoustu informací o rzi, v řečtine "ios" - jed - která především u železa vytváří jednotlivé vrstvy, připomínající listy knihy ... Nebo ji dejte na chvilku do rendlíku, mírně zahřejte a nechte se inspirovat její vůní. Jistě Vám bude vcelku povědomá ... Kuata jistě nepřekvapí, že většina jodu nalézá se v mořské vodě a pro ty, kteří tuší o čem hovoříme jen připomeneme barvu jeho par a poukážeme na souvislot s tím o čem hovoří F, když pro žáky jeho řádu uvadí termín "nad fialovou" ...

Udržovat oheň v kotlíku by jste se ovšem nepochybně měl naučit ... :-)

ML.pma: To je velmi zajímavé! Vidíte, což mě napadá, že bych měl s Wolframem z Eschenbachu strávit zbytek léta v příjemné společnosti jeho, dýmkového tabáku a sklenky červeného vína. Člověk se stále učí a zjišťuje jak málo toho zná. Děkuji za připomenutí.

V pohádce nepochybně milý Jene :-)

"Jonáš to ví, ale nemůže to říct, neboť by ho Bůh zničil." - mohl by jste mi poukázat na místo, kde cokoli takové tvrdím? Děkuji.

Diskuze s Vámi je zbytečná proto, že Vy nediskutujete. Dělá na mě pražádný dojem Vaše snaha si mě dobírat či mi říkat co vím a co nevím. Jsem již opravdu stár, abych s Vámi polemizoval v tomto tónu. To co zde říkám je určeno všem. Každý nechť si z toho vezme co chce. Stejně tak, nechť si každý vezme co chce z Vašich slov. Myslím, že to je smysl diskuze.

Chcete-li hovořit o praxi, pak zkuste prve opravdovou práci u pece, kde si je budete moci ověřit. Pak o nich hovořte jak Vám libo, otevřeně či skrytě. Domnívám se, že Bohu je uplně jedno co budete říkat.

Myslím Jene, že člověk je jen drobnou součástí, jako je vše ostatní.

Většina nedorozumění zde vychází povětšinou z toho, že se nikoli dostatečně pozorně čteme navzájem. A když se čte pozorně, zjišťujeme, jak jsme si vlastně blízcí v názorech. Proto sem konečně ty roky chodíme. Vy by jste měl jít k lékaři :-)

Nikoli. To není popisem problému "profanace". Je to jednoduše o Vaší práci. A to s profanací nijak nesouvisí. Liní si stěžují na kdeco, co před nimi pracovití tají. Ale radost a užitek ze samotné práce je nepřenosný.

Ano. Protože jistou "proměnou" prochází každý člověk, který těžce pracuje.
Rád Vám dám odpověď na otázku: proč se Tajemství nesděluje. Je to proto, aby si každý usilovnou a trpělivou prací, ono Tajemství zasloužil. První příprava je nesmírně nudná, zdlouhavá a v pravdě je to skutečná lopota. A to i přes svou manipulační jednoduchost. Pouze ten, kdo vytrvá, se po měsících nepřetržité práce může potěšit poznáním. To je první krok. Ušpinit se od uhlí ...

Povím Vám k tomu ještě krátký příběh, který snad vnese jasno do toho o čem hovoříme. Doufám, že nebude vadit, že celý rozhovor se udál mezi Tichým a naším společným přítelem, když jsem byl vcelku ještě velmi mlád.

Náš přítel vyprávěl Tichému, že se každé ráno modlí a prosí Boha, aby mu dal sílu učinit ten den věci které si předsevzal. Pak jde do práce. Tichý mu nato odpověděl, že naopak on se modlí až večer, oznamí Bohu co se mu vše povedlo a poděkuje mu, že ma dal další jeden den ...

Jednodušeji to vyjádřit nedovedu.

Myslím, že to nechápete uplně přesně.
V každém případě, větu kterou citujete, je třeba uvést celou: "Jistě, cílem Alchymisty je proměna jeho samého ... o tom však netřeba hovořit. "

O tom však netřeba hovořit .... To Tichého velmi charakterizuje.

Inu víte Kuato, k tomu co píšete lze jen málo namítnout. Snad máte pravdu. Pravdu, která vychází z toho, že pozorovatel je vždy měrou sledovaného. Avšak to všechno může být ještě jinak, či se podobně jako Vy, může cítit obyčejná ploštěnka či moucha. I když pravděpodobnější je, že člověk je jediný z tvorů, domnívající se, že obdrželi více než ostatní s právem tvořit či měnit. Avšak ona "síla" a "nadřazenost" člověka, zmizela by jako mávnutím kouzelného proutku, kdyby např skrze sluneční bouři, došlo k výpadku proudu třeba na týden. Byl by to pravděpodobně okamžik, kdy by onen Vámi popsaný a stojící na vrcholu "evoluce", jemuž jakoby Bůh věnoval větší péči, než-li ostatnímu stvořenému, stal se tím nejmenším a nejslabším. Pravděpodobně by také byl jediný v Přírodě, kdo by si toho všiml ...

Ano. I tak nepochybně lze uvažovat. Merkur je pro Mistry oním zrcadlem ve kterém vidí Přírodu odhalenou. Alespoň tak to říkají. Méně poetické, ale pravdivé, je tvrzení, že skrze něj pochopí kompozici kovů. Tuto pochopit z jejich konceptu není vůbec od věci. Přinejmenším tak žák ověří pravost svého rozpouštědla.

Asi budete muset být konkrétnější v onom "sesouladění". Nicméně, primární úcta k Tichému spočívá v tom, že se v době, kdy většina zde asi ještě nebyla na světě, stal mým adoptivním otcem a vychoval mě.

Užívám velké písmene čistě z úcty.

Dostáváme se zde do velmi Filosofické roviny.
Nicméně se domnívám, že stejně tak jako člověk obdržel "nástroje" k vlastnímu plození, stejně tak obdržel nástroje k práci na Díle. Neříkám to z nijakého jiného důvodu, než-li je zkušenost.

Co se týče diskuze o všech možných duchovních kvalitách či dokonce "osvícení" - berte to jako obecné shrnutí - je zbytečné o tom spekulovat. Zabředli bychom pouze do hluboké sofistické diskuze. Osobně nehledám v životě většího osvícení, než-li to, které pochází z dobrých skutků, lásky a empatie ke všemu stvořenému. K tomu, aby tohoto kdokoliv dosáhl, nepotřebuje pražádný Kámen.

Tichý říkával: Kámen Mudrců je vlastně jejich prubířským kamenem těch, kteří jsou příliš lační po světské slávě a bohatství a těch, kteří jsou milosrdní, slitovní a skromní. Tací jsou pak vpuštěni do naší zahrádky, která je pro ty ostatní příliš prostá.

Chce-li tedy kdo zasvětit svůj život výrobě zlata či elixíru věčného života, popřejeme mu mnoho štěstí, neb elixír se mu nekonečně hodí k tomu, aby získal onen život, který ztratil při snaze vyrobit obyčejné zlato.

Vezměme se na pomoc např knihy Francoise Rabelaise. Pokud neznáme souvislosti, méně se pobavíme, neb netušíme na co jeho slova naráží. Chceme-li tedy z jeho knih získat maximální užitek, budeme muset svoje vědomosti rozšířit o demografické, historické, společenské či filosofické informace, vztahující se k samotnému pisateli.
Co se týče klasických Knih Mistrů, je dobré mít na paměti, že i oni užívají odkazy vztahující se k životu jaký vedli v té které době a také, často doplňují to co bylo řečeno před nimi, aniž by na to jakkoli upozorňovali. Je třeba velmi pečlivě číst jejich slova a porovnávat je s tím co je řečeno jinde. Jedna jediná věta, zdánlivě nesouvisející s ničím a nepojednávající přímo o Díle, může být doplněna jinde, či může být doplňkem jiného.
Povšimněte si, že Filosofové často hovoří velmi rozvláčně a často opakují jak sami sebe tak i jiné obecně známe pravdy. Jistě se mnou souhlasíte, že to, o čem se domníváte, že již znáte, budete číst s menší pozorností. Je to způsob jak "unavit" žákovu pozornost. Krom toho, neustálým opakováním se může nabýt dojmu, že popis je pravdivý.
Proto doporučuji těm co chtějí z četby něco získat, aby studovali pečlivě a vážili každé slovo. Vše je třeba ověřit, což platí i o době po ústním zasvěcení.
Víte, Tichý, jehož přítomnost si často připomínáme s přáteli, vždy poukazoval na to, že na louce roste velké množství květin, z nichž každá má jinou vůni. Člověk jež je v botanice znalý, je schopen v oné kombinaci, rozpoznat jednotlivé vůně i proto, že má povědomost o tom, které rostliny potřebují takové či jiné prostředí. Postačí mu jediný pohled, aby měl představu o tom, co je na louce možné či nemožné najít. A't již kvůli podnebí, vlhkosti, slunečnosti či ročnímu období. Má-li tyto vědomosti, snadněji se mu pak bude pěstovat v jeho zahrádce. Práce na Díle spočívá ve vytvoření prostředí proto, aby materie s kterou pracujeme měla podmínky pro svůj vývoj. Kámen není kompozicí různých látek. Jeho "příprava" je stejná jako práce na zahrádce. Nestvoříte zemi ani vodu, kterou budete zalévat a již vůbec ne semeno, které do země zasadíte. Ale musíte zvolit správnou zemi, zasadit semeno ve správný čas a zalévat dle potřeby. To by měl být základ uvažování každého žáka a povšimněte si, že jsem nepoužil jediný "alchymický termín". Je lépe je všechny zapomenout, vrátit se na začátek a uvědomit si, že chci-li napodobit Přírodu, nepochybně k jejímu napodobení nebudu potřebovat ničeho, čeho ona sama nepoužívá.

Inu, Vy lépe víte co vím a co nevím :-) Je to zbytečná diskuze. Ověřte prakticky Vaše myšlenky, pokud nechcete ztrácet čas.

Lze v lecčem souhlasit, mohu-li vám vstoupit do diskuze.
Konečně, jsem odpůrcem dělení Alchymie na "spirituální, praktickou, laboratorní, duševní ..." etc a co já vím ještě. Jakkoli není třeba Alchymii její spiritualitu odebírat, v žadné Knize předpokládaných Adeptů se o takovém dělení nedočteme.
Příroda, jejíž je Alchymie napodobitelkou v malém, se na nic takového také nedělí.

Můj osobní názor je ten, že kdo nechce si ušpinit ruce od uhlí, hledá si pro sebe jinou cestu, doufajíc, že mu obřadná meditace o Kameni umožní přeměnu jeho samého. Jistě nebude překvapením, že tento názor nezastávám a považuji jej za projev lenosti. Dobrým skutkem lze vlastní přeměnu učinit více smysluplně, než-li čímkoliv jiným. K tomu není třeba o Alchymii byť jen zavadit.

Nicméně, domnívám se, že odebírat Alchymii její základní pravidla, není uplně na místě. Alchymie je jednou z věd Hermetické Filosofie, neboli Filosofie Universální. Platí v ní beze zbytku, že: "skrze kovy a v kovech lze kovy povýšit". Každý, kdo chce dosáhnout osobního prozření či čehokoliv jiného, měl by svou pozornost věnovat jinde. Myslím, že je dobré toto mít na paměti, stejně tak, jako, že během zasvěcení přijímá Žák krom dobrovolně a svobodně přijatého slibu mlčenlivosti, také slib pomoci druhým. Pomoci Žákům na počátku jejich cesty. Smyslem knih je i jeho naplnění. Z vlastní zkušenosti vím, že skrze četbu knih skutečných Adeptů, lze získat dostatečnou představu o tom, jaké materie užít a jak započít vlastní práce. V mnoha knihách je to nejpodstatnější napsáno na půli jedné stránky, nehledě na celkovou obsažnost díla a zbytek je možné zapomenout.

K tomu, aby však žák uspěl, doporučujeme mít především na paměti, že všechny názvy, jakkoli početné a všechna označení, se vždy vztahují k jedné jediné látce či materii a označují ji v různých stavech jejího vývoje. Každý, kdo se domnívá, že je třeba cestu hledat v kombinaci různých Merkurů či Síry, získaných jakkoli specielní manipulací z různých obecných látek, nepochopil bohužel z četby naprosto nic. Bude tak začínat svoji práci tolikrát, dokud nepochopí, že Síra pochází z Merkura.

Zvláštní, že chápete můj příspěvek takto. Myslím, že jsem mnohokráte zde v rozporu s kdekým zastával názor, že v knihách Starých lze vyčíst mnohé. Pokud dovolíte, zopakuji jen, že toliko mnohé, které umožní studentovi započít vlastní práci a získat tak materiální svědectví svých myšlenek a chápání textů.

Na druhou stranu. Je známo, že Filosofové užívají obecné názvy jimiž označují své materie tak, aby zahalili smysl toho co říkají. Důvodů je více, ale to není právě teď důležité.

Když se JanWill dovolává svědectví Mistrů ohledně obecného zlata, je otázkou, proč by obecné zlato u nich bylo vyjímkou, zatímco všechny další názvy byly by pouze alegorické?

Přistoupíme-li na tuto hru, budeme muset přijmout stejně tak myšlenku, že hovoří-li Mistři o olovu, myslí tím olovo obecné, neb jaké by bylo jinak vodítko, k pochopení jejich textů?

Máme snad věřit, že všechny jejich názvy jsou alegorické, vyjma označení obecného zlata, jen proto, že to zde říká JanWill, zatímco nikde jinde potvrzení nenalezneme? Je možné věřit tomu, že když Mistři hovoří o Olovu, nemyslí tím obecné olovo, ale když hovoří o zlatě, myslí tím zlato obecné?

K tomu, aby to bylo lze, by bylo třeba více, než-li pár příspěvků tvrdících, že tomu tak je, protože to tak říká JanWill ...

Nuže, je velkým poučením pro žáka, hned po pochopení toho, co je myšleno termínem "rozpouštědlo" a jakou techniku je třeba užít k dekompozici kovu, také tak učinit. Učinit u všech jemu dostupných kovů a odhalit a poznat jejich Merkura i Síru. Snadno je pak možné pochopit o čem ve skutečnosti Staří hovoří. Často se setkáme s popisem Merkura toho či jiného kovu, vykresleného v té či oné barvě. Je důležité učinit praktické ověření a oddělit tak zrno od plev, jež se nachází ve všech Knihách Mistrů. Tak jedině se získává Klíč. Tedy skrze Merkura, který je rozpouštědlem.

Učiní-li tak žák s obecným zlatem, bude pravděpodobně rozčarován z délky samotného procesu a nepochybně zapláče nad výsledkem, neb krom ztráty drahně získaného kovu, sezná že není ničím jiným, než v pravdě toho slova "pozlátkem". Jen bída oděná v lesklý šat ...

Dovolává-li se zde JanWill diskuze o stupni teploty, vahách či času potřebném k manipulacím, je dobré si položit otázku, co k této diskuzi může přinést? Krom toho, že zde ve starších příspěvcích uvedl, že Dílo ani nepočal ani nedokončil, z důvodů finančních, časových či z důvodu, že nemá k dispozici potřebné vybavení a místo, je také pravidlem, že se veřejně o těchto věcech nehovoří.
Pokud by bylo lze hovořit otevřeně o praktické stránce Díla, bylo by také lze si o ní přečíst u Basila, Flamela, Cylianiho, Fulcanelliho a dalších ...

Ale abych nebyl obviňován z toho, že nic do diskuze nepřináším. Vemte si kdokoli některou ze svých oblíbených Knih. A všechny názvy začerněte. Započněte pak četbu znovu a bez toho, aniž by jste se snažili vzpomenout co bylo jmenováno. Nahraďte je ve své mysli jedním jakýmkoliv slovem. Třeba vám četba přinese více užitku.

Je nepochybně moudré pokusit se odhalit prve tajemství rozpouštědla.

Síra pochází z Merkura, který je také nahlížen jako Důl zlata a nikoli, že by se Síra získávala ze zlata, jak tvrdíte. Nicméně, pracujte se zlatem chcete-li. Nemám potřebu Vám Vaši teorii vyvracet. Ověřte ji praxí.

Možná by jste JanWille, měl méně lidem říkat co musí. To je stále: "musíš se mě naučit poslouchat" nebo "musíš pochopit..." atd atp. Víte, lidé zde diskutují o nečem o čem chtějí a Vy jim říkáte, že musí diskutovat podle Vašich pravidel. Pokuď tak nečiní, říkáte jim co vědí a co nevědí. Pravidla diskuze jsou tu trochu jiná. Vyčítáte ostatním, že neargumentují, ale vy prostě argumentace přehlížíte. Vezmete si na obhajobu svého tvrzení nějaký citát a pokud proti němu postaví někdo jiný citát jiného Mistra, toho buď snižujete a nebo se tím vůbec nezabýváte. To není diskuze. Přineste méně vlastního ega sem a přinesete tak mnohem více k diskuzi.

Co se týče Vaší otázky. Odpovím Vám ve Vašem stylu, třeba pochopíte, proč se zde někomu může stát diskuze s Vámi tak "složitá". Získávám jej ze Saturnu, stejně jako Síru. Což vy jste nezískal, protože kdyby jste získal, tak by jste mě dal za pravdu ... :-)

Tedy vy tvrdíte, že základem je zlato a já tvrdím že základem je Saturn. Nechme to tak.

Vše je ve všem Kolovrate a jediné stéblo trávy se nepohne, nebylo-li před ním hnuto jiným. Konečně, kdo četl kuchařské předpisy Bavora Rhodovského pečlivě, pramálo si bude činit těžkou hlavu s vařením .... Ale tak již to bývá, že pro jedny jsou psané jedny knihy a pro druhé zas jiné. Někdy se tak vše zamotá a někdy stačí jen otočit list. I tím se skryté stane zjevné ...

Je zřejmé, že toho víte více než-li já sám. Myslím tím o mě JanWille. Pokud dovolíte, přistoupím tedy na Vaši myšlenku. Získal jsem tedy skrze Merkura semeno zlata, které jsem z obecného zlata extrahoval, tak jak doporučujete a tak jste evidentně vykonal. Co dál?

Hezký den Kolovrate, ústní zasvěcení vychází především ze skutečnosti, že pro někoho znamenáte tolik, že se svobodně rozhodne, předat Vám onen symbolický Klíč. Je to velmi důležitý bod v našich životech, neb se stanete tím, kdo nese tradici. Budete-li zasvěcen tímto způsobem, Vaše hlavní práce na Díle, je najít a zsvětit dalšího. Nikoli v nějakém spolku přátel Alchymie, ale skutečně a ve skutečném životě.

Předně, pokud neexistuje povědomost o tom, co se myslí "ústním zasvěcením", je zbytečné spekulovat, zda je to možné či nikoli.

Výpadů a kritiky nalezneme spoustu na adresu kohokoliv. Ale je to jen mlácení prázdné slámy a v mnoha případech snaha o zviditelnění. Kritiku tak lze slyšet především od těch, kteří nic nedokázali a jejichž činy nikomu nic dobrého nepřinesli. Což se o Canselietovi říci nedá.

Jistě, lze pochopit nadšení a snaha o získání vážnosti tím, že budeme tvrdit, že víme něco co ostatní neví. Ale je vždy smutné, pokud tak činíme na adresu těch, kteří se narozdíl od nás, namáhali pro druhé. Nechť však každý si udělá obrázek a zváží, která slova jsou myšlena upřímně, jsou pravdivá a stojí na solidních základech.

Bylo by lze, v oponentuře užití zlata, stejně tak citovat mnoho autorů, kteří jasně uvádějí, že obecné zlato není k Dílu vhodné. Ale domnívám se, že by to bylo jen zmnožování textů a citací a nic by to nepřineslo k užitku. Texty jsou cele kabalistické. Bylo by tedy lze udělat podobný exkurz do nich, jako činí JanWill a to např na podporu teze, že nikoli zlato, ale olovo je onou počáteční látkou, kterou nechtějí Mistři jmenovat. Viz třeba

"A vez, mé Díte, Pravdu, že v celé rostlinné práci není vyššího ani vetšího Tajemství než Saturnu; nebot nenacházíme tu dokonalost ve Zlate jaká je v Saturnu; nebot uvnitr je Saturn dobré Zlato, v tom se všichni Filozofové shodují, a nechce nic víc, než abys nejdríve odstranil to, co je v nem nadbytecné, to jest, jeho necistoty, a vycistil jej, a poté jej prevrátil vnitrkem ven, což se stane jeho cervení, potom bude dobrým Zlatem; nebot zlato nemuže být vyrobeno jednodušeji než ze Saturnu, Saturn snadno taje a tuhne, a jeho Merkur se snadno získá." Jak uvádí Hollandus.

Podobně by bylo lze hovořit o Antimonu a mnohém dalším.

Nicméně, tělo, které hledáme, je zcela volatlní a těla na těla nepůsobí, alébrž jedině Duchové.

Ano JanWille. Pokud víte o jakém zlatě Mistři mluví a také, jak je třeba chápat co je myšleno termínem "semeno zlata".
Pokud rozpustíte Vámi navrhované obecné zlato v pravém Merkuru, budete mít možnost ověřit si správnost či nesprávnost Vašich tezí. Pravděpodobně budete překvapen výsledkem. Či Vám v tom něco brání?
Osobně dávám přednost tomu zlatu, jež se nalézá v Merkurovi a které je jedinou a skutečnou materií Kamene. Ono jediné je schopno konstituovat Filosofického Merkura, do jehož substance nevstupuje ani jediný atom obecného zlata. A jak již bylo řečeno takřka každým Filosofem, toto zlato se nalézá jedině v Merkurovi, v němž, jak se jistě shodneme, se obecné zlato nenalézá. V tomto je bohužel Vaše interpretace již tak dosti kabalistických textů Starých, v zásadním rozporu.
Co se týče Vašeho posměšku na adresu Canselieta. Inu víte, přijde mi to hloupé. Přeji Vám spíše více úcty a pokory. Házejte Kamenem, až nějaký budete mít.

Jen bych Vás doplnil, pokud dovolíte. Domnívám se, že není od věci nevytrhnout z kontextu celou Canselietovu větu v předmluvě, kde o oné "jedné" barvě mluví. Pokud se nepletu, mluví o tom, že zdobí jeden z obrazů knihy a že o této pravdě jej před lety ujistil sám Mistr. Není nezajímavé prohlédnout si samotnou knihu v původním vydaní, co se týče barevnosti obrazů ...

Či ještě jinak a opakovaně:

Nuže, základní nauka, kterou lze dohledat u všech Mistrů je, že kovy pocházejí ze spojení Merkura a Síry. Toto spojení, které učinila Příroda, není natolik pevné, aby nebylo lze je rozpojit.

Máme zde tedy dvě jakési substance, které ovšem, jak učí všichni ve shodě, jsou ve skutečnosti jednou jedinou, neb Síra pochází z Merkura, jak učí např. Smaragdová deska /vítr ji nosil ve svém břiše/.
To jsou ony dvě Knihy, jedna zavřená a druhá otevřená.

Z toho je dosti patrné, že Kámen není sloučeninou různých substancí získaných jakoukoliv chemickou či metalurgickou cestou, ale je výsledkem opětovného spojení Markura a Síry. Smyslem tohoto spojení je především, aby nebylo možno jej později rozdělit, tak jak se jinak v Přírodě děje. A tuto vlastnost Kámen získává dlouhým stykem s Ohněm, kterému přivyká a kterým je zároveň i vyživován. Z něj také roste jeho síla a proto bylo řečeno, že výsledný produkt je kondenzací Ohně, Světla či chcete-li energie.

Co se týče množství názvů, které JanWille užíváte, ať již s přídomkem "naše" či bez, jsou tyto názvy užité Mistry jedině proto, aby zahalili jedněm to, co má být odhaleno druhým. Neb ve skutečnosti neznačí nic jiného, než-li naši jedinou materii v různých stavech jejího vývoje. A termín "vývoj" je zde skutečně na místě, neb jediné co se od laboranta očekává je, že bude schopen vytvořit podmínky, které jsou materii přirozené a ve kterých jí bude umožněn její růst, dle možností Přírody.

Hezký den JanWille. Nepletu a Kámen není sloučeninou nějakých substancí.

A pokud dovolíte, k Vašemu komentáři o "rasách". Jen doufám, že jste se špatně vyjádřil a bylo by lze na základě toho Vaši myšlenku špatně pochopit, neb domnívám se, že tyto myšlenky patří spíše do učebnic dějepisu, ukazující bohužel jisté zvrácenosti v naší minulosti.

Ano. Proto bylo řečeno, že nejlepším rozpouštědlem je sám Čas, jež je také nádobou našeho života.

Zlato není Adepty viděno jako "dokonalý" kov. Což by postačilo k odpovědi k tomuto tématu. Krom toho, onen životní oheň, který hledáme byl ze zlata oddělen Přírodou a nikoli lidským zásahem, proto je zcela v práci k neužitku. A navíc, Filosofický Merkur, jemuž postačuje kontinuální vaření k tomu aby se stal Elixírem a následně Kamenem, neobsahuje žádné zlato. Ani jeden jediný atom zlata. Z toho vyplývá, že k jeho zhotovení, v žádné fázi, nebylo zlato užito. JanWill má za to, že Kámen je výslednou složeninou nějakých látek, či kovů a minerálů či nějakých jejich částí. Což není.

To opravdu není vůbec třeba milý Hermetiku.

Věřte mé upřímnosti tedy nadále a vězte, že není třeba aby jste byl lingvistou. Klíč spočívá v něčem jiném. Ač texty hovoří o tom stejném a ač existuje klíč, skrze nějž je lze číst správně - tak jak byly sepsány před tím, než je Mistři redigovali - a ač lze jejich jazyk považovat za "skutečnou" řeč, každý z Mistrů volí svoji formu vyprávění příběhu. Vemte tedy na vědomí v jaké žili době, z čeho vycházeli filosoficky či nábožensky a čím byli obklopeni. Příkladem může být např Rabelais z jehož vyprávění budete mít o mnoho větší užitek, budete-li znát prostředí ve kterém žil a tvořil. Budete muset shromáždit kupu znalostí, aby jste porozuměl jeho jemnému humoru, příměrům a podobenstvím.
Neklesejte tedy na mysli. Studujte pilně vše co by Vám mohlo pomoci pochopit myšlení autorů.

Konečně, věnovat se studiu nějakého jazyka se Vám nepochybně i v životě hodí. Bylo - li řečeno, že základem "naší" mluvy je jazyk Pelasgů, potažmo arachaická řečtina, věnujte ji trochu svého času. Jistě to nebylo řečeno jen tak. Gramatiky nebudete potřebovat mnoho. Stejně jen brzdí zvídavé duchy ...

A daří se Vám takto připraveným rozpouštědlem rozpouštět materii dle popisu Starých a se stejně významným ziskem těla, které očekáváte, že rozpuštěním získáte?

Hezký den Abul_Afine, již to zde bylo jistě řečeno. První informace jsem obdržel od Tichého.
Věřte však mé upřímnosti, že z knih Starých, lze vyčíst mnohé. Pracujte, jak je napsáno v úvodu Okouna především na získání Klíče k četbě knih a teprve po té, snažte se získat Klíč k otevření jiných Knih ... Pokud jej získáte, budte vědět na které dveře zaklepat či sám své dveře označíte náhodnému kolemjdoucímu ...

Jsem si jist, že jediným Tichého "systémem" bylo napodobení Přírody. Její cesta je jediná a prostá. Domnívá-li se kdokoli, že existuje jiná cesta, vně ji, pak mu mohu jen popřát úspěch a poprosit, aby se podělil s hledajícími, pokud tuto najde a též projde. Konečně, pomoci žákům prvního stupně je "povinnost", kterou si dobrovolně ukládáme při zasvěcení, tak jak tomu chce tradice, kterou stejně tak dobrovolně Adept přijímá.

Co se týče mocnosti Kamene či Elixíru, netvrdím, že Elixír nemůže mít vliv na délku života. Nicméně v trochu jiném smyslu, než-li se obecně chápe. Chceme-li zvažovat život "věčný", či budeme-li chtít mít Krista za vzor, domnívám se, že doufat, že toho lze dosáhnout čímkoli jiným, vyjma dobrých skutků, láskou ke všemu svtvořenému a neúnavnou prací pro druhé, je stejně bláznivé, jako výroba zlata ...

Nevím z jakých zdrojů čerpáte ohledně toho jaká je "alchymická geografie zájmu", ale to asi není důležité. Domnívám se, že ať tak či onak, jedná se i čirou spekulaci. Víme toho tolik málo o Alchymii a ještě méně o samotných Adeptech nato, abychom mohli pozitivně tvrdit, že víme co bylo jejich zájmem.

Opravdu myslím, že by bylo lépe ubírat diskuzi směrem k Alchymii, neb jakákoliv snaha převádět ji na mysticko/filosoficko/náboženský systém nikomu nepomůže.
Návrat k textům Starých dává větší naději k odhalení toho, co by mělo být středem zájmu každého studujícího. Tedy odhalení těla, které se skrývá pod obecným názvem Merkur.

Neznám žádnou takovou teorii. Pouze vím, že vše zrozené podléhá fyzické smrti. Tomuto osudu nelze uniknout. Spekulovat o "osudu" ohledně toho co se v našich životech odehrává nijak nehodlám.

Inu víte Abul_Afine, snad můžeme setrvat v doméně Alchymie a přesto hledat odovědi i na tyto otázky. Vynecháte-li příště přídomek "učený", budete blíže pravdě a já si nebudu připadat starší než jsem :-)

Myslím, že všichni hledáme odpovědi na stejné otázky jako Vy. Co se týče počátků, jistě jsou důvody různé. Lidská zvědavost je nepochybně jedním z důvodů či touha po něčem jiném, novém. Také, "hra", kterou Staří připravili svým žákům, přitahuje mnohé a v neposlední řadě, kdo by nechtěl rozluštit hádanku, kterou nikdo kolem něj nerozluštil? Vedle toho jistě naleznete spousty dalších důvodů a jistě i ten, že nás k Alchymii cosi přitahuje. Něco, co je v nás, čehož existenci tušíme, ale nechápeme. Alchymie, plně spojena s Přírodou ze které všichni pocházíme a díky níž máme podmínky k životu tak jak jej známe, je naší podstatou jejíž pochopení je skryto hluboko v našem nevědomí. Velké Dílo, pak není ničím jiným, než-li toto nevědomí obrátit v plné vědomí, umožňující pochopit kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme. Tedy, odpověď na Vaši otázku jistě naleznete na konci Vaší cesty, tak jako my všichni ostatní.

Nechci příliš hovořit o světě v kontextu toho co píšete. Svět je takový jaký je. Stejně jako vše zrozené, spěje ke svému nevyhnutelnému zániku a není asi důležité jak a kdy k němu dojde i když některé konce, mohou působit hloupě a zbytečně.

Jeříš pravil, že zachránit jednoho člověka, jest jako zachránit celý svět. K tomu by se měla upnout naše pozornost, stejně jako by se měla upnout k nalezení odpovědi jak byl tento svět stvořen a nikoli k transmutaci obecných kovů ve zlato či hledání Elixíru života, který nad osudem nám daným nemá žádnou moc, jak by si kdekdo myslel.

Znovu zopakuji. Staří považují obecné zlato za mrtvé. Bylo by snad moudré se domnívat, že práce na Díle, měla by spočívat v nalezení prostředku jak kovy, které za určitých okolností jsou plné života a schopny růstu, usmrtit a ponechat v netečném stavu, jen proto, že lidé se kdysi rozhodli k tomu, že zlato bude kovem pro ně nejdražším?

V každém případě, nikdy nevyjímejte Čas z práce na Velkém Díle. Neb Časem a v Čase budou všechny věci zjeveny, což značí, že jsou v Čase skryty. Říká se, že završením Díla, získáte k těmto skutečnostem přístup. Říká se ... uvidíme ...

Odpovím Vám velmi jednoduše, bez zavedení a jinotajů. K zhotovení Kamene budete potřebovat:

kov - představující kov jak jej obecně chápeme

minerál, představující minerál tak jak jej obecně chápeme

Zda pro svou práci zvolíte kov vytavený z rudy či nikoli je v podstatě jedno. Pokud zvolíte rudu, lépe pochopíte co říkají Staří.

Ano. Snad by se dalo říci, že "probuzený" člověk je více pozorný ke všemu co se děje a tudíž je schopen lépe reagovat, podobně, jako zkušený rolník, který ví, kdy co a jak a umí předvídat, kdy má zahrádku kropit vodou a kdy to ponechat Přírodě. To se jistě při práci na Kameni hodí.
Ale otázkou je: Co je to "změněný člověk"? Mravně či nábožensky? Filosoficky? Víte, jsou to velmi složité otázky, jejichž odpovědi vždy budou stát na spekulacích a na velmi diskutabilní terminologii. Upřímně, nevím. Věřím v člověka a v dobro. Věřím v konání dobra. Zda je "odplatou" tomu zisk něčeho navíc nevím.
Bohužel, viděl jsem v životě mnohé utrpení. Utrpení lidí dobrých i zlých, aniž by bylo jakéhokoliv rozdílu. Nevím tedy, zda se dají věci definovat tak, že změnou vědomí, můžeme získat nějakou "výhodu". Zdá se spíše, že nevýhodu, neb citlivý člověk trpí více nad nepravostí než-li člověk "neprobuzený" /chceme-li užít takové terminologie/. Ale to již hovoříme o něčem jiném. Omlouvám se za toto odbočení ...

1. Principielně se mé příspěvky týkají snaze pomoci objasnit základní potíže s texty, jejich doplněním z úst jiných autorů. V druhém plánu pak povětšinou bych hovořil především o poznání Merkura, který je základem celého Díla a bez nějž je zbytečné se zabývat čímkoli jiným. Změnu samotného experimentátora nemá smysl komentovat. K té buď dojde či nikoli. Bez znalosti Merkura k ní nedojde nepochybně ani v naději.

2. Dva lidé vařící polévku dle stejného receptu a za použití stejných surovin, vždy dojdou různých výsledků. Alchymie je svou podstatou Uměním a je nesporné, že mocnost Kamene se bude lišit. Není to dáno jen schopnostmi experimentátora, ale jistěže i vnějšími vlivy. Nechci spekulovat jaký vliv má charakter, mravnost či psyché oparátora. To je celé. Nikdo nevíme proč byl Mozart větší umělec, než-li kdo jiný. Jaký vliv na to měl jeho charakter či psyché se můžeme jen domnívat. Umělec a jeho Dílo je věčné téma ...

Snad jsem se špatně vyjádřil, ale berete má slova příliš osobně. Nejsou tak myšlena. Hovořil jsem obecně. Pokud jste si je vyložil osobně, pak se omlouvám. Nejednalo se ani o argument, jako spíše o názor. Ten zvažte či se jím vůbec nezabývejte, dle své chuti. Není důležité co si kdo z ná myslí o kdesčem.

Je jistě na každém, kdo se před čím sklání. Uznání práce kohokoliv osobně nepovažuji za "sklánění se". Jistě vycházíte ze své zkušenosti. Přál bych Vám více štěstí potkat více poctivých a pracovitých lidí, kteří svůj život zasvětili práci ve prospěch lidí. Váš názor nesdílím. To je celé. Netřeba se v tomto přít či to brát osobně. Já "mamon" vidím za každým pokusem během kterého týráme tak milé bytosti jako jsou kovy či minerály, s vidinou získání Elixíru života či výroby obyčejného zlata ... jak by bylo těchto užito v okamžiku úspěchu nechci komentovat ani v nejmenším ...

Nicméně, není třeba být ve při. K Vašim morálním kvalitám se jen těžko mohu vyjadřovat, neb Vás neznám. Neberte to tedy tak příliš osobně. Neužívám osobních výpadů již roky zde proti nikomu myslím. To, že s Vámi nesouhlasím neznamená, že bych Vás soudil.

Ano, Velké Dílo, tak jak jej chápu a jak jsem byl poučen, směřuje trochu někam jinam, než-li je výroba zlata. Říkám to zde stále dokola, ale chápu, že vidina vlastnit transmutační prášek, díky němuž je možné získat v tomto světě "bohatství", z něhož .... jistěže ... část lze věnovat ve prospěch potřebným ... Inu, Ježíš přijel do Jerusaléma na oslu a neměnil olovo ve zlato, alébrž vodu ve víno, což jistě každý milovník vína ocení. Vždy mě to na něm bylo nejvíce sympatické :-)

1. Každý komu bude ukázán postup, jak zhotovit Kámen, jej bude schopen zopakovat. Dle šikovnosti, míry trpělivosti, pečlivosti a též jistým vnějším vlivům, bude mít Kámen různou mocnost, nicméně, tak je to se vším co lidská ruka činí. Co se týče Velkého Díla, domnívám se, že se jedná o něco trochu jiného a přijde mi zbytečné o tom zde spekulovat.

2. Vkládáte mi do úst něco, co jsem nenapsal a příliš si domýšlíte k tomu co říkám.
Poukazuji na to, co vše, aniž by to bylo jakkoli viditelné či pro většinu lidí měřitelné, může mít vliv na materii a její vývoj. V tom jistě nelze se neshodnout. Fulcanelli učí, že "duchové" představují pro alchymisty skutečné "infulence". Jako jednu z nich např uvadí měsíční záření.
Co se týče "magie", myslím, že jsem se k tomu zde mnohokrát vyjádřil a můj názor na vše "magické" /jak je tento termín obecně chápán/, je myslím dosti zřejmý.

A ohledně "Ducha" s velkým "D" . Psal jsem, že je ve všem, neb byl do všech věcí Bohem vložen. Je jejich životem. Tento Oheň opouští jakékoliv tělo, které jej již nemůže zadržovat. Fyzická smrt je jedním z důvodů. Tehdy Duch opouští tělo a my můžeme jen spekulovat nad tím, jaká je jeho další cesta.
Domnívat se, že tento život či Oheň chcete-li, který Bůh vložil do věcí, bude poslušen více vůli člověka, než-li Boha, je mimo rámec mého uvažování.
Bylo-li řečeno, že pouze duchové působí na těla a nikoli těla na těla, jsou tím myšleny ony duchové o kterých hovoří Staří a jak nám laskavě vyložil Fulcanelli. Není tím myšleno, že člověk může tvořit stejně tak, jako tvoří Bůh.

A ohledně rozdílu mezi chemií a alchymií. Byl popsán nesčetněkrát. Osobně jsem vzdálen se "povyšovat" nad kohokoli a tím více nad lidi, kteří svůj život zasvětili vědě v prospěch lidstva, jakkoli je ona věda jiná, než-li je v mém zájmu. Jejich práci každý den každý z nás užívá ke svému prospěchu a často i zdraví. Neznám jediný prostředek, který by lidé uživali stejně a byl zhotoven v alchymické laboratoři. Pohrdání tedy není na místě.

Celkem jednoduše shrnuto, domnívat se, že díky studiu alchymie, máme jakékoliv právo kohokoliv odsuzovat a domnívat se, že jsme to právě "my", kteří se Bohu více líbí a proto nám dá nějaké "vyšší" schopnosti činit více než-li kdokoli jiný, je špatná koncepce, pěstovaná v sektářských společnostech, kde se za lenost nabízí vyznamenání. Není "malých" a "velkých" dobrých skutků. Konečně, všichni jsme si rovni. To je jediné mé pravidlo a jediná má víra.

Z jistého pohledu je možná úplně jedno kdo je kdo. Důležitá je práce. Práce na sobě samém a práce pro ostatní. Nikoli pro sebe. Již jsme zde na toto téma hovořili mnohokrát. Osobně mám v úctě kohokoli, kdo se snaží udělat svět lepším místem. Vím, že to tak nemyslíte, ale nevyhraňuji se oproti nikomu v tom smyslu, že by má práce či život obsahoval více "duchovnosti" než-li, ostatních. Považoval bych to do jisté míry za "povyšování", které se s pokorou příliš nesnoubí ... Ale , jak píši, není to myšleno na to co říkáte.

Jistě, lidé mají vždy tendenci domnívat se, že to "jejich" je to nejlepší. A tak si to myslí současná věda, stejně jako mnozí další a všichni dokola o tom co kdo zrovna dělá ... Filosof, měl by stát mimo toto vše.
Chemie přinesla světu mnoho dobrého, za což ji patří nepochybně dík, stejně jako úcta nás všech těm, kteří se pro nás toliko namáhali a namáhají. Jejich práci užíváme všichni každým dnem a nazvat ji "bezduchou" jistě není na místě.

Konečně, Duch je přítomen v každém stvořeném, jinak by jej nebylo ... či snad ne? Stejně tak ve Vás, ve mě jako ve všem ostatním ...

Dovolím si s Vámi nesouhlasit co se týče rozdílu mezi Alchymií a chemií, když tvrdíte, že se neliší materií ani postupem. Ano, liší se přístupem. Ale pokud víte s jakou materií se počíná Dílo, tak se mnou jistě souhlasíte, že chemici ji k ničemu nepoužívají. Co se týče postupů, je to stejné. Pokud by chemici užili "naši" techniku, pak by jim Kámen nebyl žádným tajemstvím. Nicméně, každý chemik, bude ji považovat za naprosto nesmyslnou a v jeho pojetí k ničemu se nehodíci. V pravdě, vůbec by se jí ani vteřinu nezabýval ve svých myšlenkách.

Vnější vlivy:

Inu, myslím, že není třeba nad těmito věcmi až tolik dumat, jako spíš se věnovat pozorování různých vlivů, které každým okamžikem působí na naši Zemi, na nás a je tedy logické se domnívat, že i na vše ostatní. Nějakou materii nevyjímaje.

Hezkým příkladem je žulový ostrov Mont Saint Michel u kterého lze pozorovat vliv měsíce /slapové změny hladiny oceánů/ takřka v přímém přenose ...

Jistěže na Zemi působí také sluneční záření, které dle toho v jakém ročním období se kdo kde pohybujeme, má na naše životy různý vliv.

A takto můžeme hovořit hodiny a hodiny. Konečně, dnešní technologie, dokážou odhalit částice dopadající na Zemi o kterých jsme ani neměli tušení, že existují. Vše toto má nepochbně vliv na vše, co se zde děje. Jakkoli se to zdá triviální, velmi se na to zde zapomíná a hledá se odpověď v jakési "magii". Inu, nic proti. Jen nezapomínejme na to, že tyto věci, dějí se i bez ní. Či, je to taková Přírodní Magie v pravém slova smyslu.

Zkrátka a dobře, vše roste v nějakém sobě milém a přirozeném prostředí. Pokud takové vytvoříte kameni, vyroste Kámen. Kdo sází v zimě, bude mít pravděpodobně ubohou úrodu.

Někdy je ta jednodušší cesta lepší ...

Vaše slova by si měl vzít k srdci každý milovník Umění, neb vystihují podstatu!

Je to na každém.

Milý hermetiku, opravu a skutečně, toto není můj klub. Je všch které spojuje nějaké téma a já jsem rád, že zde mohu občas hovořit s lidmi s nimiž mě spojuje společná láska k Alchymii a samozřejmě k Přírodě, naší společné Matce.

Staří nás učí, že jejich slova jsou pečlivě volena a měla by jim být věnována pozornost. Domnívám se, že je moudré to vzít v potaz ...

:-) Třeba najdete více smyslu i na jiných podobných místech.

Krom toho, Vaše citace je i odpovědí na všechny myšlenky ohledně možnosti užití "prvotní materie" či jejího vlastnictví atp atd : "Předpokládejme, že by znali tuto prvotní materii a že by věděli kde ji vzít - což ani největší mistři nevědí".

Myslím, že skutečně by bylo nejlepší, prve se věnovat látce nazvané Merkur a zamýšlené jako rozpouštědlo. Neb, jak se již po mnoho let ukazuje, všechna zde zmnožená "tajemství" a rádoby "odhalení", diskuze o Filosofickém Merkuru a "prima materii" atp atd, ať již s proklamací a vahou čehokoli, nevedou nikam jinam, než k dalšímu zavedení a zatemnění smyslu. Nyní již je zde tolik citací z F, že se v podstatě již jedná o citaci celého jeho Díla a bylo by lépe se upnout k jednomu problému, vyjít ze slov jednoho autora a u jiných hledat doplnění či vysvětlení.

Podobně jako níže v diskuzi při hledaní významu slova "pni", které prajci s Pereiverem tak hezky rozvádí a přivádí k dalším myšlenkám. Dle mého skromného názoru, toto je způsob, kterým lze hovořit o alchymii i na internetovém foru a otevřeně a především, může mít pro hledající nějaký smysl v jejich studiu. Jednoduše - shromažďování informací na jednu hromádku, která se díky usilí mnoha může stát veselým kopečkem.

Ano. Zde máte odpověď na Vaše otázky. Ohledně slova reinkrudace, je to důvod proč jsem psal, "pokud termínem myslíme oba dva to samé. Termín má vztah k tyglíku či kříži a ke slůvkům "trudo" či "trucho" - viz Canseiletova předmluva. Ale to vše zde bylo mnohokráte řečeno na mnoha stránkách za ty roky.

Domnívám se, že záleží na každém, jakou materii se rozhodne ke svým pokusům užít. Jestliže Mistři učí, že kovy, ač považovány za mrtvé, stále v sobě zadržují část jejich původní vitality, kterou lze aktivovat, pak lze asi odvodit, že za mrtvé kovy považují jak ty, které podstoupili nějaké metalurgické procesy, tak i ty ve formě rudy, vytěžené z dolu. Neb v obouch případech byl proces jejich vývoje zastaven.
Co mají Staří na mysli, když hovoří o "pni mrtvých kovů" je na každém aby se pokusil najít.

Na to jsem odpověděl. "Ano". Jistěže, pokud termínem "reinkrudace" myslíme oba dva to samé ...

Důvodem je, že základní materií Kamene je nahlížena Síra. Na čemž se asi všichni shodneme. A dle Starých, tato se nachází a hledá v "pni mrtvých kovů". Je tedy předně třeba tuto získat.

Ano. Domnívám se, že bez znalosti rozpouštědla, nelze ani pochopit co je v knihách Mistrů napsáno, ani započít jakékoliv smysluplné pokusy, či započít a dokončit to co je obecně názváno Velkým Dílem.

Ano, čímž je myšleno, že s rozpouštěným tělem nevytváří žádnou sloučeninu. To, že Mistři dávají oběma látkám název Merkur, má také svůj důvod, který - chceme-li pokračovat v myšlenkách Fulcanelliho - on sám zcela zřetelně vysvětluje. Pokud si dobře pamatuji pak hovoří v tom smyslu, že druhý odvozuje svůj původ od prvého, ač je tento druhý Merkur na hony vzdálej jeho jednoduchosti. Tuším, že užívá termín "inherentní jednoduchosti", ale možná se pletu.

Tedy se dostáváme opět k tomu samotnému, že práce na Velkém Díle se počínají znalostí Merkura, jinak označeném jako rozpouštědlo, jímž činíme dekompozici obecných kovů - neb pouze skrze kovy mohou být kovy zdokonaleny. Také, skrze něj, poznáme jejich složení. Lze být v něčem z tohoto ve sporu, bez "tajuplných" naznačení a jinému podobnému?

Nezlobte se tedy, že také vstoupím do diskuze. A není snad Fulcanelliho "tvůrčí princip" tím jež byl před vším stvořeným? Tedy i před stvořením kovů. Tudíž i kovy od něj pocházejí a berou svůj původ u něj. Či snad je víc prima materií?

Budeme-li hovořit o Fulcanelliho "tvůrčím principu", jsem si naprosto jist, že s ním nikdo zde ani jinde nepracuje. Či snad je zde někdo, kdo užívá ke své práci stejné materie jako Bůh? Překračujete Vaším tvrzením všechny meze fantastična, které lze si představit. To se na mě nezlobte ...

o moc lepší diskuze :-)

Nu vidíte. Tu sladké červené, tu suché bílé ... sluneční paprsky naleznete v každém z nich kondenzované v té míře, jakou která ta či jiná nádoba umožňuje ... :-)

Hovořím zde již léta stejně milý hermetiku. Moje snaha je, přinášet vše co lze ověřit v Knihách na jednu "hromádku" a doufat, že se stane z ní "hromádka štěstí" pro ty, kteří hledají a nemají k dispozici některé informace či sami sebe příliš zavádějí. A jistěže, snažím se vyhýbat se přidáváním rébusů a dalšího podobné "tajemství", kterého se domnívám, bylo napsáno dosti. Fórum tohoto typu, domnívám se, není určené k tomu, aby bylo vedeno jakoukoliv autoritou, která svou autoritu staví na tvrzení, které nejde ověřit. Konečně, v Alchymii, která nás všechny spojuje tomu tak bylo vždy a každý musí svou prací ověřit slova, kterým uvěří. Proto stále připomínám, jako nejvyšší autoritu naši společnou matku, kterou není od věci pečlivě sledovat spíš než-li porovnávat s naučeným. Ale to jistě sám dobře znáte. Moje cesta je tedy velmi prostá. Co se týče Bavora, aniž bych chtěl snižovat či znevažovat jeho obrovské znalosti a zkušenosti, dávám přednost jeho kuchařským předpisům, před těmi alchymickými. Konečně, jsem ve věku, kdy spíše než-li vařit nebeskou sůl uzavřenou v hliněném tyglíku, jež je umístěn hluboko pod žhavé uhlí - tuším, že takto se činí suchá cesta :-), /na práci s měchem již opravdu nemám sil / - věnuji svůj čas raději vaření dobré polévky, která se vaří jen zlehka a dlouze, neb kolagen potřebuje takových teplot a též času, aby polévku přirozeně zahustil a daj jí olejovitou a vazkou konzistenci ve které je ukryta silná chuť. A také dýmce jejíž kotlík vyžaduje toliko pozornosti s udržováním ohně, čehož odměnou je chladný kouř, který nespálí jazyk a příjemně naplní celou místnost, aby se posléze rozplynul a zbyla po něj jen příjemná vůně pravé to esence tabákových listů. Sklence dobrého červeného vína, která svou chutí připomene chvíle trávené v jiných zemích a pár přátelům - vás všechny zde nevyjímaje. Alespoň si mohu díky tomu všemu, zavzpomínat na své mládí, trávené tu v knihovně a tu tmavé laboratoři, příliš lačný po vědění na to, abych viděl, jak je svět hezké místo. To je tedy moje cesta ... užívání si esence věcí :-) PS: a těm, kteří víno nepijí, doporučíme vychlazenou sladkou kávu. I ta umí učinit den příjemnějším ...

Nikoli Prajci, bohužel, diskuze je tak složitá a zbytečně zahalená, že se ocitá v ještě větším zmatení.


Prve poznejte rozpouštědlo. Jeho charakteristiky jsou celkem již všude popsány.
Po té se pokuste, skrze ně o dekompozici obecných kovů, které jsou "jedinými činidly Kamene".
V mrtvém pni jich nachází se naše síra.

Je naprosto zbytečné a věřte mojí upřímnosti, zabývat se jakoukoliv cestou, pokud jste pravým rozpouštědlem neučinil dekompozici kovu. Jedině tak poznáte, co Staří mysleli termíny Merkur a Síra. Skrze Merkura, tedy poznáte jak a z čeho byl stvořen Svět. Náš, malý Alchymický svět.

Pravé rozpouštědlo rozpouští kov bez užití větších teplot. Vybavení které budete potřebovat je skutečně dostupné každému a jedná se skutečně o "ženskou práci a dětskou hru", jejíž největší obtíž je čas, který s ní budete muset trávit. Proto si tolik Mistrů stěžuje na "nudnost" práce, kterou museli vykonat. Také náklady jsou malé.

Způsob, kterým se tak děje je zahalen Tajemstvím i těm největším Mistrům.

A především, NIKDY, nezapomínejte, že naši materii nelze najít na zemi, alébrž je cele volatilní a prchlivá.
A také mějte na mysli, že Kámen je kondenzací světla. Chcete-li energie. A k tomu musí být prve sestrojena nádoba, která toto je schopna kondenzovat a poté i udržet. Jak by bylo lze, aby pak Kámen bral svůj původ ze sloučeniny nějakých obecných kovů či minerálů a bůhví jakých látek, ať již tvrdí kdo chce co chce.

Nepopírám, že lze užít různé techniky, na různé obecné látky a dosáhnout tak nějakých "klíčků" jimiž je možné se pak potěšit, konečně, mnozí autoři do potvrzují. Např Basil. Ale, bratrsky upozorňuji na to, že s alchymií tyto techniky nemají nic společného. Berte to prosím jako můj názor, který nikomu nenutím. Konečně, lze najít k němu mnohé potvrzující v knihách, což je to o co se zde asi všichni snažíme.

To chápu. Nechápu vztah k "suché cestě".

Nejsem si jist zda chápu souvislost mezi barvou oceli při určité teplotě a technice, kterou alchymisté nazvali "suchá cesta".

Osobně se domnívám, že hovořit o "suché cestě" je zcela zbytečné. Ať již jakkoli, minimálně jí předchází znalost Merkura, schopnost otevření materií a spousta dalšího. Z tohoto pohledu je zcela zbytečné o ní hovořit, byť by se při ní materie či tyglík skvěly jakýmkoliv světlem.
Konečně, nikoli všichni autoři se shodují jak v praktice, tak v tom, zda je vůbec možná.

Na to, aby bylo možno materii udržet v tekutém stavu i za velkého žáru pece je především nutné, aby si materie na vysoký žár v průběhu své přípravy zvykla. To je konečně také smyslem celé naší přípravy.

Co se týče všeho ostatního ohledně tzv suché cesty, těžko mohu cokoli k tomu přidat, neb krom toho, že jsem ji nikdy nevykonával, tak jsem ji ani nikdy nezvažoval. Vše co bych tedy řekl, byla by pouhá spekulace či z doslechu. I když mám dost důvodů domnívat se, že vyzařování světla z kelímku a materie je spekulace, nemohu se k tomuto vyjádřit nijak jinak, než, že ten kdo tu práci činil, jistě nejlépe ví, co je pravda.

Přítomnost vnějšího ohně, tak jak to popisujete, sama o sobě znamená i přítomnost světla. Vnějšího světla.

To je spíše myšlenka, kterou přináší Paracelsus /ohledně černé barvy/ a ostatní Mistři ji rozvinuli více či méně jasně, jak o tom píše Fulcanelli, než-li by se jednalo o "Jonášovu pravdu". V každém případě, ať již jakkoli, student by se měl držet jen jedné barvy, která představuje nejvyšší arkánum a v Díle se projevuje více, než-li barvy ostatní, kterým netřeba přikládat v obecné rovině, tak jak jsou pospsány příliš velkou váhu. Jedná se většinou o popis symbolický, což je třeba mít neustále na paměti.

Inu, to, že někteří Umělci pracovali správně i se správnou materií, ale přesto neuspěli, skutečně vyjadřuje to co je tím řečeno. Již zde o tom byla zmínka. Kdo čeká reakce v hodinách, dnech či týdnech, bohužel ho jeho netrpělivost zklame ...

Co se týče intenzity tmy ... inu. Jakékoliv světlo je plození nepříjemné.

Pokud budete znát správnou manipulaci je pravděpodobně jakákoliv otázka zbytečná. "Tajíme před všemi pouze režim" shodují se takřka všichni autoři.

Domnívám se, že na obrázku, který popisujete je především důležité vzít v potaz, že sluneční paprsky skálou nepronikají, což je vcelku zřejmé. Jistě, lze zde hovořit o vlivu vnějšího ohně na probuzení Ohně vnitřního, ale nemyslím si, že je to v tomto okamžiku to nejvíce důležité. O mnoho důležitější je, že vývoj materie odehrává se v naprosté tmě, což je přesným vyjádřením celé naší Filosofie. Tedy Filosofie Hermetické. Neb "hermetický" by pro Vás neměl představovat nepřítomnost vzduchu, ale především jakoukoliv nepřítomnost světla. Dohledáte snadno u Fulcanelliho i jiných, potvrzení těchto slov.

Nejde o to, že bych se k tomu nechtěl vyjadřovat, jako spíše o to, že lépe to ani říci nelze.

Zrcadlo:

ML.pma: Co se týče Vaší otázky, nemám bohužel po ruce Příbytky Filosofů, nicméně, domnívám se, že nejlepší odpověď naleznete v druhé Canselietově předmluvě k Tajemství Katedrál, kde zmiňuje jak Cylianiho, tak jasně specifikuje, co je zrcadlem Umění. "Dvojakost" hvězdy je pak pravděpodobně nejlepší odpovědí na Vaši otázku.

Jste velmi laskav Perceivere, ale nejsem si jist, zda si takových slov zasloužím. Nerad bych byl považován za mentora a vůbec ne za "učitele" a nikdo ze zde přítomných není mnou považován za žáka. Jsme všichni společně žáci naší společné matky Přírody. Nehledě na to, co zde bylo řečeno, co mohlo být rozvedeno a bohužel jen z pýchy nebylo, věřím, že Příroda je veskrz dobrá a že dokuď náš Čas nevyprší je třeba pracovat. Na sobě, dobrotě a třeba i Díle, které nás všechny spojuje. Snad nebude příliš troufalé když ale řeknu, že zde na fóru nás již drahnou dobu spojuje i cosi jiného. A't již se jednalo o spory s naším milým Gorvinem, či Ttchnk - jehož "strohý" humor si rád často připomínám - či zde hovoříme s Kolovratem, jehož znalosti tradiční kabaly mohou mít tolikerý přínos a nezištně a rád nám dohledává přesná znění vět z knih o kterých hovoříme zde. Stejně tak Jana, který nikdy nezklame v citacích Sheakspeara či milý Kuato, který je tolik zběhlý v tradiční spagyrii! ML.pma či prajci, kteří tak usilovně otvírají diskuze a hledají ono ztracené Slovo ... Všichni ti, na které jsem snad teď zapoměl a za což se omlouvám - prosím neberte to osobně - všichni udržují toto forum jakožto místo, kde lze se ptát a nikomu není odmítnuto. Nikdo není vysmíván pro svou neznalost. Začátečník i ten jež snad něco ví, všichni jsou vítáni a přijati. Vy všichni co zde diskutuje o naší společné "lásce" si zasloužíte úctu a uznání za to, čím toto fórum je. Co by byl Jonáš bez tohoto všeho ?! Dlužím zde přítomným více, než-li oni mě!

Ano, ale hovoříme zde o chybách člověka. Což je jistě v pořádku, neb jsme všichni chybující. To ovšem nelze považovat za nedokonalost samotné Přírody, tak jak ji Guyver nahlíží s tím, že sebezdokonalování či zlepšením člověka, lze napravit nedokonalost Přírody.

To, že Fulcanelli dospěl k "trasmutaci" těla, či sebe sama, je pouze Váš výklad toho co Canseliet říká či spíše co si myslíte, že říká, neb ve skutečnosti nic takového neříká. Z jiného hlediska může být fyzická smrt, tak jak vše postihuje stejnou transformací, které podléháme všichni bez rozdílu. Ano, dle Cylianiho víly, je vše v tomto světě minerální. Proto také podléhá stejnému osudu. Nicméně, transmutace těla ve zlato mi přijde krajně úsměvná ... Proč máte ohledně mě a Tichého takový pocit nevím. Také nevím co je "dřenda", nicméně Tichého mám v úctě jako svého otce, mějte to prosím na vědomí, budete-li tuto část mého života chtít komentovat.

Ano, to může být pokládáno za jednu z rovin, ale nemyslím si, že to přímo znamená - abych to řekl jednoduše - že samotná práce na Díle, činí z člověka, člověka lepšího. Jak koho nepochybně. Spolu s některými z autorů se domnívám, že pokud bude kdokoli o Díle instruován správně, čemuž krom slibu, který dáváme sami sobě nic nebrání, bude jej schopen vykonat nehledě na morální své kvality.

Vzpomínám na Tichého, který často, když za ním někdo přišel pro radu či jen tak se potěšit z jeho přítomnosti, říkával: "Kávu jste již dnes měl? A dobrý skutek dnes vykonal? Ne? Tak běžte, nějaký vykonejte a pak se ve svých volných časech věnujme našemu společnému koníčku.

Tichý věřil, že naším jediným posláním je činit svět hezčím místem a domníval se, že jen tak je to jedině možném skrze dobré skutky které vykonáme směrem k našemu okolí.

Nedívám se v principu na Alchymii jako na systém nábožensko/filosofický či morálně/etický, jehož cílem je zlepšení člověka samého i když poctivá práce na čemkoli a tedy Alchymii nevyjímaje, má nepochybně tuto moc a může být prostředkem k vlastnímu sebezdokonalení. Zároveň tuto rovinu Alchymii neodjímám, stejně jako její nepochybné mysterium.
Pokud bych měl vzít v úvahu co říká Guyver o "zdokonalení", pak bych zůstal čistě v minerálním světě a mohl říci, že Alchymie se zabývá zdokonalením nedokonalých kovů. Nicméně, ani toto tvrzení by při diskuzi nemuselo obstát, neb dokonalosti a nedokonalosti jsme v této věci měrou především my lidé a nikoli sama Příroda. Konečně Adepti zvažují železo či olovo za lepší kov než-li je obecné zlato, které v obecnosti lidských očí je zvažováno jakožto dokonalé. Zdá se mi, že Příroda takto nedělí či nestupňuje kvality jednotlivých projevených bytostí, ať již to jsou kovy či lidé či květiny a nebo zvířata. Příroda je o mnoho větší než-li náš svět. O něm víme toho tolik stále málo a o tom co je za jeho hranicí takřka nic. Žádal by jste někoho, kdo o medicíně a Vás ví zhola skoro nic, aby Vás léčil?

Píšete: " Jakkoli se Dílo uskutečňuje vnějším ohněm (který, po svém zapálení, už běží zcela samovolně), je nutno regulovat oheň vnější ..."

Dílo se pravděpodobně uskutečňuje především skrze vnitřní, skrytý Oheň, který byl označen jako "Tajný Oheň", což jste konečně v minulých komentářích i sám tvrdil. Nechápu nyní tuto změnu postoje, ale pravděpodobně se jedná o překlep.

Nicméně, pokud by po své aktivaci, vnitřní Oheň materie "běžel samovolně" nechápu proč by bylo třeba regulovat oheň vnější? Zapálíte-li svíčku sirkou, bude "samovolně" hořet aniž by jste sirku nadále potřeboval ... Pravděpodobně máte na mysli, že práce Adepta je starat se o to, aby prostředí ve kterém je "tajný ojeň" činný, bylo mu stále přirozené. To je ona ochrana, která je vyjádřena rytířem a nejedná se pouze o udržování vnější teploty prostředí z čehož důvodu je rytíř vybaven vícero nástroji, které všechny budete potřebovat.

Co se týče onoho "pozitivismu". Říkáte čtenářům doslova: "musíš však znát stupeň ohně, aby pouze podnítil matérii Potom už to jede více méně samo."

Domnívám se, že "více méně samo" se neděje v podstatě nic ...

Či zkráceně a jasnou řečí:
Musíte znát nikoli stupeň ohně ale stupně ohně.

Víceméně samo "to opravdu nejede", což lze vysvětlit Vaším oblíbeným rytířem ve zbroji, hlídající Athanor. Pokud Vaše cesta do Compostely bude úspšná, značí to završení prvních prací a vlastnictví prvotní materie Kamene. Pokud se cestu zpět rozhodnete učinit po moři - což je konečně v drtivém počtu případů také jediná možnost, neb ne každý je schopen vykonat Dílo suchou cestou - pak bude Vaše plavba skutečně velmi dlouhá a notně se u ní zalopotíte. Krom toho, s největší pravděpodobností nebude úspěšná hned na první pokus a Vám nezbyde, než-li se do Compostely znovu navrátit a pokusit se o cestu zpět znovu.
Vaše pozitivistické "potom už to jde více samo" se zakládá spíše na přání a představě, než na skutečné absolvování této operace, která naprosto vyžaduje nepřetržitou přítomnost Umělce v laboratoři a krajně namáhavou práci, střežit již tak pracně získanou materii.
Na tom se vyjma Vás shodují všichni autoři.

Opět hovoříte o něčem jiném než-li já. Tedy ještě jednou Píšete: "Tento oheň totiž čistí, ničí, počíná a dokončuje Dílo a způsobuje, že se objeví tři hlavní barvy: černá, bílá a červená." K tomu dodáváte: "I když tento popis spíš odpovídá suché cestě." Na to jsem Vám odpovídal v tom smyslu, že nelze pozorovat proměny u suché cesty a tudíž ani barevné projevy materie, neb ta je uzavřena v hliněném tyglíku. Tudíž, Vaše poznámka, že se jedná spíše o popis suché cesty, není obhajitelná. Jedná se tedy pouze o prostou argumentaci s poukázáním na fakta. Vaše odpověď se ovšem týká možnosti, že by se Kámen někde v Přírodě projevil spontáně, což nekomentuji nijak. Ohledně vnějšího ohně jako iniciátora ohně vnitřního. Jedná se u vlhké a suché cesty o dvě naprosto rozličné dispozice vyplývající z logiky věci.

Co se týče teploty a režimu. Jsou to dvě odlišné věci i když spolu souvisí jistěže.
Teplota je teplota a co se týče "mlčení", není tak uplně významné. Autoři se shodují, že teplota potřebná k vysezení slepiččího vejce je teplota mírná. Nicméně, bez znalosti o které fázi Díla hovoří, je tato informace vcelku k ničemu.

Chcete-li konfrontovat první větu, pak je dobré mít na paměti co shrnuje Canseliet, když píše, že naše rozpouštědlo materii trýzní. Rozdrtit či rozetřít má obdobný význam a neděje se tak, jak by bylo lze z textu vyčíst, alébrž rozpouštědlem.

Co se týče "krátké doby". To, že se nemůže jednat o popis techniky ars brevis, jsme již vysvětlili si. Co se týče cesty mokré či cesty po moři, většina Mistrů se shoduje, že k jejímu uskutečnění je potřeba 16 - 18 měsíců. Z toho nechť si každý udělá obrázek, zda se jedná o čas krátký či dlouhý.

Suché cestě nemůže odpovídat těchto důvodů:
1. Materie je uzavřena v hliněném tyglíku, tudíž nelze sledovat ani kontrolovat jednotlivé fáze. - popis barevnosti tedy nelze uskutečnit
2. Autoři se shodují, že u suché cesty je třeba užít naopak vysoké teploty a tudíž vysokého žáru pece.

Meteorum by měl nepochybně číst každý kdo chce pochopit mluvu Starých, čehož Vaše citace je myslím hezkým příkladem. Týká se to jistěže i Platonova Timaia a dalších. Snad by nebylo od věci učinit diskuzi a dát dohromady pár základních knih, které by každý měl mít stále na svém stole a často si připomínat z nich.

Inu víte, někdy je těžké argumentovat a někdy ještě těžší rozeznat, kdy je třeba neargumentovat. Jsem ve věku, kdy bych to měl být schopen rozeznat. A tak není ani tak důležité to, komu byla Vaše slova směřována, ale spíše to co si z nich kdo vezme.

Nezapomínám. Řekneme-li to jednoduše, má jistě logiku, že materie, ze které je vše stvořeno, existovala před oním tvořením. Avšak se obávám, že co se týče materie, nahlížené jako Tvůrčí Princip, bude si na ni marně žák dělat nárok, neb jeho úlohou si nemyslím, že je užít "této" materie a tvořit těla, tak jak to činil Bůh při stvoření. S tím asi souhlasíte. Značilo by to rovnat se Bohu a to se domnívám není cílem Alchymie a konečně to pravděpodobně není ani v možnosti člověka. Užívám termínu "pravděpodobně" neb neznám Boží záměry. V každém případě mám jedinou jistotu a to tu, že Jonášovi takto tvořit, stejně jako činil Bůh, možno není.

Co se týče Vaší citace, přiznám se, že pro mě jsou tyto výklady ve filosofické rovině spíše určeny k meditaci, podobně jako meditujeme např o ohni a nespatřuji v nich tu nejlepší cestu, která může osvětlit to co je v alchymii skryto. Má to prostý důvod. Nejsem schopen definovat "nic" v rovině filosofické a také nejsem tolik v tomto vzdělán. Z tohoto pohledu pro mě věta: "Bůh tvořil z ničeho" nepředstavuje otázku, jestli mi rozumíte, na kterou bych měl hledat odpověď a konečně, všechny náboženské a filosofické texty je velmi složité vztahovat na alchymii. Může to být jak povzbudivé tak velmi zavádějící. Ale jistě, alchymie je jedním z "oborů" abych tak řekl, vědy Hermetické, tedy Universální a lze jistěže kdeco vysvětlovat kdečím. Osobně to přenechám moudřejším v tomto.

A co se týče Vašich otázek ... Kéž bych Vám mohl odpovědět. Víte, domnívám se, že na tyto otázky se snaží odpovědět i věda. A také se domnívám, že při hledání odpovědi narazíme na spoustu dalších a dalších otázek. Stejně tak můžeme doplnit, že odpovědi se musí vztahovat vždy k místu a k času. Věřím, že existuje prostředí ve kterém je Duch i Duše definována jinak, než ji můžeme definovat my v tomto světě a v tomto čase. Krom toho se domnívám, že role pozorovatele je v tomto všem velmi důležitá, stejně jako jeho postavení vůči zkoumanému předmětu.
Jistě by se dalo mluvit déle, ale myslím, že chápete z toho co jsem řekl i to co jsem se snažil říci ... :-)
Otázkou je, zda slova byla stvořena, aby Božské záměry a činy definovala tak, aby je obyčejný člověk pochopil.

Či jednodušeji, neznám odpověď na Vaše otázky. Mohu se domnívat, mohu spekulovat ... Jediné co vím je, že samotné zhotovení Kamene z Adepta sic udělá "Mistra" nikoli však vševědoucího. Konečně, i ti největší Mistři přiznávají, že často vůbec netuší, jak onen působce proměn působí. Domnívám se, že Bůh z velmi dobrých důvodů, neposkytl jej člověku k užívání, ale jen mu dovolil, aby tam, kde se mu zlíbí působil on sám. Chápu to jako Dar.

Ano Perceivere, snad jsem se nechal unést a těžko říci zda z vědomí či nevědomí. Či snad vrtoch starého muže ... Sám nevím. Nový den snad přinese den nápravě a lepším slovům i myšlenkám.

Nepochybně. Jsem v rozporu se zde citovaným?

Alchymie, je také názvána Vědou Hermovou. Je tedy učením o Merkurovi.
Co se týče věty na kterou odkazujete, je v ní užit odkaz na Cylianiho vílu, která mu přímo říká, by měl na paměti, že vše v tomto světě je minerální, včetně plynů.

Nevidím rozpor mezi studiem "působce proměn" a "bádáním o přeměnách prvotní substance".

Dobře. Myslím, že je zbytečné klást na sebe další slova. Klidný den Guyvere.

Tak pak už vůbec nevím o čem mluvíte ...
Myslel jsem, že mluvíte o větě: abychom za to štěstí nemuseli zaplatit nějakým horším zítřkem
Alespoň to celou dobu tvrdíte, s tím, že pisatel této věty měl na mysli to co říká Jan: : Možná by to chtělo sežrat vlastní ocas a „nastolit“ tak pevné a trvalé přátelství či sjednocení antipatií, řekl had. Pokud tak neučiním budu stále v horším a lepším, dodal.

Inu pokud to je tedy vysvětlení oné věty v dopise, ve které Canseliet - respektive jeho pisatelka /tuším, že se jedná o ženu/ toto chtěla ukrýt před zraky případných čtenařů, tak pravděpodobně vím zhola nic. A pokud k tomu přidáte skutečnost, že v dešťové vodě nachází se hledané agens, je celkem jisté, že nerozumím naprosto ničemu.

Omlouvám se - spíše panu Kabelákovi za zkomolení jména - myslel jsem toho samého. Nicméně to na věci nic nemění. Co se týče té nevědomosti, nepřinesl jste jediný argument, který by podporoval Váš výklad oné věty.

Já opravdu nevím Guyvere. Znám jednu Alchymii. Jedno Učení. Jednu nádobu. Jednu materii a jeden Oheň. Jeden princip. Nic víc neznám. Jsou jen tři místa, kde se lze poučit. V laboratoři, v Přírodě a v knihovně. Přesto jsem nikdy neslyšel termín "Přírodní Alchymie" či "Knihovnická Alchymie".

Potvrzujete, že dešťová či bouřková voda může mít ve Vaší "laboratorní alchymii" nějaký význam. - Ovšem že nemá.
Tvrdíte, že to co píše Fulcaneli může mít i jiný význam odpovídající Kabelákově putrefakci v sudu - samozřejmě, že nemá.
Doplňujete, že by ale bylo třeba ještě dalších operací. - samozřejmě, že je to nesmysl.
Tyto dva "sudy" spolu nemají pranic společného. Naproto ani v nejmenším. Miroslav Kabelák používal i železný kyblík ke svým pokusům. Fulcanelli mluví o materii, jejíž symbolem je dub.

Vše v tomto světě je minerální povahy Guyvere.

Bylo by lze, aby jste si přečetl pořádně co jsem napsal?

"Alchymie se zabývá působcem proměn v minerální říši. /což je dobré dát do souvislosti s radou dobré víly v jednom útlém spisku/"

Guyvere, nemíchejte opět jedno s druhým. Neexistuje nic co by si zasloužilo termín "laboratorní Alchymie". Skutečně. Je pouze jedna jediná Alchymie.
Co se týče "dubového soudku" - opět jen zavádíte ostatní. Fulcanelli velmi jasně vysvětluje co je "dubový soudek". Jak to lze dát dohromady s tím co píše František Kabelák opravdu nechápu.

V každém případě, aby nedošlo opět k zavedení.
Alchymie se zabývá působcem proměn v minerální říši. /což je dobré dát do souvislosti s radou dobré víly v jednom útlém spisku/

Nebylo by na místě mít za to, že je to jen jiný systém pro dosažení osvícení např, nebo Nirvány atp atd.

A snad ještě jedno připomenutí.
Autoři uvádějí, že kovy jsou složeny skrze Merkura a Síru.
Potvrzují, že nalezli způsob jak tyto dvě látky, které Příroda spojila, od sebe odloučit.
To, ale principielně neznamená, že Síra obsažená v kovech je totožná a stejně tak je to s Merkurem.
Jednoduše řečeno, pokud seznáte Váš záměr použít k rozpuštění např olovo, je jisté, že Merkur a Síra, kterou získáte, budou mít jinou povahu, než-li, použijete-li např železo.

Celkem jasně z toho vyplívá, že ony všechny tak hezké "recepty" na stvoření Kamene Mudrců, mají ve skutečnosti trochu jiný význam.
Fulcanelli hovoří o možnosti, pokud znáte správnou techniku, objevit nějaký nový či neznámý kov a dodává, že tomu by se rozhodně nemělo vyučovat.

Vemte vše toto, co se od Mistrů můžete dozvědět v potaz, protože to co nejvíce bylo stvořeno pro zavedení je odvedení pozornosti od možností Přírody a od logiky věci.

Znovu to zopakujme.
Všude možně je možné se dočíst, že Alchymista věnuje valnou část svého života k tomu, aby vyzískal prášek, který mění obyčejné kovy ve zlato - o Elixíru, který udajně léčí všechny choroby světa a zajišťuje nesmrtelnost nyní ani mluvit nechceme. Zajímavé ... K tomu doplníme, že tato znalost je "Božím Darem" a že Kámen je proto největším pokladem na tomto světě, jež můžeme obdržet ... Inu, skutečně to kdokoli považuje za smysluplné, že největším přáním a darem Všemohoucího, je dovést člověka ke schopnosti změnit olovo ve zlato? Snad si někdo vzpomene na pohádku, kde princezna, čehokoli se dotkla, změnila ve zlato a jaké to mělo následky. Osobně bych dal přednost pohádce Sůl nad zlato ...

V Přírodě se také s dešťovou vodou pracuje vcelku často ...

To je trochu složitá nauka Athanore, která má některé krajně závadějící části. Alespoň dle mě.
Osobně onen pozitivismus, který lze u některých autorů nalézt ohledně obecného zlata nesdílím.
Ano, ve zlatě je obsaženo semeno zlata, stejně jako v jiných kovech. Víme-li ovšem, jak se na ono "semeno" dívat ...

Je třeba vzít v potaz, že jedna strana hovoří v tom smyslu, že všechny kovy ve své původní podobě spějí k tomu stát se "zlatem", ale z různých důvodů se tak nestane. Druhá strana hovoří o tom, že semeno zlata je třeba hledat v něm samém, ale pokud jsou ostatní kovy jen vývojovým stupňěm na cestě ke zlatu, pak je semeno zlata jistě obsaženo i v nich ...
Je známo, že naše materie je obsažená ve všem a tudíž teoreticky je možné užít čehokoli pro její zisk.

Již to by nás mělo mít na pozoru a je třeba velké moudrosti tomu porozumět, obzvláště, je-li řečeno, že obecné zlato je mrtvé a podstatu, kterou hledáme neobsahuje. Pravděpodobně nejlépe to vysvětluje Fulcanelli, když tvrdí, že zlato je příliš vzdálené aktivní kovní povaze.
Bohužel, pro zmatení všech, také říká, že pokud Mistři hovoří ve svých knihách o zlatě, mají na mysli vždy zlato Filosofické a nikoli obecné.

Pro každého by tedy mělo být krajně důležité, že zlato nevstupuje do kompozice Filosofického Merkura a tudíž by se jím neměl nijak do jeho pochopení zabývat. Na druhou stranu, pokud vlastníte rozpouštědlo, pracujte se zlatem pokud chcete či to uznáte za vhodné. Pokud se nepletu, Fulcanelli tuto variantu nazývá "starou cestou" či "modifikací staré cesty".

Ze všeho možného, co bylo řečeno je také zřejmé, že zlato užijete v případě, že chcete kámen orientovat do kovní říše a využít jej k trasmutaci - což nikoli každý shledá jako pro sebe zajímavé.

Konečně, když Canseliet hovoří o Fulcanelliho trasmutaci, výsledkem není zlato z čehož celého co píše je zřejmé, že je možné zvolit kov dle přání a záměru Mistra.

Nicméně, pokud F hovoří o tom, že Staří užívají termín zlato pro své Filosofické zlato, jistě stojí za úvahu, zda to co s Elixírem spojují, není právě Filosofické Zlato ... Což jsem vlastně ani říci nechtěl ...

Ale opravdu se domnívám, že to vůbec není důležité pokud není nalezen způsob jak otevřít obecné kovy, případně je převést na jejich původní podstatu.

Doufám, že jsem alespoň trochu poukázal na věci týkající se rozporu logiky toho co je možné se dozvědět a co je možné předpokládat a že Vás to alespoň trochu uspokojí.

To je pořád takového "strašení" Guyvere ...

Guyvere, Guyvere ... "A co se Canselieta týče, pokud zveřejnil své úspěchy přesto, že dílo nedokončil, bylo to nejspíš proto, že věděl, že je už nestačí dokončit. Což zatím není můj případ."

Připadá mi, že bojujete více sám se sebou, než-li zde s ostatními. V tom bych Vám přál zvítězit. Je velmi složité reagovat na to co říkáte, neb odbíháte od jednoho k druhému a zbytečnou silou prosazujete svůj názor, který je jednou, že existují nějaké "temné síly", které mohou útočit na člověka a jindy, že tyto temné síly jsou popsány v knihách Starých.

Víte, stejně jako Příroda musí chránit příliš malé zárodky života, před vnějšími vlivy, tak podobně chrání matka své dítě před kdečím. Nicméně, v průběhu života se tyto vnější vlivy stávají naopak cenné a potřebné všemu, co dosáhlo jisté síly. To je v Alchymii jak známé, tak i velmi důležité.

To co je tedy v jistém případě nahlíženo jako cosi, před čím je třeba chránit, v jiném případě působí pozitivně. To nespecifikuje zlo, alébrž stále a jeden základní princip, který v Přírodě nalézáme a tím je dobro.

Jedním z příkladů může být Slunce. Bylo řečeno, že je ničitelem par excellance a přesto by bez něj žádného života nebylo. V určitých okamžicích je třeba se před ním chránit a v jiných zas je třeba jeho energie k získání vitality. A to neznačí nijaké "zlo", tak jak o něm hovoříte.

Co se týče "tajných spolků, astrálních bytostí" a všeho o čem hovoříte, že by mohlo jakkoli "útočit" na kohokoliv, považuji osobně za pohádky pro děti a to i přes Vaše ujištění o Vaší zkušenosti. Ano, lidé mají ve své povaze si navzájem ubližovat a také tak činí. Vidět za tím jakoukoliv "vyšší magii" je zbytečné. Nepochybuji o tom, že lidská myšlenka dokáže řádně potrápit, vychází-li z vlastního ega a je-li vedena zle proti komukoliv, ale znovu za tím vidím jen špatnost v nás a nikoli v Přírodě či kolem nás. Je zbytečné mě přesvědčovat, že je tomu jinak a tak stejně, jako Vám Váš názor neberu, ponechte mi můj. Nemyslím, že nelze dobře zde diskutovat o tom co nás spojuje i přes rozdílnost názoru na kdeco.

Příroda je dobrá a Bůh je spravedlivý. Nevidím nijakého zla, kterého bych se měl obávat a nijaké nedokonalosti, kterou bych měl odstraňovat - což je celé shrnutí mého postoje k tomu a vrátil bych se spíše k hledání rozpouštědla, tedy prvotní látky, kterou musí každý nezbytně získat a pochopit, neb bez něj je zbytečné činit jakékoliv pokusy. Skrze něj činíme dekompozici kovů. Chceme-li tedy tuto dekompozici vykonat a v jejich "mrtvém pni" hledat část jejich vitality, bez rozpouštědla, které Staří seznali jako jediné k tomu vhodné, nám to nebude umožněno.

Nevím Guyvere. Nečetl jsem ještě žádný takový spis, kde by bylo napsáno, že práce na Díle spočívá v tom uchopit nedokolanou Přírodu a nějakou operací, jejíž výsledkem není nic jiného než kondenzace energie, z oné nedokonalé Přírody učinit dokonalou. Konečně, pokud by to byla pravda, stačil by pravděpodobně jeden jediný Adept, který by Dílo dokončil, aby již nebylo třeba dále Přírodu zdokonalovat, neb by byla tedy z tohoto pohledu již dokonalá. Krom toho, Kameni nepřipisuji účinky, které mám mnoho důvodů si být jist, že nemá.

Nezlobte se, že nesdílím Váš názor. Jen stručně, neb není třeba jitřit diskuzi.
Pokud vůbec zvažuji vztah Umělce a Přírody, spatřuji jej spíše ve větě: "Umělec je nápomocen dokonat Přírodě její těžkou práci". A v tom nespatřuji nic co by mělo být "napraveno".
Za dlouhý život, který jsem měl a zatím mám možnost zde setrvávat, jsem nižádného zla, vidného či skrytého v Přírodě nezaznamenal a spíše jsem neustále překvapován její dokonalostí, než-li opakem o kterém hovoříte Vy. Zanechám Vás v myšlence, že zdokonalíte nedokonalou Přírodu. Avšak, mému pohledu je tato pyšnost, že je to od někoho žádáno, cizí. Co se kdo domnívá, že bych měl jako kdo či co znát, jest mi v mém věku již mladý muži u zadnice :-)
Co se týče Annunaki, těžko mohu o něčem o čehož existenci pochybuji, domnívat se, že je či není čehokoli schopno či neschopno. To samé se týče "zlých sil" a "démonů" a všeho toho mystického haraburdí. Jediného zla, jež jsem viděl - a nebylo jej málo - jsou schopni lidé, ovládnuti svým vlastním egem.

Neřekl bych, že zde uvádíte vyložení smyslu oné věty. Především, jedná se o dopis, který cituje Canseliet v jedné ze svých předmluv. Je vcelku zřejmé z celého dopisu, co se snaží pisatel říci a já se prostě nedomnívám, že by tato věta poukazovala na jakékoliv "zlé duchy" či "magické spolky", které by mohli ublížit tomu, jež obdrží část či celé tajemství. Možná, by jste lépe mohl oponovat, kdyby jste lépe četl a např užil Fulcanelliho vcelku nenápadného popisu nešťastné události Pierra Curie, ale i to se domnívám je o nečem jiném, než uvádíte Vy. Osobně se vůbec nedomnívám, že cokoli z toho co jste v minulosti napsal o "temných silách" či co zde bylo řečeno o Anunnaki a podobně má nějaký vztah k Alchymii. Je to jednoduché. Považuji Přírodu za obecně dobrou a žádné skryté zlo v ní nepozoruji. Čímž Vám ovšem Váš názor neberu. Co se týče znalostí, není mi třeba s Vámi v tomto dohadů. Váš názor je názorem Vaším a máte naň plné právo.

Oheň: Co se týče "vyhrožování", myslím, že je to zbytečné. Takto tvrdé soudy ubližují spíše tomu jež je vyřkne, neb není asi bez důvodu, že tak činí. Ale přijde mi zbytečné, pokud dovolíte, na to jakkoli jinak reagovat, krom snad dotazu v čem mi přesně oponujete?

To se tak jednoduše říká, když člověka potká velké štěstí, že doufá, že za něj nebudeme platit nějakým horším zítřkem. Je to věc pokory a nikoli nějaké "magie".
Právě to, co vše zde na alchymii "nabalujete", učinilo z ní to, co dnes bohužel pro mnohé je, ale s ní samotnou nemá pranic společného. Jen, jako u většiny z toho co říkáte, užíváte citace jak se Vám zlíbí, vytržené z kontextu pro podpoření vlastní teorie. Nic víc nic míň.
Lépe by jste učinil, kdybyjste pouť do Compostely skutečně vykonal. Čímž mám na mysli, kdyby jste ji vykonal fyzicky, s pokorou, při které se špiní nohy od hlíny. Pak lépe by jste mohl špinit své ruce od uhlí, namísto planých řečí o "černé magii" či zlých démonech ...
Nepochybně, by jste cestou potkal spoustu dobrých lidí, kteří by Vám rádi nabídli svou pohostinnost a přístřeší.
Budete-li se ptát na naši zkušenost, tak z cesty do Compostely právě taková byla.
Konečně, na obouch cestách, které jsem do Compostely absolvoval, žádného zla jsem nezaznamenal. Ani "duchovního", ani lidského obyčejného.

Z toho co říkáte vychází, že pokud vůbec má smysl se zabývat tímto náhledem na tzv Dílo na bílo a na červeno, pak by zkrátka a dobře nebylo možno postoupit dál, jen z důvodu že nebudete mít k dispozici zlato, ale "pouze" stříbro. A't už by to bylo možné z jakéhokoliv důvodu, z logiky věci se jedná o zřejmý nesmysl. Hovoří-li vůbec Adepti o variantě Díla na bílo a Díla na červeno, je třeba to chápat uplně jinak a nijak to nesouvisí se schopností Kamene transmutovat obyčejné kovy buď v ten či ten kov "drahý". Nejedná se tedy o to, zda Elixír spojen se stříbrem transmutuje ostatní kovy ve stříbro a podobně tak ze zlatem. Jedná se o nepochopení toho co chtějí Adepti v knihách říci a také o nepochopení logiky věci.

Pokud stavíte otázku takto, pak je odpověď jednoduchá. Nemusíte použít zlato.

Je velmi zajímavé co říká Fulcanelli, když uvádí: pokud Mistři hovoří ve svých knihách o zlatu, mají na mysli zlato filosofické a nikoli obecné. Je na místě to mít na paměti.

Ohledně zlata, pokud budete laskav a mít chvilku strpení, odpovím vám později. Tato nauka vyžaduje trochu více prostoru, než-li asi zde na foru je příhodno využít a tak se pokusím úvahy ohledně toho zkrátit na nějakou přijatelnou délku a čtivost.

Ano, zde se nachází část moudrosti a je na místě si tato a jim podobná slova často opakovat.

Prvně je třeba usmrcovat, teprve pak je možno oživovat. Nástroj je sic stejný, ale to nynčko není to nejdůležitější. Co je podstatné, že do kompozice Filosofického Merkura, nevstupuje žádné zlato. Skutečně neobsahuje ani "gram" zlata.

Ano = ověřil jsem tuto skutečnost laboratorně.
Ne = neověřil jsem tuto skutečnost laboratorně.

Nechápu jak to souvisí s materií a vzdálením se od cíle či její neuchovanou dvojností.
Ale nebudu se dál ptát, pokud nelze odpovědět jednoduše na prostou otázku.

Ano a či ne není možné použít?

Ano či ne?

Omlouvám se za to "ztrojení" otázky. Nerozumím proč se to zde objevilo vícekrát.

Ověřil jste svá slova ve své laboratoři a získal materiální svědectví Vašeho tvrzení?

Ověřil jste svá slova ve své laboratoři a získal materiální svědectví Vašeho tvrzení?

Ověřil jste svá slova ve své laboratoři a získal materiální svědectví Vašeho tvrzení?

To není odpověď na otázku. Konečně se odpovědím vůbec vyhýbáte ... Prosím projděme to spolu. 1. Existuje materie zadržující Ducha. 2. Duch je čistý. 3.Materie jež jej zadržuje je nečistá. 4. Vytáhme onoho Ducha z materie, která jej zadržovala. 5. Pravděpodobně Ducha na přechodnou dobu zachytíme v nádobě, která je Secretum Secretorum. 6. Působíme Duchem na materii, která jej původně zadržovala. 7. Tím se materii stane čistou. Toto osvětluje věta: zběl laton a spal své knihy. Toto jste experimentálně ověřil v laboratoři. Skutečně Vám to dáva smysl? Je zde ještě někdo komu to dává smysl?

A v čem toho Ducha zadržíte, když opustí materii, která jej zadržovala?

Materie obsahující Ducha je nečistá do té doby než z ní je Duch vytržen a následně na ní oním Duchem je působeno - neptám se jak - čímž je materie očištěna?
A když je očištěna, tak se s ní děje přesně co Guyvere? Přijme Ducha, kterého zadržovala již před tím? Jakou to má souvislost s jednou materiií, jednou nádobou a jedním "procesem"? Což se bez onoho "procesu" konečně vztahuje k suché cestě ...

Guyvere, řekněte pravdu. Toto jste s úspěchem praktikoval ve své laboratoři?

Materie původně zadržující ducha je nečistá, protože duch nemá možnost působit.
Osvobozením ducha, je možné aby na materii, která jej zadržovala začal působit.
Tím se materii očistí.
A to je obsaženo ve větě : Zběl latonu a spal své knihy
která ale značí to samé jako:
1. spálením knih zbělíš latonu
2. Roztrháním latony vybělíš své knihy
což vše ve skutečnosti znamená jednu a tu samou věc ...
Vážně?

Když se z materie uvolní duch, je ta potom bezduchá, neb již jej neobsahuje. Či je to jinak: Duch materii opustí a ta se díky tomu očistí?

Myslíte, že správně je to : zbělte latonu a spalte své knihy? Ano, to je správně.

Nicméně, mate mě jedna věc Guyvere.
Chápu snahu Mistrů zavádět svoje čtenáře. Konečně, nemusí tak ani významně činit vždy úmyslně. Jejich knihy se povětšinou počínají, předpokládajíc znalost a vlastnictví rozpouštědla. Pokud jej tedy žák vlastní, naučil se jisté technice, která jej bude provázet celým Dílem a pochopil co je myšleno termínem Merkur, aniž by o tom musel spekulovat. Četba knih jde mu pak lépe, neb existuje základ na kterém je možné stavět a lze své myšlenky kontrolovat samotnou prací.

K čemu je třeba zavádět ostatní na tomto fóru? Chcete získat nějakou prýmku navíc? Nechápu to. Z toho co jste zde naposledy napsal je zřejmé především to, že máte jen velmi malou představu o tom co myslí Staří, když užívají přirovnání k mědi a stejně tak je zřejmé, jak málo chápete co je myšleno termínem “Kniha”. Je z toho také naprosto zřejmé, že jste neučinil ani první krok k získání rozpouštědla, bez nějž je nemyslitelné začít jakoukoliv práci. Proč se tedy snažíte, ač sám “kandrdas” zavést ostatní do ještě větší nesnází je pro mě nepochopitelné ...

Jistěže věta “roztrhejte latonu a vybělte své knihy", je zhola, ale naprosto zhola nesmyslná.
Nerad kritizuji kohokoli, ale myslím, že osazenstvo tohoto fóra, jež se snaží roky zde shromažďovat informace, nikoli pro svoji vlastní slávu či uznání, si toto nezaslouží.

Je mi jasné, jakou kritiku tato slova mohou vyvolat na mou hlavu. Na tom mi však pramálo záleží.

To je velmi zajímavé co říkáte a domnívám se, že i velmi důležité pro pochopení toho co říkáte.

Zajímavé. Tak proč diskutujete?

A máte pro své tvrzení, nějaké vysvětlení? Lze jej vysvětlit či argumentovat. Já se domnívám, že to není jedno a to samé a co víc, že nelze spálením knih zbělit latonu.

To ale není odpověď na otázku k tématu. To je odpověď na něco uplně jiného.

Otázka zní, zda věta: Zběl latonu a spal své knihy - lze interpretovat jako: spálením knih, zbělíš latonu.

Skrývá se za tím rozřešení otázky, zda je třeba prve bělit latonu a pak pálit své knihy či je na místě prvně pálit knihy čímž dojde k zbělení latony?

Nebylo mi umožněno poznat Flamela a stejně tak ony další pracující v tajnosti, ať již se o nich zmiňuje kdokoliv. A pokud si přečtete i příspěvek na který reagujete, zmiňuji v něm svoji osobní zkušenost. Zároveň jsem neměl možnost číst v knihách Starých, tak jednoznačně příkrou kritiku lidí, kteří přinášejí světu nějaký užitek, často pak i v dobré víře. To je celé. A tak jen zopakuji, že v mé úctě jsou všichni ti, kteří se snaží a lopotí, aby svět byl lepším místem pro nás pro všechny.

Ano, jen se praxe špatně při diskuzi na fóru prezentuje, nemyslíte?

To co říkáte má asi v obecnosti přibližnou správnost, ale není to nijak k diskuzi, která je vedena ohledně posloupnosti jedné z operací a jiné interpretace slavné věty ohledně latony a knih.
Chcete-li hovořit o praxi, tak je třeba prve vybělit latonu a pak je teprve možné pálit své knihy.
Konečně, množné číslo má v onom doporučení také svůj význam, který je opomíjen.
Zkrátka a dobře, jen se dotazujeme na podpoření teorie, která je v rozporu s tím co učí Staří. Nebráním se nové myšlence, jen mě zajímá čím je podpořena. Z pohledu diskuze o tomto, činy pátera Koniáše do toho žádné světlo nevnášejí.

Těžko říci, snad máte kolem sebe větší množství těch, kteří prací na Kameni učinili něco obecně prospěšného tomu světu a lidstvu. Možná, že Vy sám?

Co se týče omývání ohněm, o tom je v knihách mnohé. Nemohu si vybavit "pálení vodou". - mohu poprosit o citaci či potrzení ještě z jiného zdroje? -
Obzvláště pak, vezmeme-li v potaz, že Oheň o kterém Staří většinou mluví, má vodnatou povahu a je chladný. Leda by se jednalo o jedno a to samé ...?
Pak by bylo složité rozumět tomu, jak "vnitřní podstata" vyjde najevo půsdobením "vnitřního Ohně", neb máte-li za to, že bělidlem je oheň, pak pravděpodobně máte na mysli Oheň vnitřní, který Staří zvažují vhodný k omývání. Ale jak jej chcete použít k spálení Knih, když jej před jejich spálením nevlastníte, tak aby umožnil zbělení podstaty, která je sama o sobě bílá, nechápu již vůbec.

Nedomnívám se, že by bylo třeba "bělidla". Podstata světla je čistota sama o sobě a bílá barva symbolizuje duchovnost, která nemusí být manifestována apriori "bílou" barvou. Z čistého čistší prostřednictvím čehokoli těžko uděláme.

Mluvíte o vědě, jako by nebyla tvořena lidmi. Jakékoliv paušalizování a zobecňování je mi osobně cizí.
Pomoc, ať již jakákoliv, mi pomíjivá nepřijde. Naopak, je to jedna z věcí, schopnost, která člověku byla dána a odlišuje jej od ostatního stvořeného. Nicméně, není na mě, abych vedl v tomto polemiku, či se snažil komukoliv měnit jeho názor. Moje osobní zkušenost je, že z 99% těch jež jsem poznal se zabývat alchymií, nepřinesli světu zhola nic, byť v sebemenší pomoci a nakonec, neobjevili ani zrnko toho, co vyčítají oficiální vědě, že přehlíží.
Konečně, sám hojně užíváte práce těch, ke kterým jsou směřována Vaše velmi tvrdá slova.

Vše v Přírodě je složeno z vody. "I" z vody. Nehledě na uvozovky. Nad tím není třeba nijak příliš uvažovat. Pokud ji ze svého laborování vynecháte či odvrhnete, těžko budete moci říci, že se Přírodu snažíte co nejvěrněji napodobit. Konečně, moderní výzkum přináší myšlenku, že voda je obsažena i ve slunečním záření a skrze něj se dostává na zem. Aniž bychom komentovali tuto teorii, která čeká na vyvrácení či potvrzení, je jisté, že o vodě toho víme stále velmi málo.

Stejně tak můžeme říci, že za náš život vděčíme elektřině, případně elektrickému proudu. Vaše srdce neučiní jediný úder aniž by k tomu nebylo touto energií nuceno.
Mimochodem, vzniká též z rozpadu kovů, což by jste si měl zapamatovat. Ale zároveň vzniká např i třením. Což by nebylo od věci, dát do souvoslosti se slůvky "trudo" a "trucho", které vysvětluje Canseliet v jedné ze svých předmluv k Fulcanelliho dílům.
Těžko to říci jasněji.

Již zde bylo toto téma probíráno. Nejsem si jist, že si oficiální věda, či jednoduše věda, zaslouží byť sebemenší opovržení. Jako v každém lidském konání, mírou je především člověk sám. Věda je tak zastoupena mnoha pracovitým lidmi. Výsledky jejich práce každodenně lidem pomáhají a často i zachraňují život. Co na tom, že neznají Kámen či se nevěnují alchymii. Věnují svůj čas ostatním lidem, což se o většině z nás říci nedá. Zasluhují v každém případě naši úctu a respekt.

Jakožto první musíte nezbytně poznat rozpouštědlo. Staří jeho znalost předpokládají a jejich knihy se počínají jeho vlastnictvím.

Co je na počátku "práce" spíše odvisí od toho, zda považujete za počátek práce získání rozpouštědla či jeho znalost předpokládáte a počínáte tam, kde většina Starých počíná své knihy. To je bohužel velmi zavádějící metoda, která v počátcích činí žákům největší obtíže.

"Zničením knihy zběl Latonu" - zbělení, či v řeči Starých "adorace" či vyslazení je v tomto případě myšleno jako navrácení materie k její původní čistotě, která je prezentována bílou barvou, představujíc věci spíše duchovní, než-li pozemské. V každém případě se domnívám, že prve je třeba zbělit měď a teprve potom pálit své knihy.

Na počátku bylo Slovo.

Koagulaci světla či schopnost světla koagulovat? Jistěže nikoli sebe sama.

Domnívám se, že Kámen je spíše kondenzací světla. Nejde o slovíčkaření, což asi seznáte.

Je to trochu jinak Kolovrate.
Podumejte o následujícím. Jistě se všichni shodneme, že vše materiální v tomto světě podléhá smrti. Zkrátka a dobře ať již kdy - to je jedno - z každého těla život jednou vyprchá. Domnívám se, že je dobré říci, že se tak děje proto, že sám život, Oheň, Božská Jiskra či jak chcete tento princip nazvat - byl původně do bezvládé a beztvaré hmoty vložen Božskou Prozřetelností. Nicméně, těla, jak je známe, nejsou tomuto principu přirozená, neb podléhají času. A kdykoli se tak stane, duch vyprchá a hledá si tělo, které je blízké jeho přirozenosti. Je to skutečně "prchající otrok", který hmotě dlouho sloužil a v okamžiku, kdy ta jej následkem působení času není schopná již zadržet - lidově řečeno - bere nohy na ramena.
Z tohoto pohledu je tedy obecné zlato nazváno mrtvé, neb bez životní energie se již nemůže dále vyvíjet. Je to nádoba děravá.
Již víte, že to co hledáte, je zcela volatilní, což je v souladu s tím co říkají Staří.
Také víte, proč musíte usmrtit živé, neb jedině tak budete moci toto volatilní a prchající z umírajícího těla zachytit. A také víte, proč musíte najít tomu onomu vhodnou nádobu, aby Vám vše podstatné neuteklo.
To důležité, jak je tedy zřejmé, je samo o sobě "nehmotné". Avšak, lze sledovat jeho projevy skrze vše kolem nás. Elektrický proud, sám o sobě neviditělný, nepotřebuje nic jiného, než drobnou překážku na své cestě k tomu, abychom si uvědomili jeho existenci.
Chápajíc touhu Dětí Umění po poznání a uznávaje oprávněnost jejich otázek, doporučíme, aby podumali o vztahu elektrického proudu a času. Podumejte filosoficky. Ptejte se v duchu jak působí čas na elektrický proud? A nebo jasnou řačí. Uvězněte jej do nějaké nádoby. Či jej z jeho vězení vysvoboďte. Konečně, nachází se na mnoha místech. Skoro by se dalo říci, že všude tam, kde je život. Čiňte každý jak sám uzná kdo za vhodné.

Dárci Merkura či materii Kamene?

Jste si jist, že mluvíte o stejné látce jako Hermetik?

K tvoření harmonie potřebujete mít možnost změn souzvuků alespoň tří tónů - tedy vytvářet kvintakordy. Vzhledem k tomu, že bordun je schopen hrát vždy jen o dvě oktávy nižší tón, než-li je samotné ladění nástroje /tedy basový tón je daný a nelze jej měnit/ a vzhledem k tomu, že píštala - podobně jako u flétny - může hrát v daný okamžik jen jeden tón, tvořit harmonie v podstatě na dudy nemůžete. V nejlepším případě lze u některých typů nástrojů /které mají více píšťal, což nikoli každé dudy mají/ zahrát jeden jediný kvintakord vycházející z ladění nástroje, případně nějaký obrat. To se tvorbě harmonie zdaleka ani nepřibližuje.

Odpovědi na Vaše otázky naleznete prvne v knihách a zde na fóru naleznete mnohé k tomu co říkáte také. Neberte prosím osobně, že Vám doporučím se k obému vrátit a pilně studovat. Odpověď na to co říkáte by nesla mnohá opakování.

Jistěže. Byla-li rtuť ve svém přirozeném stavu označena jakožto "živé stříbro", je pak nabíledni, jak je v očích Mistrů označeno stříbro ve svém fixním stavu. Konečně, mluví jasně jak o stříbru tak zlatu a v obecnosti, všechny kovy tak jak je známe, jsou povážovány za mrtvé. To by měl být základ. Mějte tedy na mysli, že vše co je zbaveno svého vlastního pohybu, je považováno za mrtvé. Zopakujme si, že jakákoliv materie ve svém pevném stavu není schopna a/ nic do sebe pojmout b/ nic ze sebe vydat. Pouze materie převedená do svého původního stavu, jíž je jednoduše řečeno "tekutina", je schopna jak přijmout barvu/esenci, tak, pokud ji obsahuje, ji i vydat. To vnáší i trochu světla na postupy ohledně naší dekompozice, která musí být spíše mírná, aby se vše co chceme získat neztratilo.

Co se týče koagulace vody, budete muset najít jiné řešení. Samotná změna skupenství, ještě nemusí být považována za koagulaci. Konečně, naše materie byla fixována "arsenikální sírou", jak bylo mnohokrát řečeno. Tedy ohněm.

Zbavit pohybu nemusí však principielně znamenat smrt. Jak je řečeno, Mistři Umění objevili, že i ve zdánlivě mrtvých tělech, nachází se ještě zrnko života, které lze, pokud víme jak a máme k tomu dobrý prostředek, aktivovat.

Zbavit pohybu lze jistěže i tak, že materii "uvězníme", případně tak učiní sama Příroda. Tehdy může být Umělec požádán o pomoc a má-li dostatečné znalosti o architektuře vězení, najde nepochybně způsob, jak vězně osvobodit. Mohli bychom v tomto pokračovat, ale domnívám se, že bychom nepřinesli žádný další výklad těchto věcí, které jsou v knihách snadno dohledatelné a již dosti temné a nejasné.

Náš kámen se rodí z věci, kterážto jest zcela volatilní, na což se neustále zapomíná. A také je dobré mít na paměti, že pokud chcete získat esenci jakékoliv materie, potřebujete ji nejdřív otevřít či rozbít, neb každá věc je nádobou uchovávající svou podstatu. Z logických důvodů budete pak tedy potřebovat jinou nádobu, do které esenci zachytíte a ve které ji také udržíte.

Mějte také na paměti, že musíte zabít živé, aby bylo možno je znovu oživit. Nástroj obého je stejný, jak doporučují Mistři. Nicméně o něm mluvit nechci. Jen bratrsky si poukažme na to, že máme-li zabít "živé", těžko toho dosáhneme, budeme-li pracovat s materií, která je označena jakožto "mrtvá" ...

Ano. Materii sama je nádobou. Proto nese jméno Saturna.

Co se týče ohně jako nástroje času, pravděpodobně budete muset svoji teorii rozvinout a ještě notně prozkoumat. Jistě dojdete k zajímavému výsledku, který pravděpodobně vyvrátí Vaši stávající teorii. Neboť i oheň, jakkoli obyčejný nebo skrytý, nepochybně času podléhá. Konečně to říká i samo přísloví: dokud bude oheň hořet atp atd.

Tajný oheň dává Fulcanelli do souvoslosti s elektrickým proudem, což bývá neustále žáky přehlíženo. Nutno dodat, že k jejich vlastní škodě. Je-li tomu důvodem, že mají pocit, že hovoří příliš jasně, tak ve snaze nesednout mu na lep, sedli si zcela celým zadkem, abych tak řekl. Většina omylů v našem bádání vychází z toho, že se bádání děje mimo Přírodní jednoduchost a logiku. Neb jedině u ní lze ověřovat co je v knihách napsáno. Jiné možnosti není. A tak je povětšinou hned odvrhnuto všeho co Příroda každým okamžikem užívá či čemu vděčíme za náš vlastní život. S obyčejnou vodou je tomu tak stejně. Kdyby žáci Umění jen trochu bádali a snažili se najít důvody proč byla naše materie definována jako "koagulovaná voda" a kdyby hledali způsoby jaké nástroje ke koagulaci Příroda používá, nevedli by tolik zbytečné diskuze o antimonu, grafitu, rumělce, olovu, zlatu atd atp.

Nechť tedy žáci Přírody prominou, že jim je odmítnuta jakákoliv pomoc, když ještě ani nepochopili, že skrze obyčejnou vodu je v Přírodě vše stvořeno. Bohužel, abychom si vypůjčili od Hermetika, do jejich konceptu Přírody patrně nezapadá.

Ano. Čas je skutečně hlavním hybatelem všech proměn, jak v našich životech, tak v našem Díle. Hovořili jsme zde o něm mnohokrát, bohužel bez pochopení. Nicméně, to co uvádíte, je stále ještě pokus o výklad ve svých počátcích. Pokud budete chtít ve svém bádání pokračovat, přinese Vám to jistě ještě více užitku.
Mějte na paměti, že "v čase a časem budou všechny skryté věci zjeveny". Chcete-li spatřit, jak čas působí na Vás samotného, užijte zrcadlo, ve kterém spatříte svůj obraz. Konečně, ke své práci budete čas potřebovat. Lze jej nechat působit a nebo se můžete pokusit, působit skrze něj. Lze tomu porozumět. Všechna naše práce se odehrává v čase. Je tedy nádobou i prostředím. Počíná se počátkem a končí koncem. Je tím co stojí mezi zrozením a smrtí. Je nejmocnějším hybatelem v našem světě i životech. Konečně, on rozděluje období tmy a světla. Noci a dne. Vše zrozené mu podléhá a řídí se výhradně jeho zákonem.

Ano. Což je v souladu s tím co je řečeno níže. Povšimněte si, že F užívá termínu "prvotní tělo", což je velmi přesné co se týče samotné práce. Takto se dozvídáme, že původní chaos byl tvořen světlem a tmou. To přesně znamená, moudřejší ať nás opraví, že světlo ani tma nebyla determinována. V okamžiku, kdy je Bůh od sebe oddělil, řka "Budiž Světlo", došlo i k oddělení oné "částečky", která jak legendy vypráví, dostala se na zem v podobě kamene. A to je onen kámen, který v sobě obsahuje část původního chaosu a je jeho otiskem a nese jeho jméno. Umění musí světlo v něm skryté a roztroušené shromáždit a poskytnout mu lepší tělo. To pak nazývá se Kamenem Mudrců.

Závěrem je nutno říci, že chápání textů je možné pouze tehdy, pokud porozumíme, že se vztahují vždy k Dílu a nikoli k obecnosti. Věta "vše co si lze přát" se tak nevztahuje k myšlenkám světským, ale měla by být chápana v kontextu Díla.

V tomto nic se nachází vše co si Umělec může přát pro svou práci. Nachází se v něm vše co je třeba k tomu aby ji mohl započít a dokončit.

To je naprosto v pořádku. Nejsme ve při.

A čím jiným by jste chtěl "ono nic" nabírat, než-li lopatkou na uhlí?

Prvotní chaos je popisován jako neuspořádaný shluk elementů. Problematika "provtní substance" je bohužel o mnoho víc složitá a nestojí ani tak na přesném či nepřesném překladu, jako spíše na pochopení. Bylo zde již hovořeno o rozdílu mezi "prima materia" a "materia prima" - což Fulcenelli vcelku jasnou řečí vysvětluje Canselietovi, a jakkoli mluví jasně, mluví naprosto pozitivně a bez zavedení. Je to konečně jeho zvykem. Pro většinu ostatních Mistrů je prima materie chápána jako základní materie Kamene /narozdíl od F nám neumožnili ono rozlišení/, což je v podstatě prvotní síra, alchymické zlato, které se obecnému vůbec nepodobá. To je ona černá substance, provtní nikoli co do posloupnosti prací, ale co do smyslu. Pokud budeme hledat prima materii co do posloupnosti práce, jedná se prostě o dárce rozpouštědla. A hovoře o prima materii Božského plánu, abych tak řekl, je zbytečné se ji snažit odhalit.

Asi přesnější bude, když "ruku" Umělce nahradíme jeho myšlenkou. Pro rozjímání nad tím co se snažíme říci to nabídne lepší základ. Krom toho "ruka" jako symbol, se většinou vztahuje k něčemu jinému. Takto nahlíženo by to mohlo být spíše zavádějící, než-li poučné. Lze tak lépe pochopit, "co" či "kdo" je nádobou oné myšlenky s odkazem na slavnou devízu, poučující, že Umělec se musí sjednotit s tímto tělem či se jím dokonce sám stát. Hovoříme zde o nádobě Díla a doplníme, že myšlenka má schopnost vše prostoupit. Je-li pak jejím základem moudrost a nejde-li si pokorného žáka, ráda se v něm ubytuje. Jejím přirozeným domovem jsou tedy Příbytky Filosofů.
Je-li Umělec schopen - tuto myšlenku, jež byla na fyzické pláni vyjádřena "slovem" - obdržet a zachytit ve svém vlastním, velmi čistém těle. Stane se onu nádobou o které Mistři tak často hovoří. Hovoříme čistě "kabalisticky". Ti, kteří dávají přednost přímé řeči, naleznou zde na fóru nepochybně jinou a třeba pro ně lepší interpretaci.

Nikoli, Jonáš na nic "nenaráží". Spíše se domnívám, že si každý musí najít svou cestu, která mu bude vyhovovat. Někdo spíše porozumí Fulcanellimu a někdo, jako např Canseliet, bude poučen skrze Cylianiho. Jinému pak postačí text Smaragdové desky.

Obecně, ohledně termínů a názvů - ať již budeme v nich hledat cokoli, jsou to jen názvy a termíny, kterými se Staří snaží vyslovit nevyslovitelné a popsat nepopsatelné. Kdysi někdo řekl, že slova nebyla stvořena pro definici těchto věcí. Můžeme na tomto tvrzení popatřit mnohé pravdivé.
Podobně, jako se v různých rodinách vypravují různé pohádky, stejně tak si každý Mistr zvolil svůj způsob vyprávění a stejně tak i postavy, místo a čas ve kterém se jeho vyprávění odehrává. Je na nás, abychom hledali klíč k jeho řeči a pochopili, co se nám snaží sdělit. Je patrná, že nikoli vždy se to podaří. Potvrzení toho lze konečně dohledat i ve Fulcanellim, který sám na některých místech přiznává, že text či obraz není vůbec jasný a znemožňuje tak seriózní výklad.

Nic je nic. Snad je v tomto nic latentně obsaženo vše, ale pro nás je příměr k abecedě jako k materii příjemnější k meditacím o těchto věcech. Neb písmeno ve své podstatě neexistuje nijak, ale jen když je vyřčeno, nebo napsáno. V tom okamžiku se projeví na fyzické úrovni. Stejně jako vše ostatní.

Nu, sem tam i učedník může být nad Mistra, nicméně i Fulcanelli měl svého Mistra a byl tudíž učedníkem. Je tedy otázkou, zda se i tak neučíte u učedníka i přesto, že by jste raději u Mistra.

Domníváte-li se, že to lze .. Ostatním bych spíš doporučil, aby tyto dvě snad jediné "jistoty" od sebe neoddělovali. Věta sama konečně obsahuje hádanku, jejíž vyřešení nemusí být bez užitku.

Prozkoumejte to.

Netvrdil bych to tak kategoricky. Četba knih Mistrů, stejně jako studium obrazů či různých zvláštností v uměleckých dílech, případně v umu architektů, nás spojuje s těmi, kteří tvořili před námi.
Patří k tradici zanechat po sobě na tomto světě nějaký odkaz. Alchymisté užili svoji řeč, skrytou ostatním ač často vystavenou všem očím, aby ostatní bratry svého řádu /úrovně znalostí/, informovali o své cestě. Tento "dialog" tak vedou po tisíciletí. Studiem těchto zvláštních odkazů se můžeme dozvědět nikoli jen o samotném Díle, ale též o jeho autorovi.
Vedle toho, za jejich pozemského života, bylo možné tak každému zasvěcenému rozpoznat, zda zaklepat na dveře či nikoli. Netvrdíme tím, že existuje nějaký "tajný spolek" jak se mnozí domnívají, jen bratrsky upozorňujeme na to, že existuje způsob jak se mohou bratři poznat a setkat, pokud mají sdostatek znalostí.
Občas dostávám email s prosbou o soukromé dopisování či setkání. Věřte Vy všichni, jež by jste od takového setkání očekávali nějakou výhodu, že v okamžiku, kdy budete mít sdostatek znalostí, budete také schopni poznat dveře na které zaklepat. Nějaký Jonáš vám pak jistě otevře.

Ale zpět k Dílu. Bylo zde řečeno mnohé a já se domnívám, že většina z posledně napsaného, bude spíše pro přítomné osazenstvo zavádějící a málo poučné. Není to nic z toho co sledujeme. Neboť naše snaha je pomoci těm, kteří jsou v počátcích a ani po letech studií netuší, kde začít. Při každém již záblesku naděje, je jejich myšlenka rozbita tu vyjádřením v knihách, tu jejich vlastní nerozhodností.

Bylo tedy řečeno, že nejde ani tak o vnější znaky - ty konečně naši materii činí v obecnosti nízkou a opovrhovanou, ale spíše o její vlastnosti a schopnosti. Tyto - a je třeba to říci - jsou v souladu s možnostmi Přírody, naší společné Matky. Nazýváme ji tak často a nikoli bez důvodu. Zkoumejte to!

Znovu zopakujeme, že cílem naší práce není výroba obecného zlata. Nemělo by logiku podstupovat celou naši těžkou práci pro kov, který lze zakoupit v obchodě. Z morálního hlediska, ztrácí logiku, činit tak pro získání světského bohatství, byť by vedlo k činění dobrých skutků. Ty by jsme ostatně měli činit nehledě na stav našeho konta. Ježíš, přijel do Jerusaléma na oslu, nemaje žádných prostředků.
Je tedy jisté, že Staří sledují uplně jiný cíl. I to zkoumejte a hledejte. Máme-li představu o tom co hledáme, snadněji to nalezneme.

Klíč je v alchymii symbolem každé radikální disoluce. Budete jej nepochybně potřebovat.

Již to tu bylo řečeno. Je zbytečné hledat naši látku dle jejích vnějších znaků, jakkoli jsou Mistry často hezky popsány. Více užitku přinese zkoumání jejích vlastností s přihlédnutím k možnostem Přírody. Konečně, a znovu to zopakujeme, látka, jejíž jméno Mistři tak úzkostlivě střeží je každému zde dostupná a skutečně denně na očích či dosah ruky. Není zde nikoho, kdo by se s ní nesetkal. A co víc, z toho co zde lze roky sledovat, většině přítomných nestojí ani za zmínku či aby byla brána byť jen v sebemenší potaz. Taková je materie Kamene. Obyčejná a za nic vážená, neb jen dle vnějších znaků lidmi považována.

Ti, kteří ji hledají mezi kovy jsou ve stejném omylu, jako ti, kteří se domnívají že je minerálem. Znovu zopakujeme, že pokud by tělo, které hledáme bylo výhradně kovní kompozicí či z ní pocházelo, nebylo by třeba tingovat Elixír zlatem či stříbrem k dosažení transmutačních schopností Kamene.

A't již jakkoli je tomu a ať je každý veden svou ideou. Prámálo nám na tom záleží. K Dílu budete potřebovat ušpinit si ruce od uhlí, nepochybně v něm bude činný elektrický proud a bez vody jej nezačnete. Proč ruce špinit od uhlí si ponecháme pro sebe a k tomu zbývajícímu si jen řekneme, že se jedná o látku a energii, bez níž by ničeho kolem nás nebylo.

Materie, kterou hledáte, stojí za vším stvořeným. Osobně by mě netrápila otázka kde ji hledat, jako spíš jak ji hledat. Neb ptáte-li se kde? Odpověď zní: všude. Ptáte-li se jak: Odpověď zní: opatrně, aby vám neutekla.

Hovořme tedy o barvách. Hovořme o slovních hříčkách, kalambůrech a hádankách všeho druhu. Příroda nic takového nepoužívá. Neschovává své tajemství ani v nejmenším tak úzkostlivě jako Mistři Umění. Její cesta je přímá a prostá. Stojí na kombinaci.

Hudba - když již zmiňujeme v diskuzi hudební nástroje - nabízí každému 12 půltónů. A jakkoli jsou každému k dispozici, někteří jsou a jiní nikoli, prohlédnout a pochopit možnosti kombinace. Těchto 12 půltónu - jsou ve skutečnosti jedním jediným druhem - utvářejí bezpočet kombinací, jejichž výsledkem je nespočet melodií a harmonií. Na počátku je však jeden tón, jedna nota.
Stejně tomu tak je u písmem. Abeceda, obsahuje - jak která jistěže - nějaké množství písmen, skrze něž a jejich kombinací lze tvořit bezpočet slov. Ve skutečnosti na počátku stojí jediná materie a tou je samotné jedno písmeno.

Ať již jste skladatel z jakéhokoliv koutu světa a ať již skládáte jakoukoliv hudbu, základem a prima materií je pro všechny to samé. Nota/tón skrze kterou/který se tvoří melodie a harmonie. Stejně je tomu u používání slov. Je jedno zda mluvíte tou kterou řečí, v jaké době a na jakém místě. Materií je stále stejná. Písmeno skrze něž a jehož prostřednictvím se tvoří slova.

A tak pravý Umělec složí vrchol hudební formy, kterou může být např symfonie, podobně pak pravý spisovatel napíše vrcholné dílo např poezii. A jakkoli měl k dispozici stejný počet půtónů jako my, či stejný počet písmen jako my, našel ideální kombinaci, kterou nikdo z nás neviděl. To z něj činí skutečného Umělce. V alchymii je tomu tak stejně. Existuje jedna jediná materie, skrze kterou byl stvořen "náš" svět. Je tónem na kterém stojí symfonie a písmenem na kterém stojí epopej, pokud ji správně užívá skutečný Mistr. A nebo je jen hospodskou odrhovačkou a hloupou říkankou, pokud ji užije profánní.

Taková je naše materie. V rukou Mistra vhodná k přípravě Kamene, v rukou profánních nevhodná ani k umývání nádobí.

Domnívám se, že bylo dobré si toto zmínit, pro všechny ty, kteří se domnívají, že poznání samotné materie jim přinese nějaký užitek a pro všechny ty, kteří se tváří, že ji na základě svých znalostí, narozdíl od ostatních, poznali.

Naši materii pozná spíš hlupák než učenec a její identifikací nic nekončí. Ba naopak. Vše začíná. Právě po jejím odhalení začíná ta těžší část, neb jen málo vyvoleným se poštěstí z této napohled naprosto suché substance - což ony tak časté popisy její mastnoty na dotek trochu vylučuje - získat vodu, která, dle logiky věci: "nesmáčí ruce".

Cylianiho víla by s Vámi jistě souhlasila, neb jak praví: "vše v tomto světě je minerální, včetně plynů." Ponaučení hodné si zapamatování.

O brachiálních trubicích zde již bylo hovořeno. Ale dudy by nebylo moudré s tím dávat do souvislosti. Konečně ony brachialní trubice jsou spíše symbolem pro "ars brevis".

Dudy asi nejsou tím správným nástrojem pro tvoření harmonie.

Užit sistrum bude asi přesnější.

Nu, po dlouhé diskuzi si pravděpodobně budou děti Umění klást otázku, jakou že barvu má naše materie, případně jakou barvu má dárce rozpouštědla, tedy ta, kterou musí poznat a identifikovat jako první. Pokud dovolíte, nechám na těch, kteří tuto diskuzi započali, aby též na tuto otázku dětí Umění odpověděli. Domnívám se, že příspěvky, které dávají pouze na odiv vlastní znalosti, nikomu nepomohou.

Hovoře o těchto věcech, by bylo možná dobré připomenout zde velmi dávno již Tichým napsané a několikrát zopakované spojení Liber a Beryl, který dal název pro naše brýle - toliko k četbě Knih často potřebné. Vámi uváděná věta tak dostává nový rozměr vezmeme-li v úvahu, že končí slůvkem Amen.

andělem Gabrielem. Omlouvám se za nepřesnost.

V takovém případě bychom souvislost spíše hledali s kamenem sneseným archandělem Gabrielem z ráje o němž legenda praví, že byl původně bílý.

O materii se zmiňují všichni autoři a každý volí popis dle vlastního uvážení. Konečně, kolem ní se vše točí, abych tak řekl ...

Můžete podpořit Vaši tezi o tom, že Flamel hovoří o Knize v souvislosti s břízou?

Víte, Mistři toho říkají spoustu. Kdyby byla více věnována pozornost tomu, když popisují vlastnosti materie a nikoli vnějším znakům, pravděpodobně by bylo lze ji snadno rozpoznat.
Tu byla černá, teď jsme u barvy bílé ... předpokládám, že se v brzku dostaneme i k Mistry zmiňované zelené i přes jejich ujištění, že byla označena touto barvou a stejně tak vším zelené barvy, pro pomýlení bláznů ...

Světlo je rozptýlené v temnotách. Toto světlo musí Umění shromáždit a poskytnout mu nové tělo, dle jeho přirozenosti.

Můžeme poskytnout jiný překlad. Vše co hledáte, naleznete v Merkuru. A jakkoli volatilní je tento Merkur, umění jej umí učinit fixním.

Každá putrefakce se projevuje černou barvou. To jako vodítko a vysvětlení neobstojí. Nádobou je materie sama.

Omluva za zkomolení jména. Guyver je jistě správně.

Milý Guvere, platí to samé jako v předchozím. Užíváte již dosti nejasného popisu jisté fáze Díla k tomu, aby jste podpořil svoji tezi týkající se jiné části Díla.

Inu, každý je veden svou ideou. Domnívám se, že lze hovořit velmi otevřeně o mnoha věcech. Konečně, na různých zdech, lze najít mnohé nečekané ...

Skočil jste na lep Mistrům milý Guyvere. Není myslím třeba činit nějaký významnější rozbor toho co jste napsal a poukazovat ne rozpory v těch pár slověch. Jen si řekněme, že čerň symbolizuje smrt či dekompozici. Autoři tvrdí, že pokud Umělec uvidí ve své nádobě čerň, je to potvrzení, že postupoval správně. Snad není potřeba říkat jak lichá je to nauka. Zčernat takřka jakoukoliv materii lze velkým množstvím manipulací. Ti, kteří jsou více upřímní na to konečně také upozorňují. Pokud se nepletu, je to např Tolius, citovaný Fulcanellim, když nabádá žáky, aby všechny hezké popisy barev, kterých jsou knihy Mistrů plné, nebrali na zřetel.

Zkrátka a dobře. Čerň představuje vždy jedno a to samé a v žádném případě, držíce se logiky, nevznikne ze spojení dvou čistých těl. Světlo je rozptýlené v temnotách a nikoli naopak.

Jazyk autorů je různý. Pokud nemáte "klíč" k jejich Knihám, nebudete patrně schopen porozumět tomu, co se snaží říci. Někteří používají alegorie, jiní výslovné lži a zavedení, někteří hovoří upřímně alespoň v tom, že na tyto věci upozorňují. Proto tolik nabádají, aby ten, který se chce něco dozvědět, četl v naší společné Knize, kterou je naše společná Matka. Další možností je učit se jejich jazyku. Pohleďte na malé dítě, nezná pravidla gramatiky a přesto, pouhým nasloucháním a pozorováním, naučí se jazyku svých rodičů. Pokud by si před tím na vše co říkají a čemu nerozumí co znamená, tvořilo vlastní názor, nenaučilo by se ničemu.

Ohledně více materií a postupů. Budeme o tom jistě mít příležitost hovořit později.

Vidíte Kuato, ale řekl bych, že naopak opravdu ano ...

Velmi bych vám přál aby tomu tak bylo. Tedy aby jste mohl začít svoji práci výběrem nějaké materie a pokusil se nějakou manipulací cokoli z ní získat. Bohužel, slova Mistrů o tom, že Dílo je třeba vidět prve ve své hlavě, jsou velmi pravdivá. K našemu smutku, není možné se spolehnout na jakoukoliv náhodu. U prvních prací to platí absolutně.
Nicméně, nikterak se neodrazujme od pokusů a laborace. Jak píše Hermetik, každý pokus má svůj význam i když nepovede k zamýšlenému cíli. I když:

vzít něco - nevím co
a nevím čím z toho získat nevím co ...

... je velmi hermetické :-)

:-)

Ano Kolovrate. Navíc by nás zajímalo, jak bude možné černou materii nutit k zčernání - potvrzení správného postupu ...

Ano. Zde ovšem k písmenu G není zmínka v souvislosti s francouštinou. Snad by stálo za připomenutí, že původní "latinka" písmeno G neobsahovala.

Proč se domníváte, že písmeno G je v počátku francouzského názvu materie o které je hovořeno?

To se již jen snažíte podpořit vlastní teorii významným autorem, za každou cenu.

To je nepochybně správná poznámka.

Děkuji Kolovrate.

Fulcanelli o horninách mluví jasně, hovoříce o rtuti a zlatu a o tom, kam naše agens ještě vloženo nebylo a odkud již vyprchalo. Lze to jistě snadno dohledat.

Zajímavé ... Naznačuje to, že si při práci s uhlím ušpiníte ruce, řekl bych.

Skvělé. Pokud Vám nevadí si ušpinit ruce ...

To by Vás nemělo až tolik mást. Také jste ve svém životě byl již dítětem, pak chlapcem, jinochem či hochem, mužem a jednoho dne budete též starcem. Krom toho můžete být otcem, manželem i synem a konečně bratrem nebo strýcem. Avšak, pokaždé budete Abul_Afinem.

V horninách budete materii hledat marně. Bylo to již mnohokráte řečeno.

"Sel namísto Scel, což činí zmatek v myslích hledajících".

Nehodláme Vám bránit milý Jane v tom, aby jste ze sebe učinil "skleněnou nádobu ze skla Lorraine", ale je na místě bratrsky upozornit, že "nádoba Umění" je Mistry myšlena jinak, stejně jako "sklo z Lorraine". Vzpoměňte co říká Sybila o skle, dbejte dobré rady Fulcanelliho a snažte se jej vyrobit prost a vně všech sklářských postupů a konečně, prozkoumejte význam slova Lorraine.

Asi to bude o mnoho složitější Guyvere, vezmeme-li v potaz dosti zásadní ponaučení, že "vítr nosil ji ve svém břiše", čímž je myšlen "okřídlený" Merkur a nikoli Síra, jež je v onom břiše ....

Černá koresponduje s modrou. Mějte to na paměti.

Možná by bylo lépe ubírat se trochu jiným směrem. Jistěže mísení všeho možné, může se zdát zábavné. Jen připomeneme, že duha vniká rozkladem světla/paprsku na jednotlivé barvy a nikoli jejich smísením. Znamená to, že "světlo" tyto prve musí obsahovat. Všichni vy, kteří tedy hledáte naše světlo v temnotách, vězte, že je v nich uvězněno a Umění jej musí "osvobodit". Nikoli tedy stvořit. Duha je pak manifestací úspěchu.

vše je koagulovaná voda.

Rozpouštění:

Domnívám se, že rozhodnutí, vrátit se k počátkům je nepochybně správné. Avšak! Poprosíme diskutující, zda by neudělali ještě jedon krok zpět a dříve, než se pokusí identifikovat materii poskytující naše rozpouštědlo, nesměřovali své myšlenky k tomu, k čemu je nám rozpouštědla vlastně třeba? Snáze pak budeme moci pochopit, jakou materii hledáme a co se skrývá pod názvem a praktikou, jež jsou Mistry toliko zamlčovány. Konečně, Staří, se jen málo museli obávat vyzrazení Tajemství. Postačilo jim jen dle libosti užít několika obecných názvů, které v žácích hned vyvolávají různé asociace, dle jejich znalostí, jejich idei a samozřejmě i jejich touhy. Snad několik připomenutí pomůže hledajícím najít cestu. Nuže, slavný Adept nás poučuje o tom, že naše materie nalézala se původně v tekutém stavu. Tento stav umožňoval ji růst a vývoj. Nicméně, pronikáním arsenikální síry, jak přesně Adept uvádí, došlo ke koagulaci naší materie, čímž byl její vývoj pozastaven. V takovém stavu ji nalézáme. Ať již užijeme jakékoliv terminologie, méně či více zavádějící, prvním úkolem /a záměrně jej považujeme za první krok v naší práci/, je přivést tuto materii do jejího “původního” stavu, kdy bude schopna pokračovat ve svém vývoji. Zde tedy se dozvídáme, že Umění musí pomoci Přírodě v její těžké práci, či musí se započít tam, kde Příroda svou práci ukončila či nemůže z různých důvodů v ní pokračovat. Filosofové z pochopitelných důvodů tuto materii nazvali Merkurem, neb jím také je, nicméně ve stavu ve kterém je nám zhola k ničemu. Hovoříme-li o rozpuštění, či přivedení materie do jejího prvotního/původní stavu, je třeba být velmi obezřetný a moudře chápat co je onou technikou myšleno. Smaragdová deska nás poučuje, že máme oddělit jemné od hrubého nanejvýš pečlivě, čímž je řečeno, že přivedením materie do jejího původní stavu, neznačí nic jiného, než ji zbavit oné “arsenikální síry”. Tehdy obdržíme čistého Merkura ve stavu o kterém jsme výše psali a jediné o co se nyní musíme postarat je, udržet jej dlouho ve styku s ohněm, který mu dodává potřebnou výživu a bude jej také koagulovat. Z toho co bylo řečeno je patrné, že počáteční manipulace, připodobňována k rozpouštění těla rozpouštědlem, se jen těžko může činit nějakou metalurgickou manipulací, či působením chemického rozpouštědla. Při hledání onoho, vybaveni obecným modelem rozpouštění, jistě by bylo na místě ptát se, jaké tělo chceme rozpouštět, neb to nám dá jistou představu o tom, jaké rozpouštědlo je nejlépe použít. To je obecná chemická představa, neb chemie užívá k rozpouštění různých těl různé chemikálie a tak jedna rozpouští tu a jiná zas jinde. Co se týče Díla, je jasné, že toto je chybná koncepce, protože “rozpouštědlo” působí na všechna těla v Díle stejně. Tzn, odděluje čisté od nečistého - přesněji řečeno - odděluje arsenikální síru, která je zodpovědná za koagulaci Merkura, jež je nahlížen jako tělo čisté. Z toho všeho co bylo řečeno, je především nutné si zapamatovat, že alchymické rozpouštění, není rozpouštěním v běžné slova smyslu. Nijak se mu nepodobá, neb materie, se nerozpouští působením rozpouštědla, ale pouze v okamžiku, kdy ji zbavíme původce její koagulace, k čemuž naše “rozpouštědlo” slouží. Nyní, můžeme mít jistou představu o tom, jak zbytečné by bylo, použít vysokých teplot na rozpuštění kovu, neb nenalezneme možnost, jak udržet kov v tekutém stavu, pokud nebudeme jeho teplotu udržovat stále na bodu jeho tání. Je nepochybné, že takové podmínky neměla naše materie ani při své cestě v dutinách země a také nám to potvrzuje skutečnost, že koagulována byla nikoli z důvodu ochlazení prostředí. Konečně z důvodů toho jak náš Merkur vypadá po tom, co jej zbavíme všech nečistot, připodobnili jej Staří k rtuti a dali mu též její jméno. Takové je tedy naše "rozpouštění", kdy "rozpouštědlo" ve skutečnosti pouze odděluje čisté části materií od nečistých, tak jak požaduje Umění od svých žáků.

"toto tělo - o kterém hovoříme - ..." atd - není vyjádřením k Filosofickém Merkuru. Ale to je snad třejmé. Jen bych nerad, aby naše slova byla více zavádějící než již pro mnohé jsou.


Ale k tomu všemu co zde bylo řečeno, znovu připomeneme - nebude toho nikdy dosti - že právě tím, jak v jednom odstavci zkoumáme hned rozpouštědlo, tu hned Síru, hned Merkura Mudrců a tu hned Filosofického Merkura, sedáme Filosofům na jejich lep nejvíce. To je ona hradba, kterou kolem Díla vystavěli, aby nebylo lze ji profaním překonat. Nuže, každá hradba, nepochybně, musí mít nějakou branku. A totuto brankou je naše rozpouštědlo. Znovu opakujme! Zaměřte všechny své síly a všechny své myšlenky k rozluštění tohoto Tajemství, bez nějž nebude moci začít laboratorně pracovat a ověřovat tak své myšlenky v praxi. Upřímně a starostlivě o děti Umění znovu připomínám, že jeho objev není nikdy dílem náhody, ale logického studia textů a Přírody. Tam hledejme potřebné indicie, neb jedině tam je můžeme najít. Vše ostatní raději zapoměňme, neb jediná otázka, která by měla před žákem Umění v jeho počátcích stát, týká se rozpouštědla, umožňujícího alchymickou dekompozici obecných kovů na jednotlivé elementy. Indicií k jeho nalezení je v knihách víc než by jeden potřeboval.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7421

Inu síť může zabraňovat výbuchu plynu. Vzpomenete-li si na ni v okamžiku, kdy by bylo lze ji potřebovat, jistě si značně oddechnete.

A to bílé na povrchu zeminy Abul_Afine?

I Sorbonna si "stěžovala" podobně :-)

Fulcanelli přímo zmiňuje, že při suché či krátké cestě vaříme nebeskou sůl uzavřenou v tyglíku po tři dny. Doufám, že cituji přibližně správně, je možné, že užívá termínu "astrální". Což je i odpovědí na položenou otázku.

Ohledně teploty. Jistě lze si všimnout našeho "nadšení" pro metalurgické postupy.
F říká, že naší materii postačí jen málo vnějšího ohně, který rozněcuje oheň vnitřní, původce jejích následných metamorfóz. Tak byl stvořen svět, je to také odkazem na knihu Genesis a také je to velmi moudré.

Na tak tenký led by se odvážil jen blázen Kolovrate :-) Myslím, že vlákno spíše nabádá k tomu, abychom hovořili o získávání prvních látek a inspirovali se tam, kde jsou ve shodě Cyrano a Rabelais, jak nám tak laskavě F odhalil, aby to bylo tolik přehlíženo v marné snaze vytvořit spojením několika látek, látku jednu ...

To vy jistě máte o mnoho lepších důvodů k těšení … :-)